Petratra
komentáře u knih
Vlídná povzbuzení na každý den
Josef Schultz
Vlídné věty na každý den v roce. Myšlenka uvedená v citátu dále rozvinuta v krátkém textu. Četla jsem už třikrát a asi budu někdy znovu. Pro některé dny povzbuzení, pro jiné dny myšlenky k zamyšlení a rozvoji. Pokaždé v té knížce čtu něco nového co mi dříve unikalo.
Sama bych se v nebi bála
Ludmila Janáková
Skvělá kniha o přijetí individuality, nejen autismu.
"... v situaci, kdy se Eliška rozplakala nad obědem v restauraci, že nebude jíst, protože nechce umazat vidličku, jsem bez ohledu na okolí bleskově sehrála přesvědčivou etudu. Vidlička toužila být umazaná... Pro mě bylo na té situaci nejzajímavější, že jsem vůbec nezaváhala a přesně jsem věděla, co mám udělat, abych Elu uklidnila. A také mě trochu vyděsilo, že jsem vlastně v tu chvíli moc neřešila okolí. Za ty dva roky jsem se Eliny "nepohody" naučila automaticky vnímat jako prioritu. A zase - já nevím, jestli je to dobře, nebo špatně. Ale u mě to funguje."
Tvoje dítě jako šance pro tebe
Zdeňka Jordánová
Rozumím tomu, co píše Between o 3 komentáře níže. On opravdu může být rád, že to nechápe a ty věci popsané jsou mu cizí. Když jsem kdysi dostala knížku Souvislosti, nechápala jsem a říkala si, co je to za bláboly. Pak jsem ze zvědavosti nakoukla do knihy Muž nebo žena? a najednou se to všechno otevřelo a všechno začalo zapadat do sebe... Forma je opravdu zvláštní a chápu, že mnohým nesedne. Ale mnoho věcí popsaných je hodně trefných a tvoří to takovou dobrou skládanku. Je to ale skládanka pro ty, kteří popisované prožili nebo prožívají. Ostatní, vyrovnání a sebevědomí jedinci bez traumat tam tu skládanku asi spíš neobjeví.
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Kniha roku 2012 zde na databázi a aktuálně 29. nejhůře hodnocená kniha. Hmm, zajímavé...
Zpěvník – Největší hity
Zdeněk Svěrák
Nostalgie. Tyhle písničky jsem milovala jako dítě a mám je ráda pořád. K tomuto zpěvníku jsem se dostala dost zajímavě. Knižní veletrh Svět knihy, nevím kam dřív koukat a najednou vidím, že u stánku vedle mě sedí Svěrák a Uhlíř s propiskami. Popadlo mě dětské nadšení :"Jéé, já si chci něco nechat podepsat, když už tu jsou". Bylo tam spousta krásných knížek, ale zpěvník byl jasná volba.
Spánek
Haruki Murakami
Poetický příběh, který se mi ale začal líbit až pří čtení posledních stránek. A tak je to holt Murakami - pro někoho krásný, pro jiné těžko pochopitelný.
Sophiina volba
William Styron
Mám ráda tu knihu ale i film. Většinou nikdy nechci vidět film dřív než čtu knihu. Často mě film zklame. V tomto případě ale nezklamal ani film a to se povede málokdy. Podobně hodnotím Vzpomínky na Afriku a Gejšu, i u nich jsem měla dobrý pocit ze čtení i z filmu.
Nenechte sebou manipulovat
Isabelle Nazare-Aga
Pokud tohle téma někoho zaujme, přečtěte si taky Isabelle Nazare-Aga - Láska a manipulace.
Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Neskutečné, neskutečně čtivé a po přečtení se dostavil pocit duševního vyčerpání... Ufff.
Sophiina volba
William Styron
Klasika. Silný a smutný příběh o lásce, lidské slabosti, touze a snech. Doporučuji těm, kdo mají rádi příběhy z období kolem druhé světové války.
Dokud tě nenajdu
John Irving
Nejprve jsem si říkala, co to čtu za blbost a úchylárnu. Ale protože mám ráda Irvinga a tlusté bichle mi nevadí, nenechala jsem se první půlkou odradit. A stálo to za to. Pak už jsem příběh doslova hltala a po přečtení jsem ještě nějakou dobu přemýšlela, jak mnohoznačná může být realita. Skvělá kniha.
Lenka
Anna Fodorova
Kniha se mi dostala do rukou náhodně a hned mě praštila do očí její výrazná oranžová obálka. Pak jsem si přečetla o čem to je a velmi mě to zaujalo. Prolistovala jsem knihu a koukám, že začíná citátem - ideální kniha pro Čtenářskou výzvu 2024.
Nerozumím tomu, jak může někdo tuto knihu hodnotit jako "Paní Anna Fodorová byla málo osobní..." Z mého pohledu je tato kniha velmi osobní i otevřená. Podobné situace i myšlenky jsme zažívali minulý rok v rodině se smrtí babičky. Je to výpověď tíživá i milá, upřímná i decentní. Pokud vás zajímá Lenka R. a/nebo popis vztahů matka-dcera, rozhodně doporučuji.
"Smutek trvá, navždy se usadí v jednom záhybu duše. Když to člověk ví, dokáže s tím vycházet. Smutek neumí nenávidět ani prominout, je tichý a hluboký. Díky němu lze možná dokonce i vytěžit víc ze života..."
(Lenka Reinerová, Vůně mandlí, 1996, č. 2007)
Život je cesta, nikoliv cíl
kolektiv autorů
Výborné citáty, které opravdu povzbudí. Často takové knížky posílám dál, ale tuto si v knihovně nechám.
Léto plné neskutečných věcí
Rowan Coleman
Hezký námět, hezký konec, příjemné čtení, ale některé věci se tam zbytečně opakovaly a celkově by kniha vyzněla pro mě lépe, kdyby byla o fous kratší...
Láska za časů cholery
Gabriel García Márquez
Dlouhá souvětí a podivné, občas až nesympatické postavy. Přesto mě něco stále nutilo číst dál a to čtení mě bavilo... Právě ty podivné vášně a slabosti dodávají této knize čtivost.
Čtyři dohody
Don Miguel Ruiz (p)
13.1.2016
Tak, přečteno. Můj názor na tuto knihu zůstává podobný jako před čtením. Dokážu pochopit, že mnohé čtenáře nadchne až k pěti hvězdičkám. Stejně tak chápu, že někteří jí dají jen jednu nebo odpad. Ta knížečka totiž podle mého má v sobě obojí. Mnoho názorů a myšlenek, které jsou skvělé a užitečné. Není to nic převratného ale v každodenním shonu se na to snadno zapomíná. Horší je provedení těch myšlenek. Některé formulace a věty mě vyloženě rozčilovaly a odpuzovaly a vkradály se díky nim pochybnosti, jestli tuhle knihu opravdu chci číst. Nakonec jsem se rozhodla vzít si z toho jen kus toho, co je dobrý pro mě. A ze zvědavosti se chci podívat i na provedení od J. Duška.
7.5.2015
Zatím jsem knihu nečetla, takže k takovým komentář nedávám, ale u této mi to nedá, protože vzbuzuje hodně emocí, buď pozitivních nebo negativních.
Na úvod mě napadá jedna věc - tahle kniha není a nemá být filosofie.
Nemyslím si, že by bylo nutno za každou cenu tuto knihu a pana Duška buď vyzdvihovat nebo odsuzovat. Znám několik fajn lidí, kterým tahle kniha trochu pomohla. Znám pár lidí, které nakopla k většímu přemýšlení o sobě samém, o životě, o vztazích a o komunikaci. Pokud tohle ta kniha dokázala, tak myslím splnila svůj účel.
"Pro člověka neznalého jakékoliv filosofie je to možná něčím sugestivní, ale já znovu a znovu nacházela odkazy k jiným filosofům, většinou značně dezinpretované. " (frenchie) V souvislosti s touto větou jsem si vzpomněla na jednu debatu s dvěma lidmi. Jeden byl věřící křesťan, druhý student filosofie. Ten věřící se zajímal o můj názor na Boha a víru z mé pozice nevěřící ženy a upřímně ho moje názory a odpovědi zajímaly. Filosof ale celý večer zastával postoj, že díla od filosofů může číst každý a kdo je nečte, ten je tak trochu nižší inteligence. Po tom večeru mi došlo, že přístup toho věřícího je mi daleko bližší než určitý fanatismus toho studenta filosofie.
Nedělám si o Čtyř dohodách iluze. Přečetla jsem pár filosofických děl, ale opravdu jen pár. Třeba jindy nějaká další přibudou. Líbilo se mi to, ale není to četba, kterou bych dokázala louskat v tramvaji, je třeba mít na ni klid a čas. Někdo holt dává přednost instantním povrchnějším myšlenkám, někdo pravým filosofickým dílům, někdo je schopný číst s radostí oboje. A myslím, že všechno z toho má na tomto webu i ve světě čtenářů svoje místo.
Až knihu přečtu, komentář pozměním nebo doplním.
Řím - průvodce s mapou
Assia Rabinowitz
Malý užitečný průvodce, kde je 8 rozkládacích map. Poslouží víc jako mapa než pro informace o městě, ale je přehledný a neztratíte se s ním :-) V roce 2007 pro Řím jsem tento typ použila poprvé a kdykoli od té doby někam jedu, vždy se pídím v knihovně po průvodci z této edice. Nyní má edice název "Průvodce s mapou", dřív se jmenovala "Otevřete, rozložte, objevujte." Výběr kam s ním jet je poměrně veliký - Krakov, Budapešť, Paříž, Benátky, Amsterdam, New York, Milán, Madrid, Vídeň, Bangkok, Barcelona, Berlín, Brusel, Dubrovník, Florencie, Havana, Istanbul, Korsika, Kréta, Normandie, Provence a Azurové pobřeží.
