painthers
komentáře u knih
Investování pro začátečníky
Petr Syrový
Poslední vydání doporučuji, pokud se v problematice chcete zorientovat. Shrnuje základní možnosti, do čeho investovat, i lidem z oboru to uceleně shrne a zopakuje. Ocenila bych pak ještě kapitolu věnující se kryptu.
Labyrint pohybu
Pavel Kolář
Nebavilo mě to.
Rozhovor je sice zajímavý, že okrývá pohled na svět zajímavého člověka, ale asi jsem od toho čekala něco trochu jiného. Je spíše o životě pana profesora než o radách jak na zdravý pohyb a nějakých zajímavých postupech.
Tím, že jsem trochu z oboru, to pro mě vlastně nebylo ani nic nového.
Modlitba za Owena Meanyho
John Irving
Eh… strašně a vyčerpavě dlouhý. Mnoho pasáží mě vůbec nebavilo. Kdyby byla kniha poloviční, pointa by neunikla. Ani pointa mě zas tolik neoslovila. Z dalších komentářů ale vidím, že to asi bude dost o vkusu čtenáře.
15 roků lásky
Patrik Hartl
Doufám, že tim někoho neurazim, ale přišlo mi to trochu jak seriál Ulice pro lepší lidi z Prahy. Pozorujeme život muže vlastnícího kadeřnictví jak lítá z lásky do lásky a prožívá rozchody, jak vychovává děti, jak prožívá krizi středního věku.
Současná “společenská” literatura není úplně žánr, který čtu. Co se Hartlovi ale nedá upřít, je čtivost. Pokud chcete něco oddechového na zimní večery nebo na léto na pláž, u čeho nebudete muset přemýšlet, tak berte.
Šarlatový a černý
John P. Gallagher
Odboj proti nacistům v Římě, kteří částečně vedli vatikánští kněží. Reálný příběh, kolikrát až těžko uvěřitelný pro zábavné a taky hodně nebezpečné situace.
Nepřátelé státu: Přátelé svobody
Josef Tětek
Příjemné ohlédnutí na životy mých oblíbených ekonomů a dalších slavných osobností, kteří byli “přáteli svobody.” Kniha je poměrně krátká a ke každé malé biografii vybírá jen to nejdůležitější a zajímavé, takže vás neunudí.
Vzestup po úrovních vědomí
David R. Hawkins
Duchovní kniha, která pro můj spíše analytický mozek byla příjemným překvapením v tom, jak si lidské vědomí hezky rozeškatulkuje a seřadí. Snaží se dívat na ducha a jeho vývoj zvnějšku, bez příchylnosti k nějakému konkrétnímu náboženskému směru.
Samozřejmě, že mnoho věcí, o kterých autor píše, nelze (a z podstaty věcí ani nemůže jít) nikdy ověřit a je spíše na pocitu čtenáře, jestli z knihy dostane dojem, že dává smysl, nebo že je to úplná kravina. Zejména metodika “svalového testu” je vlastně neověřitelná a samotnou mě moc nepřesvědčuje.
Na druhou stranu - u čtení o nižších úrovních vědomí jsem poznávala věci, které pro mě jsou známé a přijdou mi pravda; logicky s vyššími úrovněmi se pro mě kniha stávala více abstraktní a méně pochopitelná. Možná i pro moje dosavadní zkušenosti se mi zdá, že by na knize mohlo něco být. Určitě jsem se viděla i v tom, jak v přechodech mezi úrovněmi (zejména překročením úrovně 200) roste člověku jeho subjektivní štěstí.
Méně sympatické mi v knize bylo odkazování na autora a jeho zkušenosti (jsem trochu citlivá na to, když někde cítím potenciálního “duchovního vůdce”).
Jako nevim. Kniha je v lecčems podnětná a k dlouhým diskuzím pak zajímavá, takže ji zařazuji do “doporučuji.”
Spasitel Duny
Frank Herbert
První díl byl lepší. Tohle je sice kratší, ale zato pro mě bylo těžší držet pozornost a ani příběh není tak strhující. Aspoň to po prvnim dílu Duny neni tak náročný, protože člověk se v tom světě už celkem orientuje. Jako volnočasovka do tramvaje ok.
Dej mi své jméno
André Aciman
Ještě jsem v žádné knize neviděla tak autenticky popsaný cit k druhému člověku, to šílenství a zbláznění. Myslím, že mnoho lidí se v tom najde a pak to prožije s tou knihou znova. Přečetla jsem to jedním dechem.
Zápisky z podzemí
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
(SPOILER) „Jen se podívejte pozorněji! Vždyť my ani nevíme, kde ten živý život hledat, jaký vlastně je a jak se nazývá. Nechte nás o samotě, bez knihy, a my se ihned zamotáme, hned budeme v koncích - nebudeme vědět, k čemu se přimknout, čeho se přidržet, co milovat a co nenávidět, co ctít a čím pohrdat. Nám je dokonce na obtíž být lidmi z masa a krve, s vlastním tělem, stydíme se za to, pokládáme to za hanbu a snažíme se být jakýmisi vymyšlenými abstraktními lidmi. Jsme mrtvě narozeni, dávno už se nerodíme z živých otců a nacházíme v tom čím dál tím větší zahanbení. Přicházíme tomu na chuť. Brzy si vymyslíme, jak se zrodit z ideje. Ale dost, nechci už psát „z Podzemí”.“
Z Izrastiny s láskou
Jakub Szántó
Knihu bych rozhodně doporučila všem, kteří si chtějí udělat nějaký ucelenější obrázek o historii vzniku Izraele a posledních přibližně sto letech událostí v této oblasti. Text je nezaujatý a nebude vám tlačit ani jednu stranu sporu, což je fajn.
Duna
Frank Herbert
Není to snadný, ale nakonec to stojí za to, už jen pro to, aby člověk ocenil autora. Něco podobného se totiž neurodí často. :-)
Vaše bludy
Wayne W. Dyer
Chtěla jsem se k tý knize rozepsat, pak jsem si ale přečetla komentář uživatele “zimela”, zasmála se a nic lepšího fakt nevymyslim. :D
Takže i přes nějakou tu hordu seberozvojových sraček, které jsem přečetla, tuto celkem doporučuji.
Válka je mým osudem
Lenka Klicperová
(SPOILER) Nedokážu posoudit, jestli se mi kniha tak líbila, protože je mi tématem velice blízká, nebo jestli je prostě sama o sobě perfektní. Rozhodně ale nic nezkazíte, pokud se spokojeně začtete. Dvě české novinářky jezdí (nejen) do zemí Blízkého východu, aby o tamější situaci podávaly reportáž. V zemích, kde je situace neuvěřitelně nepřehledná (zejména v oblasti Sýrie) pak jsou tyto informace dost cenné.
Obě autorky se nebojí ukázat zdvižený prst na režim, který sváry v oblasti rozdmýchává i podporuje - a to Turecko. To považuju za důležité, jelikož Turecko (spojenec NATO) nám v posledních letech předvedlo další neodpustitelnou genocidu svých odpůrců a v podstatě za tichého přihlížení západních médií. Myslím, že je potřeba mít tohle na paměti a vědět, že hrozba (alespoň si to myslím i já) číhá tady.
Cizinec
Albert Camus
Kniha popisuje krásný aspergerovský přístup k životu, lidem a vztahům. Pragmatický existencialismus, prázdnota, k ničemu v knize si nelze udělat vztah. Jen holý fakt toho, že každý zemřem, každý sám za sebe a pro svět je to zcela bezcenné.
Kniha není dlouhá, jinak bych ji nedočetla. Táhne mě to mnohem více k přesahu lidské existence.
Roztěkaná mysl - Původ a léčení poruch pozornosti
Gabor Maté
Podle mě to nejlepší široko daleko, co si můžete o poruchách pozornosti, tedy AD(H)D, přečíst. Maté opět nezklamal. V knize vysvětluje, proč poruchy pozornosti nebudou jen souhrou náhod a genů, ale že vznikají v příčinné souvislosti s problémy v rodinách, které nemusí být ani na první pohled tak zjevné. Navrhuje, jak jednat s dětmi, které touto poruchou trpí, a jak člověk může léčit sám sebe. Všem lidem, pro které je toto téma nějak aktuální, knihu doporučuji.
Vztahy a mýty
Jan Vojtko
Stručné a oddechové čtení o vztazích proložené krátkými příběhy z Vojtkovy terapeutické praxe. Ke knize mě nasměrovala jedna z autorových přednášek pro veřejnost, která byla zábavná a skvěle se poslouchala. V knize toho ale možná zas o tolik víc nebylo, ač pro některé čtenáře to stále mohou být nové a přelomové informace do partnerských vztahů.
Kniha je ale fakt na večerní oddech, dá se sfouknout za chvíli. :-)
Otevřené hranice: Etika a ekonomie migrace
Bryan Caplan
Skvělá kniha vysvětlující jasně a stručně formou komixu ekonomické a společenské výhody otevřených hranic a volného pohybu osob. Zatím jsem nezaznamenala žádnou jinou, která by do problematiky migrace dokázala takhle jednoduchou formou vnést řadu důležitých argumentů pro - třeba obrovský růst bohatství společnosti a podobně. Komix je skvěle zpracován, občas na mě ale působil možná až moc "hujersky", a to se sdělením vlastně souhlasím. Zkuste se od toho oprostit a jen číst, co říká.
Terapie se substancí: Psycholytická psychoterapie v 21. století
Friederike Meckel Fischer
Kniha od terapeutky, která se rozhodla navzdory legislativě provádět terapie s nelegálními látkami. Ač s mnoha postupy a názory vlastně i souhlasím, kniha mi z nějakého důvodu (myslím asi stylu psaní autorky, nebo její osobnosti) nesedla. Nenechte se tím ale odradit.
V říši hladových duchů
Gabor Maté
Život je utrpení. To je ve shrnutí jedna ze základních Buddhových ušlechtilých pravd. A každý člověk na tomto světě má různé mechanismy, jak se tohoto utrpení zbavovat. Jsou více či méně patologické, sklouzávají k nepozornosti, až k často k sebedestrukci.
Ti, co zažili v životě největší bolest, jsou pak schopni se v duši konejšit tak, až se jejich život zmenší pouze na heroin, pervitin, crack. To jediné, co dokáže jejich duši umrtvit, až následkem chronického užívání postupně vyhasíná a jednou vyhasne úplně.
Závislost (nejen ta drogová), je symptom, ne příčina problému!
Dle i mého názoru se psychicky zdravý člověk závislý na návykových substancích nestane, i když si je vyzkouší. (Čímž ale nikoho k ničemu rozhodně nevyzývám.)
Autor Maté je lékařem, který se závislými pracoval. Mluví nejen o tom, jakými životními příběhy jeho pacienti prošli, ale i o tom, že válka proti drogám, jak ji známe dnes, je válkou proti těm nejzranitelnějším osobám, která je zoufale neefektivní a škodlivá a v civilizované společnosti už by se dít neměla.
Rozhodně doporučuju!
