PomněnkaPrvní komentáře u knih
Slabé, lehce zapomenutelné. Příběh stejný jako dva předchozí, teď už si ani neuvědomím, co který pár vlastně zažil. Ale na oddych a pohlazení po duši, proč ne.
Příběh se mi líbil o něco víc než předchozí kniha ze série. Dlouhovlasý, charismatický Ital hmmm... :) Jedná se o romanci, které nechybí humor, erotika i romantika. Podobnost s prvním dílem zážitek z knihy snižuje. V prvním díle pes, ve druhém kočka, co bude ve třetím díle? Křeček? Kůň? Dokonalý byl popis uspávání dětí. Bohužel vím, o čem mluvím ;)
Příjemné čtení z žánru červené knihovny, kterému nic nechybí. Dlouho v paměti nezůstane, ale čte se dobře, pobaví a odpočinete si u toho.
Bylo to velmi osvěžující, vtipné. Místy přitažené za vlasy (hudebníci, balonky, letadlo...). Ale jeptiška, to byl opravdu silný kalibr. Moc jsem se nasmála. Sklenice za sprostá slova neměla chybu. A skvělá byla hláška, že kvůli poníkovi se bude muset zapsat do ochrany svědků. Jakmile si zvyknete na jeho sprostý slovník (pro mě jako čtenářku Charlese Bukowskiho to nebyl problém :), opravdu si knížku užijete.
Toto je kniha, na kterou nezapomenete. Autorka scény vykreslila tak, že je vidíte před sebou jako živé. Jeskyni, řezníkův dvorek, dívčí pokoj. Je to kniha o statečné a pokorné ženě (kterou bych já nikdy nebyla ;)
Tuto knížku řadím ke svým srdcovkám. I když jsem "čtečkařka", jako jednu z mála vyvolených ji mám papírovou v knihovně. Když jsem se ji kdysi rozhodla věnovat blízkému člověku, po čase jsem si ji zase musela koupit, protože mně prostě v knihovně chyběla.
Kniha byla zfilmována - Xuehua yu Mishan (anglický název Snow Flower and the Secret Fan)
Nenadchne ani neurazí. Paní Howell opět nezapomněla na obvyklý model "oba se milují, ale nikdo to neřekne první". Jenom si říkám, zda celý boj nebyl o ničem a zbytečný, když měli přístup do sídla, mohli tam kdykoliv přijít a Ranalda a Agnes se zbavit. To by se ve středověku jistě stalo. Nudný pocit z knihy trochu zachránil epilog.
To je první kniha od paní Howell, která se mi líbila. Byla napínavá i vtipná. A hlavně její první polovina byla jiná, než zaběhlé scénáře z knih této rozvětvené série. V druhé půlce se to opět vrátilo do zaběhnutých kolejí "miluju ji, ale ať to ona řekne první...". Hannah Howell pro mě rozhodně top autorka není, ale číst se to dá.
Nebylo to až tak nudné a jednoduché, jako ostatní knihy této série (mám na mysli celou rozsáhlou sérii všech rodinných klanů), ale stejně musím hodnotit jako žádná sláva. Místy bylo napětí, to uznávám, když je Harold pronásledoval, člověk nevěděl, zda dojde k potyčce, k obléhání, k únosu... Závěr pak byl velmi předvídatelný. Moc emotivní mi přišlo rozhodování ve věci synovce, tak nějak jsem si říkala, že kdyby si Sigimor se Somerledem vyměnili sídla, šlo to vyřešit trochu jinak.
Kniha je psaná celkem čtivě, takže je vhodná nejen pro studenty, ale také pro veřejnost zajímající se o novokřtěnce na jižní Moravě. Autor se nebojí polemizovat s jinými historiky. Co se mi líbí, svoje tvrzení většinou dokládá prameny nebo vysvětluje, jakými způsoby k daným závěrům došel. Nejsem si jistá, co by dr. Pajer říkal na označení "přední moravský habánolog", když on sám pojem "habáni" neužívá, naopak vysvětluje, že je to hanlivé označení, které vzniklo až po odchodu novokřtěnců na Slovensko, kde se jim tak začalo říkat. Vedle novokřtěnců je přesnější označení také huterité (podle jejich představitele Huttera) nebo bratří či němečtí bratří, jak si sami říkali.
To bylo tak moc nudné! První polovinu knihy jsem se stále těšila, až se začne něco dít, až si pro Fionu přijde ten strašlivý Menzies nebo až Scarglas napadne nepřátelský klad Grayů. Prostě cokoliv, aby se tam už dělo. Velmi nudné byly i postelové scény, které jsem pak už přeskakovala. Ke konci autorka nasázela spoustu nových událostí, ale tak plytce, že to příběhu vůbec nepomohlo.
Už to asi lepší nebude. Paní Howell prostě píše velmi jednoduché příběhy. Hrdinové sympatičtí, trochu romantiky, trochu erotiky, občas humor. Jako oddechové čtení se to dá. Jenom autorka jaksi zapomněla prozradit, proč vlastně Diarmot původně na Ilsino panství jel...
Jedná se o knížku, která mě z celé série zatím nejvíc bavila. Co se děje a hlavních hrdinů týče. Jinak styl paní Howell je tak jednoduchý, že to celé její dílo snižuje. Romantické scény byly hezké, místy byl i humor, takže se zasmějete. Erotické scény mi vzrušující nepřišly, jiné autorky to umí podat lépe. Ani chvilky napětí nemohu pochválit, nedá se říct, že bych je četla jedním dechem v obavách o hlavní hrdiny. Ale číst se to dalo.
Opět velmi jednoduchý příběh i jednoduchý styl psaní paní Howell. Velmi oddechové a velmi lehce zapomenutelné. Místy jsem se ale zasmála, Gillyanna je prostořeká, to příběh oživilo. Vtipné bylo originální svolávání k večeři.
Příjemná historická romance, milá, ale příliš jednoduchá. Hrdinové sympatičtí, trocha erotiky, trocha romantiky. Škoda, že nevyšly všechny předchozí díly, na které se tato kniha mnohokrát odkazuje.
Celou sérii hodnotím jako poklidně plynoucí čtení, bez jakéhokoliv většího vzrušení. Celé to bylo zajímavé. Autor (vážně je to muž...?) nenásilně zapracoval do příběhu otázky víry. Takové té opravdové, srdeční, nikoliv té církevní. Bylo zajímavé sledovat Gabrielův vývoj, od sebestředného osla až do charakterního muže. Postava Julie byla vystrašená, nervózní, s nedostatkem sebevědomí. Autorovi se celkem dobře podařilo popsat, jak Gabriel Julii pomáhal stát se sebevědomou ženou. Erotiky je zde pomálu, zato podobnosti s Padesáti odstíny v základních linkách příběhu velmi. To sérii u mě snižuje. Inspirovat se jinou knihou ano, ale držet se podobného scénáře, to už ne. Pro mě je autorův styl psaní "neurazí ani nenadchne". Knihu si možná v paměti nějakou dobu uchovám, ale spíš asi jen kvůli akademickému prostředí, ve kterém se knihy tohoto žánru příliš neodehrávají.
Hezky jsem se bavila, když si milá nepřítelkyně dopisovala s drahým nepřítelem. Zajímavé byly i vedlejší postavy v knížce, jak se vyvíjely jejich vztahy. I dvanáctiletý Bernard byl sympatický, jen mi chvílemi neseděl jeho příliš přemoudřelý styl. Jedná se o třetí knihu, kterou jsem od této autorky četla. Celkově bych řekla, že paní Brockway má ráda citlivější mužské hrdiny, žádné sexuální stroje a sukničkáře. Tomu odpovídají i erotické scény - téměř žádné. Její hrdinky jsou vždy inteligentní, vtipné a samostatné - lehce se s nimi umím ztotožnit ;)
Jedná se o druhý díl série (a současně je to druhá kniha, kterou jsem od autorky četla) a hodnotím ho jako sladký. Podobně jako první díl, i toto bylo sladké, místy až moc. A humorné opravdu hodně. Evelyn (pro Justina Evie) byla bezvadná. Inteligentní, podivínská, roztomile naivní. A Justin prostě sympaťák, který svůj charakter a šarm musí skrývat za rolí nekonvenčního milovníka ptáků. Jeho objevená bubo minor byla moc milá. Jako oddechovku doporučuji, ačkoliv pro sebe hodnotím jako knížku, která dlouho v paměti nezůstane.
Knížka je sladká, možná místy až moc. Je psaná čtivě, ale občas trochu kostrbatě. Velmi mě bavila hlavní hrdinka, autorce se hezky podařil ten přechod od podvodnice k citlivé ženě. Vyloženě smích mi kniha nezpůsobila, ale míst k pousmání bylo hodně. Nepochopila jsem název knihy, nijak nekoresponduje s dějem. Knihu řadím k milým oddychovkám, které v paměti moc dlouho nezůstanou.
To byla ale příšernost. Hrdinka zcela neuvěřitelná, hloupoučká. A stejně tak asi autorka přistupuje ke svým čtenářkám. Nepochopily by asi napoprvé, že má Grace na sobě mokré plavky. Musí to zmínit zase. A za chvíli pro jistotu potřetí. A ty stupidní scény. On ji zve na vyjížďku, ale v garážích se řeší, jestli můžou jet jejím autem? Jí hlavu potentuje pták, ona z toho šílí, mydlí si vlasy na záchodech v jakési restauraci, spěchá domů... a pak jde vařit??? Cítí se pošpiněná a další bláboly, ale když konečně přijde domů, jde chystat večeři a drinky s hovínkama ve vlasech? No mám teď období romantických oddechovek, ale inteligenci jsem neztratila. Je tolik začínajících autorů, kterým odmítli vydat knihu. A pak vydají tuto slátaninu? Že by proto, že se její dudy, melouny, kozy, cecky třpytily?!
Knihu hodnotím jako nejslabší ze série a bohužel musím říct, že tato kniha jakoby u mě snižuje i ty dvě předchozí. Zjišťuji totiž, že knihy jsou stejné, zejména co se týče nedostatečně popsaných charakterů (zejména) hlavních hrdinek, všechny hlavní hrdinky se cítí jako "pitomé nány" (a ony se tak místy opravdu chovají). V této knize mi navíc přišlo ze všech tří dílů nejméně uvěřitelné a vysvětlené, jak se do sebe Ti dva úplně odlišní lidé zamilovali. Že on je velkej, stále bručí, vrčí, mračí se, mlčí... A ona je mrňavá, hubená, blonďatá, protivná, dětinská... A najednou autorka píše bum, vznikla láska. Aha... Místy humor vtipný, ale v celé sérii opravdu opakující se, k tomu postavy jak přes kopírák. No prostě toto mě zklamalo.