PPardinio komentáře u knih

Mapa kostí je velmi čtivě napsaná kniha, kde se autorce podařilo věrohodně propojit vyprávění děje z pohledu Chaima a vzpomínky na stejné události v podání jeho sestry Gittel. I-když je v příběhu vše smyšlené a autorka nevychází ze vzpomínek žijící osoby, je dobře, že se do podobného příběhu pustila. Podobná zvěrstva si musí lidé připomínat, aby se něco podobného znovu neopakovalo. Myslím si, že vyvrcholením děje měl být tábor Sobanek, ale já nejvíce hltal pasáže z ghetta a následný útěk celé rodiny Abromowitzů do lesů. Možná to bylo také tím, že básně, které psal Chaim ve své hlavě, mě ne vždy oslovily. Očekával jsem také nějaký duševní a lidský vývoj dětí v závislosti na osudech, které jim válka přinesla. Bohužel se ale žádná změna nestala. Od postavy Bruna jsem očekával nějaký rozhodující zvrat v závěru knihy (Zradu nebo prozření :-( ...ale nevadí)

1 30.09.2019

Postavu Kurta Wallendera jsem měl opravdu rád. Zamiloval jsem si jeho detektivní postupy a způsob vedení malého týmu vyšetřovatelů. Musím se přiznat, že navštívit Ystad je pro mě nyní zajímavým cestovatelským cílem :-) Tato knížka je ale již od prvních stránek jiná. Nebylo to dle mého ono. Špionážní zápletka byla super, ale byla odsunutá spíše na druhou kolej. Vše se točí kolem stárnoucího Kurta, jenž rekapituluje svůj život. Opět se potkáváme s Monou, Lindou a Baibou. Vzhledem k tomu, že jde o poslední díl série, tak to dokáži pochopit. Bohužel mi ale vadil fakt, že zde autor zbytečně často používá dějové výplně a kniha se tak protahuje. Ke konci knížky jsem se stal již alergický na venčení Jussiho!

1 09.07.2019

Opět vydařená kniha od L.Keplera. Krátké kapitoly pomáhají ději a objeví se zde několik nových postav.Přesto jsem si z počátku nemohl zvyknout na fakt, že důležitou roli hrála při vyšetřování Margot Silvermanová, která prostě není Saga Bauerová. Joona se dostával do děje dost pozvolna, ale s odstupem času si myslím, že to bylo dobře. Oproti Hypnotizérovi mě naopak sedla postava Erika M. Barka, který mě bavil a tentokrát jsem mu dost fandil, i-když v některých fázích příběhu působil trochu moc dokonale a nepolapitelně :-) O Stalkerovi jsem měl jasno zhruba po 280 stránkách, ale o to více mě bavila snaha autora o klamavé stopy.

1 05.05.2019

Dle mého názoru se zde autor oproti jeho jiným knížkám docela překonává. Děj má dobrý spád a vše je velmi dobře čtivé. Veliký důraz je kladen na Palmího, což mi nevadí, jelikož Erlendur působí již trochu vyhořele. Děj působí uvěřitelně, ale na konci se to opět trochu zadrhne a při rozuzlení příběhu jsem si lehce klepal na čelo. Autor nám zde chtěl naservírovat něco šokujícího, ale dle mého měl zůstat u falešného oleje z tresčích jater a testovaní na studentech, kteří to již před aplikováním léků neměli v životě snadné. Přemýšlel jsem dokonce, že dám 3*, ale přeci jen nebudu tak přísný. Myslím si tedy, že knížka se mohla obejít bez albínka, podzemní laborky, korejského ohmatávače a objevených plánů domu (vždy na poslední chvíli).

1 12.04.2019

Prostě to již nějak nebylo ono. Již u Zabijáka jsem si říkal, že by měl autor zkusit zabrousit malinko do jiných vod, ale jestli se knihy prodávají, tak vlastně není z jeho strany asi proč. Nelze říci, že by pokračování Staříka bylo úplně špatné. Bavil jsem se a knížku jsem přečetl velice rychle, ale prostě mi to přijde všechno tak nějak na jedno brdo. V této knize mi pak trochu vadilo jednostranné vykreslení postav (Dobro, zlo, blbec...)

1 18.03.2019

Mé velmi oblíbené duo detektivů, ale zde jsem byl prostě mírně zklamán. Autorka vystavěla závěr knížky, který mi přišel překombinovaný a plný otazníků. Jak v tom figurovali manželé Perryovi?... Paní Lancasterová mi také přišla dost těžce uvěřitelná. Jen se přiznám, že ten dům bych rád viděl.

1 26.11.2018

Poetické pasáže mě popravdě moc neseděly, místy jsem se při jejich čtení dokonce i nudil a těšil jsem se na další příběhy z cesty. Jako fanda cestování ale nemohu hodnotit jinak než za 5 hvězdiček. Je mi jasné, že k podobnému dobrodružství se asi nikdy neodhodlám, ale rád o podobných cestách sním :-) Při vandrování jsem se rád vracel do pohodlné postele, ale třeba něco na té hamace bude. Poznávání krajiny všech těch krásných zemí na kole muselo být úchvatné, ale já jsem schopný píchnout kolo i 3-krát během 20km, kdy jedu po čistém asfaltu. Pasáže na moři a v Amazonii mě uchvátily. Zde jsem hltal každou další stránku. Sám však trpím při sjíždění našich líných řek, kdy mě po pár hodinách bolí záda. Sjíždět vodu několik týdnů musí být velice těžké. No a jazyková vybavenost také není má silná stránka. Zážitky z cest ale určitě stojí za tu bolest, odříkání a vzdání se běžného komfortu. Fandím podobným dobrodruhům! Nelituji ani jediné minuty, kterou jsem strávil při čtení této knížky.

1 08.11.2018

Autorku mám rád a za poslední rok jsem tak přečetl hodně jejích knih. Tato mě ale moc neseděla. Navíc vodítko s obrazem bylo příliš jasné.

1 20.09.2018

Mám rád severské krimi a od A.Indridasona jsem měl již čest několik knih přečíst. Jsem rád za sérii detektivek s komisařem Erlendurem, protože jsem se tak dozvěděl plno informací ze života obyvatel Islandu. Jedním zajímavým faktem je, že zdejší obyvatelé si pouze Tykají, což občas opravdu znesnadňuje čtení knihy. Myslím si, že překladatel (nebo autor), si to v této knize již uvědomil a křestní jména se zde nevyskytují v takové míře (často nahrazeno slovem ředitel, vrchní...). Pět hvězdiček této knize nedám, protože mi lezlo na nervy, že detektivovi neustále někdo volal, když měl nastat v ději nějaký zvrat. Dále mi také vadilo, že do děje zasahoval druhý příběh, který spíše prodlužoval knihu (i-když se zde popisovalo velmi vážné téma)

1 12.08.2018

Zatím asi nejlepší kniha z této série s komisařem Wallenderem. Některé pasáže mi přišly zbytečné, ale to na mém hodnocení nemůže nic ubrat. Jsem rád, že se během vyšetřování mohu nenásilně seznámit s problémy, které sužovaly Švédsko v době, kdy jsem se pomalu rozkoukával na tomto světě.

1 07.07.2018

Proč sakra každý druhý obyvatel Skane musel pít kávu z termosky? :-) Já piju maximálně čaj, ale připravil bych si jej raději do konvice. V mém podání šlo již o 7.knihu s komisařem Wallenderem. Námět knihy mě zaujal. Vše se četlo velice pěkně. Jediné, co bych v knize stále nezmiňoval, je vzpomínání na Rydberga. Celkově šlo ale o jednu z lepších knih z této série.

1 12.06.2018

Knížky od A.Christie si rád beru na cestování do letadla, protože jsou poměrně skladné. Na cestu do Madridu jsem si vzal tento příběh. Knížka měla zajímavý nástup příběhu, ale vykreslení postav bylo velice stručné. Při větším množství podezřelých (aktérů) se to dá chápat, ale mně to zpočátku znesnadňovalo orientaci v chování postav. Musím poznamenat, že H.Poirot zde byl místy dost upozaděn. Nejvíce mi ale vadilo, že závěr knihy byl z mého pohledu trochu nevygradovaný a odbytý. Oblíbená postava: Akibombo / neoblíbená postava: paní Hubbardová (občas mi prostě lezla krkem)

1 28.04.2018

Z mého pohledu jedna z nejslabších detektivek od A.Christie. Za celou dobu jsem si nemohl k nové dvojci detektivů najít vztah. Je to škoda, protože mám raději detektivky, kde nevystupuje H.Poirot.

1 02.04.2018

Z komisaře Kurta Wallendera se pomalu stává můj oblíbený detektiv. V mém případě se jedná již o šestou knížku. Do knihy jsem se opět rychle ponořil a nevadilo mi, že autor naznačil možného pachatele prakticky na prvních stránkách. Severské krimi mám rád a popis švédské krajiny, vyšetřování a postav zvládá autor velice dobře. Jen mi stále vadí, že autor neumí přesvědčivě dotáhnout knihu do úplného konce, a proto závěry působí oproti předešlému ději nevěrohodně. Postava je mi sympatická také tím, že nemá tolik problémů s pitím :-) Po přečtení Usměvavého muže u mě stále vede vůbec první kniha, kterou jsem od pana Mankella přečetl (Bílá lvice)

1 03.03.2018

Místy opravdu velmi zajímavé úvahy vycházející z autorova přehledu o událostech, které zaznamenala světová, evropská a naše média. Některé články mě ale neoslovily. Pro mě tak průměrné počtení. Čteno jako ČV.

23.11.2024

V rámci žánru severského krimi velmi průměrný počin. Na scénu se dostává poměrně malé množství postav, kdy se každá po svém vyrovnává s kostlivcem zavřeným ve skříni a strachu z toho, co na jejich nedokonalost řekne okolí. Knížka měla spád, ale autorka nedokázala využít potencionálu zimy, sněhu a chladu, i-když jak napovídá název, šlo o pojítko osudných událostí. Škoda, je to spíše o pocitech, matkách a chybách. Detektivní duo bylo celkem fajn.

09.11.2024

V rámci žánru kniha ničím úplně nevybočuje. Přikláním se k názoru, že jde spíše o deník ze života Igora Brezovara a nastínění jeho cestování po světě, kde mu dělalo společnost několik partnerek. Některé pasáže jsou vydařenější, jiné pro mě nezajímavé. Neviděl jsem seriál s Martinem Písaříkem a můj pohled na knížku tak není zkreslený fanouškovstvím autora. Škoda, že kvalita fotek je dána dobou jejich vzniku.

28.06.2024

Autor je machr, to co by se vešlo hravě na 200 stránek textu, roztáhl zbytečným dějem, hromadou pivek, popisem sexuálních narážek a prapodivných vyšetřovacích postupů naprosto nesourodého týmu detektivů na 550 stran.
Čtenář čeká, čeká a čeká na nějaký dějový zvrat, ale vše se jen děsně vleče a nakonec nám Leif G.W. Persson předloží jen hromadu jmen a nic, co bych si chtěl ještě někdy znovu přečíst. Tohle se nepovedlo, hodnotím 2*, ale jen díky slušné postavě detektiva Lewina a docela fajn začátku. Nedoporučuji.

28.04.2024

PLAVÝ KŮŇ přinesl zajímavé rozuzlení příběhu, ale průběh knihy pro mě byl z nějakého důvodu hůře čitelný a já se s knihou lopotil několik dní. Normálně zmáknu Agathu Christie max. za dva dny. Bohužel jsem nenašel cestu k postavám. Slabší 3*

07.04.2024

MLHA je výborným zakončením celé série. Zasazení děje na odlehlou farmu, na kterou v předvánočním čase zavítá neznámý host, byla dobrá volba. Sníh, bouře, tma a ze všeho šel na každé stránce opravdu hmatatelný chlad a deprese. Opravdu jsem se bavil a to i přesto, že Hulda mi k srdci zrovna nepřirostla.

17.03.2024