Prateri komentáře u knih
Že by se mi začátek kniha líbil, tak to teda ne. Claire mi byla pěkně protivná, sama o sobě vypráví tak, že žádné sympatie nevzbuzuje. Přesto její důvody a jednání zaujmou. Čtivost je zaručena. Konec překvapí.
A hospodyně, která téměř tři týdny neuklízí, a nikdo si toho nevšímá, tak to mě starost dělalo :-).
Šumava je nádherná. Zločin tam nepatří. Přesto tam řádí sériový vrah s hnusnými praktikami. Čtivá kniha, napínavá. Málem jsem oběd neuvařila, protože ten finiš ve vyšetřování, hlavně druhá polovina knihy, nedovoloval žádné pauzy. Dvojice detektivů skvělá, humor jí neschází. Jen ty oběti asi mozkem moc nepřemýšlely.
Šumava je nádherná, zločin v takové kráse nemá co dělat.
Když se řekne čtečka, vybavím si čtečku knih. Tak v knize Holky se čtečkou drží v ruce čtečku úplně jinou, kterou si vydělávají "taktak" na živobytí. Skvěle vyprávěný příběh kolektivu žen s neradostným životem, které v koutku duše věří, že bude líp. Smutné, místy i veselejší. Je tam přátelství, je tam naděje a je to moc hezky napsané.
Kniha Farmářova žena je veliká romantika. Nechala jsem se nalákat na australské prostředí. Sice v Austrálii jsem se ocitla, dokonce i za války - to mne zaujalo dost, protože o II. světové válce v Asii a Austrálii toho moc nevím. Ale pak následuje romantika všech romantik. Moc se mi do čtení nechtělo, ale musím dát spravedlivě čtyři hvězdičky, protože osudy třech žen mne donutily číst dlouho do noci i když stále popisy úžasného, svalnatého, pohledného farmáře a hlavních hrdinek, které pociťovaly stále šimrání kdesi :), bylo až moc.
Nechci brát jméno boží nadarmo, ale tady ho použít mám chuť náramnou. Rodina, která drží pohromadě, mají se rádi, jsou si oporou, a pak se na povrch vyklube tajemství staré čtvrt století. Pryč je důvěra, nastupuje podezření. Jeden moment mě tam vyděsil, následoval hned druhý. A ten konec - ještě teď nevěřícně koukám.
J. D. Robb a poručík Eva Dallasová a smrtící řada kriminálních románu jako vždy perfektní počtení. Opět skvělá Eva, její manžel Roarke, jejich sluha nebo majordomus (rozhodně víc než sluha), vždy mne pobaví svou "nechutí" k Evě, tentokráte je vše obohaceno o těhotenství přítelkyně Mavis, a pak už jen sledujete neústupnou Evu. Líbilo se mi, akorát to přehrabování v účetnictví podezřelé firmy mne moc nebavilo, ale pátrání to holt vyžadovalo a dobře skrytý zločin vykoukl na světlo.
Víte, co je šepot nebes? Tahle kniha je ho plná. Je to láska šťastná i nešťastná, dokonce může být i zakázaná, společensky odsouzená, ale láska to je. To jsem se v této knize dočetla. Romantika jako hrom mezi trestancem a dcerou bohaté rodiny. Trestanecké kolonie v Austrálii - tak to mám radost, když se někomu podaří z této kolonie zdrhnout. Knihy jsou fajn, je v nich nemožné možné.
Tohle bylo hodně krutý. Hlavně, že jsem si před časem říkala, že nechci nic číst, kde je dětem ubližováno. Začátek se mi jevil zdlouhavější, ale pak to jelo. Policie nasbírala indicie a vyrazila s pouty. A konec - no, to snad ne!
Četla jsem už dříve za tři hvězdičky. Zůstanu na nich. Na knihy pana Hrabala jsem nedorostla.
Kdyby mohlo být všechno jinak, bylo by to asi veselejší čtení. Ale kdyby vlastně neexistuje. Jedno rozhodnutí, a dokáže zničit život. Je to hrozné, něco takového žena z mysli nevymaže a žít s tím - musí být peklo. Obě linie příběhu jsou stejně otřesné. Brr:-(
Knihy s romantikou moc nevyhledávám. Romantické útěky od Julie Caplin mají u nás mnoho čtenářů, tak jsem to také zkusila. Bylo mi celkem jedno, který díl si přečtu. Zklamaná jsem nebyla - snadná četba, přes počáteční nesnáze, všechno dopadne, jak se na správnou romantiku patří. Nechám na ostatních dílech série, jestli si mě najdou samy. Já zatím cíleně za romantikou utíkat nebudu.
Volání hvězd - kniha o velké bolesti, smutku, smrti, ale i radosti z nového života, ale to musíte mít štěstí, aby vás nesemlel počátek dvacátého století se španělskou chřipkou a světovou válkou. Kniha vypráví o třech dnech na porodnickém oddělení irské nemocnice, o nedostatku zdravotního personálu, otřesných podmínkách, o životě visícím nad tak tenoučkém provázku, že žasnete nad snahou porodní sestry zvrátit nepříznivý osud rodiček i děťátek.
Kniha, která mi z paměti nezmizí.
Lékařská čest - čest, která chybí těm mocným (nejen lékařská) proti bezmocným.
Pravda se těžko hledá, což hledá - ona je i jasná, ale dokažte to a obhajte ji. Je to na lékařích, kteří svou čest neztratili a vydrží i nějakou tu nakládačku. Dobrá kniha.
Rozhodně čtivé, ale smutné. Bože, tam je psychopat. Inspektorka Lottie má co dělat, jak vyhmátnout správného pachatele. Každý něco tají a někdo má i to pověstné máslo na hlavě, ale vede to po každé k vraždě? Zase další krimi s pachatelem nečekaným. Ale fakt už nechci nic ke čtení, kde je dítě v ohrožení.
Před čtrnácti dny jsem knihu dočetla, tak teď už jen napíšu, jaký pocit u mne přetrvává. Je to pocit nepříjemný, uhnízděný pod hrudní kostí. Matka a dítě - silný vztah, který dokáže mnohdy udělat téměř nemožné.
Vnučka tu knihu zapomněla. Nádherné ilustrace, příběh kratičký, plný lásky ke knihám. Knížečka už u mne zůstane - zachráním ji.
Jestli se chcete vyděsit, tak čtěte. Jestli chcete mít pohodu v duši, tak nečtěte.
Paní Wiseman mě svými knihami vyděsí pokaždé, přesto je vyhledávám a v duchu prosím: ať to dobře dopadne. Vždy skvěle napsané. Ale ty "americké školy" pro postižené děti nebo děti nechtěné je očistec i peklo zároveň - není to hrozné, je to hrůzné.
Obálka knihy je hvězdná, pro mne je hvězdný i příběh lidí kočovného cirkusu na kolejích - svět iluzí a pozlátka, svět mistrovských výkonů. Cirkusový vlak s námi jede přes dvacet let životem hrdinů - životem těžkým, poznamenaným nemocí, válkou. I nechvalně proslulá pevnost Terezín v rukách nacistů se silně dotkla iluzionistů cirkusu. Jednou válka skončí - Lena, Alexandre, Theo najdou se? Moc jsem si to přála.
Odporné to bylo. Mistrně napsané, ale přesto nadále knihy pana Kinga vyhledávat nebudu.
Knížka láskyplná, knížka bolesti a smutku, knížka z prostředí, kde slzy a smutek provázejí člověka. Správkyně hřbitova dokázala zmírnit bolest pozůstalých svou laskavostí a pochopením. A co ona sama? Dokáže někdo pomoci jí?
Neříkám, že se mi všechno líbilo, ale život umí dělat kotrmelce. Milá Viollete, jsi pětihvězdičková.