Paige.Turner komentáře u knih

(SPOILER) Líbí se mi, jak mají hrdinky v této sérii vždycky nějaké "temné tajemství minulosti", které jim převrátí život vzhůru nohama, aby se pak zjistilo, že šlo o úplnou blbost a ony to svými přehnanými reakcemi místo vysvětlení akorát zhorší. Tady ta aféra s hotelovým pokojem a videem byla možná vážnější, než nějaký dávný polibek jako v jiných dílech, ale rozhodně to nebylo tak dramatické, jak to podávají. No ale to by nebyl Romantický útěk, takže si nestěžuji, jen analyzuji.
Hrdinky série jsou vždy cílevědomé, nezávislé a silné ženy, které ale vždy podlehnou testosteronovému kouzlu svalnatých mužů, občas se nechají zachránit/ochránit, občas jim zakolísá sebevědomí ("přece by tak krásný úspěšný muž nechtěl takovou zoufalku, jako jsem já") a rády se od okolí nechají přesvědčovat, jak jsou úžasné, a nakonec to všechno dobře dopadne, aniž by přitom ztratily potřebnou nezávislost, to dá rozum. V reálném životě se to sice nestane (aspoň já nemám v okolí žádného dokonalého Adonise, kterému bych mohla emancipovaně padnout k nohám), tak o tom musím aspoň tajně toužit, netajně číst a veřejně psát.
Popisy míst jsou docela čtivé, ale asi si to užije víc někdo, kdo ta místa už zná. Island zrovna nemůžu hodnotit, ale autorka obecně spíš popisuje notoricky známá místa, stereotypy, než že by vyloženě vynikla pravá esence lokalit.
Ale jinak zase - milé, čtivé, dobře strávený čas s knihou.

8 30.09.2024

Nevím, jestli to bylo překladem nebo špatným vydáním, ale všimla jsem si několika chyb. Už v jiných dílech jsem občas měla pocit, že autorka/editorka později děj trochu upravovala a neopravila všechno správně, ale v tomto díle to bylo patrné nejvíc. Jednou modré oči, pak hnědé, jednou závody v běhu, potom na kole...no nevadí, aspoň jsem si procvičila pozornost při čtení. Děj jinak jako vždycky, kromě ústředního morouse jsou všichni nereálně milí, ochotní, přátelští. Závěr s bratrem Nickem mi přišel přitažený za vlasy (knihu o Nickovi v hlavní roli jsem četla dříve a líbila se mi, ale tady byl dost nesnesitelný).

Celkově lepší průměr. Další díly v sérii jsou lepší, je vidět, že se autorka teprve vypisuje.

7 30.09.2024

Zaznamenala jsem popularitu této série a rozhodla se jí dát šanci, ačkoliv jinak jde tento žánr dost mimo mě. Domek v Irsku jsem sehnala jako první, asi to nevadí, knihy jsou jen volně provázané a jsou tak předvídatelné, že je vlastně jedno, jestli se někde naznačí děj z předchozích dílů.
Ale musím říct, že nakonec dobrý! Samozřejmě v kategorii "lehké letní čtení", žádná extra literatura to není, to je jasné, ale někdy je oddychovka prostě potřeba. Předvídatelnost děje mě uklidňuje, romantikou se člověk trochu zasní...až po přečtení dalších dílů jsem zjistila, že se tato verze trochu odlišuje od použitého vzorce. Postavy se sblíží hned na začátku, pak dojde ke klasické krizi a po zbytek knihy si hledají cestu k sobě (a pak ještě jednou), což mi přišlo docela zajímavé, jiné.
Je to pohádka, ale čtivě napsané, autorka dobře popisuje prostředí a samozřejmě všudypřítomné jídlo, a navnadila mě na přečtení dalších dílů.

6 30.09.2024

Slovy autora - byl to totální megaprůser. A to je citace, za kterou někde na světě zemře roztomilé koťátko. Nejen neuvěřitelně chudý a omezený, ale také vulgární jazyk používaný ve vyprávění, mimo přímou řeč, byl skoro až odpudivý. Měla jsem pocit, že knihu píše středoškolák na slohovém cvičení. Plochý děj, spíš se snaží šokovat, než pocity postav zkoumat, ty zmíněné vulgární popisy mi spíš evokovaly náčrty a poznámky k ději, které měly být později upraveny, ale nebyly. Už mi přijde trochu (dost) okoukaný styl propojených příběhů á la Láska nebeská (ale uznávám, že kniha je už pár let stará, tehdy to byl asi pořád trend).

Ano, bylo to zároveň i čtivé a chtěla jsem se dozvědět, co bude dál, ale spíš z takového toho nutkání, jako když sledujete tisící epizodu špatného seriálu. Zajímavý osud postav byl tím pádem nevyužitý, nevysvětlený, vše jen na efekt, se snahou šokovat. Škoda, mohlo to být jinak docela zajímavé, ale není.
Byla to má první kniha od autora a myslím, že i poslední.

6 30.09.2024

Sérii čtu na přeskáčku, takže k prvnímu dílu jsem se dostala až po asi čtyřech jiných. Měla jsem už tudíž trochu srovnání a trochu mě začal nudit stále se opakující vzorec děje. Kavárna v Kodani mi přišla jako zatím nejslabší kniha z celé série. První půlka ještě šla, ale pak se to začalo strašně táhnout, přišlo mi to nekonečně dlouhé, do čtení jsem se musela nutit, což se mi u jiných dílů nestalo. Chtělo by to alespoň 100 stran ubrat a trochu to oživit. Milostné scény jsou vždycky ošemetné, ale v téhle knize se naprosto nepovedla, bylo mi za obě postavy trapně (především část v restauraci). Asi štěstí, že jsem tuhle knihu nečetla jako první, to bych si pak pokračování nejspíš rozmyslela. Naštěstí jsou další díly lepší, kratší (nebo děj lépe odsýpá) a milostné scény lépe napsané.

5 30.09.2024

Tento díl pokládám za nejlepší ze série. Asi to bylo i tím, že jsem knihu četla v Chorvatsku a mám i osobní vztah k Northumberlandu, odkud pochází Nick, takže jsem možná trochu předpojatá, ale kniha se mi trefila do dobrého rozpoložení.
Ano, je to pořád ten stejný příběh dokola, jen v jiných kulisách, zase jsem měla pocit, že občas byl děj tak nějak useknut, nejspíš v rámci redakčních úprav (ale díkybohu za ně, právě jejich nedostatek jsem vytýkala Kavárně v Kodani) a trochu mě mrzí, že se autorka nechává svést k prvoplánovým klišé a stereotypům (modelky jsou jednoduché bulimické slepice, bohatí jsou nafoukaní sobci, apod.), a to nejen v tomto díle, ale tak víc asi od autorky chtít nemůžeme...
Kniha byla čtivá, romantická (těch pár dní ráje v opuštěné zátoce jsem jim dost záviděla), prostě fajn oddechovka, přesně na tu prázdninovou pláž.

4 30.09.2024

Naprostá pecka. Souhlasím s komentářem níže, není potřeba tisíc stran a extrémní zápletky, aby vznikla dobrá detektivka. Dick Francis to umí parádně rozbalit na ani ne 200 stranách, děj má spád, všeho je tak akorát, postavy smýšlí logicky a jednají uvěřitelně.
Dala jsem si za úkol přečíst všechny knihy autora a protože jsem netrpělivá, chci to mít rychle a hltám doslova jednu za druhou. Trochu se tak bojím, kdy se mi to omrzí, kdy mi knihy začnou splývat, kdy už toho bude moc. A když už se někdy takový malinký pocit dostaví, narazím na takový super klenot a jsem zase nadšená, jako bych četla první knížku. A to je na tom to báječné. Vysoké sázky řadím s přehledem mezi své top 3.

První a asi nejlepší kniha ze série se Sidem Halleym. Vyvrcholení zápletky bylo překvapivě drsné, takový styl jsem nečekala, ale vše to tak nějak dobře fungovalo. Sid je inteligentní, pracovitý, ale taky bojuje sám se sebou. Ne vždy jsem s ním úplně souznila, ale jinak se mi moc líbil a kolikrát jsem napětím ani nedýchala, když se pouštěl do riskantních akcí.
Bavila mě také postava Sidova tchána.

3 10.10.2024

Moje historicky první Francisovka, ke které jsem se dostala úplnou náhodou a tak trochu "z nouze" se dala do čtení. No netušila jsem, o jakou parádu jsem tak dlouho přicházela, když jsem si myslela, že tyto knihy nejsou pro mne.
Především mě chytla linka s hrdinovou manželkou, to bylo něco tak nečekaného a originálního. Detektivní zápletka také zajímavá, je to velmi napínavé, ale také vlastně takové milé, příjemné čtení.

Kniha (resp. autor) mě tak pohltila, že jsem začala číst jednu knihu za druhou a dala jsem si výzvu přečíst je nakonec všechny. Zatím jsem přes léto stihla devět, takže mám už trochu srovnání. Hra na fanty za mě patří rozhodně k těm lepším, takže jsem ráda, že jsem po ní sáhla jako první a nechala se tak vtáhnout do světa dostihů ve velkém stylu (i když bych stejné mánii podlehla asi po každé knize, kterou jsem zatím od autora četla, i ty slabší jsou pořád dobré).
Určitě doporučuji. Nadčasová klasika. A i na Velkou Pardubickou budu letos koukat novýma očima. Díky Dicku Francisovi jsem se nevtíravým způsobem dozvěděla tolik nového o koních a dostizích, ačkoliv jinak mě tato oblast moc nezajímá.

3 10.10.2024

(SPOILER) Plus za zajímavou profesi textilní výtvarnice, mínus za nevyzrálé charaktery. Jak tu zmiňovali jiní, taky mě iritovala divná reakce hrdinky. Nějaký čas a odstup na zpracování emocí a hledání sebe sama chápu, ale takové to "už nepatřím do rodiny" opravdu spíš sedí na puberťačku, než na dospělou třicetiletou ženu. Kromě toho byla ale hrdinka poměrně sebevědomá, což bylo osvěžující, protože řada nesamostatných slepic (i když autorka doufá, že si čtenáři budou myslet opak) už mě nebaví.
Raphovu nedůvěřivost jsem asi chápala, ale v tomhle případě se jí držel tak dlouho, až to vůbec nedávalo smysl.
Samozřejmě nechyběl archetyp "zralé moudré ženy", která všemi v dobrém manipuluje, a perfektní manželství rodičů, které na potomky akorát valí budoucí traumata a pocit selhání, ale o tom ta kniha není, že. Trochu mi vadil ten vztah vůbec, resp. že nikomu nepřišlo ani trochu divné, aby spolu byli. Ano, pokrevní vazbu nemají, ale i tak je to pro mě trochu moc velký "patchwork". Že by to nakonec rodiče přijali, ok, ale vyloženě je k sobě dohazovat, to je trochu přitažené za vlasy.
Ostatní postavy vlastně až tak moc prostoru neměly, Leovi se jen připravila půda na další knihu, ani nový vztah otec-dcera se kromě jedné konverzace neřešil, škoda. Toto mohlo jít více do hloubky, nemuselo to být hned všechno sluníčkové.

Celkově hodnotím jako lepší průměr v rámci série.

2 04.11.2024

(SPOILER) Bezkonkurenčně nejslabší díl ze série i od autorky vůbec!
Ani jedna postava mi nebyla vůbec sympatická. Absurdně se chovající rodina jako klasická záporná stránka, kterou měla vyvažovat hodná Viola, která se neumí vzepřít, ale na mě to nefungovalo. Jak byla jinak docela samostatná a šla si za svým, tu její vynucenou ochotu jsem jí tím pádem vůbec nevěřila. Nate byl taky úplně mimo. Nejdřív mu dělá problém menší zpoždění, které mělo jakože zradit chudáka věčně zklamané dítě, aby sám několikrát nestíhal/měnil plány a ještě se úplně vykroutil z plánování besídky, bez zásadního důvodu, když mu chůvu zastala Viola. Nejdřív obavy, jestli perníková chaloupka nebude pro dítě zbytečně matoucí příslib, a pak si tam Violu nakvartýruje a nechá jí dělat chůvu, kuchařku a organizátorku Vánoc.
Celý koncept školního vystoupení byl dost neuvěřitelný, určitě by to hodili celé na krk někomu cizímu, včetně kostýmů, jasně.
Milostná linka, vlastně neexistující, protože s dítětem v domě proboha nikdy, byla nahrazena křečovitými narážkami a rádoby flirtem někde v restauraci, vykání rovnou přešlo v "a až nikdo nebude doma, můžeme mít konečně sex".
Navrátivší se manželka nejdřív jakože procitla, že jí chybí rodinný život, aby z ní udělali monstrum, co vyhazuje vánoční stromky a nechodí na besídky. Jak jinak ji totiž definitivně odklidit bez nutnosti nějaké hlubší psychologie, že. Takže z večeře se pro jistotu vůbec nevrátí, šla asi rovnou na letiště, aniž by se rozloučila s dcerou, nebo si přinejmenším sbalila? To asi těžko.
No prostě tady nefungovalo vůbec nic. Ani tu vánoční atmosféru jsem nijak moc necítila, vadí mi (ve všech knihách) věčné zmiňování konkrétních značek a obchodů, má snad autorka nějaké provize? K ději to nijak nepřispívá a působí to zbytečně rušivě, stereotypně.
Jedna hvězda dolů za hrozný strojový a křečovitý překlad a k tomu ještě množství chyb ("posluš si"), překlepů, vynechaných či naopak zdvojených slov. Šílenost. Vlastně ani nevím, za co ta zbývající jedna hvězda je, asi za zajímavý, i když jen povrchní náhled do hudebního světa.

2 26.10.2024

Příjemné letní čtení, i teď na podzim. Děj měl poměrně spád, i když by pár úprav neškodilo (někde se příběh trochu zasekl na zbytečnostech, další části byly naopak hodně zrychlené). Ale i tak se to autorce podařilo udržet dohromady. Líbilo se mi střídání pohledů Laurie a Cama na stejné situace.
Přerod Laurie byl asi docela uvěřitelný, i když ta počáteční uťáplost byla dost na sílu. Cam mi byl poměrně sympatický celou dobu. Pamatuju si ho jen jako vedlejší postavu z příběhu z Říma, který jsem četla dříve, a tam na mě působil jako trochu podpantoflák, takže tohle jeho mladší, světoběžné já byla příjemná změna.
Celkově jsem docela potěšená, určitě jeden z lepších dílů ze série S láskou a dokonce lepší než některé z Romantických útěků.

2 22.10.2024

Trochu slabší než Poslední šance, Sid mě začal trochu štvát svým postojem ke ztracené ruce, ale jinak zase svižná, pěkná detektivka. Jsem ráda, že i Chic dostal víc prostoru, v dalších knihách mi chyběl. Linka s podvodníkem možná byla už trochu navíc, ale aspoň je vidět, že "šmejdi" rozhodně nejsou jen záležitostí současnosti.

2 10.10.2024

(SPOILER) Trochu jiný druh příběhu, než ostatní autorčiny počiny, a já musím říct, že to docela funguje. No na Pulitzera to ještě není, to je jasné, ale kdyby se autorka někdy odhodlala od červené knihovny skočit k něčemu vážnějšímu, třeba by to nebylo špatné...
Sympatické hlavní postavy, fandíte jim až do konce - i já, ačkoliv jsem sama kdysi byla v pozici Vic (jen jsem nedělala žádné scény, prostě mě jen nahradila ta údajně "osudová") a vlastně mi to pomohlo trochu tu situaci pochopit (i když ten můj tehdejší "Sam" se rozhodně nezachoval tak fér, jako v této knize). To bylo asi to stěžejní, aby si získali sympatie čtenářů - oba se chovali poctivě a snažili se neublížit. Taky to mohlo být celé trochu jinak.
Možná kdyby Vic byla vykreslená trochu realističtěji, takhle to bylo místy trochu přehnané (i když zhrzená láska a uražená ješitnost dělá divy). A i název by mohl být výstižnější. Originál The Spark zní trochu líp, Trable s láskou jsou takové generické hallmarkové klišé. Asi to chtěli propojit se sérií, ale je to vůbec její součást?

2 30.09.2024

Někteří tu psali, že je to nejslabší díl série, ale s tím já nesouhlasím (pro mě je nejslabší Kavárna v Kodani). Sice trochu divná zápletka - proč by koordinátorka trávila tolik času v lokaci, když ani nemá základní instrukce od nevěsty, no ale budiž. Taky se od ostatních dílů neřeší nějaká zásadní "překážka" ve vztahu hlavních hrdinů. A docela mi vadilo fňukání hlavní hrdinky, jak se musela starat o bývalého přítele, když byl v těžké životní fázi. Chápu, jak to bylo myšleno, ale tenhle motiv se objevuje i v některých dalších knihách autorky, až si říkám, co má za problém. Ano, je náročné starat se o druhého, ale nikdo vás do toho nenutí, kromě vás samotných (ať už si myslíte cokoliv).

Jinak mi kniha přišla fajn, určitě jedna z těch lepších ze série (i přes zmíněné výtky). Schopnost napsat čtivý příběh autorce nijak neupírám, knihy většinou zhltnu na jeden zátah, a často u nich mám hlad :) kéž by se dalo popisované jídlo rovnou i ochutnat.

2 30.09.2024

Napínavé čtení, které tentokrát moc nezahřeje, jako spíš pěkně po norsku zchladí. Výjimečně jsem i docela brzo uhodla "zloducha", a to se mi moc často nestává :)
Zajímavá zápletka, čtenář se i něco málo přiučí, prostě paráda.

1 11.11.2024

(SPOILER) Začátek knihy, kteří tu ostatní příliš nechválí, mě naopak bavil moc. To spíš závěr byl pro mě trochu utahaný, resp. to drama na konci už bylo příliš dlouhé, rozvleklé, a pak najednou konec. Neříkám to často, ale zrovna tady by to chtělo ještě aspoň kapitolu navíc a trochu to uzavřít, nesnáším otevřené konce. :)
Jinak ale super čtení, zajímavé prostředí (zase něco nového a čtenář se i dozví spoustu zajímavých věcí), sympatičtí hrdinové, i Simonovi bych vše odpustila a celou dobu jsem doufala, že se vrátí.

1 04.11.2024

Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak už to začalo pěkně odsýpat. Děj je svižný, hrdina sympatický, co víc si přát. No tedy vím co si přát, další pokračování se statečným Danielem, bylo by fajn sledovat další jeho vyšetřování, vyloženě si to říká o sérii. Ale ta asi bohužel neexistuje, pokud vím.
Měla jsem vydání s překladem Ervína Hrycha a přišel mi v pohodě. Trochu rozdíl od překladu paní Moserové byl, pravda, znát (možná proto ten pomalejší rozjezd), ale špatné to nebylo. Vydání obsahovalo i hodně překlepů, to už bylo horší, ale za to překladatel snad ani nemůže.

1 30.10.2024

(SPOILER) Tak jsem "konečně" narazila na slabší kousek od jinak úžasného Dicka Francise. Dostihové prostředí jen velmi okrajově, skoro vlastně vůbec, a zjistila jsem, že mi to docela chybí. Avšak vynahrazuje to zajímavé prostředí sklářské dílny, to mě nadchlo (a jelikož jsem viděla všechny řady sklářské soutěže Blown away na Netflixu, uměla jsem si popisované postupy docela dobře představit a to mě bavilo moc).

Abych byla tedy přesná, kniha se mi vlastně líbila, hrdina sympatický, děj svižný, a normálně bych asi z lásky k Francisovi dala i čtyři hvězdy, ale ten konec mě tak rozčílil, že jsou i tři hvězdy vlastně moc. Nevím, co se stalo, jestli musel autor psaní nějak uspěchat, nebo jsem tentokrát nebyla naladěná na stejnou notu, ale to závěrečné řádění Rose mi přišlo tak přehnané, v nesouladu s předchozím dějem (ano, svatá nebyla, ale její chování eskalovalo nějak nepochopitelně moc), navíc vlastně ani o moc nešlo, co se týče motivace (nějaká pochybná naděje možného výdělku v budoucnu, nic moc...). Nakonec i postava chudáka Paula se tam jen tak zničehonic zjevila, čistě jako obětní beránek, aby nemuseli zabít někoho "důležitějšího", koho si čtenář oblíbí.
A do celkového dojmu mi moc neseděla ani romantická linka, respektive postava policistky obecně. Nad tím bych ale klidně a ráda přimhouřila oči, nebýt toho šíleného závěru.

1 22.10.2024

Nejslabší ze série, dala bych možná dokonce jen tři hvězdy, ale ne, je to pořád Dick Francis a je to skvělé.
Trochu mi tam neseděla Marina, mám asi radši Sida jako nešťastného samotáře, promiň Side.
Doba už trochu pokročila a do děje se dostaly počítače, DNA a mobily, což ale na mě působí jako mnohem větší retro než to "opravdové" retro třeba z 60. let. Ale vyhýbat se tomu nelze, to je jasné.
Charles už začínal trochu slábnout, došlo i k happyendu usmíření s Jenny, konec dobrý, všechno dobré.
Než se pustím do dalšího dílu, který už napsal syn Felix, dám si ale trochu pauzu, měla jsem teď trochu přesidováno a i proto se mi možná tento díl nelíbil tolik jako ty předchozí.

1 10.10.2024