plamínek21 komentáře u knih
Příběh psychoterapeutky Radky, v jejímž životě se začnou dít podivně zlověstné věci bych označila za jalový.
Vyprávění chybí spád, gradace i jiskra, povětšinou se odehrává v dialozích Radky a její podobně snobské kamarádky Hany, přičemž konverzace paniček je prošpikována afektovanými výkřiky "Miláčku" "Krasavice" "Pusenky" (a to pořád dokola) :-)
No a otevřený a nijaký konec je ještě jalovější než román sám.
Po pokračování rozhodně nesáhnu.
Kniha je zdlouhavá, ale o to by tolik nešlo, takových je mraky...co mne ale opravdu nadzdvihlo byl moment (bohužel až v protrápeném samém závěru) , kdy se konečně v plné šíři rozkrylo, co vlastně bylo onou inkriminovanou "dětskou hrou" - neumím si představit matku, která by něco takového nezaznamenala/přehlédla a to obzvláště v kontrastu s tím, jak zde matka byla vykreslena - vnímavá, citlivá, pečující bytost.
Ztráta času.
Máma, táta a syn a také trauma, které prožili a které se postupně přeskládává a ničí životy všech aktérů dlouhé desítky let. Pokud vyhledáváte i nelehkou četbu v tomto případě o utrpení, vině a trestu, ale i katarzi, nenechte si toto dílo rozhodně ujít.
Já jsem knihu nedokázala odložit a z precizní práce autorky jsem jednoduše řečeno nadšená.
Poklidná, po úvodní bouři tiše a pomalu plynoucí detektivka. Perfektně řemeslně napsaná, jak už jsme ostatně u autorky zvyklí.
Vyšetřovatelka Maria a "vetešník" August jsou fajn a už teď se těším na jejich další příběh.
Do podzimních plýskanic skvělá volba.
Tato kniha je pohlazením a četba každé stránky mi přinášela čirou radost.
Vše další co bych mohla dodat již bylo napsáno ve velmi výstižných komentářích.
Nad pobodaným otcem stojí tři rozpačité děti a nic netušící, spokojená mamka se vrací domů....rozplétání tajemství rodinky i celé místní komunity je poměrně zdlouhavé, konec zajímavý.
Tři bytové jednotky v jednom domě, jehož obyvatele propojí zmizení 17 leté dcery jedné z rodin a které poslouží jako katalyzátor k odhalení tajemství, které mají všichni obyvatelé. Na mne těch tajností a zvláštností bylo nějak moc. Přečetla jsem během letní virózy, několikrát jsem u toho usnula a váhala jsem zda něco jsem si nakonec něco nevybájila díky zmatenosti a horečce :-)
Příběh okoralé lékařky středního věku, která ve vnitřním monologu bilancuje svůj profesní a osobní život. Není to špatné a okruh čtenářů mít román bude, ale nebude moc široký.
Neodpustím si poznámku k překladu - odborný lékařský termín "epikríza" zde byl přeložen jako "epikrize" - to fakt bolí do očí a dále se zde vyskytuje podstatné jméno "útulna" - slyšel ho někdy někdo ? Já totiž ne.
Luxusní a naprosto návyková série.
A ten konec......okamžitě potřebuji další díl:-(
Autorka je takovou slovenskou Steelovou a produkuje nenáročné oddychové ženské románky. Tímhle dílem vybočila ze svého standardu a podařilo se jí vytvořit notně otřesnou blbost.
Psychoterapeutka Mariana se snaží na univerzitě v Cambridge odhalit pachatele vražd studentek. Sama čelí nedávné bolestné ztrátě milovaného manžela. Příběh se čte dobře, bavila mne propojenost s řeckou mytologií. Za šokující, překvapivý, leč velice nevěrohodný konec jednu hvězdičku ubírám.
Mutabor - a z Kamýku nad Vltavou je prázdninový Klenov.
Mutabor - a z grázlíka Vildy je rozněžnělý, zamilovaný chlapec.
Doslova kouzelně a vřele napsaný prázdninový příběh mi jako puberťačce učaroval od první stránky a vůbec se nestydím napsat, že ke knížce se vracím dodnes :-)
Když mi bylo 9 let dostala jsem pod stromeček tuhle knížku. Zrzavou divošku jsem milovala, obdivovala, prožívala jsem s ní všechno naplno - jak to jen děti dokáží. Mnohokrát ohmatanou knihu jsem pak po letech četla svým dětem, které si ji zamilovaly stejně jako tenkrát já. A dnes po 43 letech jsem Pipinku našla v knihovně a s úsměvem ji prolistovala. Obrázky jsou pořád stejné, smála jsem se panu Nelsonovi, vzpomněla si na Fridolína s harmonikou. Doba je šílená a knížka je pořád stejně nádherná.....hravost, lehkost, legrace, víra v dobro, přátelství a láska. Nutné si připomínat, že stále v nás jsou....Díky, paní Astrid !
Čtivá, svižná a nápaditá detektivka, která se mi dostala do ruky úplnou náhodou pro mne byla překvapením. Příjemným. Normálně za 4 hvězdy a tady pátou hvězdičku přidávám jako obdiv k mladičké autorce. Tleskám a doporučuji :-)
Palčivě aktuální téma zpracované vynikající spisovatelkou.
To musí klapnout, ne ?
Pochopitelně se povedlo, ale.....během četby jsem si kladla otázku, zda se toto dílo dostane k lidem, kteří by si jej měli přečíst povinně. Bohužel jsem v duchu konstatovala, že nikoliv. Pochybuji, že lidé, kteří tráví většinu svého dne na sociálních sítích a dalších vymoženostech internetu a sledují ostatní a také sebe, zda jsou sledováni ostatními, čtou knihy.
Šílená realita dnešní doby, ale stvořilo si ji lidstvo samo :-(
Psycholožka Faith má slibnou kariéru, spokojené manželství. Pak během krátkého času přijde o obojí. Za pomoci každodenních společníků alkoholu a benzodiazepinů (nabízí se vcelku správná úvaha, v jakém stavu se takový člověk nalézá) se snaží přijít na to, kdo měl s jejím životem zcela odlišné plány než ona.
Vcelku čtivé, ale méně než průměrné dílo ve své kategorii.
Příběh Petera a Tomáše začal velmi slibně, autorovi zajímavé a chytlavé téma umožňovalo rozehrát opravdu velkou hru. Rozhodně se mu nedá upřít vypravěčský talent. Ale....za mne by bylo daleko rafinovanější, kdyby zůstal u civilnějšího a psychologického zpracování, což ve finále může být daleko temnější psycho než rodové kletby a nadpřirozeno. Takže škoda...
Dvě ženy si na letišti vymění letenky a zamíří pryč ze svých dosavadních životů. Dá se ovšem beztrestně a bezbolestně vyskočit ze své reality a začít znovu psát od první stránky?
Román se čte lehce a vcelku špatný není, ale že bych si z něj sedla na větev to bohužel konstatovat nemohu.
Ošklivá a nevýrazná mladinká Debora se zamiluje do krásného Larryho. Pak se vezmou. A pak by mohl být pohádky konec. Není. Pak začne úchylná zvrácenost. Nebo zvrácená úchylnost ?
Posuďte sami.
Dávejte si pozor na: toho s kým žijete, toho s kým pracujete, to jak se projevujete, reagujete, o čem a komu lžete. A úplně největší pozor si dávejte na to, abyste nelhali sami sobě.
Knihu doporučuji, ale žádné odpočinkové čtení to tedy není.