Pavlína197 komentáře u knih
Příběh je to pěkný, plný citů a pocitů. Líbí se mi, že se obě části nekopírují, ale doplňují. Nicméně celkový dojem z knihy nemám úplně dobrý, neskutečně mi vadilo, jak autor vyhrocuje situace a to nejčastěji větným spojením ... tak, že ... . Začala jsem Jáchymem a ke konci mi to tak vadilo, že jsem knihu málem odložila. Ale byla jsem na druhou část Veronika tak zvědavá, že jsem první přece jen dočetla. Přesto mě to otrávilo tak, že knize dávám jen dvě hvězdy.
Kniha se dobře čte, má spád, bavila mě, i když konec jsem tušila. Zaujal mě dům a jeho moderní technologie.
Jak je kniha krátká, tak je i výstižná. Doplňují ji stejně výstižné, atmosféru navozující ilustrace.
Mám ráda Hájíčkův styl. Líbí se mi, jak vykresluje situace, atmosféru. Pěkné čtení na léto.
Klasický, trochu ztřeštěný, romantický příběh ve stylu Bridget Jones. Ze začátku mě knížka nebavila, začínala jsem třikrát, přečetla jsem ji jen kvůli výzvě. Nakonec nebyla úplně nudná, ale pokračování si pravděpodobně nepřečtu.
Podle mě pěkná dětská detektivka. Syna to bavilo a mě vlastně celkem taky.
Musím říct : to je teda síla! Jako u knihy Vrány obdivuji, jak dokázala autorka dostat na papír, co má člověk v hlavě. Bylo tam sice pár drobností, které se mi zdály už přitažené za vlasy, ale i v reálném životě se stávají neuvěřitelné věci. Zajímalo by mě, kde autorka vzala inspiraci, jestli u sebe, u někoho jiného nebo je to celé fikce.
Některé povídky byly opravdu dobré, jiné jakoby byly psány jen pro splnění úkolu. Ale ráda čtu o psech, takže mě knížka bavila. Moc se mi líbily ilustrace Weroniky Gray.
Knihu jsem četla synovi, sama bych po ní nesáhla, vlkodlaci nejsou zrovna moje téma, Trnhoffovi mě bavili víc. Synovi se hodně líbila, poslouchal se zatajeným dechem, nechtěl mě od čtení pustit. Místy se mi zdála pro děti dost drsná, takže slabším povahám doporučuji nečíst před spaním. Zajímavý konec.
Prosté, milé a tak laskavé verše! Po sbírce jsem sáhla kvůli výzvě a jsem za to ráda.
Obdivuji, jak autorka dokázala vyjádřit Bářino prožívání. Na pár hodin mi bylo zase dvanáct...
Jsem z téhle knížky poněkud rozpačitá. Většina ji tu moc chválí, mě se celkem líbila, ale zase tolik mě neuchvátila. Prvních osm kapitol mě nebavilo, od deváté jsem byla zvědavá, co bude dál, konec téměř typický americký happyend. Zamrzely mě drobné nesrovnalosti, např. : pohřeb byl v neděli ( str. 54) X pohřeb se konal v sobotu ( str. 135). Ke konci knihy mi začala vadit častá až křečovitě vtipná přirovnání a chování kocoura mi přišlo nepravděpodobné. Na druhou stranu mě bavilo sledovat, kdo nebo co zase překazí Ovemu plány.Na podobné téma jsem četla knihu Jasno lepo podstín zhyna, ze začátku sice těžší na začtení se, ale oslovila mě mnohem víc.
Knížka se mi líbila moc. Chlapi mi úplně mluvili z duše. U jejich rozhovorů bych chtěla někdy být.
Za mě lehké odpočinkové čtení. Předvídatelný příběh, romantika, která nechytí za srdce, ale ani neurazí.
Pro mě fajn čtení na dva večery. Odpočinková, místy úsměvná četba.
Všechny tři knížky jsou tak potrhlé a ujeté, že jsem se občas smát musela. Sama bych po těchto knížkách nesáhla, četla jsem je synovi, pro něj prý nic moc.
Po dlouhé době opravdu pěkný český román. Mám ráda, když mě příběh vtáhne, dobře se čte a ještě se něco nového dozvím.
Příjemné čtení, jako jít s kamarádem na pivo.
Čtivé, stručné, přehledné, výstižné. Bavily mě příběhy z praxe.