Pavloun
komentáře u knih
Můj tajný život
Lucie Hříšná
S autorkou i touto knihou, možná spíše souborem zápisků z blogu, mám obecně více problémů, tím nejzásadnějším je však objektivita. Opravdu se mi nechce věřit, že veškeré její schůzky byly v podstatě se samými úžasnými muži, s kterými by v normálním životě šla na rande snad i zadarmo. Že není nic lepšího, než trávit noci s muži ve věku svého otce, možná i staršími. Takto popsané může skutečně na dospívající dívky působit jako návod na život v růžové zahradě. Ale je tomu skutečně tak, anebo jsou na té cestě i zážitky, které mají být navždy schovány hluboko v paměti?
Obsahově mi dále velice chybí „nultá kapitola“ – jaké myšlenky má studentka v hlavě v době, kdy se rozhoduje cestu životem si výrazně ulehčit a ke svým vysněným, životně důležitým, statkům typu umělá prsa či nekonečná zásoba krajkového prádla se dobrat kratší a rychlejší cestou než ty ostatní? Kde je ten bod zlomu? Nic z toho kniha ani nenaznačuje, začíná až první schůzkou s paní bačovou.
Kritiku Karla, prvního stálého klienta, za jeho neustálé lhaní osobou, která celý svůj život prožívá v permanentní lži, už ale považuji za opravdové chucpe. Každopádně nehodlám nikoho soudit, přeji autorce pěkný život, nicméně věřím, že se kniha nestane "skripty" pro studentky prvního ročníku vysokých škol.
