Romcajs komentáře u knih
Nepochopil jsem proč je první povídka Případ baskervillského psa, kde se dvě hlavní postavy již znají a ve druhé povídce se teprve seznámí. Asi bych to seřadil jinak. Nejlepší se mi zdála povídka druhá Případ ztraceného suchoplavce. Baskervillský pes mi přijde trošku až moc naivní. Že si jako předseda anglického spolku A. C. Doyla pošle pro Čecha, aby záhadu vyřešil? To je fakt sci-fi. Třetí povídka Případ Čerta č.4 řeší ještě poválečné akce nacistů, kteří se chtějí zmocnit plánů, na kterých se pracovalo za války v jedné z pražských továren. I když dobře napsané, tak moc nemusím. Andělův přítel redaktor je v některých chvílích na můj vkus, fakt až moc přehnaně nechápavý.
Když jsem začal knihu číst, tak jsem z toho měl rozpačité pocity. Pak se děj nějak rozjel, ale myslím, že Artur C. Clarke má určitě lepší počiny.
Zane Grey je výjimečný spisovatel příběhů z Divokého západu. Příběh je napínavý a jeho popis situací, přírody a postav je nezaměnitelný. Všem kdo tento druh literatury mají rádi, tuto knížku vřele doporučuji. A možná i těm kdo se zajímá o dějiny USA, přírodu a romantiku.
Celou knížku jsem měl takový divný pocit, že to není to pravé. Že tam je něco, co mi úplně nesedí. Možná je to v překladu, ale spíš je to prostě tak napsané. Takové mi to přišlo naivní dílko. Je to starý překlad, ale staré knížky čtu také a v nich mi to takové nepřijde. Vůbec není popsané jak k závěru dospěl, asi se mu to asi zdálo ve snu. Nebo prostě z ničeho nic měl vidění. Zkusím si přečíst ještě jiného Lipena a uvidím.
Klasika E.A. Poa. Osobně nemám rád krátké povídky, takže mě tato kniha příliš nezaujala. Nicméně pár povídek bylo zajímavých. Klasika Jáma a kyvadlo, Na slovíčko s mumií, černý kocour, maska červené smrti aj Naopak se mi některé příliš nelibily jako Ďábel ve zvonici, Pád do Malstromu, Muž davu ... Je asi dobré si tuto knihu alespoň jednou za život přečíst, ale rozhodně ji do své knihovny nezařadím.
Když jsem začal knihu číst a dozvěděl jsem se, že je o českých tulácích v daleké Americe, neočekával jsem od toho mnoho. Nicméně do knihy jsem se začetl a docela mě to chytlo. Určitě si ji zařadím do své knihovny a to hlavně kvůli popisům tehdejší Ameriky, které se mi zdají jedinečné.
Pokud se chce někdo dozvědět více o velikém spisovateli, ať neváhá a určitě sáhne po této knize.
S chutí jsem se pustil do čtení, ale tak nudný ,,cestopis" jsem ještě nečetl. Byl jsem hodně zklamaný. Možná je to tím, že jsem se na to tak těšil. Samé popisování a hodnocení tamních politických zřízení.
Osobně nemám Maigreta moc rád. Nicméně tyto dvě detektivky jsem četl se zaujetím.
Myšlenkový a informační nářez. Plno věcí ani nechápu. Souček byl fakt kapacita. Nicméně kniha se mi vzhledem k okolnostem četla těžko. Přečetl jsem do konce, ale musím říct, že nic pro mně.
Četl jsem s chutí, nicméně všechny ty technické popisky, jsou pro mně ubíjející. Příběh i dějová kostra jsou dobré, ale děj v podstatě začíná až na straně 80 a dál je text prokládán pro mne dalším zbytečných popisování čehokoli. Pro technicky založeného čtenáře to může být vskutku lahůdka. Je tu vidět krásný rozdíl mezi vědomostmi tehdy a teď.
Dobře napsaná knížka o kaktusech. To i přes to, že již uběhl nějaký čas od její vydání. Možná je to díky jednomu z autorů a to panu Peleškovi, což je zahradnický pojem. I když v obrazové části možná mohlo být o jednotlivých druzích napsáno trošku víc o pěstování. Taky jsem zde nenašel kaktus, který jsem hledal. Ale to může být moje chyba, že jsem jej nepoznal.
Docela dobrá detektivka, ale nějak jsem se do ní nemohl začíst. Neudržela mě ve střehu a myšlenkama jsem byl pořád někde jinde a ne v ději knihy. Možná můj problém? Možná ne? Dům s tajnýma chodbama a místnostma, slepí co nejsou slepí, charita co není chrita. Úplně mi to asi nesedlo.
Pět strašidelných povídek z 19. století, z nichž nejlepší mi přišla ta poslední (Carmilla), což je klasický příběh o upírech. Povídky nejsou nejhorší, ale za mě je tento literární počin lehce zapomenutelný.
Krásný přehled českými erby se základními popisky jednotlivých rodů. Takových knih je málo. Pro zájemce heraldiky je to jedinečný, jednoduchý seznam českých pánů a jejich erbů a na každém z nás je pak, zda bude dál pátrat a rozšiřovat si vědomosti naší historie, či mu informace z této knihy postačí.
Pokračování popisů fantaskního světa vymyšleného autorem, pro kterého je důležitější popsat jeho představy, než pobavit čtenáře dějem.
Kniha pěkně komentuje jednotlivé fáze tvorby autora, jeho spolupráci a vliv ostatních umělců, vznik a okolnosti vzniku jednotlivých děl i s ilustracemi.
Kniha mě překvapivě zklamala. Příběh je psaný skutečně pro děti od 10 let. Krátké věty, hrozné dialogy. Možná je to překladem, možná zkrácením textu, což je v knize poznamenáno. Nemohl jsem se z žádnou postavou ztotožnit a co tam vyvádí Černý korzár?! Kvůli jeho pomstě, kolik zemřelo lidí! A nač by vymýšlel jak vyhrát s nějakým mazaným plánem, když si stačí říct ,,já jsem statečný korzár a vy ubozí španělé!´´ Hrůza hrůza. Ale dočetl jsem, takže dám alespoň hvězdičku.
Komisař Maigret je jasná klasika v žánru detektivky. Dnes se obávám jsou tyto příběhy pro mne nefunkční, ničím nepoutající a možná zvětralé. Je to především Francie té doby, která mě ničím neoslovuje. Ale i styl jakým Simenon psal. Vše je strašně na vážno. Možná je tomu tak dobře, ale já myslím, že by člověku každá knížka měla přinést něco, čím by se obohatil ( vědomosti, radost, zamyšlení...) a to se u těchto příběhů alespoň u mne neděje. Jinak není co vytknout a pro milovníky tohoto spisovatele, to bude dobrý příběh. Snad jen že v mém výtisku knížky, strana číslo 111, byla bez textu, ale snad se zde tak nic zásadního neudálo.
Pěkná knížka o začátcích letů do vesmíru. Plno ilustrací družic a raket. Pro fandu do této oblasti určitě zajímavé.