PetK
komentáře u knih
Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka
Evžen Boček
Několikrát jsem se od srdce zasmála. Boček zkrátka ten situační humor umí. Je to krátké, svižné, oddechové a zatím mě to pořád ještě nenudí.
Otevřený hrob
Angela Marsons
Čte se to velice dobře. Na několika místech jsem se dokonce od plic zasmála, což je u detektivky velmi milé osvěžení. Proto mám ráda Oddělení Q nebo dánovky. Ke konci jsem se ale nedokázala ubránit mírnému pocitu, že to je tak trochu pořád stejné... Já to vlastně chápu, co furt vymýšlet, ale nějak si nejsem jistá, jestli si tenhle příběh budu pamatovat. Na rozdíl třeba od dílu s "magorkou psycholožkou", to bylo prostě něco jiného, originálního. Ale i tak už mám nachystaný pátý díl.
Veselí
Radka Třeštíková
Tak to zkusím popořadě, zřejmě mi z toho vylezou klady i zápory na přeskáčku.
Řekla bych, že to je Třeštíkové nejosobnější a nejniternější knížka, že čtenáře pustila do své duše hlouběji než v předchozích příbězích.
S tím však zvláštně kontrastuje hlavní hrdinka, která jako by postrádala jakékoli city, empatii... Dost často se chovala jako úplná kráva.
No a pak to slovácké nářečí. Veselí znám docela dobře, bydlím nedaleko, a slovácky mluvím taky. Ale bohužel to místy nedodržela přesně (a v tomto případě bych čekala, že když už, tak už).
A jako karikatura na mě působilo i líčení života obyvatel moravské vesnice. Ve smyslu "aby se Pražáci měli čemu smát". Jasně, Veselí je fakt díra a Bzenec ještě větší, ale to neznamená, že tam žijí jenom samí burani.
Třeštíková se umí v jednu chvíli naprosto přesně dotknout bolavého místa v duši, napsat větu, odstavec, který v člověku (ženě?) hluboce zarezonuje... a pak se vrátí k jakési zvláštní plytkosti.
Konec byl divný. Dokážu pochopit, že to vlastně je jen jeden v podstatě neuzavřený úsek života, ono ne všechno v reálu končí ohňostrojem, svatbou nebo cváláním na jednorožci do duhy. Život prostě plyne, ale zanechalo to ve mně dojem jakési zvláštní neuzavřenosti.
Moje výhrady ale neměly vliv na chuť knížku číst, i když je to možná divné. Minimálně mě to donutilo napsat tohle poměrně obsáhlé hodnocení, což asi samo o sobě něco vypovídá. :-)
Suma sumárum - dobrá oddechovka, Třeštíková má svou cílovku a úspěch v podstatě vždy zaručený. Jen to ve mně holt zanechalo rozporuplný dojem.
My proti vám
Fredrik Backman
Je to jenom hra. A je to úplně celý svět.
Fakt nechápu, jak to Backman dělá. Zase jsem věděla, že budu brečet, hned u první kapitoly. Jeho příběhy jsou neskutečně silné a lidské, všechno vždycky nedopadne jako v pohádce, je tam naděje i zmar, láska i nenávist. Úžasné pokračování medvědínských osudů.
Trhlina
Jozef Karika
Hm, takže ďakujem velmi pekně, myslím, na hřiby už nepůjdu. :-) Nikdy jsem neměla ráda noční bojovky a stezky odvahy a evidentně jsem dobře věděla proč. Přikláním se spíše k názoru, že se jedná o mystifikaci, ale v podstatě je mi to jedno. Ztotožňuju se s tím, co říkal několikrát vypravěč Igor - nejděsivější je to, co vypadá vlastně normálně, ale vůbec to normální není.
Pro mě v tom bylo velké napětí. Jo a četla jsem ve slovenčině a bylo to v pohodě.
Tajný deník Hendrika Groena, 83 1/4 roku
Hendrik Groen
Musela jsem zpočátku překonat svoje nastavení na strhující děje detektivek a thrillerů a smířit se s tím, že kniha (stejně jako stáří, aha!) jen tak plyne. Bylo to místy vtipné, místy smutné, a prostě takové, jaké je stáří, i když musím podotknout, že realita bývá bohužel často ještě mnohem smutnější. Přesto mi to dalo naději, že jednou budu moct taky založit klub Staří, ale ne mrtví. Jen doufám, že mě neskolí demence dřív, než to zapomenu udělat.
Pískový vrch
Joanna Bator
To nebyl jen zážitek, ale přímo požitek. Autorka má úžasný dar obrazotvornosti. Stačí si pár prvních stránek zvyknout na styl vyprávění, ale nenechte se odradit, odměna bude sladká. A pokud jste zažili socík, budete si to užívat o to víc. Je jedno, jestli v Polsku nebo Československu, realita ani sny se příliš neliší. Výborné čtení.
40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
Dala jsem si to jako audioknihu. Ani mě nepřekvapilo, že si ji Ladislav načetl sám, sice není profík se školeným hlasem, ale o to víc to bylo autentické. Mám ráda tento typ humoru, autor je inteligentní, sympatický a vtipný, zdá se, že i plně upřímný. Navíc skvělá sonda do jiných kultur a náboženství. Co víc si přát :-)
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Něco tak tupého jsem nikdy předtím ani potom nečetla. Už jsem to radši vytěsnila, jediný pocit, který z toho mám, je, že čím dál jsem četla, tím se mi víc a víc zavírala vagína. Ty tři večery jsem fakt měla strávit smysluplněji. Třeba nějakou skutečně vzrušující erotikou. Nebo žehlením, i v tom je víc rajcu :-)
Pád do tmy
Wendy Dranfield
Každý správný vyšetřovatel musí být nějak "divný" nebo "narušený", myslím, že na to musí existovat i nějaký zákon. :-) Nicméně osudy, které ovlivnily oba hlavní hrdiny, mi přišly docela originální (kdybych chtěla moc rýpat, našla bych tam věci, které skřípou, ale nechci). Jinak v rámci žánru dost slušná detektivka, dokonce se autorce podařilo mě překvapit. :-) Už na mě čeká druhý díl.
Šepot z lesa
Kateřina Surmanová
Úplně si nepotrpím na "nadpřirozeno", ale tady mi to nějak extra nevadilo. Vzpomněla jsem si na Ústav od Kinga... K dobrému dojmu určitě přispělo i pěkně zpracované audio, četl Vasil Fridrich.
Na východ od ráje
John Steinbeck
Ke klasice jsem měla ten typický vztah, který v nás vypěstovali ve škole - nějaká povinná nuda. O to víc jsem byla překvapená tím, jak ta "nudná klasika" může být skvělá. Obsáhlý, místy snad až rozvleklý román mi velmi vyhovoval v audio podání skvělého Pavla Rímského. Vykreslení postav, vztahů, prostředí... Když přičtu pozitivní překvapení, nemůžu hodnotit jinak než plným počtem.
Poupátka
Hana Lehečková
Příběh o ztrátě nevinnosti... To, co často nechceme vidět nebo věřit, že by se něco takového mohlo stát, ale ono se to děje, a víc, než bychom si kdy mysleli.
Výborný vypravěčský styl, jako bych se vrátila o desítky let zpátky a znovu prožívala prepubertální vztahy, bolístky i radosti. Určitě doporučuji, nejen ženám.
Dokonalé ticho
Helen Fields
Ty případy jsou prostě takové, jak se od detektivky/thrilleru očekává, dobrý standard. Na sériích mám ráda vývoj osudů hlavních hrdinů. Tak se těším, že série bude ještě pokračovat, protože tyhle jsem si oblíbila. Jan Šťastný v audiu tomu dává ještě něco navíc.
Karanténa
Peter May
No tak poslouchat tenhle příběh v době pandemie je trošku děsivé. :-) Je to v rámci žánru taková klasika, místy trošku neuvěřitelný hollywood, ale tak kdybysme četli o chlápkovi, který sedí na gauči, asi by to byla nuda. :-) Audio načetl skvělý Daniel Bambas a povýšil zážitek o hvězdu výš.
Dokonalá kořist
Helen Fields
Jan Šťastný je velmi příjemným průvodcem těmito audiopříběhy. Kdybych je "jen" četla, možná by mě až tak nebavily. Nicméně takto se jedná o dobrou detektivku, i když s docela klasickým rámcem - detektiv s pošramocenou duší, sympatická kolegyně, případ a pachatel, "jaký tady ještě nebyl"... prostě jako spousta dalších. :-) Pokud máte tenhle žánr rádi, nesáhnete vedle.
Kaštánek
Søren Sveistrup
To byla slušná detektivka, bavila mě, děj měl spád a jak pachatel, tak vyústění pro mě bylo překvapivé. Rušilo mě ale dost kreativní nakládání s interpunkcí v textu a pro mě nesmyslné střídání přítomného a minulého času, který se místy měnil i v rámci jedné věty. Nepochopila jsem smysl a nevím, zda je to tak už v originále, nebo se pro tuhle variantu rozhodl překladatel. Každopádně to ale bylo fajn čtení pro milovníky detektivního žánru.
Není úniku
Taylor Adams
Upřímně řečeno, tohle bylo docela velké zklamání. Takhle - když mě kniha zaujme jinými aspekty, docela ráda jí odpustím nějakou tu míru nepravděpodobnosti a takový ten "ale no tak" pocit. Ale tady ne, sorryjako. Tady to bylo přestřelené od začátku do konce. Studentka coby Terminátor... Naštěstí jsem viděla, že procenta docela rychle ubíhají, tak jsem to dočetla. Jinak ten námět je docela slibný, ale myslím, že hodně nevytěžený. Škoda.
Sůl moře
Ruta Sepetys
Tohle je teda docela síla. Všichni tak nějak obecně víme, že válka rovná se nelidské zvěrstva, ale asi si těžko - pokud jsme to nezažili - můžeme představit všechny jeho podoby. Přiznávám na rovinu - neměla jsem ponětí o (zřejmě) největším lodním neštěstí, jaké kdy bylo zaznamenáno, ani o Jantarové komnatě. Nejde mi na rozum, že něco takového může být nezvěstné.
Krátké kapitoly jsou příjemné na čtení. Každý ze čtyř hlavních hrdinů je něčím zajímavý, ale nejvíc mě "zaujal" magor Alfred. Jo a ty krátké kapitoly a celkově délka knihy dokazují, že dobrý historický román nemusí být bichle o tisíci stran.
Zase jsem si trochu rozšířila historické obzory a znovu o něco víc děkuju, že žijeme v nádherné době.
Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
Tohle bylo moc krásné. Smutně krásné, krásně smutné. Jak se všichni snažíme, ale protože spolu neumíme mluvit, tak si nerozumíme. Všechny postavy knihy jsou tak trochu sobci a zároveň se snaží dělat všechno pro to, aby oni i ostatní byli spokojení, a ono se to tak nějak pořád míjí účinkem. Copak to neznáme snad každý? Způsob psaní a vyprávění je nezvyklý, ale přitom mi připadá naprosto přesný. Monology se mísí s dialogy, vnitřní hlas s vnějším... Zkuste někdy poslouchat členy své rodiny, to je prostě přesné. :-) Moc jsem si to užila.
