Puntíkatýhrnek komentáře u knih

Pěkná detektivka..sice staršího data, ale hezky a čtivě napsaná..zatím jsem od uvedeného autora nečetla žádnou, která by se vyloženě nedala číst..za mě doporučuji..

14.06.2017

Je to takový průměrný středověký příběh líznutý "Červenou knihovnou" (ovšem ve své nejplytčejší verzi)..zřejmě se něcozásadního ztratilo v překladu, jinak si neumím vysvětlit tak vysoké hodnocení...na mě působí příběh spíš jako informace o ději něco jako zprávy, také o stylu, kterým je psaný by se dalo říct ledacos, jen ne že by byl svižný a čtivý. Nejvíc mě dostávala slova typu lokátor, aliance, markrabě se musel poradit se svým právníkem...tak asi chápu snahu přiblížit se moderní generaci, ale vážně se takhle mluvilo ve středověku?! Nejsem úplný fanda pana Vondrušky, i když některé jeho knihy se mi moc líbily, některé byly slabší, ale i ty nejslabší byly napsány o dost čtivěji, byť jsou jednoduché a srozumitelné..a o lokátorech se vůbec nikdy nikde nezmínil...

2 25.05.2017

Typická americká detektivka...nechybí ani happyend...Docela se mi to líbilo, bohužel mě trošku zklamalo rozuzlení příběhu, přeci jen tam zbylo hodně otázek Proč. Kniha se četla dobře, je čtivně napsaná, co by za to jiní autoři dali...

19.05.2017

Takový příběh o ničem...Ale dala bych autorce velké plus za to, že dokázala napsat knihu jako muž...myslím tím, že uvažovala jako mužský, což sice od ženy není zrovna objektivní názor, ale přišlo mi to velmi uvěřitelné a klidně bych si vsadila na to, že je autorem muž...a to mi přišlo zajímavější než hloubka příběhu, protože v něm, bohužel, žádná hloubka není.

3 16.05.2017

Opět další dílko od autora, který sice umí fantasticky psát, ale o naprosto šílených věcech, o kterých je lepší nečíst... Druhá knížka byla pro mne zklamáním... Vila na Sadové se mi opravdu moc líbila a Anděl měl našlápnuto velmi dobře, ovšem jen do chvíle než se objevil Revizor a jeho podivuhodné chování... řekla bych, že autor překombinoval již překombinované a výsledek je všechno jen ne fascinující...spíš nelogický, těžkopádný a neuvěřitelný...Nevím jestli dostal autor při psaní v půlce knihy ránu do hlavy, nicméně ten zlom v ději je téměř uchopitelný...chápu, že na někoho to hodit musel, ale myslím, že má na to, aby to zvládl naprosto jinak...Pro ty co nečetli Vila na Sadové je výrazně lepší...

4 26.04.2017

Prostě se tam vůbec nic neděje... Klidně uteče deset let a stále stejný, podivně a nudně napsaný příběh bez ladu a skladu..je to druhá knížka od autorky a naprosto stejně nezáživná... Mou favoritkou se nejspíš nestane.

Párala mám ráda od dětství, má určitý styl psaní, který se stále opakuje v každé jeho knížce, ale nicméně mně se to už nejspíš neomrzí..V Soukromé vichřici si skvěle pohrál na tak obyčejné téma jako je stereotyp..a těch x postupně měnících se úhlů pohledů na stejnou věc mě prostě dostává..podle mne je to nadčasová kniha a to co bylo aktuální v šedesátých letech minulého století je evidentně stále aktuální i dnes..

1 23.04.2017

Tahle knížka je má srdeční záležitost..je romantická, ale přesto nejde o patos červené knihovny, což je zřejmě především díky inteligentní autorce, která tímhle příběhem ukázala, že umí psát nejen historicky přesné a leckdy mimořádně kruté příběhy, ale i příběh obyčejných lidí o obyčejné lásce..Já doporučuji, i když chápu, že dnešní generaci mladých lidí s mobily a tablety tohle nezaujme..

1 23.04.2017

Naivní příběh, který je i velmi naivně napsaný...ze začátku jsem doufala, že podobnost s Ty Caroliny Kepnes bude zárukou svěžího a akčního čtení...kdepak..v podstatě se v tom těžko uvěřitelném příběhu, bez ohledu, že bych chtěla podceňovat firmu Samsonite, vůbec nic neděje a závěr je jen vrcholem celého nesmyslu...Za mě dvě hvězdičky za smysl autora pro detail a jinak si myslím, že na podobné psychopatické téma byly napsané i výrazně zajímavější knihy.

3 23.04.2017

(SPOILER) Obsahově na mě působila knížka dost náročně a řekla bych, že až trošku překonstruovaně..tak moc se mi líbily Sedmilhářky, tohle je stylově to samé, jenže tak dobré téma to přece jen není..A spousta "nešťastných" náhod..V podstatě možná směřovala autorka k tomu, že zápletka bude spravedlivá, když smrt dcery se vykoupí rukou malé holčičky, také dcery ještě k tomu vraha, ale mně to tak nepřišlo, spíš na mě ty náhody působily nereálně..Tématicky mě kniha neoslovila, protože to není pohodové čtení...což nemění nic na tom, že paní Moriarty umí dobře psát..za mě jsou Sedmilhářky lepší a další obdobnou knihu od téhle autorky už zkoušet nebudu..

31.03.2017

Tahle knížka mě moc neoslovila..je psaná jednoduchým až naivním stylem, dost často jsem si říkala, že už i mentálně slabší člověk opravdu pochopil, co tím chce autor říct...ovšem nejvíc mě dostala pasáž, kde policejní technik inspektorkám ukazuje trik, který běžně používají desetileté děti, nebo alespoň v mé generaci jsme to dělali..vytažení klíče z dozického zámku přes drát a noviny, kde obě byly tak upřímně šokované a reagovaly tím, že policejní technik je geniální a mohl by se živit jako kouzelník...no..osobně bych řekla, že policejní technik britské policie určitě zvládne projevit i více geniality..nicméně z nudné knížky to byl pro mne jediný světlý bod, u kterého jsem se alespoň zasmála..Vůbec nechápu vysoká procenta v hodnocení, už jsem četla výrazně lepší detektivky a k téhle bych jen dodala, že její čtení považuji za ztrátu času.

6 29.03.2017

Jsem moc překvapená..do knihy jsem se začetla i přesto, že mě první díl Sedmilhářek na HBO vlastně vůbec nezaujal a to tak, že jsem ani ten první díl nedokoukala...říkala jsem si, že to téma je pro mě mimo mísu, že je to takové moc americké...vzhledem k tomu, že jsem sama matka dvou dětí školou povinných a na naší škole se rozhodně rodičovství, kvízové večírky a povolání Máma neřeší...jenže pak mi to nedalo a zkusila knihu... kde jsem zjistila, že to vlastně vůbec není americké, ale že je to z Australie, že opravdu mají pro nás úplně jiný systém školství, kde ještě pětileté děti chodí do jeslí...a spousty dalších pro mě exotických věcí..a hlavně jsem zjistila i to, že lidská duše je opravdu všude na světě stejná ve své laskavosti i zrůdnosti a že paní Moriarty umí moc dobře a především čtivě psát...Přiznávám, že jsem se snažila vehementně oprostit od seriálu, kde mi mé oblíbené a vynikající herečky do uvedených rolí vůbec nesedly, ale ani to nebylo třeba, protože knížka je prostě skvělá, jak vyprávěním, sílou příběhu, neotřelým stylem i zápletkou...vřele doporučuji

4 21.03.2017

Tahle kniha mi dala zabrat, už dlouho jsem tak dlouho něco nečetla...někdy jsem si říkala, že už to ani nechci číst..nebo spíš nechci vědět, že je něco takového možné, že se něco takového dělo a děje...dost často jsem mrskla čtečku do kouta a pár dní na ní ani nesáhla...rozhodně to není pohodové čtení na dobrou noc...nicméně neskutečně bravurně napsané, takže jakmile s tím člověk začne, nemůže skončit...absolutní top současné české knihy..alespoň pro mne...Smekám před panem Sklářem.

3 07.03.2017

Další pěkná knížka od Klevisové..sice jsem se k prvnímu dílu dostala až po přečtení následujících, ale musím říct, že mi to vůbec nevadilo. Paní Klevisová umí psát, její knížka není žádné "velké drama a kruťárny" umí hezky popsat jak krajiny, tak emoce, má smysl pro detaily..jediné nad čím jsem přemýšlela po přečtení, že některé dějové linie byly zbytečné, protože v podstatě jen vyšuměly do ztracena bez nějaké pointy..Zatím trvám na tom, že nejvíc se mi od ní líbí Ostrov šedých mnichů. Ale i tuhle doporučuji, mně se líbila.

2 07.03.2017

Minimálně první polovinu knihy jsem vnímala jako typický prostuduchý příběh naivní husičky, která umanutě trvá na tom, že jí bude milovat muž, který jí evidentně nemiluje...Pak jsem mírně změnila názor popisem jejího zasvěcení, jenže to byla zřejmě jediná zajímavá část knihy. Určitě nepopírám moudrost dávných vědění a jiných civilizací a chápu, že příběh je poplatný prostředí, které je od našeho světa dost vzdálený..určitě věřím tomu, že moudrost filozofie vychází z jednoduchosti...Přesto je to jen naivní příběh, kterému by možná slušelo skromnější místo v červené knihovně. Co mi na téhle andské filozofii vyloženě nesedí je nerespektování lidského ducha, alespoň ducha toho druhého...někoho nějakým způsobem zmanipulovat proto, aby mě miloval mi nepřipadá jako něco obdivuhodného a moudrého...spíš mi to připomíná černou magii...Také si myslím, že to že Kantu nakonec prozřela ohledně Juana bylo dáno spíš sexuálním umem jejího kurandera a získání jiné zkušenosti, než nějakým výrazným duševním posunem díky zasvěcení...Na mne kniha zapůsobila jako průměrné dílko, které je zajímavé jen tím, jak žijí jiní lidé jinde...a kteří možná umí být duchovně zcela jinde než lidé zkažení výdobytky civilizace, nicméně pořád mi jejich život příjde v jejich plahočení víceméně stejně nesmyslný jako ten náš...A co se týká esoterické literatury, ne že by to byl vyloženě můj šálek kávy, ale i tak už jsem četla zajímavější příběhy...

3 03.01.2017

Boltonová mě zaujala už první knížkou, kterou jsem od ní četla. Byla to Už mě vidíš?..Tady jsem čekala knížku nesouvisející s předcházejícími a proto mě překvapilo, když jednou ústřední postavou byla opět Dana Tullochová, nicméně zřejmě ve výrazně mladším vydání, takže bych řekla, že Obětina je vlastně první kniha. Spisovatelka určitě umí psát a umí psát čtivě, knihu jsem přečetla za den...Nicméně tenhle příběh mi přišel místy dost překombinovaný a neuvěřitelný..také pár drobností nesedělo. Osobně mi ani moc nesedne téma záměny mrtvol, mrtvol, které jsou živé atd, vraždící metody pomocí sugesce a hypnozy..Ale přesto je to velmi slušně napsaná kniha, bod bych dala i za podrobný popis ostrovů a místních legend, byť jsem se v doslovu dočetla, že autorka čerpala víceméně jen z mapy a navštívila je až po napsání knihy...Pokud bych měla doporučit, tak doporučuji spíš Už mě vidíš a Volavku...mně osobně přišly zajímavější...

2 20.12.2016

Už jsem dlouho nečetla tak nudnou knížku, posledních dvacet stran bylo vyloženě utrpení..možná jsem trpěla víc než hrdinové v příběhu..Nesedí mi styl vyprávění, který na mě působí jako by ho vyprávěla naprosto nezúčastněná osoba, postrádám emoce, napětí..jen sáhodlouhé popisy..myslím, že se nejedná o vyprávění příběhu ale spíš o stručný popis situace..ovšem popis víceméně naivní...konec předvídatelný...nic mě nezaujalo, ani pachatelův vnitřní motiv, ani život kriminalistů, fakt velmi slabý příběh...Další knihy od téhle autorky číst určitě nebudu, takže za sebe ani nedoporučuji...

16.12.2016

Už jsem četla příběhy dva příběhy Sigma Force, takže jsem očekávala, že půjde o velice zajímavé téma, což mě nezklamalo. Kniha se čte jedním dechem. U spisovatele mi trošku vadí to, co je zřejmě u knížek žádoucí a málokterý autor tohle dokáže..člověk je pořád v napětí a nemůže se odtrhnout, či-li pro mne to není úplně odpočinkové čtení, naopak spíš je to čtení docela náročné. Ale není to ani tím, že by to bylo tak napínavé, i když akčnost těmhle knihám vážně nelze upřít, spíš je to opravdu tak zajímavé, že člověk prostě nemůže přestat...Také mě neustále udivuje, jaký má autor smysl pro detail i v situacích, kde bych ho nečekala...Navíc i po přečtení knihy o ní musím pořád přemýšlet, jaký je to vlastně žánr, jestli je na tom zrnko pravdy, například jestlli opravdu existuje přírodní antihmota, jestli opravdu jde, aby dorostl lidský orgán, nebo jestli je to všechno jen sci-fi... Kniha se mi vážně líbila a určitě jí doporučuji. Jen mi trošku nesedí americký "happyendovský" konec, trošku to celý příběh, dle mého názoru, degraduje a ubírá na věrohodnosti...

13.12.2016

Moje třetí setkání s autorkou..fakt se mi její styl líbí, tentokrát mi ovšem příběh přišel slabší, takový tuctovější. Autorka mi připomíná styl pana Erbena, i když kapitán Exner byl přece jen větší frajírek než trošku obstarožní, usedlý Bergman. Opět obdivuji její spisovatelský vkus, napínavý příběh a logické vyústění příběhu i bez hektolitrů krve a ostatních nechutností. Musím ale říct, že z téhle série se mi zatím nejvíc líbí Ostrov šedých mnichů...Každopádně jako oddychové čtení doporučuji...

3 30.11.2016

Výborná knížka. Opět smekám před uměním paní Rowlingové. Knihu jsem začala číst se smíšenými pocity, že z kostnatělé britské morálky maloměsta nejspíš nemůže vzniknout zajímavý příběh, alespoň ne pro mne..ale byla jsem příjemně překvapená, příběh se mi líbil. Obvzlášť mě zaujalo úžasné vykreslení postav napříč generacemi, jejich osobního příběhu, popis města...skvěle napsaná knížka. V případě paní Rowlingové bych tuhle knihu vůbec nesrovnávala s její ostatní tvorbou, dle mého názoru jen opět ukázala, že žádné téma jí není cizí. A že na rozdíl od všech těch pseudospisovatelů a pseudobestsellerů, opravdu umí psát. Všechny její příběhy jsou psané lidským a srozumitelným způsobem, časově jí všechno sedí, nestane se, že by rozehrála příběh a chyběla pointa, umí nadávkovat správnou dávku emocí a v podstatě když na to příjde, nikoho nešetří a tím její příběhy působí, abych použila výraz z téhle knihy autenticky...Knihu vřele doporučuji.

11 24.11.2016