Pampeliška83
komentáře u knih
Příběh o lásce a tmě
Amos Oz (p)
Kniha je opravdu rozsáhlá, popravdě řečeno, když zejména ze začátku občas vynecháte nějakou stránku nebo i kapitolu, nejspíš o nic nepřijdete, protože autor to stejně třeba zmíní znovu...Četla jsem ji přerušovaně možná několik měsíců, ale vrátit ji do knihovny nedočtenou jsem nedokázala, moc se mi líbil styl, jakým je napsaná a přeložená (opravdu klobouk dolů před Michaelem Žantovským) a také atmosféra, do které jsem se znovu a znovu chtěla nořit...Určitě doporučuju, jen to chce dost času a klidu.
Co nám tělo říká aneb Po stopách nemocí
Miroslav Hrabica
Knihu odkládám, vadily mi autorovy puritánské až fanatické názory, osobně vidím spiritualitu, zejm. křesťanskou poněkud jinak, než že budu někoho odsuzovat k celoživotnímu celibátu, jako to autor navrhuje homosexuálům atd. Nejsem úplně proti psychosomatice, ale hledat psychickou či duchovní příčinu málem i u zadření třísky mi přijde poněkud přehnané. V neposlední řadě si říkám, jak autor na své závěry vlastně přišel? Nevidím žádné citace, žádného spoluautora, těžko tedy sám v jedné osobě může vycházet ze zkušenosti s tolika nemocemi a jejich příčinami či léčení, spíš si to asi všechno vymyslel a tím pádem to pro mě není důvěryhodné.
Bezdětná
Monika Baudišová
Hezky zpracovaná kniha, moc dobré téma. Hvězdička dolů za trochu matoucí název, osobně bych knihu nazvala spíš "Neplodná" (n. "Neplodní"), protože je hlavně o neplodnosti a snahách ji řešit - bezdětný může člověk být i z jiných důvodů a taky to nemusí být zrovna jednoduché :-(
Zvuky probouzení
Petr Třešňák
Výborná kniha, hodně silná a hluboká...snad jediné, co mi přišlo trochu škoda je to, že tam není větší podíl textů od paní Třešňákové. Zajímalo by mě, jaké to pro ni je, být psychoterapeutka a zároveň mít doma dceru s tak náročným postižením. To si vůbec nedovedu představit, že člověk v práci řeší těžká témata s klienty a doma si nemůže "odpočinout" v běžném světě...
Nevyžádané rady mládeži
Marek Vácha
Tak nevím, možná je to tím, že už nejsem tak úplně cílová skupina, ale tato kniha se mi zatím z autorových líbila nejméně...jsou tam určitě různé zajímavé myšlenky, ale vadily mi ty imperativy, tlak na výkon a perfekcionismus a taky autorova tvrdost, kterou bohužel čím dál víc vnímám i z jeho slovních vyjádření.
A proto skáču
Naoki Higašida
Zajímavá kniha, asi si ji lépe užije ten, kdo zná nějakého autistu, který je podobný Naokimu. Já jsem se sice ve své práci s pár autisty setkala, nebo aspoň myslím (neznám přesnou diagnózu), ale byli každý jiný vůči sobě navzájem i vůči Naokimu. Trochu mi tím pádem vadilo i zevšeobecňování, kterého se Naoki dopouští (My lidi s autismem toto a tamto...měl by psát víc za sebe). Ale v každém případě bylo pro mne fascinující, jak různě mohou lidé myslet a vnímat (vlastně nehledě na to, zda mají autismus nebo ne).
Poslední dary - Jak porozumět zvláštnímu vnímání a potřebám umírajících
Maggie Callanan
Kniha je určitě zajímavá pro každého, koho zajímá tematika smrti, umírání, paliativní péče apod. Určitou nevýhodou je možná to, že většina kazuistik se týká lidí, kteří umírají na nějakou nevyléčitelnou nemoc a někteří jsou i docela mladí. Přišlo mi to trochu zkreslující vůči lidem, kteří umírají "na stáří" - nebyla jsem si jistá, do jaké míry se popisované jevy týkají i jich. Ale některé principy zejm. co se týče přístupu pečujících jsou jistě univerzální.
Vyhasínání mozku Martina Kleina
J. Bernlef
Působivá, zajímavá kniha, psaná opravdu velmi uvěřitelně. Trochu bych snad vytkla, že je děj dost koncentrovaný, myslím že demence nepostupuje většinou až tak rychle...ale určitě doporučuji ke čtení všem, které tematika ztrácení kognitivních funkcí a stárnutí zajímá. Jinak na podobné téma je taky moc hezká kniha Starý král ve vyhnanství, kde autor píše o svém otci.
Když se zlé věci stávají dobrým lidem
Harold S. Kushner
Knihu určitě doporučuju k přečtení. Trochu mě sice iritovala ta terminologie "dobrých lidí" (Kdo z nás je skutečně "dobrý"? A kdo je naopak tak "zlý", aby si skutečně zasloužil, aby se mu děly špatné věci?), ale vyzdvihla bych hlavně to, že se autor nelehkého tématu zhostil dobře srozumitelným stylem, ne nějakou košatou a přitom vlastně prázdnou "křesťanštinou" (vím, že není křesťan, ale snad je zřejmé, co tím myslím), a navíc se nebojí napsat věci, které sice neznějí úplně líbivě, ale zdají se mi o dost realističtější než co jsem zatím četla v řadě duchovně laděných knih.
Jízda v levém pruhu - rozhovor s Jožinem Valentou
Marek Vácha
Fajn kniha, ráda jsem si ji přečetla, i když radši mám autorovy "vlastní" knihy. Rozhovor je specifický v tom, že jej vede Váchův kamarád - v něčem je to určitě výhoda, že "zpovídaného" zná, ví na co se ptát lépe než jen nějaký novinář. V něčem to však vnímám i jako nevýhodu, některé pasáže se mi zdály pro neznalého čtenáře poněkud nudné (např. kapitola o táborech nebo nějaké specificky katolické otázky). Mrzí mě nálepkování církevně neorganizovaných lidí jako "ateistů". Jako obohacení naopak vnímám autorské pasáže kurzivou.
Carl Ransom Rogers a jeho teorie
Ladislav Nykl
Přečetla jsem jen část. Autor měl ambice napsat srozumitelnou knihu o PCA, ale myslím, že se mu to moc nepovedlo.
Pán se stará
Josef Prokeš
Libí se mi způsob, jak autor píše a uvažuje. Věřím, že to bude fajn člověk a dobrý kněz. Měla jsem ale trochu problém knihu dočíst, je určena v podstatě jen katolíkům a to ještě těm, kteří jsou s církví "srostlí". Většina úvah se týká katolické církve a jejího fungování. Člověka mimo církev více osloví např. knihy Ladislava Heryána ze stejné edice Portálu, které se daleko více zabývají běžnými lidmi a každodenním životem.
