petrarka72 komentáře u knih
Nejednoduchá, přitom fascinující kniha. Jak by vypadal osud Hitlera v případě, že by fašisti ve třicátých letech prohráli a moci se chopili komunisté? Říkal by si Wolf, dělal soukromého detektiva v Londýně, prchal před obviněním z vražd ala Jack Rozparovač a pozoroval osudy těch, kteří mu v tomto světě dříve a v jednom z mnoha paralelních stále stáli po boku. A možná je jenom útěšným snem (nebo znepokojivou noční můrou) muže, který leží a sní... nebo kope hroby v pruhovaném pyžamu... nebo bere za kliku mnoha dveří... O moci a bezmoci, krvi, rase a sexu, o možnostech a neochvějnosti historie v noirově laděné story. Inteligentní parafráze mnoha reálných dějů a osudů. Po tomto románu se nebude dobře spát...
Snažila jsem se číst pomalu, protože pomalé tempo této knize sluší. Příběhy osobní až intimní, zdánlivě obyčejné v běhu všedních dní. Veliká radost. p.s. A Výhrab je nejlepší! :-)
To byla jízda... Keplerovic dvojka se opět vyznamenala. Jejich pohrávání si se čtenářem - dějové zvraty a vkládání epizod, které zdánlivě nesouvisejí s hlavním dějem, změny nálady a především sypání střípků informací, z nichž každý totálně změní pohled na charakter té které postavy - je příkladné. Ano, jsem čtenář, který chce být klamán... :-)
Příjemné překvapení. Dramatické, nejednoznačné, přitom v reáliích konkrétní povídky o ne vždy příjemných lidech ve svízelných situacích. Zvraty zdánlivě nečekané, přitom v logice věcí. Zkrátka trochu kafkárna... Pro mne osobně skoro bolestný Hlas, dotýkavý duet V pokoji a road story Spoušť. Hodně vtipný Plech, Velký třesk a Něco se stalo. "Něco se stalo" - a málokdy je to jen objektivní skutečnost...
Průměrná "atmosférotvorná" kniha. Příliš mnoho řečí na jednoduché řešení...
Napínavá a zábavná kniha. Zážitek o něco menší než u (prozatím) trilogie, to ale plyne více z toho, že člověk má autora "přečteného" a ví, že se nespokojuje s jedním dějovým zvratem. Klaustrofobická atmosféra ostrova - mlha a temnota, postavy vykreslené tak, že si nikdy nejste jisti, jestli o nich víte všechno a které se tu a tam chovají pěkně nevyzpytatelně (jedním z aktérů je oceán, to jen tak mimochodem), manipulace uvnitř románu i se čtenářem, změny vypravěčů, tím pádem i úhlů pohledu... A záminkou (více než tématem) je absolutní ztráta soukromí, a to nejen kvůli internetu - dobré si uvědomit. Je to fakt příběh zkurvenej na několikrát - užila jsem si ho.
"Do kuželu světla pouliční lampy vletěl komár. Chtěl se ohřát, než bude nabodávat další oběti. Podařilo se mu to. Jeho spálené tělo padalo pomalu na žlutý asfalt." Crazy příběh, top práce s jazykem a humor téměř vianovský - skvělá kombinace. Malá Zazi s neodolatelným slovníkem na návštěvě v Paříži u strýčka-tanečnice s půvaby, touha po metru a dětské stárnutí. A "gdototutaxmrdí?". Mimochodem, doporučuji vydání z roku 2010, ilustrace Chrudoše Valouška mu velmi sluší.
Slepé hledání homolice, jejíž jed uzdraví - ale spíš zabije. Lovcova žena, co vidí cestu do Jinam. Rybaření, pro něž je každý důvod dobrý. Pohřbívání velrybích srdcí. Láska závislá na krajině. Všechno tak originální a přitom známé, všechno tak jasné a přitom s tajemstvím. Povídky pro fajnšmekry.
Vyrovnávání se se vztahem k matce - a nejenom k ní. Nejednoduchá kniha o ztrátách. Olive Kitteridgeová byla dobrá, Lucy Bartonová je skvělá. Přečteno jedním dechem.
Roztomilé navazující povídky, s lehkým humorem a smutkem v podtextu, s několikerým překvapivým zvratem v té poslední. Důvody, proč ženy lžou, jsou rozmanité. A pátrat po nich - kontraproduktivní..
Skvostná kniha. O manželství, o tom, že jedna plus jeden může být i mínus dva. O tajemství a temnotě. O tom, kam vedou naše životy a kolik minimálně pochopitelných, natož uvědomělých věcí určuje jeho směr. Vyprávěný příběh Lotta, "zlatého chlapce" a herce, vzbuzujícího na počátku ta nejlepší očekávání, a Mathildy, dívky s hendikepem, byť ne fyzickým, e ve faktech zdánlivě jasný a srozumitelný, ale předkládaný z úhlu pohledu jeho a jí, z různých časových období, s náhle se objevujícími okolnostmi a danostmi, které všechno mění - a to nejlepší je to nedoslovené, to domýšlené... Zážitek, který bude dlouho doznívat, kniha, k níž se budu vracet.
Jednoho dne je Ed svědkem bankovní loupeže a stane se hrdinou. Vzápětí mu začnou do schránky chodit karty se seznamem jmen. Stává se Poslem... S lehkostí a zručně napsaná kniha autora Zlodějky knih. O poznání méně zábavná, s ne úplně uspokojivým rozuzlením - ale za přečtení rozhodně stojí.
Vynikající kniha. Putování nečitelným světem, popisovaným tak, jako by ho člověk viděl poprvé, temnota a beznaděj. Dva bratři, kteří se hledají. Běženci, kteří na domov nemají nárok. Téma aktuální, a přitom atmosféra a životní pocit nadčasový.
Hoffmann je vypravěč příběhů temných, příběhů s tajemstvím, příběhů lehce horrorovitých... Vrátila jsem se k němu po letech (kdysi jsem četla Pískaře) a nelituji; jen ta nepřehlednost a přebujelost motivů je na mne jaksi moc.
Delší epická báseň, spojující formu hrdinských eposů (např. Odyssey, nebo ještě přesněji Osvobozeného Jeruzaléma) se soudobým realistickým tématem, v tomto případě následky cyklonu Flora na Kubě v roce 1963. Mikropříběhy lidí, kteří přišli o všechno, "náhodných kolemjdoucích" i záchranářů. Jakoby odtažitý popis sugestivních obrazů. A smrt nikoli jedince, ale stav, který na ostrově zavládl... Jasně, je to trochu passé, ale potěšilo. Vzpomínka na výjimečného člověka a výjimečného pedagoga (Antonín Přidal zemřel před čtrnácti dny, 7. 2. 2017).
Vcelku slušná detektivka, stylově navazující na Proškovou a Kačírkovou (získala ocenění za nejlepší detektivku 2014). Dvě vraždy, které spolu souvisejí (nebo ne? - dívka v lesoparku a problematická milovnice koček a umění doma), velmi dobře vykreslené (zejména ženské) charaktery a sympatický detektiv Bergman.
Totální temnota konečně lokalizována - jmenuje se Sokolov... Skvostně napsaná, překvapivě skládaná a ilustrovaná a originálně strukturovaná kniha - zároveň jedna z těch agresivně depresivních, k nimž se člověk vrací s nechutí - ale vrací... "V žádném jiném městě..." není tolik rakoviny tlustého střeva, kafe jako podmínky přežívání, knedlíků navíc za dvě koruny, odporu ke vzdělanosti, nemožnosti se nevrátit... v žádném jiném městě neubíhá den mezi zaměstnáním, návštěvou na smrt nemocného otce a hospodou tak rychle... v žádném jiném městě člověk tak nebloudí... a v žádném jiném městě není čtenář tolik vděčen za sněhovou vločku a poznání, že "není ještě třeba jít domů". Do Sokolova. Do Ostravy. Do Ústí. Do Mostu. Do Brna v oblasti Bratislavské. Do pražského Žižkova. Vlastně kamkoliv...
Překotné povídky o dospívání nejen v bývalé Jugoslávii, ale i mezi realitou a snem... Salinger (v knize citovaný) řezaný Ajarem a Márquezem. Top povídka: ta, která se nejvíce vymyká - V hadím objetí - metafora života, v němž "se nic neopakuje", i když to tak nevypadá.
Paráda neuvěřitelná. To nejlepší z Erbena a ti nejlepší ze současných komiksových tvůrců. Co balada, to originální výklad, navíc pečlivě převedený do vizuálu. Jen doslov mohl obsahovat více informací a méně opakování téhož... Deset hvězd, kdyby to bylo možné...
Švédská detektivka anglického střihu. Atmosférou nedosahuje Neviditelného nebo Této tiché noci, ale obsahuje pár sugestivních pasáží - a jako vždy u Jungstedtové ne úplně samozřejmé řešení.