plus-rovnáse komentáře u knih
Přečteno za tři dny.
Se Samem Fisherem jsem se tentokrát sžíval delší dobu než v případě prvního dílu. Ale od kapitoly 8 jsem byl vtažen do děje a můžu s čistým srdcem prohlásit, že Splinter Cell: Operace Barakuda je první kniha, která mě málem rozbrečela (!!!SPOILER!!! Někdo umřel...)
Druhá kniha krásně uzavírá příběh o "Krámu", s kterým Sam Fisher bojoval už v případě první knihy. Nepřátelé jsou v tomto díly prohnanější a příběh je místy ponurý a temný. Nakonec však přijde pomoc z nečekané strany a konec je takový jaký asi čekáte... Operace Barakuda je podle mě o něco lepší než Svoboda má svoji cenu, ale jen o kousek.
Přečteno za tři dny.
Upír z činžáku mě pobavil. Nejlepší je scéna kde otec "straník" panikaří a hledá česnek s křížem.
Na paškál si zde autor bere jak Stmívání tak jiné "upíří" románky. Tito upíři jsou impotentní krvesajní soudruzi...
Povídky ze kterých je kniha složena na sebe navazují a utváří povedený příběh jedné mladé dívky, která se jednoho dne - nebo spíš noci - probudí jako upír. Aby to mělo trochu originality, probudí se ve Varšavě 80. let... Já tuto dobu nezažil, ale když se podívám na nějaký starý český film, poznávám ji. Autorovi se povedlo vnést atmosféru té doby a já si užil každou stránku.
Přečteno za dva dny.
Jsem velký fanoušek série Assassin's Creed a tato kniha mě vtáhla do děje. Otevřela mi cestu k filmům jako Poslední Mohykán a Patriot.
Děj je skvělý, Assassíni a Templáři ve svojí válkou pohltí. V tomto příběhu navíc není žádná strana vyloženě dobrá nebo špatná. Hlavní hrdina je stejný jako ve hře, tedy její první části a forma deníku mi přišla jako dobrá volba.
Přečteno za týden.
Považuji za jednu z "povinně přečíst" knih. Škoda, že u mě na základní škole nebyla povinná četba, ke knize jsem se tudíž dostal až dlouho poté. Měl jsem štěstí a sehnal jí ještě navíc ve slevě.
Příběhy jsou to krásné a někdy i napínavé. Doporučuji tuhle knihu všem, kdo mají rádi fantasy a staré Řecko. Na konci knihy je i abecední seznam jmen a menší vysvětlivka o každém z nich a je zde i mapa světa starých Řeků.
Přečteno za čtyři dny.
Splinter Cell znám jako hru a knihu jsem si přečetl právě kvůli tomu. Také jsem toužil po příběhu o Samu Fisherovi a jeho vztahu s dcerou Sárou. Ten mě pohltil, a dokonce mě bylo líto (!!!SPOILER ALERT!!!) jedné postavy, která umřela, ale přitom v knížce nedostala ani dvě věty přímou řečí...
Sam Fisher na mě působil skvělým dojmem, sžil jsem se s ním a to je pro mě jako čtenáře důležité. Navíc mě odkaz na špionážní film s Jamesem Coburnem donutil si tento film pustit a poté jsem euforicky jásal když jsem byl svědek scény, o které se v knize mluví.