painthers komentáře u knih
Reportážní kniha o tom, za jakých podmínek se vyrábí oblečení v Bangladéši. Rozhodně doporučuji k seznámení a rozšíření si obzorů.
Na druhou stranu - co by dělali ti lidé, když by nešili to oblečení? Existuje tam jiná a lepší práce? Pokud ano, proč nedělají tu? Pokud ne, znamená to, že snížením produkce odsoudíte mnoho těch zaměstnanců k hladu? Chce to asi vidět i tu druhou stranu problému. Co když je tohle pořád nejlepší varianta, kterou tam k dispozici mají?
Knihu jsem poslouchala - je to oddechové, nenáročné, srozumitelné. Nezjistila jsem nic zásadně nového, ale rozhodně je zajímavé si vyslechnout někoho, kdo tam studoval a pobyl tam tedy delší dobu.
(SPOILER) Zpočátku možná poměrně náročná kniha, pokud člověk není z přírodovědného / medicínského oboru. Ke konci spíše etická, vyjadřuje se k mnohým tématům společnosti (zdravotní systém, eutanázie apod.).
Už když jsem knihu poslouchala, zajímala mě k ní oponentura. Sinclair píše až moc fantasticky a optimisticky. Po menším průzkumu je Sinclair opravdu uznávaná kapacita v oboru, ale k mnohým jeho tezím není výzkum ještě dostatečný - lze tedy najít i odlišné vědecké názory nebo studie, které napovídají, že ještě zas tak moc o tématu nevíme. Já za sebe bych se suplementaci NMN, resveratrolu nebo užívání metforminu vyvarovala - NMN může údajně svým navýšením NAD i podpořit vznik onkologického problému; různé studie s resveratrolem byly údajně chybné. Větší shoda je pak na půstech a saunování / otužování, sportu.
Kniha určitě zajímavá a pro náhled na současný výzkum ji lze doporučit. Opatrně ale s “hurá akcemi”, po kterých určitě zaručeně nezestárnete. Časem mohou být vědecké názory úplně jiné. :-)
Jak se start-up pod vedením mladé manipulátorky pomocí lží a podvodů dostal mezi technologické naděje, získal investory na miliony dolarů a málem poškodil zdraví mnoha osob nefunkčním přístrojem.
Tím, že jsem z oboru, je pro mě nepochopitelný, že se na to nepřišlo dřív - testy, které autorka projektu slibovala z pouhé kapky krve, není dost dobře možné udělat (a už vůbec ne tak, aby vycházely dobře - zejména tam akcentují hladinu draslíku).
Taková milá oddechová beletrie. Western, žití v souladu s přírodou, sžívání se bílého muže s indiány.
Vzděláním jsem z medicíny a ve volném čase inklinuju spíše k humanitním vědám a ekonomii. I proto mě tahle kniha nadchla - je čitelná i pro někoho, kdo si nepamatuje už ani matematiku ze střední školy. Názorně mi vysvětlila, jaké jsou různé druhy modelů, co se pomocí nich dá simulovat a především jaké jsou limity modelování a proč nejsou všespásné. Doporučuju!
Asi nedokážu najít přesná slova, kterými popsat tuhle knihu. V recenzích ji někdo přirovnal k Bibli a mně vlastně svatou knihu vážně místy asociuje. Kniha je to dost náročná, plná podobenství, myšlenek, někdy životních pravd… Pokud je český překlad stejně tak dobrý jako originál, tak je to poetická kniha, jedna z nejčistších, jaké jsem potkala. Některé části mi nic neříkají, jiné byly tak obrazotvorné, že si je jako namluvené kapitoly uchovám. Není to na jedno přečtení. Není to na oddechové čtení. Kniha není dokončená, místy je tedy neučesaná a myšlenky se opakují. Mnoho z vás ji neocení a věřím, že i odloží, pro mnohé ale může být Citadela jedním z nejhezčích děl, se kterým se kdy setkají. Takže… zkuste ji.
Please.
Nevšimla jsem si jména autorky, ale už jsem od ní něco podobného viděla.
Uplně přelomový čtení to nebylo, ale bylo to čtivý. Jsou to případy z autorky terapeutické praxe, které se dotýkají nevyjasněných otázek společnosti - je nevěra vždycky špatná? Co s absencí sexu po porodu? Proč někdy sex nefunguje?
Mám z toho rozporuplné pocity. Zaprvé mi vadil styl knihy “a teď zjistíte pravdu a najdete konečně lásku.” Jako jo, informace o vazbách jsou důležité a jistě přínosné, leckomu mohou zlepšit vztah nebo získat na dosavadní vztahy náhled. Zároveň mi ale přijde, že se kniha dopouští moc velké generalizace a zjednodušení - myslím, že vazbu může člověk v jednu chvíli vytvářet k různým lidem různou, že existují i lidé, co doopravdy o velkou vazbu nestojí a neznamená to, že jsou osamělí, že na vazby má vliv vícero věcí v životě… A o tom, že se kniha odvolává na zdroje, které tam nejsou zmíněny, už tu bylo psáno.
Tím, že jsem četla dříve Ridleyho Červenou královnu, tak už jsem mnoho myšlenek znala. Tato kniha je ale ještě o něco zábavnější! Pojednává o životě Darwina, o přírodním výběru a ukáže vám, proč jsou lidé nevěrní, proč máme kulturně nejpřijímanější monogamii a jaké jsou lidské sexuální strategie.
Jsem ráda, že jsem to nevzdala a po slabém druhém dílu se vrátila časem ke třetímu.
Ta propracovanost celého světa Duny mě fascinuje. Místy se v tom člověk může trochu ztrácet, ale podle mě je to cílem - jak se postavy občas také ztrácí ve svých vizích. Nejradši mám ale popisy červa - pohyby, pach ozonu, obavy o jejich vyhynutí… jak kdybych je viděla před sebou. :-)
Satirická pohádka před spaním, ale nijak zvlášť mě nebavila.
Celkem stručné a poutavé zážitky autorky z akcí punkové kapely Pussy Riot a následné trestanecké kolonie, kam byla odeslána. Potrhlé a přisprostlé zážitky obhroublé feministky prolínají její vzdělané a řečnicky hezké proslovy u soudu nebo odpovědi v rozhovorech do médií. Umělecký aktivismus jako revolta proti systému bývá často špatně chápán, i z tohoto důvodu mi přijde dobré si o tom počíst - jak vytrhnout lidi z letargie, jak se nechat s klidem zatknout a jak upozornit na to, že Putin je diktátor a kurva a má se klidit.
Chtěla jsem s přečíst něco od Aristotela, tak jsem sáhla po Etice. Asi to ale nepřišlo ve vhodnou dobu a kniha se mi ani nečetla moc dobře, natož aby mě nějak extra bavila. Tuto velebenou klasiku tedy asi nejsem schopna docenit, proto odkazuju na komentáře spíše ostatních čtenářů, pokud k tomu chcete něco více. Zejména přínosné mi přijde srovnání s Kantem a konsekvencionalisty od uživatele Yummymoon (níže).
Kniha, která skvěle umí vyobrazit mladou holku ztracenou ve fantazii a traumatizovanou smrtí, chudobou a zanedbáváním poté, co smrt jejího bratra psychicky úplně rozvrátí rodinu.
Text psaný tvrdě, bez obalu - vyobrazuje lidský hnus, smrt, špínu, tělesné výměšky a sexualitu v její nejošklivější podobě. Jako kdyby tam, kam přijde smrt, zbyl akorát smrdící kravinec a hniloba. Kniha nebude na pohodové čtení na večer, na někoho může působit stísněně.
Neuvěřitelně nabitá kniha informacemi, mrzí mě, že si brzy již všechno nebudu pamatovat. Kniha je to aktuální zejména v současném rusko-ukrajinském konfliktu k pochopení historického a společenského vývoje ruské společnosti a jejich mentálního nastavení.
(SPOILER) Osudná domýšlivost, že zvítězíme nad přirozeným rozvojem a rozumem dokážeme ovládnout budoucí směřování společnosti i našeho dalšího rozvoje. Obrovský civilizační rozkvět zapříčinila akceptace soukromého vlastnictví a nastavení vlastnických vztahů, novodobé snahy o ovládnutí zdrojů a centrální plánování (jak se neúspěšně snaží každý socialismus) jsou předurčené k neúspěchu, protože nikdo nemůže být všudypřítomný a mít aktuální informace a preference všech zúčastněných. Mnoho intelektuálů se s přirozeným během věcí však pro svoji preferenci rozumu nehodlá smířit a tudíž se snahy o opakování socialismu, které jsou destruktivní, neustále navracejí.
Dávám vysoké hodnocení a doporučení, ač mám ke knize výhrady.
Myslím, že kniha je skvěle a čtivě napsaná a velice zásadní, pokud se člověk chce orientovat v historickém a myšlenkovém kontextu mezinárodních vztahů mezi Ruskem a Západem (potažmo Ukrajinou).
Na druhou stranu - zdá se mi, že autor si taky trochu přibarvuje a někde ta kauzalita vývoje není úplně jasná. Autor akcentuje, že zásadní pro demokracii je společenská rovnost (což je samo o sobě dost socialistické přesvědčení a k rovnosti se nedostaneme, pokud nebudeme mít silnější stát - tedy méně svobody). Říká, že máme méně demokracie. Budiž - spíš bych řekla, že je demokracie teď trochu jiná, než jsme byli zvyklí. Vůbec se nikde nezamyslí, že mezera demokracie je právě v tom, že masu můžete zmanipulovat - toto je ale není s demokracií v rozporu, tohle je jejím inherentním nedostatkem. Že se zvyšuje nerovnost ve společnosti - s tím bych i souhlasila, ale bohužel je to částečně opět tím, že může mnoho vlivných lidí skrze silnější stát systém vysávat, nebo naopak minimálně obcházet, což slabší osoby nemohou (krásný příklad vidíme i v naší zemi v podobě Andreje Babiše). I celá ta představa, že někde existuje jasná pravda, kterou má zpravidla jen Západ, se mi nepozdává. Samozřejmě, že i Západ svoji propagandu trochu dělá a je třeba s tím počítat (a Ruskou stranu toto rozhodně nikdy nesmí omluvit).
Knihu tedy doporučuji, ale vnímám ji jen jako další a velice důležitý pohled na celospolečenskou situaci. Myslím, že geopolitika Ruska/Západu není jen o idejích, které autor předestírá, a vzniku Eurasie, ale vlivů bude mnohem více, které se v knize nevyskytují - třeba obchodní vztahy, často i předem nepromyšlené činy, které pak mají širší důsledky. Ale přečtěte si to - minimálně pro představu, jak může přemýšlet občan Ruska pod vlivem propagandy, je to skvělý.
Přiznám se, že jsem dlouho nepotkala takhle rozporuplnou knihu. Mnoho zjednodušování a až propagandistických nálepek. Naopak se ale zas snaží upozornit na riziko rostoucích tendencí k autoritářství, které bezpochyby narůstá.
Vůbec se mi nelíbí to volně zaměňované “demokracie” a “volný trh.” Volný trh z demokracie plynout vůbec nemusí. Demokraticky můžeme žít v ekonomické totalitě. Taky si myslím, že Albright považuje za fašismus i hodně věcí, které se jí prostě jen nelíbí.
Líbí se mi ale, jak se na konci pustila do “liberálních fašistů,” kteří by mohli chtít vyhazovat z práce za netolerantní názory atd. Obávala jsem se, aby na tyhle osoby, které chtějí trestat “netolerantní názory”, neměla jiný metr. Tak aspoň zůstala konzistentní.