Richard Skolek
komentáře u knih

Letní kraťasy jsou povídkovou sbírkou čtyř autorek. Kniha zatím vyšla pouze elektronicky a je ke stažení zdarma, autorky přitom zdůrazňují, že se ony i všichni spolupracovníci vzdali honoráře – spokojený čtenář má případně podpořit dětský hospic Dům pro Julii. Na Databázi knih mají v tuto chvíli Letní kraťasy devadesát pět procent a spoustu nadšených hodnocení, při pozornějším pohledu ale člověku neujde, že drtivá většina je přímo od autorek nebo od lidí, kteří se na vzniku knihy nějakým způsobem podíleli. Jak to tedy je? Jde o bohulibý počin a o texty, které by klidně mohly vyjít i klasickým způsobem, nebo o rozporuplnou marketingovou strategii, která má slabšímu dílu přitáhnout alespoň nějaké čtenáře?
Povídka „Díky ti, Franzisko“ od Miriam Blahové příběhově není marná, řemeslně je ale jednoznačně nejslabší. V textu je jedna krkolomná formulace za druhou, autorka navíc pořád dokola chybně uvozuje přímou řeč. U trojice Anet, Adam a Aleš, která se často objevuje společně, si také člověk vzpomene na známou zásadu o pojmenovávání postav – jak se zmatený čtenář rychle přesvědčí, její nedodržování je poměrně nepříjemné, zvláště když jsou daná jména i stejně dlouhá.
„Teorie prvního polibku“ od Theresy Black vypadá o poznání lépe – text je daleko vyzrálejší a zajímavější, na začátku navíc také velmi vtipný, ačkoliv to se později vytrácí. Slibně rozjetý děj ovšem naprosto nepochopitelně končí v půli, jako by se blížil deadline nebo jako by si autorka jeden den řekla, že už ji to prostě nebaví. Marně přemýšlím, kdy jsem viděl náhodnější a uspěchanější konec. Je to podobné, jako bychom úspěšně zničili Prsten moci a zbytek děje sfoukli dvěma odstavci.
„Jinolický trip“ Jany Jánské se odehrává v alternativní realitě, kde nadržené náctileté dívky neustále manicky odhazují svršky a agresivně se vnucují chlapcům. Slovo „trip“ se hodí, příběh je hodně překomplikovaný a na logiku se v něm nehraje – první půlka je řetězec extrémně nepravděpodobných náhod, v druhé už se kauzalita ani nepředstírá a věci se prostě dějí.
„Klíčové rozhodnutí“ od Sarah Parsley je řemeslně i příběhově nejlepší, a to s velkým náskokem. Na konci se sice všechno vyřeší přehnaně rychle a jednoduše, celkově jde ale o dobře napsaný text s příběhem, který zaujme a člověk se u něj nechytá za hlavu. Je to pravděpodobně také jediná povídka, kterou by byl „standardní“ nakladatel ochoten vydat tiskem.
Sbírku čtyř romantických příběhů uzavírá pohádka „Tlapka a Hvězdička“ od Šárky Hieke, která se sem nehodí ani žánrem, ani cílovou skupinu, ani tématem. Rozhodnutí zařadit ji do této knihy je záhadnější než průměrný díl Akt X a není nijak objasněno, autorka navíc není uvedená na přebalu, na konci na rozdíl od ostatních nemá medailonek, a vypadla dokonce i z tiráže. Napadá mě snad jen to, že omylem napsala něco úplně jiného, ale měla už slíbené, že v knize bude.
Co se týče úpravy, je potřeba velmi pochválit nadstandardní korekturu, překlepů je v textu jen pár, což zvláště u knihy zadarmo překvapí a potěší. Redakční práce je naopak naprosto nedostatečná, zjevně neproběhla ani poctivá mravenčí práce, kdy by se šlo větu po větě, ani celková konzultace příběhů, která by většinu zmíněných problémů snadno vyřešila. Vezmeme-li v úvahu, že se jedná o začínající autorky, tady to nakladatel trestuhodně podcenil. Zcela odbyté je bohužel i formátování elektronické knihy – chybí interaktivní kapitoly, aby se mezi příběhy dalo jednoduše přepínat, ve druhé povídce se neustále mění barva písma, nezobrazují se drobné typografické ilustrace apod. Jsou to drobnosti, jedná se ale o věci, které bych uměl udělat i já, takže jsou jasným dokladem, že knize žádná přehnaná péče věnována nebyla. A je to škoda – žádná z povídek není vysloveně strašlivá a věřím, že nás autorky třeba časem příjemně překvapí. Tady je ovšem nakladatel nechal ve štychu.
Zkrátka a dobře – na Dům pro Julii přispějte, Letní kraťasy si ale můžete nechat ujít.


Spánek rozumu plodí příšery od Aleše Palána. Naprosto úchvatný rozhovor s Janem Konvalinkou. Pokud se na podobné knihy stejně jako já díváte s nedůvěrou a raději si vybíráte beletrii, věřte, že tahle za váš čas stojí.
"Jenom bych byl opatrnej před tím radostným hlásáním konce starého, podlého světa. Objevuje se totiž stále více textů aktivistů různých politických směrů, kteří ze současné krize obviňují náš západní, přesněji globální liberální systém a horují pro to, aby se tato krize stala začátkem nějakého nového, nepříliš jasně definovaného ekonomického a společenského pořádku. (...)
Považuju to za velmi nebezpečné a velmi hloupé. Naši současnou krizi nezpůsobil ani Rotschild, ani vrahové z Wall Streetu, ani globální liberální ekonomický systém. Začala vinou příšerných hygienických standardů na tržišti ve Wuhanu, které by v žádné liberální západní zemi nemohly před zdravotní službou obstát ani pět minut. Nebyla způsobena hltavostí západního světa a jeho touhou po zisku, ale velmi prastarými kulinářskými zvyklostmi v zemi, kde se pojídání exotických tvorů z pověrečných důvodů považuje za součást národního dědictví. A nerozšířila se vinou nevládních organizací nebo liberálních médií, ale vinou totalitního režimu, zvyklého utajovat nepříjemné skutečnosti a umlčovat lidi, kteří o nich mluví. Ve skutečnosti seniory v Lombardii, v New Yorku a jinde nezabíjí globální liberální systém, ale naopak pozůstatky středověké despocie kombinované s přežívající totalitní ideologií 20. století a mizernými hygienickými standardy."


Pět hvězd dávám především za seriál, kniha samotná je dost nevyrovnaná. Autoři to pojali velmi kreativně, čtenář se tak často dozví i věci, které v seriálu vůbec nebyly, což fanoušky jistě potěší; zhruba stejně časté jsou ovšem i pasáže, kde jsou původní dialogy upraveny tak neobratně, že bych dal přednost doslovnému přepisu.


S mnohými myšlenkami a postoji souzním a považuju je za rozumné, autor ale píše takovým stylem, že by mu člověk jednu vrazil.


Čte se to stále moc dobře, plynutí děje se ale začíná nepříjemně zpomalovat. Dění v obou hlavních "táborech" připomíná seriál Beverly Hills 90210, na můj vkus je toho přes míru. Velmi nepříjemné je i to, že od závěru minulého dílu víme, co musí přijít, ale čekáme na to opět stovky stran, během nichž se toho, alespoň subjektivně, moc nestane. Slabinou je pro mě i "devalvace" kouzel a magie – v tomto světě samozřejmě dává smysl, že spolu lidé podobné věci sdílí, přesto se nelze zbavit dojmu, že má každý druhý po kapsách nějaký magický artefakt nebo vládne nějakou superschopností.


Výrazně filozofičtější než první díl, ale stejně milé a uklidňující. Zásadním otázkám lidské existence se samozřejmě věnuje řada autorů, málokdo to ovšem dokáže podat tak stravitelně a "hřejivě" jako Chambersová. A přitom to není banální, nejsou tu žádné "rychlotipy" ani návody na štěstí. Oceňuji i to, že autorka v textu opět dodrží slib, který dá čtenáři ve věnování:
"For anybody who doesnt know where theyre going."


K naprosté většině knih se nevracím, toto dílo mě ovšem nepřestává fascinovat. Zpočátku vypadá "jen" jako akční sci-fi s dobře promyšlením světem, brzy se však přeladí na překvapivě filozofickou notu. Všechno tu dává smysl, všechno má logické zdůvodnění a armáda je vylíčena tak, že by do ní člověk hned vstoupil. Autor také věnuje hodně prostoru různým vojenským a politickým úvahám, které jsou z mého pohledu nejzajímavější, neboť čtenáře opakovaně nutí k hlubšímu zamyšlení nad vlastními hodnotami.
P. S.: skvělý je i film, který se děje knihy drží relativně věrně, používá ho ovšem ke zcela opačnému poselství – místo oslavy vojenství jde o satiru. Traduje se dokonce, že režisér Paul Verhoeven tento aspekt podtrhnul tím, že si do hlavních rolí záměrně vybral nadpozemsky krásné, ale herecky neobratné aktéry.


Z předchozích čtení jsem si odnesl dojem, že jde o nejhorší díl celé série, který je potřeba přetrpět, napotřetí se mi ovšem líbil stejně jako ty předchozí. Je to zřejmě hodně ovlivněno tím, jestli člověk ví, co má čekat. Polovina postav tu chybí (a je to navíc ta čtenářsky atraktivnější polovina) a tempo vyprávění se po neuvěřitelném crescendu třetího dílu výrazně zpomaluje, to je pravda. Subjektivně také člověk může mít pocit, že se toho za celou dobu vlastně moc nestane, zásadní události a zvraty tu jsou, ale jsou jaksi tlumené, což je dost možná způsobeno tím, že je tu hodně nových postav, na nichž nám zatím moc nezáleží. Kniha je ovšem slabá opravdu jen ve srovnání s předchozím dílem, jinak myslím stále hravě překonává většinu konkurence.


Kouzelná dětská kniha, která mě neuvěřitelně bavila. Jde o přímočarý, ale překvapivě vtipný a nápaditý dobrodružný příběh, co rozhodně neurazí ani dospělého. A svět, ve kterém se vše odehrává, je skutečně čarovný a roztomilý, od zákeřného masožravého zelí přes průzkumníky, co se starají hlavně o to, jestli mají patřičně navoskovaný knír, až po pohotovostní mátové dortíky a placatky s horkou čokoládou.


Vrchol celé ságy a Martinův magnum opus, který obávám se již nepřekoná (jakkoliv by si to jistě všichni jeho čtenáři přáli). Zvláště druhá polovina této knihy je ve znamení neuvěřitelného crescenda, kde se na čtenáře valí jedna zásadní událost za druhou. Samý zvrat, samá šokující scéna, co chvíli se naprosto zamíchá kartami. Úchvatný čtenářský zážitek.


Rozhodně nejlepší kniha celé trilogie, ale pachuť z nepřesvědčivých předchozích dílů už nezmizí. Úplně zlé to nebylo, ale jsem velmi rád, že mám tuhle sérii za sebou a můžu se pustit do něčeho lepšího.


Bez nadsázky jeden z nejlepších příběhů, co jsem kdy četl. Jestli Robert Kirkman něčím vyniká, je to práce s tempem a rytmem vyprávění, čtenář se tady ani na chvíli nenudí. Rychlejší díly střídají pomalejší, násilí střídá reflexe, části zaměřené na skupinu jako celek střídají ty komornější a osobnější. Prohlédnout strukturu příběhu není nijak těžké postavy putují postapokalyptickým světem, pak najdou bezpečný úkryt, potom zjistí, že má nějakou slabinu, a nakonec ho musí opustit a začít zase od začátku Kirkman je ale velmi nápaditý. Každý úkryt je jiný a naši hrdinové jsou v něm jinak dlouho, každá větší skupina nepřátel, na kterou narazí, se výrazně liší od všech ostatních, každá část komiksu má jiný náboj a nádech. Nikdy jsem neměl pocit, že by se něco opakovalo nebo že by byl příběh uměle prodlužován, a kdykoliv jsem začal mít dojem, že už mě nic nepřekvapí, přišel nějaký šok.
Úžasní jsou i hrdinové. Na to, že jde o komiks, se autorovi podařilo přijít s množstvím překvapivě komplexních postav, které si člověk oblíbí. Vyvíjí se jak jednotliví hrdinové, tak i skupina jako celek na začátku jsou všichni dost naivní a důvěřiví, postupně se z nich ale stávají zvířata, která následně těžko hledají cestu zpět k lidství. Kirkman se důsledně věnuje traumatům, která s sebou přežití v tomto nelítostném světě nese a s nimiž se každá z postav vyrovnává po svém. Právě pomalejší a komornější části, kdy se hrdinové zamýšlejí nad tím, kým vlastně jsou, komiks neuvěřitelně pozvedávají.
Nakonec musím ještě vyzdvihnout tón vyprávění. Jako celek je to samozřejmě velmi temné a tragické, zároveň je tu ale dost humoru a nechybí řada pěkných chvilek (což je další podstatný důvod, proč se člověk s postavami sžije).
P. S.: pokud s komiksem váháte kvůli seriálu, nejzásadnější body jsou většinou stejné, ale hodně věcí je tu jinak. Ačkoliv budete ochuzeni o některá překvapení, je to přece jenom odlišný příběh. Rozhodně stojí za to a z mého pohledu je o poznání lepší, především co se týče zmiňovaného vypravěčského tempa zatímco v seriálu je často několik vyčkávacích dílů, kde se nic nestane, komiks jde neustále dopředu.


Bez nadsázky jeden z nejlepších příběhů, co jsem kdy četl. Jestli Robert Kirkman něčím vyniká, je to práce s tempem a rytmem vyprávění, čtenář se tady ani na chvíli nenudí. Rychlejší díly střídají pomalejší, násilí střídá reflexe, části zaměřené na skupinu jako celek střídají ty komornější a osobnější. Prohlédnout strukturu příběhu není nijak těžké postavy putují postapokalyptickým světem, pak najdou bezpečný úkryt, potom zjistí, že má nějakou slabinu, a nakonec ho musí opustit a začít zase od začátku Kirkman je ale velmi nápaditý. Každý úkryt je jiný a naši hrdinové jsou v něm jinak dlouho, každá větší skupina nepřátel, na kterou narazí, se výrazně liší od všech ostatních, každá část komiksu má jiný náboj a nádech. Nikdy jsem neměl pocit, že by se něco opakovalo nebo že by byl příběh uměle prodlužován, a kdykoliv jsem začal mít dojem, že už mě nic nepřekvapí, přišel nějaký šok.
Úžasní jsou i hrdinové. Na to, že jde o komiks, se autorovi podařilo přijít s množstvím překvapivě komplexních postav, které si člověk oblíbí. Vyvíjí se jak jednotliví hrdinové, tak i skupina jako celek na začátku jsou všichni dost naivní a důvěřiví, postupně se z nich ale stávají zvířata, která následně těžko hledají cestu zpět k lidství. Kirkman se důsledně věnuje traumatům, která s sebou přežití v tomto nelítostném světě nese a s nimiž se každá z postav vyrovnává po svém. Právě pomalejší a komornější části, kdy se hrdinové zamýšlejí nad tím, kým vlastně jsou, komiks neuvěřitelně pozvedávají.
Nakonec musím ještě vyzdvihnout tón vyprávění. Jako celek je to samozřejmě velmi temné a tragické, zároveň je tu ale dost humoru a nechybí řada pěkných chvilek (což je další podstatný důvod, proč se člověk s postavami sžije).
P. S.: pokud s komiksem váháte kvůli seriálu, nejzásadnější body jsou většinou stejné, ale hodně věcí je tu jinak. Ačkoliv budete ochuzeni o některá překvapení, je to přece jenom odlišný příběh. Rozhodně stojí za to a z mého pohledu je o poznání lepší, především co se týče zmiňovaného vypravěčského tempa zatímco v seriálu je často několik vyčkávacích dílů, kde se nic nestane, komiks jde neustále dopředu.


Bez nadsázky jeden z nejlepších příběhů, co jsem kdy četl. Jestli Robert Kirkman něčím vyniká, je to práce s tempem a rytmem vyprávění, čtenář se tady ani na chvíli nenudí. Rychlejší díly střídají pomalejší, násilí střídá reflexe, části zaměřené na skupinu jako celek střídají ty komornější a osobnější. Prohlédnout strukturu příběhu není nijak těžké postavy putují postapokalyptickým světem, pak najdou bezpečný úkryt, potom zjistí, že má nějakou slabinu, a nakonec ho musí opustit a začít zase od začátku Kirkman je ale velmi nápaditý. Každý úkryt je jiný a naši hrdinové jsou v něm jinak dlouho, každá větší skupina nepřátel, na kterou narazí, se výrazně liší od všech ostatních, každá část komiksu má jiný náboj a nádech. Nikdy jsem neměl pocit, že by se něco opakovalo nebo že by byl příběh uměle prodlužován, a kdykoliv jsem začal mít dojem, že už mě nic nepřekvapí, přišel nějaký šok.
Úžasní jsou i hrdinové. Na to, že jde o komiks, se autorovi podařilo přijít s množstvím překvapivě komplexních postav, které si člověk oblíbí. Vyvíjí se jak jednotliví hrdinové, tak i skupina jako celek na začátku jsou všichni dost naivní a důvěřiví, postupně se z nich ale stávají zvířata, která následně těžko hledají cestu zpět k lidství. Kirkman se důsledně věnuje traumatům, která s sebou přežití v tomto nelítostném světě nese a s nimiž se každá z postav vyrovnává po svém. Právě pomalejší a komornější části, kdy se hrdinové zamýšlejí nad tím, kým vlastně jsou, komiks neuvěřitelně pozvedávají.
Nakonec musím ještě vyzdvihnout tón vyprávění. Jako celek je to samozřejmě velmi temné a tragické, zároveň je tu ale dost humoru a nechybí řada pěkných chvilek (což je další podstatný důvod, proč se člověk s postavami sžije).
P. S.: pokud s komiksem váháte kvůli seriálu, nejzásadnější body jsou většinou stejné, ale hodně věcí je tu jinak. Ačkoliv budete ochuzeni o některá překvapení, je to přece jenom odlišný příběh. Rozhodně stojí za to a z mého pohledu je o poznání lepší, především co se týče zmiňovaného vypravěčského tempa zatímco v seriálu je často několik vyčkávacích dílů, kde se nic nestane, komiks jde neustále dopředu.


Bez nadsázky jeden z nejlepších příběhů, co jsem kdy četl. Jestli Robert Kirkman něčím vyniká, je to práce s tempem a rytmem vyprávění, čtenář se tady ani na chvíli nenudí. Rychlejší díly střídají pomalejší, násilí střídá reflexe, části zaměřené na skupinu jako celek střídají ty komornější a osobnější. Prohlédnout strukturu příběhu není nijak těžké postavy putují postapokalyptickým světem, pak najdou bezpečný úkryt, potom zjistí, že má nějakou slabinu, a nakonec ho musí opustit a začít zase od začátku Kirkman je ale velmi nápaditý. Každý úkryt je jiný a naši hrdinové jsou v něm jinak dlouho, každá větší skupina nepřátel, na kterou narazí, se výrazně liší od všech ostatních, každá část komiksu má jiný náboj a nádech. Nikdy jsem neměl pocit, že by se něco opakovalo nebo že by byl příběh uměle prodlužován, a kdykoliv jsem začal mít dojem, že už mě nic nepřekvapí, přišel nějaký šok.
Úžasní jsou i hrdinové. Na to, že jde o komiks, se autorovi podařilo přijít s množstvím překvapivě komplexních postav, které si člověk oblíbí. Vyvíjí se jak jednotliví hrdinové, tak i skupina jako celek na začátku jsou všichni dost naivní a důvěřiví, postupně se z nich ale stávají zvířata, která následně těžko hledají cestu zpět k lidství. Kirkman se důsledně věnuje traumatům, která s sebou přežití v tomto nelítostném světě nese a s nimiž se každá z postav vyrovnává po svém. Právě pomalejší a komornější části, kdy se hrdinové zamýšlejí nad tím, kým vlastně jsou, komiks neuvěřitelně pozvedávají.
Nakonec musím ještě vyzdvihnout tón vyprávění. Jako celek je to samozřejmě velmi temné a tragické, zároveň je tu ale dost humoru a nechybí řada pěkných chvilek (což je další podstatný důvod, proč se člověk s postavami sžije).
P. S.: pokud s komiksem váháte kvůli seriálu, nejzásadnější body jsou většinou stejné, ale hodně věcí je tu jinak. Ačkoliv budete ochuzeni o některá překvapení, je to přece jenom odlišný příběh. Rozhodně stojí za to a z mého pohledu je o poznání lepší, především co se týče zmiňovaného vypravěčského tempa zatímco v seriálu je často několik vyčkávacích dílů, kde se nic nestane, komiks jde neustále dopředu.


Bez nadsázky jeden z nejlepších příběhů, co jsem kdy četl. Jestli Robert Kirkman něčím vyniká, je to práce s tempem a rytmem vyprávění, čtenář se tady ani na chvíli nenudí. Rychlejší díly střídají pomalejší, násilí střídá reflexe, části zaměřené na skupinu jako celek střídají ty komornější a osobnější. Prohlédnout strukturu příběhu není nijak těžké postavy putují postapokalyptickým světem, pak najdou bezpečný úkryt, potom zjistí, že má nějakou slabinu, a nakonec ho musí opustit a začít zase od začátku Kirkman je ale velmi nápaditý. Každý úkryt je jiný a naši hrdinové jsou v něm jinak dlouho, každá větší skupina nepřátel, na kterou narazí, se výrazně liší od všech ostatních, každá část komiksu má jiný náboj a nádech. Nikdy jsem neměl pocit, že by se něco opakovalo nebo že by byl příběh uměle prodlužován, a kdykoliv jsem začal mít dojem, že už mě nic nepřekvapí, přišel nějaký šok.
Úžasní jsou i hrdinové. Na to, že jde o komiks, se autorovi podařilo přijít s množstvím překvapivě komplexních postav, které si člověk oblíbí. Vyvíjí se jak jednotliví hrdinové, tak i skupina jako celek na začátku jsou všichni dost naivní a důvěřiví, postupně se z nich ale stávají zvířata, která následně těžko hledají cestu zpět k lidství. Kirkman se důsledně věnuje traumatům, která s sebou přežití v tomto nelítostném světě nese a s nimiž se každá z postav vyrovnává po svém. Právě pomalejší a komornější části, kdy se hrdinové zamýšlejí nad tím, kým vlastně jsou, komiks neuvěřitelně pozvedávají.
Nakonec musím ještě vyzdvihnout tón vyprávění. Jako celek je to samozřejmě velmi temné a tragické, zároveň je tu ale dost humoru a nechybí řada pěkných chvilek (což je další podstatný důvod, proč se člověk s postavami sžije).
P. S.: pokud s komiksem váháte kvůli seriálu, nejzásadnější body jsou většinou stejné, ale hodně věcí je tu jinak. Ačkoliv budete ochuzeni o některá překvapení, je to přece jenom odlišný příběh. Rozhodně stojí za to a z mého pohledu je o poznání lepší, především co se týče zmiňovaného vypravěčského tempa zatímco v seriálu je často několik vyčkávacích dílů, kde se nic nestane, komiks jde neustále dopředu.


(SPOILER) Zápletka je jednoduchá Jess přijíždí za svým bratrem Benem do Paříže s tím, že u něj pár dní zůstane, Ben ovšem zmizel. V celém domě panuje zvláštní atmosféra a ostatní nájemníci jsou povětšinou velmi nepřátelští. A jak Jess po bratrovi pátrá, zjišťuje, že nic není takové, jak se zdá. Docela dobré, ne? Kniha ale na všech úrovních naprosto selhává.
Nejprve k samotné záhadě. V jádru je dobrý nápad, ale zpracování je dost nešťastné. Příběh je vyprávěný jak Jess, tak několika nájemníky, kteří ví, co se stalo, ve vnitřních monolozích se ovšem strategicky cenzurují tak, abychom se velice dlouho nic nedozvěděli. První polovinu knihy je to samé byl tam on, ale nedozvíme se kdo, stalo se to, ale nedozvíme se co. Působí to uměle a křečovitě a brzy to čtenáře začne rozčilovat.
Samotné pátrání pak představuje další zásadní zklamání. Záměrně jsem ho dal do uvozovek, protože Jess v podstatě nijak nepátrá. Nedočkáme se žádných dedukcí, žádných chytrých úvah, nic podobného tu není. Hrdinka zmateně bloudí sem a tam a občas potká někoho, kdo ji navede správným směrem, jindy zafunguje deus ex machina a odněkud v tu pravou chvíli vypadne nějaký vzkaz či dopis. Nejvíc potom Jess pomáhá to, že je kleptomanka a krade doslova při každé příležitosti, takže během svého řádění omylem zcizí několik důležitých věcí.
Ideální rozhodně není ani budování napětí. Autorka se snaží šlapat na plyn už od začátku, klíčová událost ovšem přijde až v polovině knihy a předtím se příběh nemůže rozjet, takže přichází jakási bizarní hra se čtenářem. K hrdince jde strašidelný muž, co má v ruce něco kovového, ale v další kapitole zjistíme, že je to jen pouzdro na mobil; hrdince se do ramene zabodne něco ostrého, v další kapitole zjistíme, že na ni jen skočila kočka; hrdinku někdo zamkne ve sklepě, v další kapitole zjistíme, že jenom neumí otvírat dveře (to není nadsázka, ale skutečná situace z knihy). Když se něco podobného stane popáté, i intelektuálně slabší čtenář pochopí, že se nemusí vzrušovat, a tahle hra na falešné napětí ho začne velmi rychle iritovat.
Když jsme u toho vůbec nerozumím tomu, proč autorka nezačala onou zmiňovanou klíčovou událostí. Z vypravěčského hlediska by to bylo mnohem logičtější řešení a jsem přesvědčen, že většina spisovatelů by ho zvolila zcela automaticky, a pokud ne, doporučil by jim to redaktor. Takto je první polovina v podstatě zbytečná, kromě pár stran je to naprostá vata, která sice pěkně plyne, ale kdyby v knize nebyla, o nic důležitého bychom nepřišli.
A co teprve postavy! Chybí kdokoliv, kdo by byl alespoň trochu sympatický. Opravdu, těžko si představit odpornější skupinu individuí. Několikrát jsem se také musel ujistit, že knihu opravdu napsala žena, protože právě ženy tady dostávají naloženo obzvlášť ty starší jsou kruté ledové královny, ty mladší zase velmi hloupé a absurdně nadržené. Hlavní hrdinka se bojí, že je její bratr po smrti, přesto si nikdy nezapomene všimnout, že jeho kamarád má sexy chlupatou hruď a jeho spolupracovník má úchvatné blond kadeře, se kterými by se daly dělat věci.
Pánbůh s námi a Foley pryč.

(SPOILER) Western, v němž nejde o zlato, ale o fosilie. Je tu všechno – ospalá městečka, desperáti, indiáni, přestřelky i zrady. Hlavní postavou je student William Johnson, který se nechtěně zapojí do tzv. "války o kosti" – soupeření dvou paleontologů Copea a Marshe. Johnson je sice stejně jako většina děje fiktivní, Cope s Marshem ovšem opravdu existovali a dělali si těžko uvěřitelné naschvály. Kniha se někde může zdát přehnaná, autor se však podle všeho držel zpátky. Cope s Marshem se neštítili pomluv, podplácení ani krádeží kostí; v některých případech dokonce fosilie raději zničili, než aby je přenechali svému rivalovi. Někdy mezi jejich pomocníky došlo i ke střelbě.
Soupeření nakonec oba finančně i lidsky zruinovalo, dohromady ovšem objevili a popsali téměř sto čtyřicet nových druhů dinosaurů a významně přispěli k popularizaci paleontologie.


Někdy vtipné, jindy hořké, po celou dobu každopádně velmi autentické a silné. Přesto mi tam něco chybělo. O knize jsem několikrát slyšel, že jde o první český lesbický román, a právě tahle vrstva působila v rámci celku poněkud odtrženě. Úplně to samé by se totiž hrdince mohlo stát s mužem, sexuální orientace vlastně v příběhu jako takovém nehrála roli. Což samozřejmě neznamená, že by zároveň nemohlo jít o první český lesbický román, ani to není chyba autorky, jen to ve mně vytvořilo trochu jiná očekávání.


Občas absurdní, občas nepříjemně realistické, i v dnešní době překvapivě vtipné.
"Já sám nevím, kolik mám mít mužů v pluku, poněvadž mně neposlali žádných direktiv. Dostal jsem rozkaz sestavit pluk, tak jsem ho sebral. Ten má kamaráda, ten také, a tak to rostlo. Až jich bude moc, nazvu to třebas brigádou. Kam proti nám kozáci."
