Popluh komentáře u knih

Geniální kniha a pro mě jedno ze zásadních děl světové literatury. Ray Bradbury se vypravil na cizí planetu aby dokonale obnažil tu naší.

9 04.04.2013

Živočišná poezie o lidských prdelích může být krásnější než spousta prázdných sofistikovaných veršů. A je.

8 05.04.2013

Silná a nádherná kniha, která se čtenáři bohatě odvděčí za udržení pozornosti při pomalejším rozjezdu.

5 05.04.2013

Je až úsměvné jak první dva díly knižní trilogie kopírují první dva filmy série. V Probuzení podobně jako v prvním filmu dochází na střet lidí bez bojového výcviku s vetřelcem, dvojka knižní i filmové série už je militantnější. Na nějaké prohlubování mytologie se zde víceméně kašle, minimálně té zubaté, tam asi všechny esa v rukávu drží Ridley Scott se svým Prometheem (a chystaným Alien: Covenant). Nicméně první díl se snažil jít v rámci mantinelů vlastní cestou a pokusit se alespoň minimálně budovat něco víc než jen akci, dvojka jiného autora už to ale jen používá jako kulisy pro v podstatě nonstop nářez. Díky tomu je knížka hodně čtivá a není problém si s ní poradit za jedno dvě odpoledne. Postavy, příběh i universum Vetřelce ale nijak nerozvíjí a z hlavy se nejspíš vymaže víc než rychle. Jako akční jednohubka pro milovníky série ale při čekání na další film zafunguje stoprocentně..

4 22.12.2015

Chauvelovi dlouho trvalo, než tento příběh zapsal a publikoval, ale rozhodně to stálo za to. Některé příběhy potřebují svůj čas a tenhle rozhodně stojí za to. Podobně silné a skvělé jako Válečný reportér, hlavně díky autorově upřímnosti a otevřenosti a samozřejmě - prožitým událostem.

4 05.04.2013

Skvěle vykreslený svět v knížce, která i přes své filozofování ani v minutě nenudí. Z popisu "televizního věku" až zamrazí, fantastická práce která potvrzuje, že sci-fi žánr má (měl) hodně co říct.

4 04.04.2013

Bohužel velké zklamání. Papírově to přitom vypadalo dobře, kombinace splatterpunku a Lovecrafta zasazená do českých reálií. A můžu to rovnou vzít od konce, české reálie jsou zde totiž vykresleny jak kdyby nějaký cizinec poznával naši republiku a mentalitu pouze a výhradně sledováním TV PrimaNova a seriálových skvostů typu Hospoda, Vinaři, atd. Ohledně všeho ostatního, ano, je to bizarní, ano je to krvavé a brutální a nesmyslně přeexponované - což pořád může znít u daného žánru jako poklona, jenže prostě není. Celé to působí jako masturbační fantazie opravdu hodně divného puberťáka - což pořád může znít u daného žánru jako poklona, jenže prostě není. A moc to ani nevylepšuje ústřední duo, které je prostě nesympatické, plytké a naprosto bez vzájemné chemie. Dalo by se říct, že kvůli takovým maličkostem jako postavy, věrohodné reálie a příběh se podobné knihy nečtou, ale... Štěpán Kopřiva - Asfalt.

3 15.02.2019

Asi jako u všech povídkových sbírek je asi největším problémem jistá nevyrovnanost. Možná ještě větším kamenem úrazu je celková propagace autora (asi nejen) u nás skrz jeho dávno legendárního tatíka. Protože čistě hororových povídek tahle sbírka moc nenabízí. Na rozdíl od ostatních nevnímám určitou nedoslovnost jako mínus. Spíš jen jako jiný přístup k povídkovému formátu, který navíc u mysteriózně laděných povídek funguje. A některé slabší kusy ty ostatní podařené povídky víc než vyváží.

3 12.01.2016

Nemůžu mluvit o zklamání, knížka se v mém vlastnictví ocitla spíše omylem než záměrem, takže jsem k ní přistupoval bez očekávání i předsudků. A po přečtení musím podotknout, že je to asi jeden z mála novodobých bestsellerů, který mi zkřížil čtenářskou cestu a u kterého tu popularitu nedokážu pochopit (to už spíš pochopím těch 50 odstínů). Naprosto tuctový příběh, neuvěřitelně hloupý styl vyprávění, který spíš než aby budoval napěti ho automaticky podkopává, nudné a nezajímavé postavy, rádoby šokující zakončení, které mi ale bylo upřímně fuk. Jediné plus je alespoň čtivost a lehká stravitelnost. Někde u vody s drinkem v ruce kdy je hlava vypnutá to nejspíš fungovat bude, ale o žádné velké literatuře nemůže být řeč. Dívka ve vlaku totiž nefunguje ani v rámci žánru, ani v rámci svého vlastního světa.

3 28.12.2015

Strhující inteligentní a mrazivý detektivní vichr ze severu, který po obsáhlejším úvodu chytne a nepustí.

3 01.05.2013

Nádherná sbírka povídek, která potvrzuje Bradburyho univerzálnost a všestrannost. Přestože je právě Kaleidoskop důkazem, že je škoda autora škatulkovat pouze do žánru sci-fi, zároveň je i výborným důkazem jeho osobitého a lidského přístupu k žánru.

3 26.04.2013

Strukturalizovaný, poetický, halucinogenní a skrz nasrkz psychoanalytický pohled do nitra bytosti, která myslela, že je jen a pouze stepním vlkem, ale ve výsledku jim pouze chtěla být. Dekonstrukce člověka a jeho mysli.

3 05.04.2013

Nechutné, zvrácené, šílené, geniální - zkrátka nejlépe podávat za studena ještě před snídaní a orgonovou procedurou aneb klasický Burroughs v jednom ze svých vrcholných děl. Metoda střihu může fungovat i jinde než ve výtvarném a filmovém umění.

3 05.04.2013

Na kost ohlodané charaktery a filozofie postav pod tíhou pro člověka neuchopitelné, zbytečné a nepochopitelné zrůdnosti fašistic...pardon - morových ran.

Zvrácená kniha o zvrácených věcech. Kosinski jen nastavuje pokřivené zrcadlo pokřivené době a je jen a jen na vás, jestli se do něj odvážíte pohlédnout a vidět v něm co je potřeba vidět, připomenout si co je potřeba připomínat a hlavně nezapomenout, co je důležité si pamatovat.

3 05.04.2013

Místy je sice vidět, že Nick Mason si spíše než s perem (popřípadě klávesnicí psacího či jiného stroje) rozumí s paličkama, ale ani to nic nemění na čtivosti a zajímavosti této knihy, která je samozřejmě určeně především fanouškům Pink Floyd. Mason se ani na okamžik nesnaží vyvolat nějaké senzace, prostě jen svým osobitým způsobem komentuje počátky, vzestup i útlum jedné z největších rockových skupin všech dob a to včetně krátkého popisu setkání s tehdejším prezidentem Václavem Havlem u příležitosti jediného koncertu Floydů na Strahově. Z celé knihy je jasné, že Mason je pohodový chlapík s neuvěřitelným smyslem pro humor, který se mu naštěstí podařilo přenést i na stránky, což tomu nádhledu za oponu Pink Floyd přidává ještě více na šťávě.

3 30.11.-0001

Druhý a třetí díl trilogie Milénium musím hodnotit jako celek. V kontextu celé série totiž patří k sobě a první díl slouží spíše jako takový obsáhlý prolog, který na scénu vrhá nejdůležitější postavy, jejich zázemí a vzájemné vztahy. A pokud Muži kteří nenávidí ženy slouží jako předvoj následujícím dvěma knihám, tak Dívka, která si hrála s ohněm zase slouží jako prolog Dívce, která kopla do vosího hnízda. Po napínavé mysteriozní detektivce z prvního dílu se Larsson pořádně rozjel a Lisbeth s Mikaelem vyslal vstříc konspiračnímu spiknutí, za které by se nemusel stydět ani leckterý nevyléčitelný paranoik. Larsson postupuje s chirurgickou přesností a neúnavně spřádá síť různorodých motivů skrz hodně různorodé postavy. Právě postavy jsou možná největší slabinou celé trilogie, zvlášť proto, že pořádné prohloubení se dostane jen postavám hrajícím důležitou roli v první knize. Ve dvou dalších už na to prostě není čas, postavy slouží hlavně jen ke zprostředkování informací a co se týče psychologie jsou dost černobílé. Jejich psychologický profil pak kromě jednání dotvářejí spíše názory jiných postav, což ale vzhledem ke stylu knihy nijak zásadně nevadí. I přes neskutečnou rozsáhlost se obě závěrečné knihy čtou doslova jedním dechem a na posledních (stovkách) stran závěrečného dílu čtenář cítí až fyzickou touhu po vědění, jak to celé dopadne. Larssonovi se zkrátka podařilo stvořit neuvěřitelně rozsáhlou komplikovanou detektivní nestvůru, která je ale napsaná takovým stylem, že jí musí pochopit snad každý. Kdybych měl hodnotit oba díly (potažmo všechny tři) dohromady, bylo by to jednoznačně za plný počet. Samostatně je ale druhá kniha, která hlavně pokládá základy epickému vyvrcholení, o něco slabší a zdánlivě až moc "přemotivovaná" a založená na náhodě. Jako celek je to ale neprůstřelné.

2 13.05.2013

Druhý a třetí díl trilogie Milénium musím hodnotit jako celek. V kontextu celé série totiž patří k sobě a první díl slouží spíše jako takový obsáhlý prolog, který na scénu vrhá nejdůležitější postavy, jejich zázemí a vzájemné vztahy. A pokud Muži kteří nenávidí ženy slouží jako předvoj následujícím dvěma knihám, tak Dívka, která si hrála s ohněm zase slouží jako prolog Dívce, která kopla do vosího hnízda. Po napínavé mysteriozní detektivce z prvního dílu se Larsson pořádně rozjel a Lisbeth s Mikaelem vyslal vstříc konspiračnímu spiknutí, za které by se nemusel stydět ani leckterý nevyléčitelný paranoik. Larsson postupuje s chirurgickou přesností a neúnavně spřádá síť různorodých motivů skrz hodně různorodé postavy. Právě postavy jsou možná největší slabinou celé trilogie, zvlášť proto, že pořádné prohloubení se dostane jen postavám hrajícím důležitou roli v první knize. Ve dvou dalších už na to prostě není čas, postavy slouží hlavně jen ke zprostředkování informací a co se týče psychologie jsou dost černobílé. Jejich psychologický profil pak kromě jednání dotvářejí spíše názory jiných postav, což ale vzhledem ke stylu knihy nijak zásadně nevadí. I přes neskutečnou rozsáhlost se obě závěrečné knihy čtou doslova jedním dechem a na posledních (stovkách) stran závěrečného dílu čtenář cítí až fyzickou touhu po vědění, jak to celé dopadne. Larssonovi se zkrátka podařilo stvořit neuvěřitelně rozsáhlou komplikovanou detektivní nestvůru, která je ale napsaná takovým stylem, že jí musí pochopit snad každý. Kdybych měl hodnotit oba díly (potažmo všechny tři) dohromady, bylo by to jednoznačně za plný počet. Samostatně je ale druhá kniha, která hlavně pokládá základy epickému vyvrcholení, o něco slabší a zdánlivě až moc "přemotivovaná" a založená na náhodě. Jako celek je to ale neprůstřelné.

2 13.05.2013

Vesměs zajímavé sci-fi povídky s přesahem, které mantinely žánru vesměs překračují směrem k vyšší výpovědní hodnotě. Autor je rozhodně velkým příslibem do budoucna.

2 05.04.2013

Bible zbité a spité generace ze života na cestě aka dokument z doby jediných a pravých hipsterů. Nekonečná jazzová symfonie slov a proudu vědomí, která upřímností bere dech a degraduje autora z boha a pána vesmíru na obyčejného člověka se všemi slabostmi a nedostatky, aby odkryla jeho pravou a čistou sílu.

2 05.04.2013