PabloFuentes komentáře u knih
Zajímavé počteníčko. Asi mi taky jako ostatním trochu vadí, jak se autor odmítá byť jen lehce naklonit na kteroukoliv stranu, ať už k přívržencům reinkarnační teorie nebo k teorii, že se jedná pouze o příběhy naším mozkem vytvořené, abychom snázeji pochopili naše současné niterní problémy. Osobně jsem regresní terapii zažil a sám nevím, jak se k tomu postavit. Určitě bych si ji chtěl zkusit ještě někdy zažít. Zkoušel tady někdo návod uvedený na konci knihy - autohypnózu?
Od Moodyho jsem četl již knížku Život po životě. Tady mi trochu vadí ten název, protože je malinko zavádějící. Jedná se hlavně o autobiografické dílo zabývající se tím, co vedlo autora k jeho jednotlivým výzkumům a způsob, jakým ty výzkumy vedl. Musím říct, že se jedná o velmi čtivé dílo. Rozhodně mě to přesvědčilo, abych si od autora přečetl i další jeho počiny.
Mnohem lepší jak díl předešlý. Myslím, že necpat humor do každé věty, ale spíš občasně knížce prospělo i co se týče čtivosti. Navíc spousta momentů v knížce velmi potěšilo. Těším se na příští osudy Bordelu v kuchyni :D
Za mě velmi čtivá kniha. Nejvíce mě však z toho celého bavilo právě Frostovo dilema hned na začátku. To co udělal on, bych ještě asi dokázal pochopit, ale udělal by tohle opravdu i třeba soudce? Dokázali byste žít se lží? :)
(SPOILER) Nějak netuším, co si o tomhle myslet. Rovnou upozorňuji, že příspěvek bude obsahovat spousty spoilerů, takže kdo nečetl, ať tady raději skončí.
Prvně, jako všichni, vychválím ten hlavní nápad. Technologické království věčného 5g, Marie iHabsuberovská (snad to nekomolím) a podobné se mi velice líbily, ale jak už zde padlo několikrát, celkové zpracování ať už příběhově, nebo slohově, docela pokulhává. Občas jsem se ztrácel v postavách jako co kdo říká apod. Od porady pohádkových bytostí v kouzelném lese se pak styl psaní lehce zlepšil. Co mi ale vadilo, je, že třeba smrt prince Bořivoje byla napsána jen tak mimochodem při procitnutí dračice. Ona tam teda ani nebyla, jen že spadl do korun stromů. Až v závěru se dovídáme, že pád vlastně nepřežil. Není to ale trochu málo na to, že to byla jedna z hlavních záporných postav? A šťastné finále? Padlo někde, že je Doubrava alespoň 40+ Jsem si ji celou dobu představoval jako mladou holku a najednou má dospělé dítě.
Je tam toho prostě moc, co by bylo potřeba zlepšit a dořešit. Docela by mě zajímalo, jak se na tuhle pohádku dívají děti, pro které je asi určená. Třeba jsou z ní naopak nadšení.
Je to pořád vtipné. Párkrát jsem se dokonce zasmál nahlas, za což děkuji hlavně gotické Denisce, ale tak nějak je to už počtvrté skoro to samé. Oceňuji, že autor teď pojal celý pohled na příběh z pohledu zločinců, nicméně radši bych si od autora přečetl třeba druhý díl Deníku kastelána. Nechcete ho pane Bočku napsat? Ne? Ok, snaha byla. Za mě lepší trojka.
Opět velmi povedené a kvalitní dílo přečtené v podstatě na jeden zátah. Sám se nedokážu rozhodnout, který příběh se mi líbil nejvíce, protože všechny byly kvalitativně na výši. Vyzdvihl bych ale příběh "Trochu se obětovat" jehož finále jsem musel chvíli rozdýchávat. Nejméně se mi pak líbila překvapivě finální povídka "Něco končí, něco začíná", která byla taková atypická a moc mi to nesedlo. Znovu se nevyhnu srovnání se seriálem, kde si linku s Ciri upravili opravdu ve velkém. Knižní se mi líbila o dost víc. Těším se na další knihy a už jen jeden navazující příběh.
Co se týče Mawerovy tvorby, tak mohu srovnávat pouze s knihou Pád, která mi přišla malinko lepší a psychologicky propracovanější. Stejně jako ostatní i já měl s knihou občasné problémy. Nejhorší byl vlastně začátek a přiznám se, že do četby se mi tak moc nechtělo. Ty permanentní popisy architektury a minimum děje. Pak se to ale tak po 60 stránce začalo nepatrně obracet, až se to dostalo do něčeho, co jsem hltal po nocích a velmi mě to bavilo. Velkým problémem pro mě bylo i takové zvláštní odosobnění autora od postav, což možná způsobovaly některé typy vět při popisu toho, co postavy dělají. Na vině však mohl být i český překlad. Za mě tedy horší čtyři hvězdičky. A co musím autorovi přiznat je, že se jedná o nejlepší marketing, který kdy vila Tugendhat měla.
Knihy, která je zaměřená na téma horolezectví, jsem se docela bál, neb jsem si nedokázal představit, jak může takovou činnost autor popisovat a jestli se to doslova nezmění jen v popis nějakého lezení po neznámé skále. Nicméně pan Mawer to dokázal a vše popsal velmi zajímavým a čtivým způsobem. Navíc do toho propletl téma druhé světové války a bombardování Londýna. Román je to působivý a bylo zajímavé poodhalovat těžké životní osudy a propletence Diany, Mag, Roba, Ruth, Evy a Jaimeho. Opět se zde ukázalo, jak je vždy a všude (nejen v horolezectví) důležitá komunikace.
Tak takhle ano! Báječné, čtivé, zábavné! Zaklínače jsem poznal, ani nevím kdy, ale víc jsem si ho začal všímat od vzniku kapely Deloraine. Následoval seriál od Netflixu a po všech možných doporučení od kamarádů, že si rozhodně musím přečíst i knihy, jsem byl nakonec udolán a podlehl jsem. Ještě, že tak.
Velmi se mi líbí zakomponování různých známých pohádek do světa Zaklínače. Kdo si třeba všiml, že Renfri je v podstatě taková zabijácká Sněhurka? :) Kniha má chytré dialogy. Rozhovor mezi Geraltem a Calanthé jsem doslova hltal. Skvělé postavy jako Marigold nebo Yennefer, která je tak hezky arogantní. Nedivím se, že je kolem tohoto fandomu taková mánie, protože je rozhodně zasloužená. Těším se na pokračování.
Jedná se o první knihu, kterou jsem od autorky přečetl. Ze začátku, asi prvních 30 stran, jsem měl trochu problém zvyknout si na styl psaní. Vůbec jsem netušil, kdo co říká a malinko jsem se ztrácel. V každém případě jsem si dále zvykl a musím uznat, že podzimní atmosféra zdejšího městečka a jeho obyvatel je popsána dokonale. Množství postav mi zase tak moc nevadilo, avšak autorka se mohla v psychice některých víc porýpat. Finále mě příjemně pobavilo.
Ze začátku jsem se toho docela bál. Celá kniha věnovaná jenom běhu. O čem se tam dá proboha psát? Nicméně musím uznat, že až na ten počátek, kde jsem byl trochu naštvaný, jak často byla zmiňovaná jistá značka, to bylo napsáno velmi dobře a čtivou formou. Bylo zajímavé číst si jednotlivé návody a tipy a srovnávat to s vlastními zkušenostmi a vzpomínkami, jak jsem se k běhu dostal sám. Mnohým může určitě pomoct a namotivovat je k lepším výkonům.
Jsem velmi spokojený. Obzvláště poslední komiks "Největší ze všech pokladů" byla nádherná tečka za touhle komiksovou tetralogií vydanou Comics centrem. Kvalita jednotlivých děl byla opět někdy nahoře, někdy dole, ale na to už jsem si u těchto komiksů dávno zvykl. Jen je škoda chybějících dvou děl v originále zvaných jako "Scarface's treasure" a "Sphere of Influence", čímž by byla sbírka kompletní. Ale třeba se jich ještě někdy dočkáme. Stačí doufat :)
Ach jo. Tak krásně to celou dobu budovalo temnou atmosféru, kdy člověk přemýšlel, zda se může, či nemusí jednat o paranormálno, aby se to v posledních 50 stránkách změnilo v tupou vyvražďovačku. Navíc to finále bylo absolutně neuspokojivé. Je to obrovská škoda, protože tři čtvrtiny knihy mě opravdu bavily. Škoda. Třeba se s antropoložkou Josefine a vyšetřovatelem Xanderem ještě někdy setkám.
Kniha má několik velmi zajímavých myšlenek. Dokonce mi to občas připomínalo 1984 od George Orwella. Nicméně jsem měl docela dost problémy sžít se s hlavním hrdinou a aspoň trochu mu fandit. Možná o to víc mě potěšilo jeho finále. První knížka od autora se mi líbila malinko více, asi kvůli té odlehčenosti a vtipu. Zde působila jako vtipný element hlavně paní v tyrkysovém. Za mě krásné 3,5 hvězdy a budu se těšit na příští knihu s tématem lehkých drog.
Co k tomu říct? Nejvíce asi na celém příběhu oceňuji tu všednost života. Postavy jsou velmi reálné, člověk se do nich dokáže jednoduše vžít. Myslím, že každý z nás zná někoho takového, jako byl Svatopluk, ve svém okolí. Co mi ale vadilo, byl ten závěr. Utnout to v takovémto momentě? Nicméně chápu, proč to autorka udělala. Takhle nám všem zbude v hlavě velký otazník a otevřená vrata, co se dělo pak. Dobrá práce, paní Mornštajnová!
Tak tohle bylo velmi zajímavé čtení. Přišlo mi, že co se psalo na obálce knihy, bylo velmi trefné. Jacku Heathovi přišla současná literatura nezáživná a tak si napsal něco super záživného a super čtivého. A dílo se mu opravdu povedlo. Stejně jako ostatní i já fandil hlavnímu hrdinovi, ač to byl prostě obyčejný kanibal. Zvraty na konci jsem hltal a ve výsledku mě mrzelo, že už je po všem. Klidně bych ocenil, kdyby napsal i druhý díl :)
Jak již bylo řečeno dříve, tyto archivy jsou mnohem lepší jak druhá kniha, ale horší (naštěstí ne o tolik), jak ta první. Je vidět, že autory jsou lidé z původního týmu, který pracoval i na prvních sešitech. Mnohem častěji se tak setkáme s dřívějšími postavami jako Chase Carver, či řešíme zápletky z Lařiných původních komiksových dobrodružství. Na konci knihy je potom ještě "skvělá" bonusová povídka, která nám ukazuje, jak by taková fanfikce doopravdy neměla vypadat. Naštěstí hodnotím hlavně komiksy a jejich zpracování a to je na vysoké úrovni.
Nemyslím si, že by tato kniha byla úplný skvost, ač by tomu mé hodnocení mohlo napovídat. Nicméně jsem si pak řekl, jak moc mě to bavilo číst a odpověď je moooc. Plus všechny ty fotografie, které tomu dodávaly zcela novou dimenzi. Od poslední třetiny se to už dost liší od filmu, ale nějak mám tušení, že film jen spolkl všechny tři knihy dohromady, zatímco tady na to máme další dvě části. Uvidím a zjistím, hned jak se k nim dostanu.
Tohle hodnocení neberte nějak přísně. Je to taková zasloužená trojka. Některé povídky byly moc pěkné, jiné byly slabší. Moc se mi líbilo, jak autor stavěl atmosféru a budoval charaktery postav. Některé konce však bohužel vyšly trochu naprázdno, přitom námět sám o sobě by byl dobrý.
Neklidná voda 4/5 - Hodně dobré a lehce morbidní. Dobře vystavěná atmosféra o ztracené holčičce a labilní paní.
Osamělý ostrov 3/5 - ta myšlenka byla hezká. Líbilo se mi, jak si hlavní hrdina uvědomoval, že celá ta pointa o tom, co mu řekl kamarád je asi blbost, ale celou tu dobu mu to hlodalo v hlavě. Kdyby autor skončil o trošku dřív a méně vysvětloval, mohlo být hodnocení malinko vyšší.
Sádka - 4/5 Velmi morbidní finále se ztracenou ženou, o které všichni víme, že se brzy najde.
Plavba snů - 1/5 - spíš taková nuda. Do stejné situace jako hrdina jsem se sám kdysi dostal. Teda až na tu mrtvolu a moře.
Na širém moři - 3/5 - škoda toho finále. Autor měl skončit o pár vět dříve a bylo by to nádherné hororové dílko. Trošku mi přijde ujeté, aby si hrdina četl kapitánův deník, ve kterém řekne, že ta nejdůležitější poznámka byla jen malá zmínka a pak se dozvídáme, že tam o tom kapitán vypsal dvě A4. Nevím, co pak znamená velká zmínka :)
Akvarely - 4/5 - Hezké, zajímavě vystavěné.
Podmořský les - 3/5 - Taková příjemně motivační záležitost o tom, co všechno dokáže jedno poselství v láhvi.