Rilian komentáře u knih
Dočetl jsem celou trilogii. Hrůza. První díl je plný gramatických a stylistických chyb. O ději se raději ani nebudu vyjadřovat. Absolutně nedoporučuji.
Těžko hodnotit jako knihu. Lze uvažovat o překladu celé kroniky, jednotlivých pasážích a jejich faktografické přesnosti, ale přidržíme-li se latinského originálu a celé dílo budeme hodnotit jako historický pramen, pak význam celé kroniky nelze bagatelizovat. Kronika obsahuje mnohé zajímavosti z celého říšského prostředí. Zejména cenné jsou pasáže o východních územích, tedy i české země. V některých případech Thietmar doplňuje Kosmu. Při popisu slovanského prostředí se autor snaží vysvětlit původ mnoha vlastních jmen či jednotlivých rituálů, vesměs chybně, což svědčí o Thietmarově zájmu o východní slovanské oblasti a způsobu myšlení středověkého vzdělance.
Je fajn, že k této problematice vyšla samostatná publikace, protože v českém prostředí je spíše součástí větších syntéz.
Problémem této knihy je ovšem její brožurový formát i styl psaní. Většinu informací z této knihy získám pohodlně po přečtení anglické nebo německé Wikipedie. Téma je velice zajímavé, ale dle mého názoru přesahuje možnosti autora.
Rychlá reakce na dolní příspěvek vlkodlaqa - racionálně uvažující člověk hledá v literatuře, aby si utvořil vlastní názor, a poupravil si, z poučených zdrojů, poněkud zkratkovitý či zabarvený mediální obraz. Pokud se u nás přes noc vylíhne milion znalců tak složité problematiky jako jsou dějiny a současnost islámu, pak je to určitě podezřelé, a racionální člověk nečiní ukvapené závěry, nýbrž si hledá věrohodné zdroje.
Publikace přináší výběr nejčastěji citovaných pojmů o světě islámu. Autor se nesnaží stranit ani jedné straně, zkrátka poučeně říká, tak nebo onak to zkrátka je, berte nebo ne. Samozřejmě na několika místech upozorní, že je rozdíl mezi psanou verzí a realitou (např. v otázkách džihádu, jehož válečnickou stránku vyzdvihují radikálové a odpůrci islámu). Někdy bych ovšem uvítal delší popis, ale pro základní orientaci naprosto dostačuje.
Publikace, která mě velice překvapila. Ukazuje, že ani takto zdánlivě drobné téma není zcela vytěžené. Kniha se samozřejmě s ohledem na nakladatelství orientuje na Havlíčkobrodsko, Lipnici a Okrouhlici. V tomto duchu ovšem úvodní Čornejova studie převyšuje ostatní. Petr Čornej při svém rozsahu zařazuje stížný list do celoevropského kontextu, přičemž ovšem další studie, např. o Benešovi z Kocourkova působí trochu "regionálně". Tím samozřejmě témata neshazuji, pouze mi připadá trochu neumělé prolnutí regionální a celoevropské historie. Jinak publikace přináší řadu zajímavých informací.
Zajímavá studie k mohylovým pohřebištím, které se na našem území objevují z neznámého důvodu převážně v jižních Čechách.
Doposud v mnoha ohledech nepřekonaná a často citovaná práce!
Četl jsem ji už hodně dávno, ale pamatuji dobrý pocit z ní. Je fakt, že mi bylo osmnáct, ale alespoň se nejednalo o jednu z těch fantasmagorickou publikacích, jakých o Templářích vznikají desítky. Pěkně se čte, ale úvahy o relikviích je třeba vždy brát s rezervou.
Na rozdíl od mnohých, jsem knihu neměl jako povinnou četbu. Četla nám z ní učitelka na prvním stupni, a později jsem si knihu přečetl sám. Velice se mi líbila. Štorch byl nejen učitelem, ale také vynikajícím spisovatelem, který do svých knih zahrnul i dobové znalosti o mladém paleolitu. Nezapomenutelná je pro mě kapitola, kdy tlupa nemá oheň a snaží se přivést zpátky Lasičku. Zkrátka kniha, kterou by měli číst či alespoň znát i dnešní děti.
Bohužel, při četbě tohoto průvodce jsem si uvědomil, jak je celá sága naivní a vratká. Pomineme hrozný překlad, který je možná zapříčiněný špatným jazykem originálu. Historie upírských smeček je dle mého názoru jenom šermování s tisíciletími. V každé válce strany co nejdříve přizpůsobují taktiku nepříteli, teda až na rumunskou smečku, která za století nepochopila, v čem je jejich slabina. Dále asi opravdu nejsem fanda, protože nepotřebuji vědět, kolik kdo měří, nebo že Renesmé nemá ještě auto. Vybrané citáty k postavám jsou zcela nic neříkající. Prostě hodně nepovedený průvodce spíše podprůměrnou ságou. Jednu hvězdičku jsem dal, protože na záchod je to četba dobrá.
Krásný sloh a jazyk s mnoha zajímavostmi. Samozřejmě dobově politicky zabarvený, ale Kubův přínos v oblasti muzikologie a etnologie se nedá zapřít.
Knihu jsem si koupil, protože mi přišel zajímavý popis děje. Četla se velice rychle, v podstatě jsem ji přečetl za jediný den. Bohužel zbytek už tak pozitivní nebyl. Nelíbil se mi jazyk ani překlad knihy. Asi jsem i od děje čekal něco více komplikovanějšího. Prakticky by se mohlo jednat o jednu ze slabších epizod jedenáctého doktora = dobrý začátek, gradace děje do úplné krajnosti až zoufalosti, a následné ne zrovna přesvědčivé rozuzlení (v knize na posledních 10 stránkách).
Klasika bez jakýchkoliv debat, ale je pravda, že překlad za moc příliš nestojí.
Příjemné počtení klasické literatury.
K tomuto vydání jenom tolik, že jsem v něm nalezl překlepy.
Úžasné a ve své podstatě jednoduchý příběh. Právě proto autoři Asimov a Silverberg nemohou zklamat. V jejich knihách je vždy něco málo, co čtenáře překvapí nad sebou samým, že o tom nikdy nepřemýšlel. Zde je tomu kupříkladu, jakou panickou hrůzu bychom měli, kdyby se přestala střídat noc s ránem.
Jako malý jsem knihu zbožňoval. S kritickým odstupem a novými poznatky samozřejmě nadšení ubývá :-)
Velice zajímavý námět. Oproti Pánu Much zde Golding popisuje jiný typ zla, zlo nikoliv v jedinci, ale nýbrž ve společnosti. Problémem ovšem zůstává malá inteligence pozorovatele děje tj. neandrtálce, a čtenář tudíž musí číst velice pozorně.
Jako příklad lze uvést popis luku, který neandrtálci předtím nikdy neviděli. Proto, když popisuje, že vedle neandrtálce najednou vyrostla nová větev, musí si čtenář spojit, že je to vystřelený šíp, který se zabodl do kmene stromu.
Prostě posbírané články, které ve své podstatě tvrdí to samé: prezident má právo vyhlásit amnestii, Václav Havel vydal taky svoji amnestii, a všichni jsou zlý na Václava Klause.
Nevím, proč je v názvu slovo spor, když všechny články vyznívají pouze jedním směrem. Není to "spor" je to apologie a to ještě napsaná neobjektivními příznivci pana prezidenta. Zcela nerozumím smyslu poslední části publikace, kde autor prostě překopíroval oslavné maily (snad pravé) svých příznivců. To, že mi hodně lidí vyjadřuje podporu znamená, že mám automaticky pravdu?
Naprosto zbytečná kniha, jakých u pana bývalého prezidenta lze bohužel nalézt mnoho.