Pavlína197
komentáře u knih
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Dočetla jsem a jsem plná dojmů. Kdybych byla na koncertu, tleskala bych ve stoje a prosila o přídavek. Takto si jen dovoluji vyjádřit obdiv k práci autorky a knihu doporučit.
1984
George Orwell (p)
Knihu jsem si vybrala do výzvy ( letos se hodí asi ke třem tématům) a opravdu to pro mě výzva byla - žánr antiutopie mi nic neříká. Naštěstí se mi knížka četla dobře, až na jednu krátkou pasáž, která pro mne byla nudná a složitá.
Zajímavá, nadčasová četba - i když jde o příběh smyšlený, působí děsivě a mrazivě, protože se zdá, že je v každé době z nějakého důvodu aktuální. Obdivuji, jak to měl Orwell promyšlené, dotažené do detailů.
Knížka mi zůstane v hlavě dlouho, vyvolala ve mně spoustu nepříjemných pocitů. Jsem ráda, že to končí se zavřením knihy, a vážím si svojí byť relativní svobody.
Myšlenky za volantem
Marek Eben
Opravdu příjemné čtení. Většinu času jsem se usmívala, chvílemi pochechtávala, občas smála a jednou řehtala, až mi tekly slzy.
Sněžný měsíc
Michaela Klevisová
Ach to bylo počteníčko! Baví mě, jak autorka vždycky na začátku rozehraje partii s postavami, nastíní jejich motivy ke zločinu, nechá nás sledovat jejich myšlenkové pochody, ale kdo je opravdu vrah, se dozvíme až na konci. A ty sugestivní popisy beskydských lesů, luk, kopců a chaloupek... A navíc téma ochrany zvěře... To teda bylo něco pro mě. Knížka mohla být klidně dvakrát tak dlouhá, skvěle jsem si ji užila.
Listopád
Alena Mornštajnová
Námět knihy mi moc nesedl, nečtu utopie, dystopie, horory ani sci-fi, přesto jsem si přišla na své. Knížky Aleny Mornštajnové mám ráda a ani v této knize autorka svůj styl nezapřela. Ledacos si z dob minulého režimu ještě pamatuji, takže i já si z této četby odnáším pocit úlevy, že dnes můžeme žít jinak.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Za mě nejlepší beletrie, co jsem letos přečetla. Líbilo se mi, jak je kniha napsaná, jak příběh plyne, jako bych byla v Sářině hlavě, v jakém prostředí se odehrává, obálka, konec, prostě všechno. Jasně-příběh je to těžký, ale kniha skvělá.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Po dlouhé době opravdu pěkný český román. Mám ráda, když mě příběh vtáhne, dobře se čte a ještě se něco nového dozvím.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Myslím, že Petra Soukupová vystihla opravdu dobře podobu dnešních vztahů. Ze svého okolí znám jen dvě opravdu funkční a spokojené rodiny. Ale čím to je? Dobou, lidmi, špatnou komunikací...?
Knížka se mi četla dobře, přímá řeč s uvozovkami mi nechyběla - bylo to jako být postavám v hlavě, poslouchat jejich myšlenky a sledovat, jak si přehrávají proběhnuté rozhovory.
No - bylo mi jich líto, všech.
Zmizela v mlze
Michaela Klevisová
Knížka mě pěkně vtáhla do děje. Mám ráda ( slovy Bergmana) ,,tohle postupné odkrývání pravdy, rafinované míchání intuice, dedukce a náhody". Žádný krvák, přesto napínavý děj, krásná severská krajina, zajímavé postavy, překvapení v odhalení vraha... Vážně pěkná detektivka, navíc česká, trochu mi připomíná Agathu Christie. Určitě si přečtu další.
Dědečkové
Pavel Čech
Udělejte si půlhodinku čas, nebo klidně i hodinku :), a ponořte se do příběhů beze slov. Obrázky jsou tak výmluvné, že slova nepotřebují, a přesto ve vás vyvolají tolik emocí!
Jako hvězdy v temné noci
Jojo Moyes
Krásné počteníčko!
Moc se mi líbilo pevné přátelství mezi ženami a jejich sounáležitost, prostředí, v němž se příběh odehrává, i ta romantika, která tu není tak okatá a prvoplánová, a hlavně projekt Koňské knihovny.
A proto skáču
Naoki Higašida
Knížka mě tak zaujala, že jsem se od ní nemohla odtrhnout stejně jako od dobrého románu. Z Naokiho odpovědí cítím zmatek, smutek, bezmoc, zoufalství z toho, že si nerozumí s okolním světem a často ani sám sobě; taky slyším prosbu o pomoc, trpělivost, pochopení a lásku; občas prosvítá naděje, že s pomocí okolí bude líp. Naoki Higašida na mě působí jako inteligentní člověk, který to má v hlavě pěkně srovnané a jeho myšlenky a vyjadřování znějí opravdu smysluplně ( až mě občas napadlo, jestli jeho odpovědi někdo neupravil). Každopádně jsem ráda, že jsem mohla nahlédnout do světa autistů a pokud má kniha fungovat jako osvěta, nechť se tak stane.
Dvakrát sedm pohádek
František Hrubín
Potřebovala jsem něco veselého, milého, prostě pozitivního, a toto byla trefa do ,,černého". Čtrnáct klasických pohádek ve verších. Pamatuji si je snad už z mateřské školy. Toto čtení mi udělalo dobře na duši.
Doktorka z domu Trubačů
Ilona Borská
Paní doktorka Vlasta Kálalová-Di Lottiová byla zajímavý a pozoruhodný člověk, stejně tak i její život.
Trochu se stydím, že jsem se ke knize dopracovala až letos, vzhledem k tomu, že žiji pár kilometrů od Bernartic. Ale možná bych ji dřív neocenila; všimla jsem si, že zvlášť mladší čtenáři knihu příliš dobře nehodnotí.
Vřele doporučuji.
Korálky z klokočí
Naďa Horáková
Tahle knížka mě prostě bavila. Začátek je pomalý, seznamujeme se s postavami a prostředím, a když to začíná vypadat na nudu, přijde první překvapení a pak další a další a děj se pěkně zamotává. Ke konci je ale vše vysvětleno a moje čtenářská zvědavost ukojena. Líbila se mi ženská rodinná pospolitost, prostředí středověké vesnice, i to, jak děj odsýpá a přitom nestresuje. Fajn čtení.
Štěstí je zadarmo
Michaela Klevisová
Tahle knížka mi krásně kápla do noty! Několik krátkých příběhů ze života, do nichž se připletli psi nebo kočky. Nic se tu neřeší, nikam se nespěchá... Prostě skvělé čtení z kategorie no stress.
Jak jsem potkal ryby
Ota Pavel
Tuto knihu jsem neměla v plánu číst. Syn ji dostal jako povinnou četbu a hned po první povídce ji odložil. Chtěla jsem vědět, proč ho nebaví, a čekalo mě překvapení. Tak krásně poetickou prózu jsem dlouho nečetla! Líbilo se mi to moc. Myslím, že děti takové knihy ještě nedokážou ocenit, ale je dobře, že se o nich učí, jen aby je neodradila ta povinnost. Přiznávám, že ani mě povinná četba obvykle nebavila, přestože od malička ráda čtu, a že až v posledním ročníku na střední škole jsem přišla na to, jak pěkné knížky nám ve škole vnucují.
Maminka
Jaroslav Seifert
Prosté, milé a tak laskavé verše! Po sbírce jsem sáhla kvůli výzvě a jsem za to ráda.
