Prokrastinuji komentáře u knih

Řekněme si to upřímně, cover zvolený pro český překlad asi jen tak nějakého čtenáře nezaujme. Nebo alespoň mě tak úplně nezaujal. Do knihy jsem šla hlavně kvůli tomu, že se blížilo realease date filmové adaptace na HBO. Font je skvělý, ale kresba podle mě míjí věkovou skupinu lidí a křičí "ideální pro fanynky Sexu ve městě 30+". Přitom je to podle mě knížka, která apeluje na mladé dívky a snaží se bojovat proti předsudkům, misogenii a celkově unfriendly přístupu k nám ženám a omezování našich prav. Otázka pro a proti potratům je dost aktuální téma (ano, koukám na tebe Polsko) a potrat je samotným tématem Netěhotné. Je to veselá a tak trochu divoká roadtrip výprava, na které můžeme sledovat mimo jiné vztah dvou (ex) kramarádek a osobně se mi jejich přátelství na knize dost líbilo, ale některý dialogy na mě byly trochu hloupoučký. Kdybych byla mladší, asi to ale přehlédnu. Myslím, že autoři odvedli skvělou práci a vytvořili vcelku jednoduchý, téměř feelgood příběh, který má na okrajích řádků skvělé poselství.
Na závěr si neodpustím svou oblíbenou citaci z Jak být ženou od Caitlin Moran: "Nikdy v minulosti nebylo lepší být ženou. Máme volební právo, pilulky a od roku 1727 nás neupalují jako čarodějnice. Ale přece jen zbývá položit pár rýpavých otázek…"

4 15.11.2020

Popravdě bych se ke knize vůbec nedostala, kdyby nebylo mé kamarádky @thedavanity která mi sérii vychvalovala, zrovna když jsem u ní byla a ona aktuálně četla třetí díl. Najednou jsem si od ní půjčenou knihu vezla domů a po šedesáti stránkách si ji došla i koupit. Máme tady příběh Allie, která prchá před svou rodinou, se kterou má špatný vztah, do jiného státu a začíná studovat na univerzitě, to co vždycky chtěla a celkově začíná konečně žít podle sebe. Do cesty se jí ale připlete její spolubydlící Kaden a co si budeme, ten chlapec je napsaný jako všichni ti potetovaní hezounci z knihy, ale jestli mě něco na téhle knize štvalo (a důvod proč šla jedna hvězda dolů), tak to bylo jeho chování. Bylo to jak na horské dráze a první půlku knihy to šlo, ale ke konci už jsem si pomalu rvala vlasy... Chápu, že měl taky své démony z minulosti, ale občas se k ní choval fakt hnusně až mi ji bylo líto. I když uznávám, že jak ji to vynahrazoval bylo mega pěkný a dojemný... a já se moc těším na druhý díl, kde už sice “Kallie” není hlavním párem příběhu, ale podle všeho o nich ještě uslyšíme!

4 16.08.2020

O M G! Potřebuju chvilku na vydechnutí a vlastně zpracování toho všeho! Tohle byla jízda! Takže zaprvé - postavy Lou a Reida?! Dokonalost sama. Ona čarodějka, on lovec čarodějnic a boom než se nadějete - a vlastně než se nadějou i oni dva - jsou ve svazku manželském a začíná pravá jízda. Zatímco ona je divoká a mluví jako dlaždič, on je ztělesněním perfekcionismu a dobra.
Zadruhé - zápletka? Hodně se to převážně soustředí na jejich vztah, ale na pozadí máme pár tajemství a všechno se vším nějak souvisí a jak to všechno vyeskalovalo? Navíc celý námět čarodějnictví jsem hodně ocenila☺️
Zatřetí - je to čtivé a stránky prakticky mizí pod rukama. Než se nadějete jste prakticky na konci. Pokud budete mít celý jeden den na čtení, věřím, že s přehledem zvládnete i celou tuhle cihličku.
Je něco co bych vytkla? Popravdě mi trochu déle trvalo se zorientovat v tom, na jakém principu se tady pracuje s magií, ale po pár stránkách jsem tomu přišla na kloub. Není to nic, za co bych strhávala hvězdu.
Knihu bych doporučila těm, kterým se líbily Tři temné koruny, Temnota a Nikdynoc, a nebo mají slabost pro námět čarodějnictví a hate to love vztahů.

4 24.04.2020

Tak tohle bylo něco! Z počátku jsem byla hodně skeptická, protože se mi nelíbilo, že si je hlavní hrdina Theo tak jistý v kranflecích, že to jen a jen on může Alicii pomoc. Popravdě nemám tohle přílišné sebevědomí u postav ráda a nutí mě to nemít je ráda už od začátku. Jenže kolem strany 80 mě Theo dostal a já byla unášená na vlně příběhu, který je vyprávěn na dvou linkách - jednu vypráví Theo a druhá je vyprávěná skrze Aliciin deník. Autor si se čtenáři skvěle hraje a jistým způsobem zrcadlí vztahy obou hlavních postav. Musím přiznat, že nemám načteno zas tak moc thrillerů, ale tady jsem si občas říkala, že spisovatel se snaží očividně čtenáře zmást některými novými konkrétními poznatky???? Svou teorii o tom, jak to celé skončí jsem měla cca od strany sto a jistým způsobem se potvrdila, ale úplně převrácený způsobem a budu to ještě chvíli rozdýchavat. Takovýhle závěr jsem nečekala a jde vidět, že autor už pracoval na filmech, protože tohle se spíše lépe tvoří na filmovém plátně než na stránkách knih. Přesto je to do nejmenších detailů dokonalé a opravdu hodně psychologické. Čtení jsem si moc užila a myslím, že by to příjemně mohlo překvapit i zkušené čtenáře thrillerů. Nejraději bych to přirovnala k jednomu mému oblíbenému thrilleru, ale to by vám mohlo napovědět, o co v téhle knížce skutečně jde a proto už víc nehodlám prozrazovat, prostě si to přečtěte.

4 15.03.2020

Tak tenhle příběh mě opravdu bavil a četl se skoro sám. V něčem jsem s hlavními hrdiny dost soucítila, a totálně si zamilovala ty moudra na začátku každé kapitoly :D

Co je hlavní a dobré vědět - tohle podle mě není vyloženě typická lovestory, kdy si budete vzdychat, červenat se, pištět, či snít (nebo prostě to, co ve vás vanilkové romanťarny běžně vyvolávají) ale příběh, skrz který vám chce autorka i něco předat, a u mě se jí to daří. Řekla bych, že tohle je hlavě kniha o sebelásce, na kterou v honbě za vztahy často zapomínáme.

Jasně, má to něco z romantických komedií o předstíraném vztahu, ale o kolika hrdinkách z tělech knih můžeme říci že jsou plus size? Já kromě Persi zvládnu vyjmenovat už jen dvě (a ani jedna není z romcomu). Persi má navíc pedantskou matku, nízké sebevědomí, je people pleaser a její love interst se stará o dítě (btw úplně boží holčičku Lilah). Mně jako hlavní hrdinka sedla neskutečně. A nesmím tedy zapomenout zmínit ani sexy souseda Natea.

Jinými slovy tuhle knížku moc doporučuji úplně všem :D

3 19.09.2024

Hned na začátek vám prozradím, že tahle bichlička mě pěkně potrápila :D V průběhu čtení jsem zjistila, že nemám vůbec náladu na tlusté knihy, pořád měla dejavu pocit, že čtu vlastně Armentroutovou (ne dějově, ale tak nějak stylem psaní/překladu a počtem stran), a teď při psaní recenze, že mě možná roztrhá rozvášněný dav fanoušků, ale já to risknu xD

Čtení Čtvrtého křídla jsem si užila daleko více. Přišlo mi srozumitelnější - méně matoucí, byla jsem nadšená z draků (a to nadšení trvá) a celkové zápletky i cliffhangeru na konci, a smutná ze ztrát některých postav v průběhu čtení. Xaden mě pak nechával chladnější, i když vím, že na řadu z vás hodně zapůsobil a máte ho v harému knižních manžílků. Tahle skutečnost (že z něj nejsem odvařená) se bohužel ani po přečtení dvojky nezměnila. Knihu jsem jako celek hodnotila 4,5/5

V druhém díle, který má přes 700 stran T.T, dostávají více prostoru vedlejší postavy, a je to zdá se mi trochu na úkor naší hlavní dvojice - Violet a Xadena. Což byla na jednu stranu škoda, ale už v jedničce mě ty vedlejší postavy bavily, takže to neberu vyloženě jako mínus (i když bych si představovala víc spicy scén V&X xD). Poznáváme více tenhle fantasy svět, který autorka vybudovala - dozvídáme se více o dracích, dočkáme se dalšího vývoje postav, a nahlédneme i do minulosti, abychom zjistili kdo co jak proč…

Najdou se tady pasáže, co mě nebavily (a celkově asi tak 1/3 knihy T.T) a s klidnou duší bych je trochu proškrtala. I když jsem se snažila soustředit, byla jsem v průběhu čtení trochu zmatená a vracela se na začátky kapitol :/ Což může být samozřejmě jen můj osobní problém.

Knihu bych doporučila všem, kteří si užili čtení prvního dílu, a láká je v sérii pokračovat (ale buďte ready že je to slabší :/). Pokud jste fanynky Xadena je tohle povinnost. Pokud sérii neznáte, ale máte rádi draky, dejte ji šanci.

Celkově tedy hodnotím 3,5/5 hvězd

Děkuji @albatrosmedia za poskytnutí RC výtisku na recenzi. #spoluprace

3 03.09.2024

Že vám ten název a kresba něco říkají? Ano, tohle je grafický román, který věrně kopíruje stejnojmennou kreslenou pohádku, která byla nominována na Oscara. A je od stejného autora, který stojí za Vlkochodci, na které jste si už u mě mohli přečíst recenzi. Je jedno jestli je vám šest a nebo dvacet pět, tohle pohladí po duši všechny, kteří mají rádi pohádky a nebrání se komiksovému zpracování.

Píseň moře je o sourozencích Benovi a Saoirse, kterým před lety zmizela maminka. Ben svoji sestřičku obviňuje – ke zmizení totiž došlo v den, kdy se narodila. Vše se změní, když děti zjistí, že Saoirsa je stejně jako její maminka tulení víla selkie.

Příběh se mi moc líbil, a určitě vám ho spolu s Vlkochodci můžu doporučit :) Film jsem viděla už před lety, a ráda jsem si ho touhle formou připomněla.

3 02.03.2024

Nebylo to vůbec špatné, ale ani kdovíjak wow. Většinu knih od CoHo, které jsem četla, miluju. Pak je jedna, kterou nemůžu vystát (ano, koukám na tebe Na obtíž). A nakonec jsou tady dvě průměrně - Vzpomínky na něj a Námi to začíná. Přijde mi, že knihy, které mám od autorky ráda jsou víc propracované, a méně instantní. Taky mi tady chyběla špetka něčeho, čím by si mě to ultimátně získalo. Koukala jsem ze zvědavosti na hodnocení na GR, protože vím, že hodně lidí tuhle knihu miluje, a berou ji jako tu nejlepší od autorky, ale jak se ukázalo nejsem jediná kdo dává míň hvězdiček než je plný počet. Holt někomu se to bude líbit víc, někomu míň, ale tak je to se všema knížkama. Záleží na rozpoložení čtenáře, a jak moc má námět příběhu šanci vás oslovit. Jestli vás zaujala, nebo prostě čtete všechno od CoHo, určitě tuhle nevynechávejte, a udělejte si vlastní názor Co se týká zpracování mluveného slova (poslouchala jsem audioknihu), to bylo na jedničku - nemám co vytknout

3,5/5

3 02.03.2024

Tohle byla neuvěřitelně BOŽÍ záležitost Pokud milujete legendy, Irsko, a animáky, věřím, že si tenhle příběh zamilujete. Hlavní hrdinka Robyn je dcerou lovce, kterého si najmou angličtí okupanti, aby zbavil lesy vlků, jenže legenda mluví i o Vlkochodcích - lidech, kteří se mění ve vlky. Robyn se skamarádí s divoženkou Mebh, která právě mezi Vlkochodce patří, a se svou maminkou jsou jedni z posledních.

Jedná se o adaptaci stejnojmenného filmu, který byl nominovaný na Oscary. Já se na něj teprve chystám, ale věřím, že si ho užiju stejně moc jako tuhle kouzelnou grafickou novelku. Na podzim je to za mě úplně ideální počteníčko, protože se příběh odehrává z velké části v lese, a dominují v něm krásné zemité barvy Plus ta legenda, magie a síla přátelství Opravdu to má svoje kouzlo

3 13.10.2023

Legendy & latéčka jsou v zahraničí senzací - kniha má vysoká hodnocení, a neunikla tak ani mojí pozornosti, takže jsem byla moc ráda, když se ji rozhodli vydat i u nás v českém překladu.

Hlavní hrdinka barbarská orkyně Viv je unavená z neustálých bojů, a tak si rozhodne otevřít kavárnu v městečku Thune, kde ale nikdo vlastně ani neví, co to káva je. Příběh se točí právě hlavně okolo kavárničky - jejího zařizování, fungování, ale máme tady i jednu zapomenutou legendu. Pro mě to bylo hodně feel good čtení, které pohladí po duši stejně jako Šťastně až navěky?, Dům v blankytně modrém moři a komiks Moonstruck. Dá vám to vibes D&D, neuvěřitelnou chuť dát si kafe (doporučuju stanovit si limit, abyste to jako já nepřehnali) a k tomu je to LGBT, což jsem vůbec netušila, když jsem se do knihy pouštěla.

Od začátku do konce BOŽÍ! Pokud hledáte pohodové čtení, a máte rádi fantasy, myslím, že tohle je něco pro vás.

3 19.06.2023

Někdo vytvoří algoritmus, kterej z nasbíraných dat (emaily, chaty, navštěvované weby, vyhledávání slova) rozhoduje, jestli budeš vrah popř i sériový vrah/psychopat/ takže tyhle lidi, co mají na to zabít víc i jak jednoho člověka jsou pak klasifikováni jako Ačka (kdo podle algoritmu nepředstavuje hrozbu je naopak Dčko). Hlavní hrdinka Signal je nezletilá, ale najdou ji s tělem její bývalé kamarádky Rose, která byla brutálně zavražděná, a Signal i když tvrdí, že je nevinná a nic si nepamatuje dostane označení Áčko, všechny důkazy ukazují na ní, zavřou ji, a senát zamítne jakékoliv odvolání Áček, protože se ustanoví, že tihle lidé by za žádnou cenu neměli být znovu zařazeni do společnosti. A pak se objeví tajemnej Dave, a řekne ji, že její jediná šance, jak se dostat z vězení je upsat se projektu, který rozjíždějí, Signal nemá čas váhat, a tak podepíše aniž by věděla o co go

Celý příběh mi od začátku dával vibes Sebevražedného oddílu

Oni vlastně sbírají mladé delikventy, aby z nich vychovali dokonalé vrahy, které bude hodně těžké chytit. Jen je problém, že Signal tvrdí, že je nevinná, a my čtenáři ji vlastně věříme, ale mně po celou dobu čtení vrtal v hlavě malý červíček co když. Každopádně první úkol v táboře je zbavit se těla tak, aby ho vedení nenašlo, a s ní to málem sekne

Samozřejmě tam o ní projeví zájem Erik - týpek, co tam má největší vražedný scóre a je do něj udělaná Jada, která Signal vyhrožuje, že jestli se na něj jen koukne, podřízne ji A ještě musím zmínit Javiera, který o Signal taky projeví zájem skrze to, že ji ze začátku pomáhá plnit úkoly.

Jo a první věta tý knihy?? Vězení se hodně podobá střední škole. TOP!

V příběhu nejde jen o výcvik, ale Signal se odhodlá mimo jiné zjistit, co se stalo tu noc, kdy byla Rose zavražděná (a v tomhle směru najde v táboře nečekaného spojence), a pak se na scéně objevuje také tajemná psí maska - narušitel tábora, který se při svém úvodu na scénu hned pokusí zabít Nobody a Signal.

Mimochodem Nobody, a vlastně všechny postavy mi přišly dost zajímavé.

Jediné co, tak korektura je trochu slabá - hlavně ze začátku jsem tam našla pár překlepů, a pak nevím, protože mě to dost chytlo, tak to bylo buď lepší, a nebo jsem to tolik nevnímala

3 01.05.2023

Hlavní hrdinka, utajená princezna Sera, je celý život připravovaná k tomu, že se stane chotí boha Smrti. Je cvičena k tomu, aby si získala jeho lásku, která se stane jeho slabinou, a ona ho díky ni bude moci zabít, a zachránit své království před Hnilobou. Vše, ale nejde tak úplně podle plánu, protože Prvotní ji odmítne.

O tři roky později pak Sera narazí na skupinu bohů, kteří bez zcela očividného důvodu zabíjejí nevinné lidi. Před tím, aby udělala nějakou hloupost, jako třeba čelit jim sama coby obyčejná smrtelnice, ji zachrání pohledný cizinec, který se později představí jako Šed. Asi nemusím mluvit o tom, že je mezi nimi skvělá chemie, ale abych nespoilerovala, tady asi přestanu vyprávět

Pokud jste četli Z krve a popela, a milujete to, tahle série je zaručeně pro vás. Autorčin podpis je nesmazatelně otisknutý do stylu vyprávění, a všechno se odehrává ve stejném univerzu, jen v jiných časových rovinách. Sera je vlastně první Panna, kterou byla i Poppy, jen jsou tady jiné okolnosti a příběh.

Já jsem si to totálně zamilovala! Sera je ten typ hrdinky, které řeknete, ať něco nedělá, a ona to stejně přesně udělá Šed byl pro mě skvělý už od první chvíle, kdy přišel na scénu.

Pokud jste třeba u série Z krve a popela váhali, ale Ve stínu popela Vás láká, myslím, že není úplně problém si to pořadí vyměnit. Tohle je skvělý příběh pro fanoušky fantasy, kteří si potrpí na romanci a erotiku.

Jestli je to lepší než Z krve a popela? V něčem rozhodně ano ale miluju to oboje!

3 01.05.2023

“Věřila mu. Věřila, že on to ví. Všechno o bolesti, utrpení a soužení. O nesnesitelné touze, aby ji někdo zastrčil uvolněné vlasy za ucho. Aby ji políbil zezadu na krk. Aby ji objímal během dlouhých zimních nocí. Aby se na ní díval, jako že ji chce a bude jí chtít navěky.”

Autorka retellingů tentokrát přišla s příběhem, který je inspirovaný Rampelníkem. Hlavní hrdinka Serilda dostala od boha příběhů a lží do vínku schopnost spřádat příběhy, které jsou stejně kouzelné jako nepravdivé. Nebo tomu alespoň všichni věří, ale jak v knize několikrát zazní, každý příběh má dvě strany…
Jeden její příběh upoutá pozornost Krále duchů, a ten ji dá nesplnitelný úkol - musí upříst zlato ze slámy jinak zemře. Na pomoc ji přijde tajemný mladík, ale magie si žádá jistou cenu.

Zamilovala jsem si to od první stránky Serilda mi byla blízká svým vypravěčským umem, protože i já už od mala ráda vyprávím příběhy. Její příběhy jsou hodně temné, a vždy v nich někdo zemře. Zlatá je celkově trochu temnější retelling.

Co se týká toho tajemného chlapce, který skutečně umí upříst zlaté nitě, toho jsem si zamilovala snad ještě víc. Jeho minulost je tragická, a opředená tajemstvími, která mimo jiné autorka velice opatrně skrze Serildu rozplétá.

Další dosti výraznou postavou byl Král duchů. Většinou mám pro zloduchy, co unášení hlavní hrdinky na svá panství, slabost. Tady to tak nebylo. Na druhou stranu přijde mi, že autorka tak úplně ještě nevyužila potenciál jeho role v celém příběhu, a více se o jeho motivaci a osobnosti dozvíme v sequelu.

Autorka na více jak čtyři sta stránkách zvládla vykreslit nový svět a představit různé nadpřirozené postavy, zákonitosti fungování magie, hlavního padoucha, a záhady, které je potřeba objasnit. Já jsem si čtení užila, a myslím, že pokud máte rádi temnější příběhy, retellingy a Neviditelný život Addie LaRue, tahle kniha by vám mohla sednout.

4,5/5

“Sotva jsem tě potkal, ale už teď poznám, že stojíš za všechnu smůlu světa.”

3 26.02.2023

„Jeho láska byla jen půjčkou. A já měla začít splácet dluh.“

Božíčku, tak tohle byla jízda! Naprosto chápu, proč se Říše přirovnává k Maasové, Kristoffovi a Armentrout. Nenajdete tady možná tolik erotických scén, zato násilí je tady hodně.

Autorka nám v Divoké říši představuje dystopický svět, který zpustošila válka mezi lidmi a fae. V tomhle fantasy tak narazíte na víly, démony, druidy, skřítky, křížence,…

Hlavní hrdince Brexley, je na začátku knihy devatenáct, a je sirotek. Vychovává ji generál Markos, otec jejího kamaráda Cadena. Brex tak žije mezi privilegovanými, dostává se ji vzdělání, nezná hlad ani chudobu.

Přesto kvůli své zálibě v přepadávání vlaků skončí ve vězení. Zde potkává Warwicka Farkase, žijící legendu, která bojovala ve válce. Nepředstavujte si to, že si ti dva hned padnou kolem krku, protože to se nestane. Asi až v téhle knize jsem si uvědomila, jak snadno si v jiných knihách hrdinové padnou kolem krku :D Vězení je drsné, a dá Brex pořádně zabrat, najde zde ale i nové přátele.

Čtení jsem si užila, a nejraději bych ihned sáhla po dalším dílu. Doufám, že se ho v českém překladu dočkáme co nejdříve. Varuju vás, na konci je obří zvrat.

„Říkáš mi legenda, a to jsem na tebe ještě ani nesáhl? Představ si, jak mi budeš říkat potom.“

3 27.11.2022

(SPOILER) Slabší 4 hvězdy. Hlavní hrdinka není krásná, jak to bývá typické v tomhle žánru, a ostatní ji to dost připomínají. A jestli jsem to pochopila, je to představitelka POC. Celkově to pro mě bylo originální v tom, že na začátku byli hlavní postavy děti z ulice, které se o sebe začali starat. A příběh s takovým prvkem jsem zatím nečetla. Za to má kniha ode mě plusové body. Na druhou stranu mi vadila tvrdohlavost a menší zabedněnost hlavní hrdinky Bitsy. Leka dělal vše pro to, aby ji ochránil, ale ona jakoby to nebezpečí nechtěla vidět a to mě ke konci trochu iritovalo. Hned si myslela, že ji Leka odhání a nechce aby byli spolu. Uznávám, že Leka nebyl zrovna sdílený a kdyby si promluvili, mohli si ušetřit pár “bolístek”, ale Bitsy nikdy nechtěla slyšet o tom, co dělá v práci - což chápu, ale měla by pak trochu představu, v jak velkym průseru jsou. Je to trochu zamotanej kruh. Čtení jsem si nicméně užila, a pokud máte v romancí rádi menší age gap a téma gangu, určitě tuhle knihu zkuste

3 11.10.2021

(SPOILER) Tak joooo, hodně očekávaná kniha, která měla v zahraničí boom, a tak jsem byla přirozeně zvědavá oč jde. Pořídila jsem si ji v angličtině, a hned na to byl oznámený překlad a já dostala od KnihyDobrovský výtisk na recenzi.

Když začnu pozitivy, musím zmínit jak autorka zvládla vypíchnout mluvu, kterou se tehdy mluvilo, a skrze popis přiblížit tehdejší dobu a fungování společnosti. Skrz to, jak nám autorka ukazuje, jaké tehdy bylo místo žen ve společnosti, jsou tady cítit nenásilné feministycké girl power vibes. Audrey Rose jde proti proudu těchto očekávání a odmítá svůj život ostrouhat jen na vyšívaní a oblékání, čajové dýchánky a plánování výhodného sňatku.

Díky tomu, že se kniha věnuje tématu Jacka Rippera je zde nahlédnuto i do fungování tehdejší kriminalistiky a forenzní vědy. Jak však autorka na konci knihy v poznámkách dodává, jsou zde určité detailové nepřesnosti například v datumech, kdy se co přesně stalo, nebo bylo o případu zveřejněno. Mně, ale tyto detaily nijak nekazili požitek ze čtení. Konec konců, i když Jack Ripper opravdu existoval, tenhle příběh je pořád fikce.

Co se týká postav, zas tak moc jich tady nemáme, a tak zcela brzy začne být čtenáři jasné, že vrahem je nejspíše někdo z nich…

Audrey Rose se mi líbila a nelíbila zároveň. Měla jsem potřebu ji fandit, přeci jen je to hlavní hrdinka a ty jsou povětšinou psané tak, aby člověku sedli. V tomhle případě nenastává žádná vyjímka, ale jsou dvě věci, které jejímu charakteru přeci jen musím vytknout. Jedna je zcela klišoidní - Thomas ji několikrát dá najevo, že má o ni zájem, že ji má rád, ale ona má pořád klapky na očí i na uších. Druhou věcí, která mi vadí je, že Audrey pořád v myšlenkách spílá, že chce někoho podříznout. Nejlépe Thomase. Občas mi přišlo, že to byla autorčina vata jak dohnat počet znaků… Každopádně pořád se jedná o dost cool postavu - však kolik znáte knižních hrdinek, které jako koníček dělají pitvy se svým strýčkem a v mezičase, co se snaží dostat známého nebezpečného vraha, si odskočil na seanci s médiem?

Thomas, ach Thomas… tak o něm pořád nevím co si myslet. Víte, jak před časem udělali filmovou adaptaci Vampýrské akademie a pořádně tlačili na pilu aby to bylo děsně cool a vtipné? Tak přesně takhle vnímám tuhle postavu. Thomase můžete brát jako vysokofunkčího sociopata s neuvěřitelnou schopností dedukce, který má věrného asistenta v řešení zločinů, žije sám v bytě, kde mu bytná občas upeče sušenky a moc lidí mu nerozumí, berou ho za podivína. Že je vám to povědomé? Dovolte, abych citovala Audrey Rose: “Jak prosté.” Je tady skutečně určitá podobnost se Sherlockem Holmesem a Watsonem. Jen Watson je žena a Holmes do ní občas fakt zvláštně dělá - mám na mysli ty jeho sexuálně zabarvený hlášky typu, že to on bude sedět u okýnka ve vlaku a ona si mu může sednout na klín, přes hlášku o tom, že má na něj večer před spaním myslet, po nějaké blábolení o běhání bez kalhot… asi jsem ze čtení nasála puritánství dané doby, no bylo mi při čtení těhlech pasáží trapně a to jsem zvyklá číst víc spicy věci. Thomas na mě tedy moc nezapůsobil, přestože postavu Sherlocka mám jinak, v seriálovém zpracování od BBC, dost ráda.

Dál tady máme postavu strýčka Audrey Rose, jejího otce, bratra a komisaře. Její otec nemusel být ani fyzicky na scéně a i tak mě zvládal iritovat. Byl taky tak trochu podivín, jako Thomas, jen jeho specialitou byl neuvěřitelný strach z nemocí a až chorobná snaha ochránit svou dceru. Bratra Nathaniela jsem si oblíbila - nevím proč, ale po vizuální stránce jsem si ho představovala jako Anthonyho ze seriálu Bridgertonovi. Ochranářský, ale zároveň svou sestru zvládal i podpořit a nebránil ji v jejím neobvyklém koníčku. Strýček rád pitvá a well, vlastně nevím co o něm říct… To samé o komisaři, kterej byl místy divnej, no jako jediného jsem ho nepodezřívala xD Autorka se vás bude v průběhu knihy snažit zmást, abyste měli důvod podezřívat každou chvíli někoho jiného.
Já měla nicméně cca od strany 50 jasno. Nechci tvrdit, že je to tak očividné, většinou mi moje teorie nevycházejí, takže možná je to otázka náhody.

Jelikož je to tak trochu YA detektivka, což mi nevím proč nedošlo, a já detektivky úplně nemusím, chtěla jsem knize dát jen 3 hvězdy, ale nakonec dám 4 - za mě teda slabší, ale věřím, že příběh je originální a přináší své cílovce čtenářů zase něco nového z hlediska prostředí, do kterého je zasazené, a tím, že vychází z historicky reálné údálosti, která nebyla ještě tak masově v literatuře zpracována. Jedna hvězda jde dolu za to, že mi Thomas a Audrey tak úplně nesedli.

3 11.10.2021

Zaznamenala jsem, že hromada lidí je z toho v rozpacích a já se jim vlastně nedivím.
Čekala jsem nostalgii. S množícími se negativními recenzemi jsem se pak pro jistotu připravovala na nejhorší, ale na tohle mě zkrátka a dobře nemohl připravit snad nikdo. Chvilku jsem se smála, chvilku nevěřícně kroutila hlavou a už od stránky 250 si přála, aby byl prostě konec... Ráda bych řekla, že za to může český překlad, ale ten dodává čtenářskému zážitku jen další rozměr v negativním slova smyslu. Nejen, že jsem kroutila hlavou nad Edwardovou teorii o meteoritu, nebo tím jak se najednou jeho oblíbenou barvou stala hnědá... Byla jsem (asi díky překladu) vlastně i dost zmatená v ohledu jeho nerozhodnosti rozhodnosti xD Jestli je záměr autorky, aby byl Edward tou nejvíc cringe postavou v univerzu fiktivních boyfriendů z žánru komedie/parodie je to na 5/5, ale budu-li střízlivá, dám tomu 1/5 a ta jedna hvězda je za nostalgii... asi? :/

3 02.05.2021

Tohle byla jízda, dámy a pánové! Pro mě nový svět, který autorka skvěle vybudovala - máme tady zajímavou měnu - volty, lidé mají různá nadání, historie není úplně růžová a samozřejmě nesmím zapomenout zmínit ono samotné legendární město hříchu, ve kterém se příběh odehrává a které je rozdělené mezi tři gangy - Železné, Zjizvené a Hrdličky. Hlavní hrdinka Enne přijíždí do New Reyners hledat svou matku a naráží na lorda Železných Leviho, který shodou náhod její matku zná. Pod záminkou, že mu Enne za pomoc zaplatí, začínají pátrat po městě a hledat stopy po Lourdes. Enne zjišťuje, že před ní její matka měla hromadu tajemství a jedno velké má i Levi, které ho tíží a možná ho brzy bude stát i život.

Ráda bych řekla, že kniha se četla skvěle, ale některé uspořádání vět na mě byla dost kostrbatá a často opakující se slova v jedné větě dojem moc nevylepšovaly. Nicméně, nový svět jsem si užívala. Sice je děj, co se zvratů týká, trochu předvídatelný, ale popravdě mi to vůbec nevadilo. Levi je skvělá osvěžující postava reprezentující POC a LGBT, která je napsaná prostě lidsky - dělá chyby, žije na hraně a v jedné chvilce sebelitování - nebo spíš sebeopovržení - krásně načrtne myšlenku, že Enne by se všeho vzdala aby zachránila matku, kdežto on se doposud vzdal všech aby zachránil hlavně sám sebe... Enne na mě působila jako naivní holčička, kterou ovšem město rychle připraví o nevinnost a velice rychle ji začne proměňovat v někoho silnějšího, s ostrými lokty... nebo to jsou možná tajemství, která začnou na její honbě, vyplouvat na povrch?

3 26.03.2021

Ke knížce mám pár výtek, ale dá se říct, že to bylo příjemné první setkání s autorčinou tvorbou, která je v našich českých končinách už známá díky své sérii o strašidelných domech. Nemám načteno moc horrorů, takže vůbec nejsem odborník a nemůžu srovnávat, ale musím říct, že se mi líbilo prostředí, líbila se mi záhada, postava Todda mi svou posedlostí a urputností trošičku připomínala Joea z thrilleru You. Musím říct, že zbytek party mi dělal v počátcích problém - měla jsem problém hlavně dívky od sebe odlišit, zapamatování jejich jmen mi taky dělalo trochu problém a celkově jsem si k nim tak úplně nevybudovala nějaký hlubší pouto.Příjemným překvapením pro mě byla postava detektivky, co dostala na začátku tenhle případ na starost. Tak flegmatickou - nebo jak to říct- postavu jsem ještě nezažila a kdo mě zná, ví, že postavy detektivů fakt nesnáším, ale tady to bylo fajn - jako strašný, ale fajn xD Je tady spád, ale i polemizování (které mi opravdu sedlo, protože taky ráda teoretizuju co a jak), pár lekacích scén - které by byly ve filmu podle mě celkem podařené,... víc už prozrazovat nebudu, abych nespoilerovala, ale pokud máte rádi survivaly v přírodě, kdy není úplně jasný, proti čemu skupina stojí, směle do toho.

3 26.03.2021

Tak tohle byla síla???? musím říct, že knížka se mi četla o něco hůř, protože má takové zvláštní tempo. Zpočátku jsem byla lehce zmatená částmi, které se odehrávají “v současnosti”, a říkala si, proč je na jeho straně, proč se s ním sakra sešla, proč je tak posedlá tím se mu zavděčit, proč tak touží po jeho lásce? Autorka bravůrně vykreslila psychiku postav, ale myslím, že si trochu zahrává i se čtenářem. Hodně z nás určitě četlo nějakou tu romanťárnu se zakázanou láskou učitel&student? Přiznávám, že já už jsem na víc jak tři příběhy se stejným námětem narazila, jenže jak jsem četla Vanessu, musela jsem se k tomu všemu vracet a klást si otázku: Byla to opravdová láska, nebo hrála roli manipulace? A jelikož tenhle motiv znám v jiné (romantizované) formě, na prvních pár stránkách Vanessy jsem si kladla otázku, zda to nakonec není láska i tady, jenže s každou další stránkou jsem rychle měnila názor. Fakt, že je v poslední době aktuální téma MeToo rozhodně knize přidává a ruku v ruce by mohlo působit jako menší osvěta. Je třeba o tom mluvit. Kdo ví, v kolika z nás se skýtá Vanessa a kolik Vaness vlastně známe. Já určitě znám. Rozhodně mi to o něco víc otevřelo oči a budu se teď na určité situace a případnou nevítanou "nevinnou" pozornost, koukat trochu jinak.

3 19.10.2020