Pechule komentáře u knih
První knihy od paní Mlynářové se mi líbily, byly humorné. Následující knihy jsou hodně o cestování, což mi nevadí, ale už se mi tak dobře nečtou. Některá kapitola pobaví, u některé druhý den už nevím, o čem byla. Vždycky si říkám, tak toto byla poslední její kniha. A pak mi to nedá, vezmu novou do ruky, že ji dám ještě šanci, co kdyby... a ona to byla opět šance promarněná :)
V mém hodnocení této knihy by byly 4 hvězdy moc, tři je málo a půlky dávat nejdou, což bych v tomto případě uvítala. Nečte se špatně, ale není ani dechberoucí. Zajímavý nápad napsat knihu pojednávající o jedné svatbě a různých pohledech a pocitech vybraných hostů.
Kniha má své klady, to nepopírám, ale neseděl mi úplně styl psaní a co mě rozčiluje jsou prostě chyby, překlepy nebo vynechaná písmena.
Moje první setkání s touto autorkou a jsem mile překvapena, jak čtivá kniha to je. Musím se podívat po dalších jejích knihách, zda jsou také tak dobré :-)
Rozhodně nechci shazovat kvalitu této knihy, ale mně se četla chvílemi hodně těžko, chvílemi jsem ji hltala.
Po delší době jsem sáhla po románu pro ženy a vybrala jsem si dobře, četla se sama, zajímavý námět a emoce si přišly na své ;-) Jen tedy nevím, zde se ještě vydávají knihy bez chyb...
Přečetla jsem ji, byla jsem zvědavá, jak se odvíjel další život autorky, což jsem se i dozvěděla. I něco nového o životě v Japonsku, ale celkově mě kniha nenadchla. Suši v duši je o mnoho lepší.
Krásně napsaná kniha, četla se úplně jedním dechem. I o těžkých chvílích píše tak, že z řádků člověk cítí její sílu a optimismus. A souhlasím s agatha2 - knihu by si mohly přečíst i děti. Má jim co předat.
Po dlouhé době kniha, která mě chytla a pobavila, použité nářečí bylo také správnou volbou. Mně se líbila.
Tento typ detektivek mě baví, nehemží se to drastickými popisy, neztrácím se v množství postav, od začátku do konce čtivá a napínavá.
Mlynářová se čte velice pěkně, ale dřívější knihy s různými životními příběhy mě bavily víc než knihy ve formě cestovatelského průvodce, ke kterým stále více směřuje.
Další milá kniha od Keleové. Přečteno jedním dechem a pro oddech jako stvořené.
Knihy od Ivony Březinové jsou nejen poučné, ale umí i zajímavě a čtivě podat problematiku určitých nemocí či handicapů (a to nejen dětem). Je vidět, že téma, o kterém píše i poctivě prozkoumá. Též bych tuto knihu zařadila pro děti mezi "povinnou".
Do knihy jsem se pustila se zájmem o to, jak nelehkou situaci zvládalo dítě a za mě spokojenost, kniha mě bavila i přes některé obšírnější popisy a myslím, že se z ní dá vybrat i něco dobrého, např. jak zmiňuje limetka - uvědomování si štěstí...
To zase bylo počtení. Už delší dobu jsem od Jodi Picoult nic nečetla a asi dobře, protože o to víc jsem si tuto knihu užila. Jsem ráda, že jsem mohla nahlédnout do života vlků v propojení s podobností lidských životů.
Kniha mi byla doporučena, jako že je skvělá... no, bohužel pro mě ne. Jako Janet byla dobrá, že se do všeho pouštěla s vervou sobě vlastní. Ale nelíbilo se mi, jak šla za svým cílem bez ohledu na ostatní (manžela) a styl psaní mě také nezaujal. Knihy většinou dočítám, proto jsem ani tuto neodložila, spoustu řádků jsem pak už přeskakovala a nic mi v ději neuteklo.
Kniha je čtivá a autorka pěkně promyslela linku s prolínajícími se lidskými osudy. Pěkně jsem si početla :)
Čtivé, napínavé, místy vázl překlad, především ke konci byly chyby častější. Ale i přes tyto nedostatky je to zajímavý příběh.