PomněnkaPrvní komentáře u knih

Poprvé se milovali za deště, nikoliv za svitu měsíce, jak uvádí anotace. Líbí se mi prostředí, ve kterém se děj odehrává. Lásek uprostřed občanské války Severu proti Jihu už jsem četla povícero, ale zde se příběh motá okolo námořních kapitánů nevojáků z Jihu, kteří prorážejí severskou blokádu, aby Jihu dodávali všemožný materiál, od jídla, oblečení, léků, šperků, až po vojenský materiál. Toto má autorka napsáno opravdu poutavě. Samotný romantický příběh je podle mě průměrný, Lorna je sympatická, o Ramonovi se tam píše méně. Vyloženě romantických scén tam moc nenajdete, humor vůbec, erotiky trochu. Na deštivý víkend se kniha určitě hodí.

Co se knížce opravdu nedá upřít, to je hodně barvitý a napínavý děj. Autorka to píše takovým stylem, že opravdu netušíte, co se bude dít, až otočíte na další stránku. Hlavní hrdinka je sympatická, ale René...? Je mi líto, ale po tolika věcech, které udělal a jak se k ní zachoval, to prostě nemohu přejít a mít z toho dobrý pocit, že Ti dva spolu našli štěstí? To prostě autorce nevěřím. A ten úplný závěr? To jen podtrhuje jeho povahu a dokazuje, že si nemůže vážit člověka, pokud se k němu chová tak, jak se chová. Možná jsem moc přísná, ale takové typy mužů rozhodně ne a ne a nemusím.

Ach Luisi... Autorka toto svoje dílo považuje za nejlepší. Musím souhlasit, kniha se opravdu povedla. Děj je rozmanitý, napínavý, dojemný. Láska je ukryta ve spoustě krutých událostí. A své velké místo zde má i přátelství, a to bezelstné přátelství až za hrob. Jediné, co musím vytknout a čemu nerozumím, je to, proč Eleanora přiřkla v závěru knihy takové důležité postavení očividnému zrádci, který měl na svědomí tolik životů (blíže nepíšu, abych neprozrazovala vyústění děje).

30.09.2013

Tak toto opravdu NEDOPURUČUJI ke čtení. Příběh tak překombinovaný, jako by si autorka řekla, že papír snese všechno. Spousta zdánlivě důležitých postav, které postupně umírají nebo odcházejí. Nedařilo se mi stíhat myšlenkové pochody paní Blake. Dialogy zmatené, nejasné. A nejhorší na tom celém jsou hlavní hrdinové. O Rafaelovi se nedozvíte vůbec nic, charakter neznámý. A Catherine? Hloupá a naivní, ale tak strašně moc, až se divím, že se mohla stát hlavní hrdinkou románového příběhu. Romantiky nula, erotiky nula, humoru nula. Vlastně jen čteče stále se měnící děj a nechápete, proč se hrdinka chová zrovna tak, jak se chová. Dočetla jsem to vlastně jen ze zvědavosti, kolik a jakých krkolomných dějových zvratů ještě paní Blake vymyslí.

Knížka je delší než první díl, ale přesto krátká. Ale stejně jako u prvního dílu musím říct, že knížce nic nechybí. Opět se zasmějete nahlas, z nějakých scén budete dojaté, někde i zaslzíte. Bylo tam tolik vtipných a kouzelných dialogů nebo průpovídek, že jsem si říkala, že si snad pořídím notýsek a budu si ty moudra zapisovat. Často se mi u knížek tohoto žánru stává, že konec už je nudný, jakoby předem daný, takže čtete, čtete, abyste to prostě dočetli. Ale to neplatí u Lisy Kleypas. Tento konec byl obzvlášť krásný, zanechal ve mně hřejivý pocit. Co se týče předchozích komentářů, také jsem spíše pragmatik, ale kouzla mi tady ani nevadila.

To byl balzám na duši, ani to nejde popsat. To si musíte přečíst. Náádhera. Nejde o klasickou romanci, neboť zde hraje úlohu i maličká Holly. Tolik smíchu při čtení jedné knihy jsem opravdu dlouho nezažila. Vtipných dialogů je tam mnoho, za všechny můžu vzpomenout "vodu z vodovodu" :o) Paní Kleypas to píše tak citlivě, že zvládáte i smutná témata. A záhy to odlehčí kopou smíchu. A nechybí spousta romantických scén a probouzející se láska... Jediné co mi vadilo je, že kniha je opravdu krátká. Ale na druhou stranu, nic mi tam nechybělo a možná by to bylo zbytečné natahování děje, vymýšlení nějakého padoucha, který věci zkomplikuje, jak tomu bývá ve většině romancí. Ne, ne, tato knížka je prostě úžasná přesně tak, jak je. Těším se, až si ji přečtu znovu. Hvězdičky zpravidla nedávám, raději hodnotím slovy, ale tady jsem neváhala. Je to milé, humorné a romantické čtení.

1 22.09.2013

Druhý díl série Vallerandovi, osobně se mi líbil o něco víc. Našla jsem zde víc humoru a oproti prvnímu dílu zde byly i vyloženě romantické scény, místy i dojetí. Knížka se četla sama, ale tak nějak jsem pořád věděla, jak to bude zhruba pokračovat a jak to (pochopitelně) dopadne. Ale popis napětí se autorce také podařil, to jsem se nemohla od knížky odtrhnout a hltala řádky. Pěkné čtení, jako oddechovku doporučuji, ale musím říct, že paní Kleypas umí líp.

Jedná se o dvoudílnou sérii, po této knize následuje pokračování Z lásky k Tobě. Knížka je psaná opravdu poutavě, autorka umí skvěle vtáhnout do děje. Trochu mi tam chyběl podrobnější popis charakterových vlastností obou hrdinů. Sympatičtí byli, ale že bych se s nimi ztotožnila, to ne. Humor zde není, vyloženě romantických scén je pomálu, erotické scény má paní Kleypas popsány hezky a vkusně (ale umí to i líp, až člověku žhnou tváře :o) Místy mi nesedělo chování 15letých dvojčat, protože se chvílemi chovala jako malé děti, ne jako dospívající kluci. Číst tuto autorku je jako balzám na duši. Vracím se k ní asi po dvou letech a opět si potvrzuji, že z romantické literatury patří Lisa Kleypas k těm úplně nejlepším.

Aha... Takže narovinu. Skutečně je ztrátou času číst tuto knížku. Je to jako velmi špatná televizní inscenace, kde sledujete dialogy různých postav. Řeči, řeči, řeči, pořád někdo něco říká, nebo si něco myslí (označeno kurzívou). V hlavní roli jsou dva muži a dvě ženy, Julian, Devlin, Sophie a Roxana. Ale tak do 60 procent knihy nebudete tušit, kdo s kým bude a koho to ke komu táhne. Romantika nula, erotiky mínus jedna. Pousmála jsem se tuším jen jednou, když majordomus ohlašoval nevítanou návštěvu a dodával, že bude podávat VELMI HORKÝ čaj. Za polovinou knihy, jako by autorka už nevěděla kudy kam a jak dál, tak do děje zamíchá tajemný dopis o tajemném šperku - netěšte se - je to celé dost divné a v závěru vůbec nevysvětlené (jakoby paní Coulter plánovala další díl uměle napojený na rodinu Sherbrooků - dovedu si představit slátaninu o tom, že tajemný šperk někdo ukradne, že se bude jednat o krásnou zlodějku a až ji detektiv vypátrá, zamilují se do sebe :o)

Tato kniha je desátou v sérii a musím říct, že jsme ji dočetla jen kvůli tomu, že existuje ještě poslední, jedenáctý díl, který také mám nachystaný ke čtení. Ale jak jsem si u poslední knihy (Hluboko v srdci) této série četla komentář modranky (velice mě pobavil i vyděsil), tak se obávám, že u toho budu trpět a možná ani nedočtu. Ale nyní k Čarodějově dceři. Autorka si jakoby vycucala z prstu děsný blábol plný draků a čarodějů. Obdivuhodná je snad jen její fantazie, protože jak na toto přišla... Skoro to na mě působilo, jako by se něčím sjela a pak měla dost bláznivý sen, který nám v této knize vyložila. Romantiky nula, erotiky trošku, místy humor, ale nejvíc nudy a divných popisů fantasy světa. Buď jsem si z otupělosti nad touto knihou nevšimla, ale co takhle vysvětlit postavu Nicholasova sluhy Li Pa, nebo prozradit čtenářům, kdo po Nicholasovi vystřelil? A Nicholas klidně místo z Macaa mohl přicestovat z Měsíce, protože o zemi, kde prožil převážnou část svého života, se nedočtete vůbec nic.

Místy byla knížka nudná, místy naopak vtipná, že jsem se i zasmála. Hlavní hrdinka Hallie je chytrá a vtipná, některé dialogy se autorce povedly. Jasonova omdlévající a árie zpívající kuchařka neměla chybu. Ale celkově se děj vleče, žádná pořádná zápletka, žádné napětí, člověk od začátku do konce ví, jak to bude a nic ho nepřekvapí.

No, autorka na začátku píše, že se budeme smát, až nás budou bolet čelisti. A já se tak těšila... Jestli je tam pár úsměvných míst, to možná, ale smích se rozhodně nedostavil. Ještě by to mohlo být překladem, ale to si nemyslím. Scény, které by měly být legrační, jsem tam nenašla. Knížka se číst dala, ale doporučila bych ji ostatním jen v případě, že se opravdu budete nudit a nebudete mít po ruce nic jiného. I záležitost s kletbou mě zklamala - možná mám deformaci z povolání - když si kletbu několikrát přečtete (a to Vám ji sama autorka stále dokola servíruje, abyste se ji naučili zpaměti), je z ní velice jednoduchá cesta ven. Mluví se o nepříteli, který na území přijde. A nepřítel je přece ten, kdo přichází se zlým úmyslem, kdo nepřeje lidem a té zemi nic dobrého. Takže když přišel člověk čestný, který měl ty lidi v úctě, nechtěl ničit, ale zvelebovat, nebyl to přece nepřítel a kletba by se na něj neměla vztahovat. Není ani pořádně rozumně vysvětleno, proč vlastně kletba byla vyřčena a proč záhy bylo dodáno, že jednou ale musí být zlomena - to prostě nedává smysl. Kdo má rád pohádky a magii, čarodějnice a kouzelné hůlky, bude se mu to líbit. Romantických scén (co chytnou za srdce) je tam pomálu, těch erotických o poznání víc. Jde o knihu, na kterou velice rychle zapomenu a do své knihotéky si poznačím, abych se k ní už nevracela.

Cestopis psaný vtipně a záživně, fakta Vás nebudou nudit jako v turistickém průvodci. Tak se mi to líbilo, že jsem to ani v pozdních nočních hodinách nechtěla odložit.

Děj knihy je docela zajímavý, autorka ho oživila ochočenou kunou, kterou nosí Severin stále u sebe. Postava Hastings je sympatická, líbil se mi její inteligentní smysl pro humor. Ale příběh je nedotažený, není vysvětlena Severinova nenávist k ženám, není vysvětleno šílenství jeho matky, není vysvětleno, co se stalo s bláznivou chůvou... Autorka mě nezklamala a také v této knize (jakožto ve všech jejích knihách) postavy rády hledí mezi uši svého koně ;) Co bylo ale katastrofální, to byl překlad. Jedná se o pátou knihu v sérii, u překladů se vystřídalo vícero lidí, ale překlad paní Pacnerové byl téměř nečitelný. Dobrou polovinu knihy jsem se musela pozastavovat skoro u každé věty. Na její "arci" a "nikoliv" jsem si nakonec zvykla, takže mě to už ke konci knihy ani moc nerozčilovalo. Ale způsob komunikace postav, užívání převážně vět jednoduchých... to opravdu kazilo zážitek ze čtení.

Asi zatím nejlepší knížka z této série, zřejmě díky tomu, že ji autorka okořenila mírnými paranormálními jevy. Daria má jisté nadání, které ale bohužel není ani v závěru knihy vysvětleno. Takže když poprvé v životě spatřila Rolanda, okamžitě ho poznala a z toho šoku omdlela... a dál? Těšila jsem se do konce, jak to bude vysvětleno, ale nic. Jedná se o jednu z mála knížek paní Coulter, kdy se opět hlavní hrdina chová jako blbec, ale v tomto případě jsem se s ním dokázala ztotožnit.

Knížku bych hodnotila jako lepší průměr. Vyloženě se nezasmějete, ale některé scény, kdy Philippa "myslí nohama" jsou úsměvné. Zajímalo by mě, jak tato série bude pokračovat dál, neboť autorka má zavedený model, že mužští hrdinové chtějí to, co nemají a dostávají pravý opak. Graelam chtěl bojovnici Chandru (první díl série), ale dostal křehoučkou Kasii (druhý díl série). Dienwald chtěl jemnou a drobnou Kasii a dostal svéráznou a dobře stavěnou Phillipu (třetí díl série). Ale zápletka je zajímavá, nudit se u této knížky nebudete.

Já jsem se u knihy nudila, pravda, středověké prostředí je popsáno hezky, jako byste tam byli, ale jinak jsem už byla unavena stále stejnými scénami. Střídalo se tam, jak je na Kassie Graelam hodný, hladí ji po tváři a usmívá se na ni, se scénami, kdy ji uráží a je k ní brutální. A to pořád dokola a dokola a dokola, až jsem si na 60 % knihy řekla, že už to snad ani číst nebudu, protože autorka asi už nic jiného stejně nevymyslí a když jde o romanci, stejně vím, jak to skončí. Musím ale uznat, že je to jedna z mála knih od Catherine Coulter, kde se jí dostatečně povedl popis charakterů obou postav (v jiných knihách jsem měla pocit, že se autorka zaměřuje více na děj a charakterovým vlastnostem se příliš nevěnuje).

Já knihu hodnotím jako velkou nudu. Celá kniha je o tom, jak se údajně milující manžel snaží Chandru změnit k obrazu svému. Tvrdil jí i jejímu otci, jak ji má rád, váží si jí a obdivuje ji, ale jakmile je po svatbě, snaží se z ní dostat válečnici a nutí ji, aby se z ní stala švadlena, zahradnice apod. To podle mě není láska. Uzavřela bych to tak, nechť to ženy aspoň s minimální špetkou feminismu nečtou, neboť je to bude rozčilovat stejně jako mě.

Anotace je zcela chybná, jak může někdo hromadné znásilňování mladých dívek a dětí nazvat divokostí? A určitě v knížce nejde o zápas o Victoriinu lásku, když Damienovi jde jen o její rozkrok. A proč je proboha na přebalu muž v saku a žena v tílku na ramínka? Vždyť je to historická romance, tak toto oblečení je naprosto mimo mísu. Z této trilogie bych knížku řadila na druhé místo, první díl se mi líbil, druhý moc ne a tato kniha byla něco mezi tím. Je zde hodně erotiky, romantiky méně a humor tam není skoro vůbec. I vztah hlavních hrdinů mi moc neseděl, místo nějakých citů je to postavené na postelových radovánkách. Ale jako oddechovka se to dalo.

Zápletka dost prvoplánová, Lyonel (v prvním díle opravdu sympatický chlapík) se v této knize začne chovat jako hulvát, uráží Dianu na každém kroku a Diana nezůstává pozadu a oplácí mu stejnou mincí. Autorka děj podle mého názoru posouvá dopředu dost násilně, zvraty jsou tak nepřirozené, že jim prostě nemůžete věřit (návštěva u Hawka a Frances - hrdinové z prvního dílu-, návštěva ostrova Kalypso...). A protože už v polovině knížky je docela nuda a klidně by to mohlo skončit, autorka se to snažila okořenit detektivní zápletkou, kdy se začne vyšetřovat vražda. Tato kniha aspoň pro mě opravdu nic moc.