Rooz komentáře u knih

Trpaslíci jsou klasickou heroickou fantasy o putování za zničením zla. Dílo mělo dle mého hlavně vykreslit trpasličí svět, představit nám jeho zvláštnosti a sílu. Alespoň já jsem si to od takto pojatého díla sliboval. Leč Heitz pro toto zřejmě není ten pravý, jeho jazyk je nezajímavý až nudný, a i když je čtivý, leckdy mám jako čtenář problém pokračovat. Do toho se přidává předvídatelnost a nalajnovanost příběhu samotného. Postavy někam míří a vůbec nepochybujete o tom, že tam také dojdou. Děj je prostý jakýchkoli zvratů, chybí mu moment překvapení a hlavně emoce. Postavy jsem si nedokázal zamilovat, mnohé pro mě byly jen loutkami plnícími předem daný účel. Život jim nebyl vdechnut. Když už se o to autor snaží, často svou snahu přehání, neustále dokola opakuje jedny a ty samé strachy či zvyklosti jednotlivých protagonistů románu a člověka to po chvíli začne až otravovat. V některých trpaslících jsem viděl spíše lidi. I jednotlivým místům, na která se postavy během svého putování dostanou, chybí ona pomyslná jiskra.

7 01.10.2011

Dosud jediná kniha, u které se u mě projevila závislost. Prostě jsem musel číst. Je zajímavé, jak různorodě je vnímána (včetně názorů, že je to plytké a "o ničem"). Zpětně musím říct (protože to byla moje první kniha od Murakamiho a od té doby jsem přečetl pár dalších), že nic lepšího a ani trochu se přibližujícího už nenapíše.

7 30.09.2011

Ačkoliv se nejedná o žádný literární zázrak, stejně jsem rád, že Sapkowski své slovo ohledně Geralta nedodržel a napsal o něm další knihu. Protože o Geraltovi si vždycky člověk rád počte. Jasně, všeobecně asi máme od pojmu "zaklínač" opravdu značně vysoká očekávání, rádi bychom si zase přečetli něco tak vynikajícího, jako jsou povídky ve sbírkách Poslední přání a Meč osudu, nicméně to, že jsme se myšlenkami i srdcem zase jednou mohli vrátit do tohoto světa je prostě uspokojující.

6 07.03.2018

Kniha čtivě a srozumitelně doplňuje mozaiku knih, které se zaměřují na různé aspekty toho, jak žít zdravěji. Rozebírá mikrobiotu - biliony bakterií, které tvoří součást superorganismu zvaného člověk - a to, co všechno ovlivňuje a mohla by ovlivňovat. Ukazuje nám ve své podstatě sílu evoluce, jak málo toho zatím víme o našem vnitřním vesmíru a kolik práce ještě na vědce čeká. Doporučuji.

6 30.08.2017

Kniha je během na dlouhou trať, čímž myslím, že se nečte úplně snadno a patří mezi ty, za něž dostanete chutné ovoce až při přečtení. Ale o to je pak sladší - ve smyslu silného dojmu z přečtené knihy. To nenacházím zase tak často, protože si spíše vybírám knihy, kdy dostávám sladké ovoce již během čtení, a tak čtu spokojeně a vytrvale. Hodně podobný dojem jsem měl u knihy Sokrates od Josefa Tomana (http://www.databazeknih.cz/knihy/sokrates-63806). Vlastně bych řekl, že ty knihy mají více společného, než by se na první pohled mohlo zdát. Napsat knihu, kde hlavní devízou hrdinů je naprosto dokonalá schopnost hrát si se slovy, výmluvnost a zjevně vysoká inteligence (v Quo Vadis je tím "hrdinou" především Chilón a ve zmíněném Sokratovi pochopitelně sám Sokrates), je podle mého soudu značně obtížný úkol. Sienkiewicz ho zvládl na jedničku stejně jako Toman a v této souvislosti mě vždy napadne ještě jedna kniha - Motlitba pro Kateřinu Horowitzovou - také dokonalá ukázka výmluvnosti. Škoda je jen to, že Tomanova Sokrata oproti Quo Vadis zná jen málokdo.

Nicméně je faktem, že Quo Vadis jde trochu dál, vykresluje svět jako nelítostné místo pro nelítostnou vládnoucí vrstvu, kde se inteligence, lidskost a láska usazuje jen velmi obtížně. Svět byl v některých dobách a místech opravdu kruté a krvavé místo a Neronův Řím mezi tato místa bezpochyby patřil.

6 19.12.2014

Po prvním dílu jsem si myslel, že si dám oddych a změním autora, jako to dělám vždycky, ale po pár stránkách Sto roků samoty jsem musel konstatovat, že to nemohu zvládnout... A opravdu, trilogii Milénium jsem doslova zhltl v kuse a ve velmi krátké době...

6 06.11.2014

Mrazivé svědectví o tragédii na K2 z roku 2008. Geniálně napsané, s nadhledem a citem. Ač někdo může mít pocit, že o tragédii si přece číst nechce, protože třeba život je tvrdý už tak dost, tak je dobré si občas připomenout, že jsme jen omylní lidé a že některé chyby se mohou stát osudnými. Doporučuji.

4 21.11.2020

Skvělá kniha, pokud si chcete udělat lepší představu o tom, jak náročné byly začátky při dobývání osmitisícovek tzv. prvovýstupy, kde nikdo prakticky ani trochu netušil, co na výpravu čeká. Už jen samotná organizace takových cest byla něčím monstrózním, kdy museli zajistit dostatek prostředků a materiálu potřebného k úspěšnému dokončení expedice, zorganizovat mraky lidí a vše přepravit na to správné místo do cizí země a nakonec do extrémní nadmořské výšky. To chtělo opravdu silné odhodlání, ale to většinou tomuto druhu bláznů nechybí... A bláznů v pravém slova smyslu, protože smrt na samotné hoře může přijít kdekoli a kdykoli.

Jediné, kde má kniha trochu hluší místa jsou popisy cest, kde je to samé séraky, traverzy, ledopády, stěny, sedla, převisy, hřebeny, trhliny, žebra, žlaby, pilíře, pole, vrcholy, úpatí, výběžky atd. a člověk si stejně neudělá ani tu nejmenší představu nejen, jak to tam vlastně vypadá, ale hlavně jak strašně obtížné je pohybovat se v takovém terénu v dané nadmořské výšce. Jako plus naopak hodnotím to málo přiložených fotografií.

PS: Pokud by vás toto téma zajímalo více a zároveň i z české a slovenské strany, pak vřele doporučuji:

České himalájské dobrodružství I a II:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1035602641-ceske-himalajske-dobrodruzstvi/dily/

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10699593340-ceske-himalajske-dobrodruzstvi-ii/dily/

a také dokument Vábenie výšok:

https://www.csfd.cz/film/519964-vabeni-vysek/komentare/

4 17.08.2019

Čtivá detektivka, která má několik ale. Předně je pro mě už nesmyslný sám název knihy - alespoň v českém překladu. Druhou věcí jsou milostné či sexuální scény, které jsou kromě traumatu z dětství naprosto nesmyslné, ději a motivům postav odporující. Třetí záležitost je neslaný nemastný páreček detektivů, kteří toho v podstatě ani vlastním intelektem moc neodhalí. Odhalování je v podstatě spíše důsledek několika náhod. Slabé.

4 16.12.2017

Celkem mě mrzí, že kniha vyznívá jako popis událostí. Není zde prostor pro postavy, vše je dopředu dané. Tedy žádný boj vědomí, vůle, přesvědčení, či jak to chcete nazvat. Napsal bych víc, ale víc by už bylo moc. Rozhodně mám raději knihy, kde se konfrontují dvě cílevědomé strany... Věhlasu knihy také jako někteří vůbec nerozumím. Spíš jde asi o jméno, co ji zvedlo z šedi...

4 20.11.2017

Spletitý a velmi čtivý příběh líčený bystrou myslí vypravěčovou. Hlavní postava, soudce Ti, postupně rozmotává klubko událostí, aby odhalil zločin. Netradiční doba i prostředí dodávají vyprávění silné osobité kouzlo. Autorův vypravěčský um, morální odkazy a postřehy životních paradoxů řadí dílo zcela jistě mezi klenoty krimi literatury. Nelze než doporučit.

4 27.09.2014

Zbývá poslední povídka, ale možná je čas rekapitulovat. Kniha je vyvážená stylově, ale nevyvážená tématicky. Možná díky tomu zvyšuje svoje šance, že si v ní každý najde to svoje, což je jistě plus pro marketing. Krátkopovídkový rozměr mně osobně příliš nevyhovuje, ale autor v některých kouscích dokazuje, že má svoji sílu a opodstatněnost. Nakonec vám ale z toho všeho stejně zbude jen hrstka obrazů a dojmů. Především zrezivělá torza zarostlá travou a pocity, že hrdinové a hrdinky obvykle poztráceli cestou to, co stejně nemohli zachránit. Ne, že by to bylo špatné, vůbec ne. Bylo by ale fajn mít možnost ukázat na ty texty, které konkrétně Vám sedí a říci - chci více - a vy byste najednou drželi novelu nebo román místo povídky.

4 21.09.2014

Z počátku se novela pozvolna a celkem vlažně rozjíždí v podobě zdánlivě prostého příběhu jedné velké lásky, v půlce se ovšem mění na dobře vykreslené psychologické drama. Ten zlom vnese do knihy novou mízu a přinutí čtenáře číst o něco málo rychleji. Sympatická novela, nad kterou se vznáší černý vykřičník v podobě poselství, které s sebou vleče...

4 05.07.2014

Minas to ve svém komentáři vystihl dobře. Kvůli první a třetí části bych osobně nemohl dát plný počet hvězd, ale to, co Asimov vytvořil v prostřední části knihy považuji za jedno z vůbec nejlepších děl science fiction...

4 30.09.2011

Určitě se v knize najdou zajímavé myšlenky i citáty, ale najde se tam i dost blábolů. Další věc je, že je kniha dost zkratkovitá. Chápu, že je to záměr, ale některé myšlenky by si zasloužily trochu hlubší rozbor. Ale co je hlavní, za šest měsíců vůbec nebudete tušit, o čem to bylo, co kniha obsahovala...

3 03.04.2020

Živoucí legenda ultramaratonů nám ukazuje, že úspěch není zárukou štěstí...

V první třetině jsem soucítil s človíčkem, který nezažil zrovna zářné dětství a dospívání, ale pral se s tím, jak jen uměl. Ve druhé třetině knihy jsem měl strach, že to dopadne jako s knihou od Killiana Jorneta, dalšího úžasného běžce, který však do knihy nedokázal vtisknout něco, za co by si ji stálo přečíst (čistě můj osobní názor). Nicméně poslední část knihy (té Scottovy) zase ukázala, že talent a úžas ostatních nad tím, co všechno dokázal nestačí pro to, abyste nalezli sami sebe, a tím knihu zase pozvedl.

3 21.10.2018

Když čtete knihu, kterou napsal člověk, jenž se v daném oboru stal legendou, tak určitě tak nějak automaticky cítíte, že se dočtete alespoň z části to, jak toho vlastně dosáhl, co vše je potřeba udělat a obětovat, abyste se stali tím, kým se stal třeba právě Kilian Jornet. Bohužel nic takového v této knize nečekejte. A ani vlastně nic jiného hodnotného pro někoho jiného, než snad pro autora této knihy. Celkem zklamání na to, jak velká hvězda to ve svém počínání je...

3 13.10.2018

Naprosto fantastická kniha. Okouzlující vyprávění o naivitě a někdy až slepé krutosti dětství, ponížené lásce, drsných osudech i nezlomném přátelství. Příběh, který je vyprávěn v prostoru a čase tak uvěřitelně, jako náš vlastní život, ale zároveň tvořen duší umělce. Je nám vykreslována doba starého Londýna a okolí, zvyklosti na poli soudnictví a vězeňství, kteréžto dodávají zatrpklou příchuť, jež není ke škodě. Na konci se vše doplní a spojí v jedinečný celek.

***

Chápu i negativní ohlasy, není to kniha pro každého. Ovšem inteligentní čtenář by měl brát na vědomí, že autor devatenáctého století nemohl v žádném případě psát pro běžného čtenáře dnešní doby.

***

Jinak moje první setkání s Dickensem, a to díky knize Pera Pettersona - Jít krást koně, kde jej čte jedna z hlavních postav. Občas se takto nechávám inspirovat na knihu následující - umí to hodně spisovatelů... A již jsem si opatřil Příběh dvou měst. Těším se!

3 01.02.2015

Kniha na pomezí matematiky a filosofie představuje řadu problémů a zajímavostí z této pomyslné hranice. Věci nejsou rozebírány do hloubky, problém je často jen nastíněn a okomentován, a to příjemně svěže s nadhledem a nadsázkou. Každý, koho jen trochu tato sféra přitahuje, by měl knize dát šanci. Asi ne úplně všemu porozumíte, nejste-li odborníkem, ale mnohdy dostanete impulz zjišťovat o tématech další fakta.

3 14.10.2014

Zajímavá a osvěžující kniha s orwellovskou tématikou, ale prostě jsem čekal víc od závěru.

3 05.06.2014