PomněnkaPrvní komentáře u knih

Knížka se mi líbila, děj byl záživný, místy i vtipný. Hlavní hrdinka Frances je neohrožená a vzpurná, ale také krásná a inteligentní. A toto všechno se snaží (úspěšně) zamaskovat před Hawkem, který je nucen vybrat si za manželku jednu ze tří sester. Hawk se z počátku chová jako hluvát, ale i tak si ho časem při čtení knížky docela oblíbíte. Už jsem to psala u jiných knih od této autorky, i v této knížce mi chybělo, že se autorka málo věnovala charakterům hlavních postav. A co mi ještě vrtá hlavou, nepochopila jsem název knihy - Kouzlo noci svatojánské - po přečtení knihy mi stále uniká, proč se to tak jmenuje.

Zřejmě měla kniha více vydání, neboť oproti anotaci se Michaelovi přezdívá Svatý (nikoliv Ochránce či Morfia) a až do samého závěru budete drženi v nevědomosti, jak tato přezdívka vlastně vznikla. Dále nerozumím změně jména Delovy manželky (druhý díl této série nazvaný Půlnoční hvězda), která se jmenuje Elizabeth, říká se jí Líza, ale v této knize se o ní mluví jako o Chauncey. To se Delaney rozvedl a našel si jinou ženu? Nebo si autorka nepamatuje, jak se jmenovala hlavní postava v jednom z minulých dílů? A nebo za to může špatný překlad...? Jinak knížku hodnotím jako průměr, chvilkami to bylo až nudné, slepá místa, kde buď tráví společný čas v posteli, nebo chodí Svatý po svých pacientech. Humoru si také moc neužijete, romantických scén také příliš ne, zato erotických až až. Charaktery hlavních postav (Jules a Svatého) nejsou podle mého názoru příliš popsány, takže si k nim v průběhu čtení moc nějaký vztah nevytvoříte. Celkově si myslím, že se série Hvězdy docela povedla, rozhodně mnohem lepší, než série Nevěsty.

Jedná se o třetí díl ze série Hvězd a hodnotím ho jako zatím nejslabší. Anotace je s prominutím snůška blábolů, vůbec se nepodařilo vystihnout podstatu příběhu. Na jméně hlavní hrdinky jsem si málem vylámala jazyk, dostala jméno po lordu Byronovi (bajrnovi), ale stále se mi to v ženském tvaru (bajrny) zasekávalo na jazyku a používala jsem jiné jméno (brajony). Takže Byrony uzavře sňatek jako obchodní dohodu - dostane se tak z domu od tyranského otce a díky penězům ochrání i svou matku, která se nechá manželem týrat a odmítá od něj odejít. Při náhodném setkání se do ní zakouká zahořknutý a cynický Brent, ale jakmile zjistí, že je děvka (což o Byrony prohlašuje vlastní otec), začne ji nenávidět, na každém kroku urážet a ponižovat. Je tak zahleděný do sebe a má tak vrytou nedůvěru k ženám, že si dlouhou dobu neuvědomuje, jak je Byrony opuštěná a zoufalá. Co se jeho osoby týče, myslím, že to autorka přehnala, protože se chová opravdu odporně a je pro mě neuvěřitelné, že i přes jeho hnusné chování to hlavní hrdinku k němu táhne. Jakoby syndrom týrané ženy... No nevím. Uvidíme, jaký bude poslední díl této série nazvaný Nefritová hvězda.

Knížka se četla dobře, Delaney je sympaťák, Líza za ním trochu pokulhává, ale i její postava se celkem dá. Jedná se o druhý díl série Hvězd, ale hodnotím to tak, že první díl byl lepší. Uvidíme, co třetí díl vyprávějící o Delově příteli Brentovi.

Zatím opravdu to nejlepší, co jsem od Catherine Coulter četla. Začala jsem její sérií Nevěst, která se opravdu mimořádně nevyvedla, ale nyní si u mě paní Coulter opravuje reputaci. Tato knížka má spád, hodně zajímavou a neotřelou zápletku. Z erotických scén až přechází zrak a docela často se i zasmějete Gianinu ostrému jazyku a jankovitému jednání a uvažování. A hlavní hrdina je také velký sympaťák, takže opravdu asi první knížka od této autorky, kterou doporučuji k přečtení. Jedná se o první díl série Hvězd, nyní se pustím do Půlnoční hvězdy, kde se dozvíme, jak se v lásce bude dařit Gianinu švagrovi Delayneymu.

Tak napřed k anotaci, Cassandra svoje dospělé děti do Neapole nedoprovází, jedou tam samy. Na stopu narazí Adam. A Arabella není prodána do harému, jen je tam poslána... Je to už ikstá knížka od této autorky a úplně poprvé se mi stalo, že jsem si nepřála, aby knížka skončila, jak mě to bavilo. Možná škoda, že se v knížce odehrávají dva vztahy, v první polovině najde svoje štěstí Adam, ve druhé pak Arabella. Kdyby to autorka rozdělila na dvě samostatné knížky, užily bychom si (my dámy) více romantiky ;)
Tento druhý díl se mi líbil víc než první a vlastně je to zatím nejlepší knížka, kterou jsem od paní Coulter četla (a že jsem ji v sérii Nevěst vůbec nešetřila, jak byly nějaké knížky k uzoufání špatné). Moc vyloženě romantických scén zde není, erotiky taky pomálu, ale zato jsem se docela často smála.

NEČTĚTE první komentář, nechápu to, ale opět zde najěká čtenářka prozrazuje až příliš a pokazí Vám to čtení. Jinak se knížka docela povedla, má spád. Moc romantických scén zde nenajdete a erotických také ne. Ale co je průšvih, je hlavní hrdina. Poté, jak se na začátku odporně zachoval, se autorka celou knížku snaží vylíčit ho v kladném světle, aby mu Cass (a všechny čtenářky) odpustily. Téměř se jí to podařilo, ale u mě opravdu jen téměř. Vlastně si myslím, že každá žena se zdravou hrdostí by mu nezapomněla to zavrženíhodné chování s nedostatkem úcty a respektu, zbavení možnosti volby, omezování a manipulování. Toť můj názor.

NEČTĚTE první komentář, zbytečně Vám čtení pokazí, neboť příliš moc prozrazuje, budete číst s vědomím, jak přibližně kniha skončí. Jinak knihu hodnotím jako průměr. Opět skvělý majordomus (to už jsem psala v předchozích dílech série). Také mě dostaly skořicové chlebíčky, to se opravdu nasmějete. Charaktery hlavních hrdinů nejsou bůhvíjak propracované, škoda. A co mi teda vadí, v této sérii probíhají svatební noci jak přes kopírák. To nemá paní Coulter trochu víc představivosti?

Celkově bych hodnotila jako nudu a míchaninu. Příběh působí nesourodě, dějové zvraty jako by byly vymyšleny na sílu, jen ať se něco děje. Podle mě dost zvláštně je vykreslen vztah Meggie k Thomasovi, za kterého se provdá, ačkoliv miluje svého zpropadeného skorobratrance Jeremyho. O charakteru Thomase se dovídáme jenom velmi málo, což považuji za velký nedostatek, když je to hlavní hrdina. Ale všimla jsem si, že knihy v této sérii mají něco společné - autorce se daří postavy majordomů, tento byl zábavný a výstřední. Co se také autorce povedlo, je konec knihy. Obvykle to končívá romanticky předvídatelně (a žili spolu šťastně až do smrti...), kdy dočítáte a k tomu sledujete, kolik stránek (u čteček kolik procent) zbývá do konce. Ale u této knížky jsem byla ke konci v napětí a na závěr jsem se přitrouble usmívala na kočičích závodech, že jsem si ani nevšimla, jak jsem se dostala na 100 % a čtečka oznámila "book complete".

To je asi jedna z těch lepších knížek této série, ale pořád mám z paní Coulter pocit, že nepíše lehce, ale spíš na sílu, aby jí vše do sebe zapadalo. Nebýt toho, že hlavním hrdinou je duchovní osoba, asi bych na toto dílko v množství jiných románů červené knihovny brzy zapomněla. V tomto případě si ho ale asi moje paměť chvíli uchová :o)

Tak tato kniha představuje můj velmi tvrdý vstup do světa literatury. Po pohádkách jsem kdysi sáhla po tomto titulu, nevěda, co mě čeká. Byla jsem šokovaná, zaražená, zhnusená, ale četla jsem jedním dechem a potláčela husí kůži a odpor nad informacemi, které jsem se jako zcela neznalá věci dovídala. Dnes, když mám vlastní rodinu, už bych tuto krutě reálnou knihu nedala, ale pro ostatní musím říct, že je opravdu psaná s citem a když si ji přečtete, z paměti ji už nevypudíte.

Tak to je opravdu hodně povedená klasika. Hvězdičky většinou nedávám, raději napíšu komentář, ale 75 % mi opravdu přijde málo. Knížka je velmi čtivá a fakta pochopí jak laik, tak i žena.

Kniha je napsaná neuvěřitelně čtivě, zcela Vás vtáhne do děje, jako byste v kokpitu seděli taky. Jedna z prvních knih válečné literatury, kterou jsem četla a dokázala tak motivovat, že jsem u tohoto žánru několik let zůstala.

Hmm, opět slabší průměr. Z této knížky jsem získala pocit, jak se autorka snaží, jak moc se snaží, aby to bylo čtivé, záživné a vtipné. Ale aspoň pro mě se jí to prostě nedaří. "Otče, povol trochu sevření, v obličeji je příliš fialový"... To má být asi suchý humor, který by měl pobavit, ale prostě se tam nehodí. A že muž spadne z postele, když se dozví, že bude otcem... taky nepředstavitelná scéna. Když to shrnu, první polovina mě docela bavila a čekala jsem, co se z toho vyklube. Druhá polovina byla nudná, nudně napsaná a stále jsem sledovala procenta (čtečka Kindle :o), kolik ještě zbývá do konce a kdy už to tedy skončí.

Jedná se o čtvrtý díl série Nevěst a já ho hodnotím zatím jako druhý nejhorší (na prvním místě byl téměř nečitelný první díl Tajemná nevěsta, ale Bláznivý Jack bohužel příliš pozadu nezůstává). První polovina je docela zábavná, Winifred převlečená za sluhu Jacka prchá před svým otčímem, který se ji snaží bez jejího souhlasu provdat kvůli získání věna. Autorce se docela povedly Jackovy tetičky Maud a Matilda, jejich dialogy jsou vtipné. Také je první půlka celkem akční a člověk čeká, jak se děj bude vyvíjet dál. Ale potom to jde od desíti k pěti, zápletky ubohé, cokoliv se semele, hned hlavní hrdinové vyřeší. Měla jsem pocit, že autorka tuto knihu do série Nevěst nacpala na sílu, protože to se Sherbrookovými nemá nic společného. Jenom se tam občas docela prvoplánovitě objeví, pohádají se v salonu a zase odejdou, vlastně si chodí už nám známé manželské páry řešit manželské neshody ke Grayeovi a Jackovi (Winifred) a je to tak okatě vyumělkované, že mě to fakt nebavilo. Jistě, jsme na poli červené knihovny, ale proboha, ženy, které to čtou, nejsou přece hloupé husičky, kterým se dá naservírovat kdejaký blábol, hlavně že je tam romantika a erotika. No když jsme u té erotiky, taky dost kostrbaté, opravdu nic moc. Další díl (V sedmém nebi) se obávám, že také nebude žádné veledílo, už díky tomu, že hlavní hrdinka Helena se v knize Bláznivý Jack také objevuje cíleně a uměle a je až trapné, jak autorka "nenápadně" naznačuje, s kým v dalším díle spojí svůj osud. No, ještě zkusím jeden díl, ale jinak se obávám, že u mě paní Coulter jako spisovatelka končí.

Jedná se o třetí díl ze série Nevěst. Sinjun je vylíčena jako ďáblík a naprosto nevypočitatelné stvoření už v prvních dvou dílech (první o nejstarším bratrovi Douglasovi a druhý o mladším bratrovi Ryderovi), takže se není čemu divit, že i v Bohaté nevěstě si s ní člověk užije hodně překvapivých scén. A často se čtenář i zasměje. Je neohrožená, ale zoufale naivní a nevinná. Vtipné a roztomilé jsou intimní scény, kdy se nezkušená Sinjun snaží nad Colinem přebírat iniciativu. Příběh je takový klasický z červené knihovny, celkově bych knihu hodnotila jako průměrnou (první díl byl pro mě katastrofou, druhý se mi líbil, toto ušlo). Jak Sinjun bere všechny věci do vlastních rukou, je vtipné, ale na mnohých místech ne příliš uvěřitelné. A ten konec, kdy Colinovi zatajila pravdu, která se týká jen a pouze jeho, to mě teda naštvalo. Zkusím další díl (Bláznivý Jack) a uvidím, jak si paní Coulter povede dál.

Díky Bohu! Tato kniha je druhým dílem ze série. A na rozdíl od prvního dílu (Tajemná nevěsta), který jsem doslova protrpěla, je toto čtivé. Najdete zde spoustu vtipných scén, trochu erotiky, romantiky i napětí. A oba hlavní hrdinové jsou sympatičtí a lehce se s nimi ztotožníte. Tak teď zkusím třetí díl ze série a doufám, že paní Coulter nezklame.

Dvěma slovy: stupidní slátanina.
A teď více slovy. Doufám, že první zde uvedený komentář není pravdivý, protože toto byla opravdu ubohost, jakou jsem na poli červené knihovny ještě nezažila. Zápletky trapné a uměle vymyšlené, aby autorce seděly do krámu. Když je tam něco náhodou zajímavého, autorka to nedostatečně popíše. Trapné a bezduché jsou i dialogy hlavních hrdinů. A co se těchto hrdinů týče, ani s jedním se nemůžete ztotožnit. Douglas je sebestředný primitiv, který Vám rozhodně nebude imponovat. Chová se hnusně a neurvale a ačkoliv se na samém závěru knihy má změnit v milujícího a charakterního muže, nedá se to autorce uvěřit. Kdyby mně muž v každém druhém rozhovoru říkal: "Chápeš to? Řekni, že to chápeš!" A nebo "Rozumíš mi? Řekni, že mi rozumíš!" A já bych vždy musela poslušně odpovědět "Ano Douglasi, chápu to, ano, rozumím Ti, ano, je mi to jasné...". Ani s jedním z nich se nedá sypmatizovat. Jediný, kdo mě tam bavil, byl jejich majordomus, ten se autorce celkem povedl. Sečteno a podtrženo, mám dalších 7 knih této série a teď se bojím sáhnout po další (hlavním hrdinou má být Douglasův mladší bratr Ryder), jaké utrpení to zase bude. Doufala jsem třeba, že tuto nebetyčnou blbost autorka napsala kdysi hodně dávno třeba jako nějaký pokus o spisovatelství. Bohužel tomu tak není, nějaká dílka napsala už před Tajemnou nevěstou, takže ani toto ji nemůže omlouvat. Já většinou hvězdičky nedávám, přijde mi to dost těžké hodnotit podle hvězdiček, raději napíšu svůj názor. Ale nerozumím tomu, jak může vedle autorek, jako jsou Lisa Kleypas, Sabrina Jeffries, Shannon Drake, Johanna Lindsey a pod. dostat pět hvězdiček i Catherine Coulter, když číst jí napsané řádky bylo opravdu místy utrpením.

Sebastian se potýká s poměrně složitým vyšetřováním, spousta podezřelých, spousta důkazů a indícií, ale pátrání mu ztěžuje fakt, že je na útěku a jdou po něm všichi strážníci z Bow Street, neboť jeho dopadení (živého či mrtvého) je politicky žádoucí. Postupně rozplétá spiknutí okolo regentství a francouzských špionů. Do toho ještě musí zjistit, jak je do věci zapletena žena, kterou miloval a jež mu před šesti lety zlomila srdce. Knížka je zajímavá, dozvíte se něco z anglického politického systému z doby Napoleona a autorka Vás bude držet v napětí až do samotného konce.

Moc krásný příběh, který vezme za srdce a dlouho si děj uchováte v paměti. Nejednou jsem slzela při scénách, kdy je zřejmé, že Jessie s Lucasem prostě nemají společnou budoucnost. Ale protože jsme na poli červené knihovny... :o)