podko_lenka komentáře u knih
Obvykle čtu knihy cíleně, na základě dřívějšího vyhledání, doporučení zde nebo známých. Tuhle jsem vzala na slepo v knihovně. A pak koukám, hodnocení nic moc. Ale co, já čtu všechno, tak to slupnu a posunu se dál.
Dala jsem prvních 60 stránek. Prolínání časových linií, kdy mi chvíli trvalo, než jsem si uvědomila, kde jsem, mi vadí, ale ještě bych to zvládla. Co v knihách nemůžu, to jsou pravopisné chyby. A že tady jich bylo jako máku. Vrchol všeho je nerozlišení mě/mně.
Odkládám. Tohle nedám. V dobách, kdy je čeština na sociálních sítích przněna, chci vzít do ruky knížku a užít si četbu na úrovni. Nechápu, jakým způsobem se vybírají editoři. Jejich jediná zodpovědnost je, aby byla kniha podle všech pravopisných a gramatických pravidel. Ostuda nakladatelství.
(SPOILER) Mám ráda životopisné knihy a po přečtení hodnocení jsem měla očekávání. Bohužel. Trvalo mi, než jsem se do příběhu začetla, občas jsem tápala v postavách a nakonec mi ani Clařin charakter nebyl sympatický. Měla jsem dojem, že víc než o uznání jí šlo o to, aby měla vyšší a vyšší příjem. Alespoň jsem měla pocit, že právě tomu věnovala víc úsilí i místa ve svých dopisech.
Nicméně jsem ráda, že jsem měla možnost se ke knize dostat a dozvědět se víc o Tiffanyho životě a životě ženy, která spolutvořila jeho značku.
Čtvrtá knížka od autorky a odkládám na neurčito. Krom Hotýlku na Islandu nemůžu její hrdinky vystát. Vždy jim vtiskne určitý povahový rys, který mě vytáčí. Škoda, jinak jsou knížky pěkně čtivé.
Ve srovnání s Pekárnou v Brooklynu a Cukrárnou v Paříži byla pro mě tato knížka zatím nejlepší. Charakterově oproti předchozím (přirovnání kirsten6241 , že aspoň nebyla kráva, mě pobavilo a souhlasím s ním) mi sedla. Knížky jsou čtivé a opravdu se mi líbil popis islandské přírody. Ovšem dost mi vadí, že se někdy autorka míjí s realitou. Lucy byla vykreslená jako schopná manažerka, taková by se ovšem hned nezačala kamarádit s personálem (kdo někdy vedl lidi jistě chápe) a rozhodně by se nelíbala po dvou týdnech s podřízeným. Takové záseky jsem bohužel našla zatím ve všech knihách ze série, co jsem četla. Škoda toho...
Naivní, naivní, naivní... Už před svatbou se ukazovalo, jaký je. Za tohle si skutečně mohla sama.
Kniha čtivá a poutavá, ovšem množství gramatických i pravopisných chyb mě překvapilo. Takové knihy díky tomu končívají v Levných knihách.
EMR mám ráda. Tahle knížka mě ovšem neoslovila. Zbytečně dlouhé rozhovory o ničem, k Joan jsem si nenašla žádný pozitivní vztah.
Tuto knihu jsem četla vlastně omylem. Našla jsem ji v seznamu mezi válečnými tematy (haha ) Jakmile jsem začala číst, překvapil mě děj v přítomnosti a konečně si přečetla anotaci. Musím se přiznat, měla jsem chuť knihu odložit, ačkoliv to nedělám. Bylo to taaak nezáživné… Knihu jsem měla půjčenou jako e-knihu z knihovny a myslela jsem, že ji ani nestihnu přečíst. Že ji vlastně ani nechci dočíst. Po třetině se to naprosto zlomilo. Začal se rozkrývat příběh. Plný promarněného času, ztracené lásky, uvědomění priorit, důležitosti rodiny a vztahů. Sebereflexe… Kdy necháme ostatní, aby tvořili náš osud? A kdy si ho tvořime sami?
Taková hezká kniha, ale ten konec to úplně zkazil. Jako když jsem psala loutkovou hru do školy, ale pak přišla kamarádka, že jdeme ven, tak jsem konec usekla bez pointy a příběhu.
Posloucháno jako audio.
Mě to bavilo. Je to první knížka, kterou jsem byla schopna doposlouchat do konce a to díky autorovi a vypravěči v jednom. Kolikrát jsem se u toho i zasmála jen díky tomu, jak to bylo namluveno.
Těžko říct, jestli bych si knížku tak užila, i kdybych ji četla sama. Na druhou stranu, je to oddychovka, nenáročná, takže i tak bych hodnotila spíše pozitivně.
5 * za fajn namluvených příběh
Knížce jsem dala šanci 50 stran. Myslím, že bych měla dostat za ten knize věnovaný čas zaplaceno.
Čtivé, ale už příliš překombinované... Nicméně celou sérii hodnotím velmi kladně.
Po prvních 100 stranách jsem chtěla knížku odložit. Podle mě se klidně mohla jmenovat Vzpomínky na Archieho. Děj žádný a stále jen návrat k minulosti, což pro někoho, kdo předchozí knihu četl, může být zbytečné, kdo ji nečetl, vlastně taktéž. Dala jsem jí ještě šanci a dostala se na stranu 250. Vzpomínky se stále opakují, alespoň v menší míře, dějově je to pro mě prázdné, neděje se tam nic. Takže odkládám nedočtenou.
Kdyby se nečetla tak snadno, odložila bych ji dřív.
Kniha pěkná, čtivá, vtáhla mě do děje. Ale proč je useknutá? Vždyť i na záložce obálky je psáno, že děj vrcholí povodně v Paříži. Tak nějak mi přijde, že to vydavatel samovolně useknul a opomenul to na obálce... Jsem z toho dost rozpačitá, proto ani nebudu hodnotit hvězdami.
Velmi pěkné, dá-li se to říct o tomto tématu. Smutné a k zamyšlení.
Dávám 4-5 bodů. Za knihu samotnou 5, ale na začátku jsem se dost ztrácela v postavách, za to trochu ubírám.
Po třech naposledy čtených knihách, které jsem četla rychle jen proto, že mě nebavily a chtěla jsem začít něco jiného, tuto rozečtenou odkládám. Ráda čtu vyprávění v minulém čase, přítomný taky zvládnu, ale velmi mi vadí střídání vyprávění v minulém i přítomném čase, tím spíš, když se to mění po větách. Co ale rozhodlo je, že po čtvrt přečtené knížce se stále opakují pasáže z druhého dílu, které vydají i na dvě, tři stránky a to přepsané doslova. Takže po přeskočení těchto stran mám pocit, že kdybych začala číst rovnou čtvrtý díl, o nic nepřijdu.
Na spravení chuti teď vezmu do ruky literaturu faktu.
Moje první kniha o investování do akcií. Pro mě jako začínajícího investora je poutavě napsaná a stále se k ní občas vracím a vybírám pasáže, které jsou pro mě aktuální. Jako bonus vidím, že je psaná českým autorem, tedy snáz ji využiju v praxi.
Doporučuji pořídit rozšířené vydání, které zohledňuje i dopad období coronaviru.