Pavlína197 komentáře u knih
Zvláštní knížka. O zvláštních lidech, zvláštně napsaná. Příběh jako takový byl zajímavý, přesto mi čtení dalo trochu zabrat. Čas přeskakuje z minulého do budoucího, odtud hned do přítomného, klidně v rámci jednoho odstavce, stejně tak časové roviny příběhu, a člověk musí dávat opravdu velký pozor, aby se v tom neztratil. Občas jsem měla pocit, jako by knihu psalo několik různých lidí. Prostřední část mi připomínala film Erin Brockovich. Anotace je poněkud zavádějící. Opravdu zvláštní zážitek.
Pravda - hodně papíru a málo textu, ale zase krásná obálka. Něčemu jsem se zasmála a něco jsem nepochopila, protože to bylo zřejmě vytrženo z kontextu. Pro zajímavost fajn, avšak co se týče zábavy - žádná bomba.
Tuto knížečku jsem vytáhla z knihovny po babičce s jasným záměrem splnit poslední úkol do výzvy ( v originále vyšla v roce 1913, já mám překlad z roku 1918). Ke čtení jsem zasedala s lehkými obavami kvůli archaismům a naivitě ženské prvorepublikové literatury. Archaismy mě skoro nerušily a četla jsem s mírným pobaveným úsměvem. Od začátku bylo jasné, o čem příběh bude a jak skončí, takže žádné napětí, co bude dál, žádné dumání, jak to asi dopadne. Prostě jen čtení a vypnutá hlava. Nakonec knížku hodnotím jako super odpočinkovou četbu.
Dlouho jsem se chystala přečíst si něco od Coelha a přišla mi do ruky tato kniha. Příběh je zajímavý, styl poněkud strohý, dobře se čte, najdeme tu pár základních životních mouder. Ale působí to na mě, jakoby kniha byla napsána právě a jen kvůli nim.
Zhruba do poloviny se kniha zdá skoro až nudná, ale já mám tyhle pomalé rozjezdy ráda. A moc se mi líbilo, jak se všichni ti lidé okolo knihovny přátelili a respektovali, byť byli různého věku i povah. Takže i za mě fajn oddechovka.
Tahle knížka se mi moc líbila. Je rozhodně nezbytná pro každého malého architekta. :-)
Děti se v ní dozvědí, jak vznikala první lidská obydlí, proč se na různých místech zeměkoule a v různých krajinách staví různé domy a jak se jim říká, jak se nazývají budovy okolo nás a hlavně jak se domy staví. Spousta obrázků je doplněna stručným a výstižným textem.
Zajímavá romance s téměř detektivní zápletkou. Zpočátku mi všudypřítomný patos lezl na nervy, po dočtení to samozřejmě dává smysl. Zhruba ve dvou třetinách knihy jsem začínala tušit, v čem je háček, a nespletla jsem se. Máte-li chuť potrápit emoce, směle do toho.
Nenapadlo by mě, že o spánku lze napsat čtyři sta stran, navíc poutavě a s nadhledem.
Vyprávět životní příběh skrze vztahy s lidmi, které člověk v životě potká, mi připadá jako zajímavý nápad. Škoda, že z toho autorka nevytěžila víc, že nešla víc do hloubky. Jakoby se snažila nacpat do knihy co nejvíc problémů - chudoba, válka, znásilnění, porod mrtvého dítěte, smrt matky při porodu, homosexualita, deprese, osamělost, drogy atd., ale všechno jen tak ve stručnosti naznačí, nakousne, oznámí. A kam se podělo to slunce a radost? Kniha by klidně mohla mít dvakrát víc stran. A to, jak Doris každou chvíli někdo říká chudinko a hladí jí po hlavě, jak Jenny při každém setkání Doris omílá, že nesmí zemřít, a jak se obě stále ujišťují, že jsou krásné, mě doslova tahalo za uši ( nebo za oči? :-)). Prostě to na mě působilo nevěrohodně. Občas jsem i měla pocit, že jsem to už někde četla, jako by autorka vykradla jiné příběhy.
Co se knize ale upřít nedá, je čtivost a opravdu dojemný konec.
Petru Braunovou čtu ráda, a to nejen její knihy pro dospělé ale i pro děti. Tato knížka mi nějak unikla, až nedávno se mi dostala do ruky. Kvůli formátu a ilustracím jsem čekala čtení pro mrňata, ale po přečtení bych ji doporučila spíš starším nebojácným klukům a holkám. Knížka mě bavila. Je napínavá, dobře se čte a ještě má výchovný přesah.
Líbí se mi, jak je kuchařka udělaná - recepty jsou rozdělené podle ročních období, na jedné straně fotografie, na protější straně recept, postupy jsou srozumitelně vysvětlené. Souhlasím s autorkou, že luštěniny, ač zdravé, málo se jedí. A přitom dobře uvařené a ochucené jsou moc dobré. Několik receptů mě zaujalo a chystám se je vyzkoušet. Prima inspirace.
V sešitku najdeme básně, pohádky, povídky a úvahy dětí ve věku šest až patnáct let. Jde o překvapivě pěkné texty, zvlášť od žáků praktických a speciálních škol. Je zajímavé sledovat, jak se s věkem dětí mění náměty jejich prací.
Moc pěkná, poeticky laděná knížka. Menší děti možná ne úplně všemu porozumí, zase tak alespoň vznikne příležitost k popovídání. Jako úvod do tématu určitě dobře poslouží dětem i dospělým.
Právě jsem dočetla. Uf... Smutný, smutný, smutný. Mám z toho slzy na krajíčku ... Je mi líto, že některé děti musí takto žít a vyrůstat. Znám ze svého okolí jednu podobnou rodinu a mám pocit, že pomoc je v podstatě nemožná. Teď už aspoň tuším proč. Snad se to brzy změní k lepšímu díky osvětě, ke které přispívá i tato knížka. Doporučuji ke čtení dětem i dospělým.
Tak to byla tedy síla! Tolik smutku a bolesti v jednom příběhu. Kde asi vzala autorka inspiraci? Chytilo mě to hned od začátku, jen mě trochu mrzí konec, jakoby zrychlený, uťatý.
Užitečná knížka pro začínající i pokročilé zahrádkáře, zvlášť pokud se snažíte o ekologické pěstování. Najdete tu rady od začátku do konce ,,výrobního" procesu, tzn. jak vytvořit záhon, jak zasít, jak na škůdce i pár tipů, jak využít úrodu.
Tohle bylo jako jízda na horské dráze - chvíli napínavé, chvíli trochu nuda, celkově paráda. Celou dobu jsem čekala, kdy se všechno provalí, a měla nutkání podívat se na konec, jak to celé dopadne.
Příběh jako takový si nedovolím hodnotit vzhledem k tomu, že je inspirován skutečností. Jeho podání se mi ale vůbec nelíbilo. Jako slohová práce žáka prvního stupně základní školy. Tohle čtení mě opravdu nebavilo.
Kniha se dobře čte, má spád, bavila mě, i když konec jsem tušila. Zaujal mě dům a jeho moderní technologie.
U nás v knihovně máme certifikovanou trenérku paměti a té se povedlo mě, a nejen mě, pro trénink paměti nadchnout. Každou středu máme jednu tréninkovou hodinu a jednou za měsíc hodinu s výkladem. A protože mě to baví, dává mi to smysl a chci trénovat i doma, pořídila jsem si několik cvičebnic, kromě dalších i tuto. Ze všech, které mi prošly rukama, mi tato přijde nejlepší.
Má velikost A4, takže můžete úkoly kopírovat a sešit tak použít opakovaně, písmena jsou dost velká i pro čtenáře s horším zrakem, úlohy jsou rozdělené do kapitol podle poznávacích funkcí a seřazené podle obtížnosti a na konci si můžete ověřit, jak jste úkol zvládli. Cena je taky příznivá a vyšly už další čtyři sešity.
Takže pokud vás téma zajímá a chcete si trénink paměti vyzkoušet, tenhle sešit vřele doporučuju. ( Nenechte se odradit názvem, trénink paměti není jen pro seniory. ;-) )