PanPredseda
komentáře u knih

Protože jde o knihu opravdu čtivou, odpouštím jí menší faktické nepřesnosti (některé jsou zmíněny v předchozích komentářích) i to, že starší vydání má na obálce Spitfiry a to novější sice Hurricane, ale v markingu Josefa Františka, jednoho z nejlepších čs. stíhacích pilotů, který s onou zradou neměl nic společného.


Příběhu bych dal 70 %, ale půlhvězdičky tu nejsou.
Tak jde půlhvězdička dolů za to, že je to sovětská propaganda a také za některé příliš neuvěřitelné epizody z příběhu (nechci prozrazovat více).
Až na tyto vady jde o dobrý, čtivý a napínavý příběh ze života odstřelovače.


Povídku Muž davu, podle které je pojmenována tato útlá sbírka, mám rád. Potěšila mne i krátká bajka Ticho, kterou jsem dosud neznal. Navíc se mi líbí sledovat rozdíly v jazyce i pravopisu v této knížce z roku 1919 oproti pozdějším překladům povídek ze sbírky Jáma a kyvadlo. Například to, co je v Muži davu pozdějším nazýváno "kontoárismem", je v tomto starším vydání označeno slůvkem "pultismus".


Povídky v knize většinou začínají jako vcelku běžné životní příběhy, či příhody, které se mohou stát každému. Ale najednou "cvak" a začne se dít něco, co je doslova zvířecím chováním (proto název Pavián) jedné či více postav. Něco, co se čtenáři nelíbí, protože je to v rozporu minimálně s dobrými mravy. Něco, co už čtenář nepovažuje za běžný příběh a příhodu, která se může stát každému, ale zároveň ví, že to k ní má stále velice blízko. A tak si čtenář uvědomí, že nějakého toho paviána ve svém nitru ukrývá nejspíš každý z nás.


To nejlepší, co jsem od Roberta Pocha zatím četl. Sbírka jako celek si zaslouží 60 %, povídka Nyx 80 %.


Ucelený přehled letounů a vrtulníků používaných Četnickými leteckými hlídkami, Sborem národní bezpečnosti a Policií v Československu a ČR.
Obsahuje množství fotografií, popis historických souvislostí, informace o jednotlivých typech letounů a seznamy strojů ČLH, SNB a PČR.
