Pavlína197
komentáře u knih
Rostlinná antibiotika si vyrobíme sami - Léčení a prevence kořením a bylinkami
Claudia Ritter
Název Rostlinná antibiotika si vyrobíme sami se mi zdá hodně zavádějící a knize ubírající na důvěryhodnosti. Léčení a prevence kořením a bylinkami mi naopak přijde naprosto příhodné, protože přesně o tom kniha je. Obsahuje spoustu jednoduchých receptů, jak využít většinou běžné a dostupné bylinky a koření při domácí samoléčbě.
Dítě na zabití
Petr Štípek
Opravdu doslova příručka - trocha podstatné teorie a hodně praktických návodů. Oceňuji a doporučuji hlavně kapitoly o komunikaci a hněvu.
Domov na konci světa
Michael Cunningham
Pro mě druhá knížka od Cunninghama. Trochu hůř se mi četla, příliš mnoho metafor, spousta slov o ničem. Vzorové dny se mi líbily víc.
Zbloudilá střela
Jiří W. Procházka
Mám pocit, že předchozí komentáře snad patří k jiné knize. Četla jsem synovi a shodli jsme se, že tento díl série byl nejslabší. Celou knihu se nic moc nedělo, až na konci trocha napětí.
Nejjednodušší plán 29 dní
Tomáš Kosačík
Plán jsem nezkoušela, hubnout nechci, hledala jsem spíš inspiraci v receptech. Ale i tak jsem si knížku pečlivě pročetla. Návod je podrobný, polopatický, recepty jednoduché, spousta podpory a povzbuzení. Víc to zjednodušit by už nešlo. Mně osobně by chyběla v jídelníčku pestrost, ale pro začátek, jako nakopnutí, může kniha posloužit dobře.
Příliš mnoho Kateřin
John Green
Tahle knížka mě za srdce nevzala, ale pěkně se četla a dobře jsem si u ní odpočinula od těžších témat. Prostě nejsem cílová skupina. Nejvíc mě zaujal druhý dodatek.
Vzpomínky na Afriku
Karen Blixen
Knihu jsem si vybrala do výzvy ( dánský autor). Pod vlivem stejnojmenného filmu jsem čekala romantické drama a tak se mi do ní moc nechtělo. Naštěstí jsem si přečetla dřívější komentáře a díky nim jsem si knihu mnohem víc užila. V českém překladu se jmenuje Vzpomínky na Afriku a přesně to v ní také je - autorčiny vzpomínky na Afriku, jaká byla v první polovině minulého století, v době kolonizace. Vztah s Denysem je zmíněn až v závěru knihy. Kritiky je autorce vyčítáno, že si Afriku idealizuje a její vzpomínky jsou subjektivní, ale takové jsou přece vzpomínky vždycky. Ať už je pravda jakákoliv, mně se kniha líbila a zapůsobila na mě přesně tak, jak to mám ráda - vtáhla mě do jiného světa, navíc do světa, který bych byla ráda sama poznala.
Toulava ... od Tábora až k nám
Petr Mareš
Kniha je plná nádherných fotografií, které ve mě vyvolávají touhu všechna ta místa najít a projít, což je, myslím, i účel této knihy.
Husité - Dobrodružství s práčetem
Veronika Válková
Knihu si vybral syn, abych mu ji četla před spaním. Moc se mi do ní nechtělo, ale musím říct, že mě docela příjemně překvapila. Příběh je dobrodružný a napínavý a přitom je v něm vše podstatné z historie husitských válek i zajímavosti z každodenního života husitů. Co mi trochu vadilo, byla sem tam předlouhá zamotaná souvětí.
Volejte veterináře
Marc Abraham
Zpočátku mě kniha nebavila, ale nevadilo mi to, protože jsem si ji vybrala jako četbu před spaním. Čtení mě chytilo až někde kolem sté stránky, jako by se autor konečně rozepsal. Hlavně člověk nesmí srovnávat s Herriotem a pod.
Útěk : paměti 1920-1991
Arnošt Reiser
Za mě nejlepší kniha o holocaustu a nástupu komunismu u nás, kterou jsem zatím četla. Kniha se ke mně dostala náhodou a vlastně jsem ji ani neměla v úmyslu číst. Nic mě na ní nezaujalo, obálka, autor, název, nic. Dokud jsem ji neotevřela. Pak už jsem nemohla jinak než číst. Na obálce se píše: Autor líčí události bez patosu, sebelítosti, jakýchkoli stylistických ozdob, přísně chronologicky,... I přesto jsem měla párkrát slzy v očích a byla nucena přemýšlet, jak moc dokážou ubližovat lidé lidem, a obdivovala, co dokážou přežít. Styl mi naprosto vyhovoval. Autor v předmluvě vysvětluje, jak a proč kniha vznikla. Zařadila bych do povinné školní četby.
I to se veterinářce může stát
Cathy Woodman
Potřebovala jsem oddechovku a to se mi splnilo. Stejně jako v první knize dramatický závěr, což ve mně probouzí zvědavost, jak asi skončí třetí díl, když už máme za sebou požár a povodeň.
Anežka
Viktorie Hanišová
Knížka se dobře čte, přesto jsem si musela dávat pauzy, abych příběh strávila.
13 modrých koček
Thomas Brezina
Příběhy Čtyřky čtu synovi, ale baví i mě. Tentokrát mě jen mrzí, že není více vysvětlen význam třinácti modrých koček, když už se knížka takto jmenuje.
Rodinné povídky
* antologie
Povídky se mi líbily, dobře se četly. Čekala jsem texty vtipné, odlehčené, humorné, ale většinou to byly povídky vážné, k zamyšlení, o složitých vztazích. Překvapilo mě to u Ani Geislerové při porovnání s její knihou P.S. . Ráda jsem objevila další české autory.
Jídlem proti Alzheimerově chorobě a jiným neurodegenerativním nemocem
Cinzia Cuneo
Kniha obsahuje 50 stran teorie a 80 receptů. Půjčila jsem si ji, abych našla pár nových receptů pro zpestření jídelníčku, ale zaujalo mě jen několik receptů na polévky. Mnoho další teorie a receptů lze najít na stránkách www.soscuisine.com/897610333, ze kterých kniha vychází a na něž upozorňuje, ale jsou ve francouzštině.
To by se veterinářce stát nemělo
Cathy Woodman
Příjemné čtení, místy dojemné, chvilku napínavé, fajn oddechovka. Romantika není můj oblíbený žánr, ale baví mě příběhy z veterinární praxe, takže si pravděpodobně časem přečtu pokračování.
Řvi potichu, brácho
Ivona Březinová
Knížky Ivony Březinové mám ráda, se synem už jsme jich pár přečetli a všechny se nám líbily. I tahle je opravdu povedená. Konec mě osobně hodně zasáhl.
Povídky aneb Nechci slevu zadarmo!
Miloslav Šimek
Povídky čtu málo, tyhle jsem si vybrala do výzvy. Šimek a Grossmann - co dodat? Když jsem začala číst, hned mi naskočil obraz a zvuk. Viděla jsem je na jevišti a slyšela rozprávět.
Pastýřka
Janet White
Mně se knížka líbila moc, od první do poslední stránky. Asi proto, že mám odjakživa podobný pohled na přírodu, krajinu a vše živé. Líbí se mi, jak to autorka popsala a vyjádřila, jako bych tam všude byla s ní a viděla a cítila to, co ona. Obdivuji její odvahu jít za svým snem.
