petrnovic komentáře u knih
Nemůžu říct, že by kniha nebyla napínavá, zejména druhá třetina mě vtáhla do děje a zajímala mě, ale jinak z ní bylo poznat, že jí napsala žena. To vůbec nemusí být špatně, ale v tomto případě by se hodilo označení literatury pro ženy, a tudíž bych jí nečetl. Detektivka standardní, ničím výrazná, prostě jen další kniha ze žánru, která by měla mít kolem 50% maximálně. Ale já často nechápu hodnocení u většiny knih, co přečtu. Je mi jasné, že za 3 měsíce už vůbec nebudu vědět, o čem to bylo. Spíš dřív.
Hlubokých nadčasových myšlenek k přemítání tam je spousta. Je to i hezky a příjemně napsané, ale jinak mám pocit, vzhledem k obsáhlosti, že se tam toho moc neudálo. A z pohledu dnešní doby je to takové "americké". Dle recenzí je to jedna z nej knih, co kdy lidé četli, ale u mě se tento pocit bohužel nedostavil.
Nedovedu pochopit, že je kniha hodnocena více než 80%. Absolutně tomu chyběl spád.
Já nevím, no... Je to taková pohádka. Ale chystám se na Pána prstenů, tak prý je lepší si napřed přečíst toto.
Tak tohle bylo hodně silný! Bohužel komouši byli silnější. Celé vyprávění bylo neuvěřitelně napínavé právě proto, že se to opravdu událo. Pro mě byl asi nejsilnější moment přijetí od lidí po návratu po revoluci. Tam je "hezky" vidět a cítit, jak se těm komunistikým švábům podařilo za těch 40 let změnit a znásilnit myšlení lidí.
Hlavně nezapomínat! A i dnes existují lidé, kteří by to chtěli vrátit zpátky, nemít odpovědnost za svůj život. Srabi!
Ne, ne a ne, není mi jich líto. Stačí, že oni sami se utápí v sebelítosti, jinak to jsou trosky a srabi (chce se mi říct sráči) neschopní překonat sebemenší problém. Vlastně ani ne problém, jen nějakou povinnost, obyčejnou denní činnost. A hlavně za všechny komplikace v jejich životě může někdo jiný. Nikdy ne oni sami. Jsou absolutně bez sebereflexe. Obdivuji všechny, co se jim snaží pomoct. A zároveň se i divím, že mají tu trpělivost. Já bych jim druhou šanci rozhodně nedal.
Pro mě to nebyla taková "bomba", jak jsem očekával, vzhledem k tomu, že kniha má 93%. Další číst určitě nebudu, můj oblíbený Egypťan Sinuhet mě mnohem více vtáhnul do děje (i napodruhé). Možná i Řeka bohů byla poutavější. Přišlo mi že 2/3 knihy byly hodně detailní a pak najednou střih, kdy poslední třetina neodpovídá rychlosti předchozího vyprávění. Je to již několikátý historický román, co jsem četl, a musím tedy uznat, že v porovnání naší "vyspělé" Evropy s jakoukoli jinou východní civilizací vždy dostaneme na frak v otázkách hygieny a celkově přístupu ke člověku. A dá se říct, že nesnáším jakékoliv náboženství. Přijdou mi to jako neskutečná lidská omezenost. Jo a abych nezapomněl, očekával jsem více "nadpřirozena" ohledně zázračného daru Roberta, ale nemělo to v ději valného významu.
Je to nádherně napsaná kniha se silným příběhem. Určitě stojí za přečtení!
Je to opravdu nepopsatelná a nepředstavitelná hrůza. Nejenom ta tragédie, ale i ta ruská, komunistická mentalita.
Díky knize jsem konečně pochopil, že jsem demokrat! Zjistil jsem, že mám velké mezery ve vzdělání, co se naší historie týká, a právě proto obdivuju autora za to, že se o to všechno zajímá, a dokáže to srozumitelně předávat dál. Bohužel lidé (a v mém okolí je jich mnoho), kteří by si knihu měli přečíst, nejsou tak otevření k jiným názorům a těžko se vžívají do pohledu druhé strany. Proto mi ta kniha přišla jako, pokud je to možno tvrdit, objektivní vysvětlení fungování světa a hlavně ucelený popis české povahy se všemi klady i zápory. Rozhodně povinná četba!
Zajímavá a napínavá kniha o nepředstavitelné tragédii. Při čtení si člověk uvědomuje, jak se za 100 let změnily různé technologie. Počátky telegramů a s tím související bytí "offline" (nedostatečné výkony vysílačů) a nutnost být trpělivý. Společnost mi přijde stále stejná lačnící po senzacích a bulváru (noviny a falešné depeše radioamatérů). Už při popisu potápění se Titanicu jsem přemýšlel, jak by nastupování do člunů dopadlo dneska, jestli by opravdu ženy dostaly při záchraně přednost. Pak přišla zmínka o feministkách a já si uvědomil, že já bych jim přednost dal, i když jsme si rovni. Prostě žena nikdy nebude muž, rozdíly mezi námi byly, jsou a budou a to je právě to zajímavé na lidech. To ovšem neznamená že bychom neměli mít stejná práva a povinnosti. Má první knížka od autora a už se těším na další, hlavně na pacific.
K této legendě jsem se chystal už dlouho. Bohužel jsem zklamaný a nějak nerozumím opěvování tohoto díla (možná před 30 lety,když to vyšlo, tak to byla bomba). Je to má čtvrtá, nejhorší a taky poslední kniha od Kinga. Je to neúměrně dlouhé, kde se dozvídáme osudy snad všech vedlejších nezajímavých postav, co se tam jen mihnou. Místo toho by mě třeba zajímalo, jak dopadla Beverly, když se vrátila domů po té honičce s tátou. (Anebo jsem to zapomněl?). Nevím. Vždy, když to konečně začlo být zajímavé a napínavé, přišel střih do jiné časové úrovně. Hlavně v první polovině knihy jsem dost často ztrácel přehled o tom, ve které časové lince se nacházím. Jsou tam snad čtyři vrstvy, a sice je to promyšlené jako celek, říkám si, že "méně je někdy více".
Takhle to má vypadat. Neposlouchat okolí a nenechat se odradit od plnění svých snů. Jakmile člověk cítí, že to je jeho životní cesta, nikdo a nic ho nezastaví. Obdivuju tu nesmírnou odvahu!
Kniha mi konečně umožnila uvědomit si, že detektivka není můj oblíbený žánr, a zbývající dva díly určitě číst nebudu. Sice to bylo napínavé, ale kdybych to nečetl, nic hrozného se nestane.