PastorMal13 komentáře u knih
Komiks se celkem dost liší od seriálu, se kterým jsem narozdíl od knihy obeznámen, základní dějová linie je však stejná. Atmosféru Berlína 20. let skvěle vykresluje noirovská kresba.
To ale byla jízda! Skoro jako kdysi s komiksem. Autor mohl příběh o robotím útlaku lidstva více rozvést a zkrášlit ale i lehce pozměnit, což naštěstí příběhu neubírá na kráse a nostalgii.
Komiks poplatný době a vzpomínající na belgické panování v Kongu s lehkou nadsázkou.
Nevím, co bych zde napsal, co již nebylo řečeno. Myslím, že nejlépe to vystihla vaskajiras. Je to prostě dílo o soudobém životě člověka...
Sám bych tuto publikaci přirovnal k rozsáhlejšímu časopisu, autoři jej však nazývají bookazin - kombinace knihy a časopisu. Ve směs jde o životopisy nejslavnějších jezdců F1 a je zde i pár žebříčků. Velmi bych vyzdvihl fotografie, které jsou mnohdy velmi působivé, a celkově grafické provedení. Na druhou stranu mi přijde, že byl text, hlavně ze začátku, snad přeložen Google překladačem a objevuje se zde i pár faktografických chyb - Fittipaldi a jeho třetí titul, nebo Alonsovo pódium v Maďarsku 2021.
Hezká alegorie na tehdejší dobu s celkem zajímavým koncem.
Sbírka vlastně obsahuje dvě čísla Asimov's Science Fiction, jestli je to „to nejlepší“, netuším. Každopádně povídky z června roku 1997 byly lepší. Nejvíce se mi líbila povídka Pomník neznámého vojína od Allana Steeleho a Případ prádelního koše od Kandis Elliotové (obě dvě povídky vyšly v čísle 6/97).
Alláhův hněv se mi líbil více než první díl. Možná proto, že děj byl poněkud klidnější a tudíž ho mohl autor více rozvést. Jenom škoda, že byl konec knihy tak moc uspěchaný.
(SPOILER) Popis města a měsíční krajiny je excelentní. Horší je to z příběhem, který se mi zdá trochu klišé. Hlavně konec, kde se pokazí všecko, co se pokazit dá, ale vše vlastně dobře dopadne.
Jak to u podobných antologiích bývá, povídky jsou v nich dobré a špatné. Bohužel zde převažují povídky špatné. Tím více si ovšem cením povídek výborných - Města v horách, Nepěstěná zahrada, Oběť a Watsonův chlapec. Tyto byly také nejvíce "weird". Co se týče té "teoretické" části; přeskočil jsem ji.
Velmi návyková kniha. Její konec je dosti nečekaný a zaskočil mne. Bohužel se pomalu blížíme k budoucnosti, která je v knize naznačena.
Přiznám se, že od knihy jsem nic moc nečekal. A to jsem se spletl. Příběh má spád a po chvilce čtení hltáte každé slovo, takže jste schopen ji v mžiku dočíst. Na druhou stranu jsem měl problém s postavami, hlavně tedy s jmény domorodců, které mi často splývali.
Doporučuji všem, kteří se chtějí dozvědět něco o osobnosti Karla IV., jeho dětství, rodičích a ještě mnohem víc.
Zhruba první třetina knihy byla tak skvělá a svým způsobem nadčasová, že jsem nechtěl věřit datu vydání. Bohužel pak přichází hlavní hrdina k procitnutí a začne se stávat čím dál více nesnesitelným, což ale byl snad autorův záměr, až otravným.
S Georgem R. R. Martinem jsem se v téhle kratičké povídkové knize setkal prvně. Ačkoliv se proslavil hlavně psaním fantasy i v oboru sci-fi vyniká. Povídky jsou originální, drsné a jejich rozuzlení vždy překvapující. Píšečníci a Píseň pro Lyu určitě patří mezi nejlepší povídky, které jsem kdy četl.
Jde znát, že pan autor je člověk do problému indočínských válek náležitě zasvěcen. Mnohé informace a zdroje má přímo z první ruky, nebo byl dokonce i jejich aktérem mnoha událostí s problematikou spjatých. Kniha je přímo přesycená zajímavými poznatky a pokud se jedná hlavně o politiku, tak exceluje. Doporučuji všem, které zajímá poslední vietnamské století.
Barvitě popsané životopisy nejslavnějších a nejlepších rytířů doby. Nechybí ani vznik Anglie, kterou známe doteď, první a třetí křížová výprava, nebo rytířské turnaje. Jen škoda, že kapitola o Richardovi Lví Srdce byla poměrně krátká.
Celkem průměrná kniha o sovětském přistání a životě na Venuši, která je jakousi Zemí v prvohorních dobách. Některé části byly na můj vkus až moc rozvláčné, ale sem tam se udála i nějaká akce.
Příběh je sice plný klišé, ale to se snad u tohoto odvětví trošku očekává. Autor se drží osvědčeného scenáře, kdy nastoupí silný nepřítel a je jen na outsiderovi, aby ho zastavil. Musím přiznat, že jsem neměl v plánu číst pokračování, ale zvrat v závěrečné časti mě přesvědčil o opaku.
Spoiler: při obraně Sluneční soustavy zahyne kapitán s jedním z nejvtipnějších jmen, na které jsem během čtení kdy narazil, kapitán Argus. RIP.
Klasická ročenka F1, na které jsme bývali od pana Dufka zvyklí.