PROCHEY komentáře u knih

Zatím jednoznačně nejlepší “Holeovka” (čtu postupně). Nejdříve mě trochu odrazovaly ty návraty k 2. světové válce, ale ačkoliv byly místy tyto pasáže delší, než bylo nezbytně nutné, dalo se to vydržet a nakonec to stálo za to, když do sebe všechno pěkně zapadlo.
Občas jsem se tedy ztrácel v množství postav, tak jsem někdy musel listovat stránkami zpět, abych měl jasno. To se mi u Nesba nestalo poprvé... To samé bych mohl napsat o severských názvech - většinou ta slova přeskakuju.
Jinak příběh opravdu zajímavej, který navíc člověka nutí k zamyšlení, jak to vlastně ti Norové za války měli a proč. A k tomu to vypadá, že se nám zde otevírá další případ, který by se mohl linout nějakou chvíli v pozadí, než ho Harry vyřeší - případ Prince.
Úroveň se zvedá, nemůžu se dočkat dalšího dílu.

4 05.11.2019

I když jsem si v jednu chvíli myslel, že už vím, jak to celé dopadne. Nebyla to nakonec tak úplně pravda. Ještě jedno překvapení si autor pro čtenáře připravil.
Super námět, četlo se skoro samo (i když jsem se prvně pustil do čtení knihy v angličtině), místy měl děj opravdu spád.
Mé první dílo od Nesba byl Macbeth a i když mě vůbec nenadchl, věřil jsem, že mu mám dát ještě šanci. Tohle byla moje odměna...

4 25.07.2019

Ke knize jsem se dostal vlastně náhodou - po shlédnutí Lvů, jsem se v práci zmínil o zájmu vidět film (ten hodnotit nebudu) a na to konto mi kolega půjčil knihu od svého oblíbeného autora.
Bylo zajímavé číst první část zhruba ve stejném období roku, kdy se děj odehrává - začátkem jara, přes Velikonoce. Líbilo se mi přiblížení tradic a oslav spojených s příchodem jara, léta. Čemu všemu lidé věřili a co byli schopni obětovat ve jménu dobré úrody. Ovšem motiv chování některých postav jsem nechápal. Že by láska ke Katynce? Ta samotná mi přišla nejzvláštnější...
Druhá část byla něco úplně jiného. Hastrmanův motiv od první chvíle zcela zřejmý a vůbec se s tím nepáral! To mě hodně bavilo, ne že bych to schvaloval, ale v rámci fikce můj šálek kávy. To by byl daleko zajímavější biják. :) Konec nečekaný, ale kruh se tím uzavřel.

4 21.05.2019

Pamatuji si ještě z povinné četby na základní škole. Někdy si rád najdu čas, abych si knihu přečetl znovu.

4 18.11.2018

Některé bavily více, některé méně. Občas jsem se v množství postav (Týden v tichém domě) docela ztrácel, ale jinak se mi kniha četla dobře. Hlavním důvodem, proč jsem se pro knihu rozhodl, byl Nerudův "malostranský patriotismus". Doufal jsem, že se mi podaří nasát atmosféru té naší matičky Prahy a s o to větší chutí se pak budu moci vypravit do tamních historických pivnic. V tom jsem knihu asi malinko přecenil, ale budu věřit, že, co mi nedala kiniha, "nasaju" na místě. :)

3 20.05.2019

Knihu jsem poprvé četl zhruba někdy kolem roku jejího vydání u nás. Nepamatuji se, jestli jsem ji dočetl nebo jak pečlivě jsem vnímal, co vlastně čtu…
A tak když jsem si nedávno pořídil její volné pokračování – Neznámá pravidla, rozhodl jsem se nejprve si osvěžit paměť. Bylo až s podivem, co všechno jsem si za ta léta nepamatoval, ale o to lépe se mi četlo.
Celkově hodnotím jako jedno z nejlepších Morrellových děl – napínavé od začátku do konce, k tomu spousta záhad, odhalených tajemství. Velice svižný a záživný děj. Častokrát jsem se tak začetl, že jsem knihu nedokázal odložit.
Nemůžu se dočkat až začnu s výše zmíněným pokračováním.

3 13.01.2019

První kniha, kterou jsem nedočetl a asi se o to ani nebudu pokoušet. Nejspíš se nejedná o můj šálek...

Spolužák ve třeťáku na střední dostal z recese od staršího bratra k Vánocům první dva díly. Kolem roku 2001, byl strašně naštvanej, a tak jsem mu z hecu řekl, ať mi ty knížky půjčí, že to zkusím přečíst - v té době to v ČR začínalo být docela populární. Ačkoliv jsem s největší pravděpodobností věkově nepatřil do skupiny, na kterou autorka cílila, příběh mě bavil... Nemalá část naší jazykové skupiny, jak jsme se na střední dělili na němčináře a angličtináře, pak následovala můj příklad. Včetně onoho obdarovaného spolužáka. Spolčně jsme pak chodili do kina na premiéry, počínaje Tajemnou komatou... Nedokážu říct, která z knih mě bavila nejvíce, každá měla něco do sebe a byla nedílnou součástí neuvěřitelnho příběhu, jenž je potřeba hodnotit jako celek.

3 30.12.2018

Nejvíce se mi líbilo, že součástí knihy byla vlepená záložka.

2 13.04.2020

Četlo se stejně dobře jako předchozí díl, ale samotná zápletka a její rozluštění dávalo větší smysl... 3,5 hvězdičky. Jsem zvědav na další díly.

2 25.08.2019

Má prví kniha tohoto autora. A začal jsem asi tím nejslabším. Snad až se zas v budoucnu pro nějakou z jeho knih rozhodnu, budu mít šťastnější ruku. Veřím, že ano, jestli se tedy odvážím - laťka je v tuto chvíli opravdu nízko, spíše plozěna na zemi...
Příběh Macbetha byl jednou velkou slátaninou, která v podstatě od začátku nikam nevedla. Jak vše dopadne bylo téměř jasné. Cesta dlážděná tolika mrtvolami jinam ani vést nemohla! Celkově jsem postrádal akci a nečekané zvraty. Odpad nedávám jen proto, že jsem už četl i horší díla.

2 04.11.2018

Velice svižné čtení. Občas zbytečně moc příběhů z australské historie - některé sice měly vzhledem k závěrečnému rozuzlení své opodstatnění. Způsob, jakým do sebe ale všechno nakonec "zapadlo" mě moc neoslovil... rovné 3 hvězdičky.

1 25.08.2019

Asi největší knižní zklamání za poslední dobu. Chtěl jsem si rozšířit vlastní knihovnu o nějaké přední autory, a tak jsem se, na základě komentářů tady, rozhodl právě pro Zahradníkův rok. Myslel jsem, že to bude oddechovka, která mj. pobaví. Nepobavila, dokonce mě ani nebavila! Nejvíce mě unavovaly ty popisy a přívlastky přes půl stránky apod., autor se také docela často opakoval - to ale mohlo být tím, že jednotlivé kapitoly původně vycházely samostatně jako fejetony... Nicméně Čapka mám pořád v oblibě a moc se těším, až si zase přečtu např. Povídky z jedné a druhé kapsy. Tohle už ale nikdy víc, díky, čau!

1 20.05.2019

Morellovka, jak je mám rád. Nijak extrémně překombinovaný příběh, zápletka smysluplná. Nechybí napětí, zvraty a momenty překvapení.

1 30.12.2018

Velice zajímavá kniha, která dává čtenáři možnost nahlédnout do života tajných agentů a jejich praktik. Děj má celkem spád, nechybí překvapení a zvraty. Autor se ale několikrát, celkem zbytečně, odklání od hlavního děje...
Ačkoliv má kniha přes 500 stran, rozuzlení přichází na několika málo stránkách a největším zklamáním pro mě byla finálová bojová scéna - poněkud přitažená za vlasy... Co se týče motivace "hlavního padoucha" - ta mi vzhledem k jeho věku, bohatsví a postavení přišla také docela mimo, ale dejme tomu...
Buchananovi se sice nepodaří najít osobu, jejíž náhlé zmizení a prosba o pomoc ho celou dobu ženou kupředu, místo to nachází sebe sama a nový smysl života. Nevím, jestli to tak autor původně zamýšlel, nebo si pak jen spočítal, že by kniha měla celkem asi 700 stran, kdyby měl hlavní hrdina své pátrání dotáhnout do konce.
Závěr tak zůstává otevřený, ale pokračování se asi nedočkáme.
I přes nějaké drobnosti mě kniha bavila.

1 06.10.2018

Kniha mě opravdu mile překvapila! Nechybí napětí, akce ani humor autorovi vlastní. Moc rád bych si ještě někdy v budoucnu přečetl nějakou Laurieho knihu - pokud by se chystal nějakou napsat.

1 16.09.2018

Můj první knižní horor a zároveň poslední Morrelova kniha vydaná u nás, která mi chyběla. Pominu-li jeho viktoriánské období, kde mi jeden román chybí...
Četlo se mi až moc dobře, mělo to spád, nechybělo napětí. Rád bych teda napsal, že konec dobrý, všechno dobrý. Ale to vůbec! Neřekl bych, že hlavní aktéři dopadli zrovna dobře. Ale to k hororům asi patří - nemám moc zkušeností s tímto žánrem ani ve filmové podobě.
Pravdou je, že konec byl až překvapivě rychlý, kdy autorovi stačily asi 4 stránky z celkových 422 (vč. předmluvy), ale to mi zas tolik nevadilo. Pravdou ale je, jak tady někdo psal, že malinko nedával smysl věk Lucase Wheelera, resp. jak něj bylo ostatními postavami nahlíženo. Možná ale tato nepřesnost vychází z prostého faktu, že původní verze knihy vyšla v roce 1979. A právě první, nepřepracované, vydání bych si moc rád přečetl...

04.08.2019

Nebavilo mě to, Kingova povídka mě vyloženě zklamala. Jedna z mála, kterou si po těch letech vybavím je Jídlostroj. To ale neznamená, že byla tak dobrá, spíš mi utkvěl ten název. Jediná, která mě zaujala a libila se mi - Vězeň číslo 392.
Ke knize se ale vracet nehodlám.

05.01.2019

Prvních cca 100 - 150 stran mě spíše nudilo, tak jsem čekal, jak se to bude vyvíjet. Později přišla spousta zajímavých zvratů, které mě i bavily. Bouhužel hlavní zápletka a celková motivace Tash mi nedávala příliš smysl...

14.12.2018

Pro mě jedna z nejlepších Morrellových knih, kterou jsem přečetl téměř jedním dechem. Strhující, až na několik zvratů, velice přímočarý příběh plný akce a mrtvol na obou stranách. Kniha mj. disponuje velice věrohodným popisem okolní krajiny Santa Fe v Novém Mexiku, kterou, stejně jako městem samotným, je hlavní hrdina naprosto uchvácen. Tady bych řekl, že autor popisuje vlastní pocity a dojmy, které Santa Fe zanechalo v něm samém.

18.11.2018