PastorMal13 komentáře u knih
Střet dvou civilizací. Jedna je materialistická, expanzivní a svobodná a druhá idealistická, izolacionistická a totalitní. Která je v právu?
PS - jsem fascinován autorovým rozvinutým universem.
Jedna z lepších antologií, které jsem četl. Narozdíl od dnešní sci-fi mi přišlo, že povídky nemají jenom pobavit, ale spíše něco naučit, nebo jak říká Asimov vzbudit zájem o danou tématiku příběhu a zkoumat jej vědeckým okem.
Nejlepší povídka hned úvodní Odysseia z Marsu a Podzemní dráha Möbius.
Jo a ty ilustrace jsou úžasné.
Od pro mě zcela neznámé autorky jsem nečekal tak propracovaný příběh, který mě hned ze začátku chytnul a až do konce nepustil. Většina postav mi byla sympatická (tedy až na Ajen) a tudíž jsem s nimi prožíval různorodé strasti od prvotního probuzení až po zakládání deméterské civilizace. Konec je trošičku uspěchaný a neodhaluje veškeré odpovědi, ale konečné hodnocení nezměnil.
Netuším, jak moc je mé hodnocení ovlivněno nostalgií, ale nejvíce se mi rozhodně líbila Vzpoura mozků, Galaxia a Tvrz. Tyto komiksy jsem četl již v dětství. Zbytek ne. Z „nových“ je nejlepší Biggles, kresba Bigglese je prostě nádherná. Operace Jericho a Operace Slunce mají průměrný příběh. Absolutně mi nesedl komiks Zkáza planety Země, kde jsem našel několik nesrovnalostí.
Centrální Impérium se rozloučilo nejlepší knihou série. Děj byl svižný a popravdě skoro pořád napínavý. Konec se sice dal předpovídat, ale ani ve snu by mě nenapadlo jak se konec odehraje. Celou sérii jsem si neskutečně užil, možná malinko míň než Sektor Hirano, a snad trochu naivně doufám, že bude někdy pokračování.
No, než se dostanu ke konci, tak ještě nějaký ten pátek potrvá, avšak nebál bych se říci, že se jedná o sci-fi bibli. Snad všichni známí i méně známí autoři, kteří něco znamenají, jsou zde uvedeni. Kniha mi hodně rozšířila obzory.
Poměrně hezky zpracovaná kniha o této nepříliš známé válce, která ovšem formovala naše dějiny. Je veliká škoda, že se o ní, stejně jako o legionářích, moc lidí neví, protože, jak píše autor, byl před listopadem smrtelný hřích tuto válku vzpomínat...
Jediné, co mě na této knize vadí, je to, že komentuje pohled z "naší" strany a ne, alespoň trochu, ze strany maďarské.
Jedná se spíše o shrnutí předchozích čtyř dílů než o samostatně stojící povídky (samozřejmě kromě povídky Obchodníci z Venuše, která líčí příběh Auddea Waltherse a jeho život na Venuši). Škoda, že autor nerozvedl více příběhy prospektorů a jejich mnohdy tragicky končící mise.
Až na krkolomných prvních pár stran se opět jedná o skvělé počtení v duchu předešlých dílů.
Nejvíce mě zaujala hned první kapitola o křížové výpravě proti katarům a poslední o bitvě u Kresčaku, na které lze vidět, jakou si s hledáním pramenů dal autor práci.
Chvíli mi trvalo zvyknout si na autorův styl psaní, ale poté jsem si užíval tuto vtipnou kroniku anglické křížové výpravy proti Wersgorixanům.
Zatím nejlepší díl. Děj není tak šablonovitý jako v předchozích dílech a navíc začíná jako detektivka. No a že Stone přitahuje nejen ženy ale i chobotnice, je zajímavá změna :D
Mark Stone, neohrožený astronaut, zachraňuje i mimo svou pracovní dobu. Opět lehké počtení, jen škoda, že život v lágru není více popsaný.
Narozdíl od prvního dílu, se druhým jsem ještě neměl tu čest, je tato knížka opravdu o primitivní planetě a jejích obyvatelích. Samozřejmě nechybí zabíjení na všechny způsoby, jasný nepřítel a v neposlední řadě sex Pozemšťanů s domorodci. Libí se mi, jak je několikrát zmíněno, že existuje zákon o nevměšování a přitom se ve skutečnosti ani moc nedodržuje.
První dobrodružství Marka Stonea mě moc nezaujalo. Sice jsem čekal nějaký brak, ale že to bude až taková slátanina, jsem nečekal. Na druhou stranu je to ale ideální čtení do vlaku.
Narozdíl od většiny kolegů čtenářů se mi Pournelleův příběh líbil a čtení si užíval. Nemohu se však ubránit pocitu, že Janičáři začínali jako pravověrná sci-fi, ale během působení na planetě Tran to již byla fantasy s sci-fi prvky. Nejspíše si přečtu i další díly série, ale ty doposud nebyly přeloženy do češtiny .
PS. Že by se Robert Buettner se svou sérií o Sirotkovi inspiroval právě u Pournellea?
Nápad je to celkem dobrý a na dobu vzniku i originální, ale z provedení nejsem až tak nadšen. Dialogy jsou zvláštní a umělé (hlavně v první polovině), na autorův styl psaní je třeba si zvyknout a s korekturou si také nikdo moc starostí nedělal. Na druhou stranu, zaujalo mě rozřazení planet podle národnosti (Mars je německý, Jupiter sovětský) a vize, že budoucnost bude patřit korporacím.
Všechny povídky spojují kromě oné alternativní historie ČSR postavy se skoro až nadpřirozenými schopnostmi (umí číst myšlenky, poltergeist...), nelehká životní situace a každý si sem tam dá taky toho panáka něčeho tvrdšího. Povídky jsou čtivé a napínavé až do konce. Myslím ale, že tato minulost, kde se moci chopil Rudolf Beran v sedmadvacátém, by si zasloužila i více odborných pasážích, protože se například nedozvíme, k čemu Beran potřeboval a co vlastně byli lidé vládou nazývání jako pulzarové.
Sbírka obsahuje povídky ze žánru sci-fi, hororu a dokonce i fantasy. Mnoho Shawových vědeckofantastických povídek bych přirovnal k subžánru "weird"a rozhodně jsou jedny z nejlepších, které jsem v tomto subžánru četl. Za nejlepší povídky z knihy považuji Katův měsíc, Cizinci nejsou lidští a Redukce váhy.