_Peprmintka_ komentáře u knih

Autorka si zde narozdíl of Erebosu rozhodně polepšila. Nicméně, začínám nabývat dojmu, že Ursula prostě neumí psát konce. Mívá úžasné nápady, nadchne mě vždy jen samotnou anotací, ale závěrem mě umí otrávit. Zakončení mi připadají jaksi úsměvně hloupá a neuspokojující. Začátek mne nadchl, v průběhu knihy se autorce dokonce podařilo vytvořit slušnou hororovou atmosféru... a konec celý ten potenciál skrčí do kuličky a vyhodí do popelnice. Ze slušně vytvořené mystické reality plesk hubou na realitu. Škoda.
Nicméně mě Saeculum na den příjemně zabavilo a nepřipadalo mi tak absurdní, jako Erebos. Za námět larpu pěkný průměr.

3 13.12.2017

Od těchto YA knih většinou čekám oddych. Stránky ubíhají, člověku je vlastně jedno co čte, hlavně že to je jednoduché a má to tempo. Erebosu se tohle vykouzlit nepodařilo. Za nejzáživnější považuji paradoxně části mimo virtuální realitu, které místy působily až mrazivě a dystopicky, vše je sledováno a není úniku. U těch mimorealitových pasáží mi nezáživnost přímo trhala žíly. Nebavilo mě to a nebavilo. A závěr? Tam jsem se s prominutím docela uchechtla nad samou primitivností situací a jakousi ,,nepravděpodobností" takového konce.
Erebos mi místy přišel nedotažený do finiše a rozhodně nevyužil svůj potenciál. Doteď nedokážu vyšpekulovat jak jakože ten virtuální svět fungoval, celé mi to nedávalo smysl a přemýšlení nad logikou toho světa mi nedovolilo si užít ani ty záživnější pasáže. Příliš si neumím představit, že si najde ohlas aspoň u mladších čtenářů. Je to prostě šíleně vleklé. Vleklé a nedomyšlené, to Erebos charakterizuje nejvíc.

1 13.12.2017

Tak z téhle knihy jsem zmatená jako lesní včela. Zakoupila jsem Piknik z jakési fanouškovské povinnosti kvůli stalkerovské herní sérii v očekávání, že s černobylskou Zónou najdu pramálo společného. Nenašla jsem téměř nic, krom šíleného zklamání.
Obecně mám v knihách ráda nejasný děj, kdy mě autor nechává šrotovat co se jak stalo, kde to jsem a o čem že to čtu. Ale tady mi prostě neseplo, nikde. Neodkázala jsem se začíst, nedokázala jsem si od sebe odlišit postavy, nedokázala jsem si představit jedinou situaci, protože jsem nevěděla jak a po dočtení ve mě nezůstal snad jediný dojem, hlava prázdná, naprosto nejistá vo co go. Možná je to tím ruským stylem psaní, který mi prostě nikdy nesedl, poněvadž je jaksi sušší a neokořeněný. Možná na tohle ,,od nikud nikam" nemám v mozku závity a možná to jen nesedlo. Pro mě prostě obrovské zklamání. Neumím si vysvětlit to vysoké hodnocení, ani za mák nezaujalo a dvě hvězdy dávám snad tak nějak jen z úcty a slušnosti, že díky tomu mohla vzniknout tak úžasná herní série.

5 13.12.2017

Jak již hodnotí mnoho lidí předemnou - jedna z nejlepších knih, co se mi kdy dostala do ruky. Mám válečnou tématiku ráda, ale osobně mi velmi často nesedne styl psaní, který mě mnohdy na úkor úžasného příběhu unudí. Zlodějka knih je zářná výjimka téhle knižní ,,syrovosti". Je vysloveně nemožné ji odložit a 600 stran padne za jediný večer. Příklad za všechny - okouzlující vypravěč Smrt vám prozradí závěř knihy už někde v polovině. A přesto má kniha i po vyzrazení zápletky stále co nabízet. Je úžasné, jak barvitě dokázal atmosféru války nastínit člověk, který ji nezažil. Zlodějka mě oslnila, rozplakala a vyčarovala i pár úsměvů. Po dočtení tohohto pokladu má člověk pocit, že Smrt je vlastně celkem bytůstka k pomuchlání. Bylo mi ctí tenhle skvost pomoct procpat na naší škole do kánonu knih k maturitě, Zusak se o post literární špičky, o které se nadále bude vyučovat, rozhodně zaslouží. Kdyby to šlo, dám těch hvězd šest.

14 13.12.2017

Ale jo, na to jak jsem se na drama ježila to nebylo zase tak špatné. Místy jsem se smála, nenudila jsem se. Jen ke konci mi to přišlo tak strašně tragicky uboze komediální a literárně nehodnotné. Více nepravděpodobný konec by nevymyslel ani štamgast v hospodě na hajzlu. Ve výsledku prostě guláš. Ale srovnám-li s jinými díly své doby, rozhodně to bylo jedno z těch příjemnějších a zábavnějších děl na čtení. Tři zasloužené.

3 13.12.2017

Vrcholné počtení, doporučila bych všem k maturitní četbě. Většinu knihy sice spíše zabírá jakési filosofování, než samotný děj, ale zde mě to vůbec neunavovalo. Naprosto mě odivuje, kolik šíleně zvrácených a pobuřujících myšlenek tahle kniha skýtá a kolik mi jich připadalo nesmírně místných a podmanivých. Kde začíná nevinná touha po rozkošti a kde se vášně už prohlubojou v něco bezcitného a nelidského? Až mi bylo líto knihu číst rychle, jen aby mi žádná myšlenka neutekla. A zde nebudu lhát - nečte se to vůbec snadno, ale ještě hůře se to odkládá. Naprostá lahůdka, zakapaná špetkou hororu a mysteriózna. Poklad mezi povinnou četbou.

7 13.12.2017

Lepší průměr. Téměř dokonale zobrazuje, jak na oko obyčejní lidé mohou být nepředstavitelně zrůdní. Jejich proměny mě bavilo sledovat a chuť většině postav nakopat řiť považuju pouze za mistrovsky zvládnuté vykreslení záměrně otravných charakterů. Nicméně, místy úmorně rozvleklé, některé pasáže pro mě nezáživné. Nemít to jako audioknihu, nejspíš ke konci nedojdu.

7 06.12.2017

Naprostá špička v detektivním žánru. Leč by psychicky poznamenaná hlavní postava mohla čpět typickým krimi klišé všech knižních vyšetřovatelů, zde je ta depresivní povaha zcela na místě a nepůsobí nikterak násilně. Odbíhání od případu k osobním zápletkám není vůbec nudné a nesmyslné jako u mnohých děl a závěr by mě byl překvapil, kdybych si tu kdysi nedopatřením nepřečetla od někoho v komentářích spoiler. Nekonečné napětí a hustá atmosfére lidské zvrácenosti a zoufalství - místy jsem se cítila nepříjemně a u posledních stránek se mi chtělo křičet, když jsem si dala dvě a dvě dohromady. Za mě rozhodně lepší počin, než do nebes vychvalovaná Zmizelá. Ostré předměty si svůj punc bestselleru rozhodně zaslouží.

6 06.12.2017

Zhodnotila bych jako typický průměr. Přečteno jedním dechem a po poslední stránce už člověk přemýšlí, komu by knihu věnoval, jelikož prostě nemá důvod ji ještě kdy číst znovu. Jednoduché na čtení, žádná šílená zápletka, odhalení vraha nikterak šokující, avšak ve výsledku příjemně strávený den. Celkem fajn oddych na jedno dopoledne, umí pohltit, ale nijak mne však nenadchla.

7 06.12.2017

Já té ruské klasice asi nikdy nepřijdu na chuť. Zkrátka nedokážu pochopit, co je na těchto dílech tak oslnivé. Námět mne vždy zaujme a zpracování to pohřbí hluboko pod zem. Vidím kupu stránek, popsanou naprosto zbytečnými situacemi, které jen brzdí vyvrcholení, které je ve výsledku shrnuto ve dvou odstavcích a nestihne ani nijak zapůsobit. Jediným světlým momentem knihy pro mne byl výkřik ,,Trojka, sedma, eso. Trojka, sedma, dáma!", jež mi vnukl do hlavy, že při naprosto jiném zpracování by se dalo uvažovat o skvělé hororové povídce. Tady však zklamání, izvini Saša.

2 05.12.2017

Do téhle prťavé knížečky jsem se tak nějak pouštěla s tím, že to bude jakýs takýs výcuc, živ jen z Potterovské série a nic moc jsem neočekávala. A dobře jsem udělala. Bajky barde Beedleho neurazí, ale nic moc nového nepřinesou. Samotné pohádky se mi líbily a narozdíl tady od mnohých mě ani Brumbálovy poznámky nijak nenudily, právě naopak příběhy pěkně zasadily do kouzelnického světa a tím ho zas alespoň trochu oživily a doplnily. Bohužel, nemohu ze sebe setřást ten pocit, že vše bylo napsáno ve vším spěchu s jasným, účelem - vytřískat z čar a kouzel ještě víc peněz, o čemž vypovídá především samotná délka knihy. Rowlingová nám mohla věnovat tak o 100 stran navíc a tím bajky povýšit na trochu vyšší level, než pouze na lapačku na peníze a reklamu na Fantastická zvířata (kterou se ji vůbec nenapadlo nenápadně zamaskovat).
Nicméně, stále je to svět Harryho Pottera, nemohu hodnotit hůře než třemi hvězdami.

4 05.12.2017

Jedna z nejlepších katastrofických knih, co jsem kdy četla. Atmosféra naprosto tíživá a dusivá, při čtení mě neustále děsily pocity typu: ,,A co když tohle přecejen někdy zažiju?" Drasticky strašidelný námět už jen svou pravděpodobností, narozdíl od jiných katastrofických scénářů, pro které si autoři většinou chodí až do sekce sci-fi. Krutá, syrová, a až příliš reálná kniha. Byla bych dala pět hvězd, ale přihlouplé americké patriotizování a občasně ukecané pasáže o ničem mě nutí snížit počet na čtyři. Přesto plně doporučuji k přečtení, ať se mnou někdo sdílí to neklidné spaní po dočtení.

,,Podstatná otázka není, jestli se to stane, ale kdy se to stane"

4 02.12.2017

Bohužel musím naprosto souhlasit s Nellinkou, neboť ona vystihla snad vše, co je na téhle knize špatně. Irelevantní chování a naprostá absence nějakého zdravého rozumu, logického uvažování postav, či dokonce adekvátní citové odezvy na něčí smrt. Pohrát si autor o krapet víc s návazností, detaily a lidskostí postav, mohlo by se jednat o slušnou béčkovou jízdu, nad jejíž nepropracovaností by tu nemuseli všichni spílat.

Nicméně, Stopy hrůzy vždy byly zábava devadesátkového hororového braku a proto je tak na tyhle v něčem pořád kouzelné knížečky třeba pohlížet. V rámci série je tohle pro mě jeden z těch slabších dílů, na zaplnění večera nějakou jednohubkou, která nenutí ani při nejmenším přemýšlet, však ideální. Dvě hvězdy minimálně za to, že jsem se od toho do tří do rána nemohla odtrhnout, jak hloupé a chytlavé to bylo.

3 02.12.2017

Když vše sečtu a podtrhnu - zklamání. O tomto dramatu jsem vždy slýchala nemalou chválu i mezi lidmi, kteří si v klasické četbě příliš nelibují a tak nějak automaticky jsem R.U.R. považovala za jakýsi poklad literatury, aniž bych ho vlastně vůbec četla. Dílo mi bylo nepříjemné ihned kvůli několika faktorům. Tím prvním byla přehnaná dramatičnost v dialozích. Tak nějak mi je proti srsti, když spolu lidé mluví přehnaně teatrálně, jak by v reálném životě nikdy nemluvily. Tenhle květnatý a přeumělkovaný jazyk mi naprosto kazí nádech jinak skvělého námětu. Ač je to pro divadelní hru nejspíše žádoucí, co je moc, to je moc.
Dále mi vadil nespočet naprosto zbytečných a vcelku charakterově nerozvedených postav. Snad ani nechci zmiňovat tu patlaninu vztahů mezi nimi, která byla naprosto přeromantizovaná a především nemístná, pro příběh neměla snad vůbec žádné opodstatnění.
Chyběl mi zde například důkladnější nástin výroby robotů a jejich uvažování, jejich vývoje a změny. Zrovna tahle dost podstatná část na mne byla až příliš zestručněná. Celkově na mě R.U.R. působí strašně nedovařeně a zbytečně stroze ve své hlavní myšlence, zbytečně most prostoru bylo naopak využito na bezhlavé plkání o hloupostech. Námět úžasný, to zpracování pro mě úděsné. K maturitě asi fajn, v knihovně to mít ale nepotřebuju.

7 01.12.2017