padajicidvere komentáře u knih
(SPOILER) Na knize je dost poznat, že je určena pro mladší čtenáře. Styl psaní, "délka" vět, jednoduchý popis děje a postav.
Z příběhu jsem se vlastně nedozvěděla proč má K. tak špatný pocit z otroků. Nikde to nebylo popsáno jako trauma, špatná zkušenost..nebo alespoň soucit. Chování A. bylo místy dost zarážející. Po tolika letech v otroctví a stále si zachoval takovou vzpurnost a přitom nedostal výprask od K. nebo jejího blízkého okolí? Pracuje jako kovář a nikdo nekontroluje jeho práci? Co použil? Co zbylo?
Otroci mají dost volné pole působnosti, např. ty vycházky. Má prsten, takže je chráněn. Ale jak poznají, že není kradený? Takových nedomyšlených věcí bylo více. Průhlednost v chování postav k tomu všemu nebyl žádný bonus.
Abych jen nehanila, tak K. se mi celkem zamlouvala. Ne tak její osobnost jako spíše rysy povahy, které jsou poněkud odlišné od požadovaných standardů v dnešní době na protagonistky. Nebyla to bojovnice, ale umělkyně, i když měla nadání i ve strategii (jen díky tomu, že v okolí jsou samí barbaři..). A. nebyl zlý, ale zase ani skvělý. Byl chvílemi zatrpklý, laskavý, pomstychtivý a přitom odpouštějící.
Další díly v plánu ale nemám.
(SPOILER) Druhý díl bývá zpravidla slabší než ten první. Nicméně tenhle byl za mě o fous lepší než první. Děj se nijak netáhl, ani nebyl nudný. Akce bylo tak akorát a dost se mi líbí paranoidní a pletichářská Jude.
Chování V. mě dost překvapilo. Že zrovna ona se zastává Madoca před Jude? A když ho tak nesnáší (nebo spíš nesnášela..), jak je pak možné, že se zachová snad ještě hůř, když své lásce vymaže paměť na hroznou událost? On jim zabil rodiče, a pak je odvezl do své země, ale paměť jim nechal. Nijak ji neupravil, sama Jude na to tehdy poukázala. Vzpomínky nás utváří.
Jude se každý večer sjíždí na jedech, ale když jede za sestrou a přepadnou ji, kde jsou ty jedy? Proč se o nich nezmíní, přece sama řekla, že je už na ně její tělo závislé, a pochybuju, že je měla ve svém bývalém pokoji u Madoca.
Tolik nevyřčeného, to by až jeden plakal. Proč u všech všudy neřekla, nikomu u Madoca, že ji přepadli? Proč sestře neřekla, že jí ukradli dárek pro ni? Proč jí neřekla, že to celé zpunktoval její úžasný L.? Co jiného než upřímnost v takových chvílích?
Náboj mezi J. a C. jsem si ale užívala. Tohle bylo to kouzlo a ten smysl, který chyběl někde jinde. Ale ten konec? Proboha, jsem naivnější než jsem si myslela. Ano, jmenuje se to "Podlý král", ale po tom jeho emočním výlevu, jsem jednoduše neočekávala takový zvrat, navíc z jeho strany.
(SPOILER) Souhlasím s tím, že úroveň oproti sérii Bridgertonovi je úplně někde jinde. A nejde o kompliment. Když knihu srovnám s např. 3 dílem série B., pak tady se děj hrozně táhne a vleče. Kniha není úplně nudná, ale že by nešlo nedočíst rozečtenou kapitolu před spaním, se také říct nedá.
G. je sice kousavý, ale ne moc, je také suchar, ale ne moc..atd. Je něco mezi, což také není plus. B. je zase ztřeštěná, uznávám, že příjemně, ale není to úplně ono. Doufala jsem, že nenávist mezi oběma bude odbourávána pomaleji, a ne už na prvních stránkách.
I když dějem upřednostňuji Anglii před Amerikou, tak i přes to je pro mě Falešná manželka nejlepší knihou z této série.
(SPOILER) Z knihy mám dost smíšené pocity. Chyběla mi časová osa doby, protože popis okolí, prostředí a oblečení..bylo celkem slabé a rozhoupalo se to víc až ke konci knihy. A co ty výrazy jako "rovnice", to zapadá do kontextu doby? Mimochodem, v katakombách je démon a nikdo o něm neví? Nepůsobí rozruch. Tak jak se živí? Sedí na zahrádce restaurace, tzn. venku, a napadne ji démon, začne utíkat. Opravdu tam nikdo při běhu nebyl? Žádný člověk? A proč jí sakra Ira nepomohl už na začátku napadení? Během toho všeho mu dá svobodu, ale on tam pořád je, dohoda platí neplatí? Učí ji řeč těla, ale nakonec to vyzkouší jen jednou.. Je příšerná lhářka, ale pak se sama sobě chlubí, že lhát umí skvěle.
Na druhou stranu, napětí nechybělo, ani překvapení. Nic se nevleklo ani netáhlo. Příběh se četl jedna báseň. Popis jídla byl fantastico! Zápletka je originální a celkově je námět zajímavý. Nevím jak to autorka udělala, ale nakonec se nemůžu dočkat dalšího dílu.
Teď to hlavní. Ira. No takže takhle, už je na seznamu mých knižních manželů :D Co se týče jeho bratrů, především ten chamtivý..sympaťák. No uvidíme.. :D
(SPOILER) Takhle depresivní příběh jsem dlouho nečetla. Musím uznat, že autorka má nadání na to, aby čtenáře patřičně znechutila ze všech těch příšer, způsobu života ve škole, osudu El atd. Dost to celé připomínalo Addamsovu rodinu.
S knihou jsem to měla jako na houpačce. Nejprve "Páni! To je pecka!", pak ale přišlo "Meeh, moc řečí..". Zprvu jsem si říkala, že je až na škodu, jak protagonistka hned na prvních stránkách popisuje svůj osud, život..a zbytečně tak odhaluje. Přitom by se vše dalo pojmout jinak, např. rozhovorem se spolužákem..ale vlastně ona se s nikým moc nebaví, ani nikdo s ní, tak komu by to říkala? Malovi? Dávalo to více smysl, protože když nemáte nikoho komu se svěřit, je tu čtenář.
Orion. To je tedy kapitola sama o sobě. Takového moulu, aby svět pohledal.. Už jen to jméno. Hvězdami předurčen k velkým věcem. Nedivím se, že ho chtěla 95 % času praštit, a závidím jí, že jí to i nakonec vyšlo. Já to štěstí bohužel neměla.
Člověk se musí ptát, zda je opravdu tou největší hrozbou El nebo její okolí, které naprosto slepě následuje proroctví její senilní prabábinky. To jak s naprostou jistotou a klidem odsoudí "člověka", aniž by ho poznali, je děsivé, a vlastně i naše realita. Zvláštní je, že ji a její matku otcova rodina dávno nenašla a nezabila.. nebo alespoň jen ji. Otázkou je, co přinesou další díly, a jestli skutečně bude El taková hrozba jak proroctví říká, nebo jestli jde pouze o potenciální hrozbu, kterou v sobě doposud úspěšně potlačovala.
Pravdou je, že má velké štěstí v tom jakou má maminku, protože ona jako jediná po celý její život věřila, že je hodná. Cpala do ni tolik mateřské lásky, aby nebylo místo na nic jiného, protože je to její dcera a miluje ji, ne proto, že má strach z toho, že by místo mohlo obsadit zlo, a to je ono. To je bezpodmínečná láska, jen proto, že je, že existuje, a že je naživu.
(SPOILER) Naivní čtení pro oddech, proč by ne. Letmý pohled do Portugalska byl moc příjemným osvěžením. Nicméně finální trapas ve dvojitém zajetí byl už i na mě moc.
(SPOILER) Artemisie je prostě skvělá. Introvert, asociál, hroší kůže, tvrdá holka. Tenhle typ hrdinek častěji prosím.
Přízrak je perfektně uštěpačný. Jeho sarkasmus, ironie, otravné poznámky..asi trochu závidím, že nežvaní i v mé hlavě.
To jak se přistupovalo ke světcům a k jejich příběhům, ta komerce, na které vydělávali ti nejzhnilejší, přesně takhle jsem si přála, aby to bylo popsáno. Jak snadno lze použít znalosti a obrátit vše naruby. Něco zatajit, schovat, překroutit, a tadá! Hned máme zázrak naší Paní na světě. A kdo bude mít jiný názor, není v opozici, ne, je to kacíř!
Co mi ale scházelo, a chápu, že zrovna sem by se to úplně nešiklo, je romantická linka, vyjma náznaků s M.
Nenáročná oddechovka. Oceňuji odkazy na HP a další srdcovky, pro mě to bylo krásné osvěžení, protože v jiných knihách, co jsem četla, jsem zatím takový způsob nenašla.
Travis byl zlatíčko. Liam zase úžasný. Ach jo, proč nemám takového souseda a BF :D to by byl teprve příběh! :D
(SPOILER) Mnohem raději bych vyprávění z pohledu Viv, a vlastně by mi kniha mnohem víc sedla, kdyby to byl její příběh. Ona, která je všechny bytostně nenávidí a zůstává jen kvůli sestrám, se snaží o rebelii nejen doma, ale i ve společnosti. Navíc by se do ní (s velkým sebezapíráním) zamiloval i jeden z princů.
Jude je ztracená dívka, která se stále hledá a chce někam patřit. Její krutost vyústila i na mě trochu moc brzy. A její dvojče? No řekněte, kdo by jí jednu nevrazil? Kvůli "chlapovi" si zničí vztah se svou vlastní sestrou, jen aby byla přijata do společnosti a měla kam patřit. Ubohé.
To jak se Cardanovi doslova hnusilo co cítí, bylo úžasné :D Změna od ostatních hrdinů, kteří jen čekají na tu svou pravou, spřízněnou, předurčenou vyvolenou, která je všechny spasí.
Celkově na mě dobře působily probíhající intriky, zápletky a tajemná odhalení. Takže šup do dalšího dílu.
(SPOILER) Nejprve se zastavíme a zamyslíme. Její otec pracoval v paláci, dokonce na takové pozici, a ona nemá ani šajnu o jeho minulosti, prvním manželství, dokonce ani rodině, která pro něj pracuje..
Pak je tu služebná, která (nechápu jak) se dožila každého nového rána. Co to mělo být za slovník? Vidí ji poprvé v životě, svou královnu, která přežila východ slunce a nazve ji spratkem atd.?
Kouzelný koberec. No tedy, čekala jsem, že bude mít větší rozlet, než že se jí bude otírat o ruku jako nějaká kočka.
Popis postav včetně protagonistů byl spíš povrchní, ale když si řekneme, že Šeherezáda měla 16, on 18. Kdo by nebyl v té době na facku.
Po dvou dnech taková láska jako trám? Copak ty předešlé manželky neměly osobnost? Kouzlo? Krásné oči? Nebyly upřímné? Nenávistné? Doufala jsem, že bude noc co noc vyprávět příběhy, ale takhle "odfláklé"..to neee.
Námět skvělý, prostředí nádherné, detaily nechyběly. Nicméně by si příběh zasloužil větší propracovanost a hloubku. Svým stylem mi děj připomněl knihu Krutá krása, ale ten na mě zapůsobil o něco lépe.
(SPOILER) Marná autorčina snaha.
Za mě bylo málo odkazů na první díl. Četla jsem ho před nějakou dobou, takže bych uvítala vysvětlivky ve stylu "stalo se". Naopak přemíra byla romantiky ve druhé půlce. Nic moc se vlastně už neděje. Jen kýčovitá slaďárná (někdo to může mít rád) a konečně další meta/y. Daniel na mě ale působil až moc citlivě, chápavě, a přehnaně soucitně. Takový typ? Ne, děkuji.
Ve srovnání s prvním dílem nevidím moc posun ani zlepšení, spíš naopak. Užívala jsem si jak se oťukávali, tajili své city, stejně tak schůzky..ta nervozita kolem, bylo to krásné, zakázané.
(SPOILER) Tohle je přesně ten typ knihy, díky které si přestávám kupovat jakoukoliv se značkou bestseller..
Od autorky jsem popravdě čekala přece jen víc. Začátek knihy měl takový náboj, že jsem se upřímně těšila na celý příběh. Vyprávění podle K. jsem si zamilovala a vždy jsem se těšila na její příběh. A to bylo asi tak všechno.
Nemohla jsem se dočkat poznávání mezi L. a M., jak se bude vyvíjet jejich vztah atd., ale kde to všechno vlastně bylo? Nechápu co přesně se mezi nimi stalo, že se začali mít rádi. Ignorovala ho, vyspala se s G., zachránil ji dceru (dobře, má u ní plus), křičela na něj..jaksi mi uniká proces zamilování. Stejně tak u něj. Celý život poměrně netečný ke vztahu k jiným, včetně své snoubenky, a narazí na smutnou L. a její malou. Ano, scéna se světlicí byla skvělá, i pro mě by byla hrdinka. A dál?
To, že se hodlá L. sama udat, aby tím tak zároveň upoutala pozornost na situaci v zátoce. Vážně si myslela, že po jejím příběhu se někdo bude ještě zajímat o velryby a co ji zajímá? Takové téma jako domácí násilí, vražda/zabití, útěk, tajemství..kam se na to ti kytovci hrabou..
Srdceryvný příběh to opravdu byl, o tom žádná, ale paradoxně působil spíš vzdáleně, že na mě nijak nezapůsobil. A i přes přenádherný popis velrybí písně a skotačících delfínů, mě nepřesvědčila, že Austrálie je kouzelná. Kde byli všichni ti obří pavouci, všetečný hmyz, plazi..?
(SPOILER) Po prvních stránkách znásilní bláznivou dívku nechutný grázl (a to jsem ještě slušná). Říkám si, co za zvrhlého autora věnuje takovou knihu synovi a snaše? Je to snad tajná šifra? Popojedem.
Něco takového jsem opravdu ještě nečetla. A nemyslím to ve zlém. Ze začátku je sice tempo pomalé, ale drama se v tom případě odehrává uvnitř. A to uvnitř Annie. Hlavně když si po několika stránkách uvědomíte, že je jenom hluchoněmá a ne bláznivá.
Od chvíle prozření je zbytek knihy spíš už pohlazení na duši. To jak je Alex z Annie celý paf je jednoduše rozkošné.
(SPOILER) V příběhu se moc akce a drama neděje, kromě menší amnézie a spletitosti lží. I přesto je příběh velice čtivý a knihu jsem slupla jako malinu. Moc mě bavil Edward a jeho myšlenkové pochody při zjištění, že je vlastně tak trochu ženatý. A hlavně s kým.
Myslím, že se ve většině shodneme, když řeknu že sarkastické a ironické rozhovory mezi protagonisty - ANO! Mělo to krásný náboj. K tomu všemu Edward nebyl jen ješita, který si chce prosadit svou pomocí sexu, jako už mnoho takových před ním. Ne, on je prostě sarkastický, někdy až krutý, ale hlavně mluví a reaguje, nestojí jen jako tvrdé Y.
Trochu mě zarazilo s jakou samozřejmostí vzali vyšší důstojníci Edwardovo chování a vyžadovanou protekci..sice je příbuzný šlechtice, ale že by i plukovník, při jeho žádosti sklapl podpatek..?
A je to lepší a lepší. Vážně by mě nenapadlo, že mě ještě takový typ knihy bude ještě bavit, ale ono jo, a pořádně. Autorka umí skvěle vykreslit nový svět, postavy, emoce.. Jste najednou jeho součástí a nechcete odejít.
(SPOILER) Popravdě jsem nečekala historickou erotiku, kam se na ni hrabe J. Lindsey. Děj sám o sobě na mě nepůsobil nijak hluboce, i když se jednalo o vážné téma, spíš jsem jím proplouvala dokud jsem nenarazila na A. s M.
Setkání s vévodou Sebastianem mi dost připomínalo J. Quinn, Vévoda a já. Vztah mezi protagonisty Pýchu a předsudek. Faráře zase vikáře z Emmy.
Snad kdyby nebylo tolik erotiky a více konverzace, nebo více stránek s konverzací, zalíbila by se mi kniha o to více. Každopádně se jedná o skvělý příběh, plný vášně a touhy. Montgomery si mě naprosto získal, kdo by si ho nezamiloval?
(SPOILER) Ohromný svět a jeho báječná hrdinka. Naprosto jsem se zamilovala do Nikdyuše (jen doufám, že to skloňuji správně..). Doprava pomocí paraplí? Vánoční souboj? Létání na dracích? A ten skvostný hotel! Tohle je ten svět, do kterého si přeji uniknout a klidně v něm i žít. Jsou tu podobnosti s HP, ale který příběh to tak nemá. Tady jde ale spíš o inspiraci, než naprosté podobenství. Proto se moc těším na další díly a jen doufám, že série bude na několik knih.
(SPOILER) Na mě celkem zvrácené. Od šikany k lásce? Trochu mi to připomíná Stockholmský syndrom.
Rok se s ním nevidí a teď je z něj sex symbol? A co ta kamarádka? Takže on týrá její nejlepší kamarádku, ale po roce je už OK, když se s ním tahá? Najednou je dobrý člověk? To to nikomu nepřijde mimo? A že se vrátí k ex, který ji podváděl..dost to vypovídá o její inteligenci.
Takže ji vlastně týral proč? Aby si ulevil. Aby upustil páru, protože byla snadný cíl. A to až po jejím "nenápadném" monologu mu dojde, jak ji psychicky ničil? Že měla skutečný důvod plakat a být zničená? To si snad myslel, že pláče štěstím a v duchu se dusí smíchy nad těmi jeho "žertíky"? Je snad psychicky narušený po tom zneužívání?!
Chce s ní být kamarád, což jí doslova řekne, ale hned ji povalí na lavici v prázdné třídě a sápe se po ní? Kamarád taky rád kamarádku na lehátku.. Jestli tohle má být hate to love, tak chudák McGuire a další.
(SPOILER) Mrzí mě, že jsem se do knihy nepustila již dříve, a přitom jsem ji měla na sezamu už pár let.. Pointa je sice snadno předvídatelná, to ale nijak neubírá na kvalitě textu. Autorka píše..nevím jak to dělá, ale píše skvěle! Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Svět je krásně vyobrazen, moc se mi líbily technické detaily na Cindeřině těle. I ten největší odpůrce sci-fi jako já si příběh zamiluje. Jediné, co mě mrzí je to, že nebyla více rozvinuta linka mezi Cinder a K. A to s Pivoňkou? Asi jsem vážně beznadějný romantik, protože tohle jsem nečekala..