Roscata
komentáře u knih
Zakladatel
Alexej Osadčuk
Bavilo mě sledovat jak Olegův klan osídluje kraj Stříbrných hor a stává se silnějším. Samotný Olegův rozvoj je tady na pozadí, stejně tak jako některé situace které by zasloužili trochu detailenější pohled. Pořád mě to bavilo ale dost na to abych se do Mirror Worldu chtěla vrátit.
Kateřina v říši kimči
Kateřina Kang
Moc milý a vtipný komiks o tom, jaké věci vás můžou potkat když žijete v Koreji a za manžela si vezmete korejce. Korejská kultura a zvyklosti jsou někdy opravdu zarážející a je zajímavé vidět jak moc odlišné jsou od té naší.
Beyond the Story: Příběh 10 let BTS
Myeongseok Kang
Kluky jsem objevila někdy na podzim 2022, v čase kdy jsem to nevíc potřebovala, a byla jsem během několika málo dní vcucnutá jejich hudbou, humorem a povahami a mohla se označit za hrdou baby ARMY. Takže když se objevila informace že vyjde kniha mapující jejich 10 let na scéně, byla jsem rozhodnutá si jí koupit i kdyby nevyšla v češtině. Těšila jsem se jak doplním a ověřím informace, které se mi povedlo ze sledování videoklipů, zákulisních Bangtan bomb, RUN BTS, dokumentů, záznamů z koncertů a internetových diskuzí získat. Nepřekvapivě toho nebylo moc. Ale to není, po tom všem co jsem nasledovala a načetla, moc velké překvapení. Určitě mi to ale pomohlo některé věci ujasnit, zasadit do kontextu a ověřit některé informace. Takže knihu můžu doporučit jak fanoušků tak i lidem kteří BTS teprve objevují nebo o nich slyšeli poprvé.
Vlčák Kazan / Barí, syn Kazanův
James Oliver Curwood
Jedna z knih mého dětství. Jako malá jsem vlčáka Kazana, jeho věrnou Šedku a a zvědavého Barího milovala a v dospělosti to není jinak. Jestli nějaká kniha dokáže popsat zvláštní vztah člověka a psa je to rozhodně tato. Je to srdcovka.
Hati: Prastaré vlčí legendy
Blanche
Moc krásná kniha, která pohladí duši. Nahlédnout do historie jiných národů je vždy zajímavé, o to víc když je to vyprávěno někým jako Hati a navíc o národech o kterých se u nás moc často nemluví. Škoda jen, že to bylo tak krátké.
Vlčí píseň
TJ Klune (p)
Naprostá nádhera. Oxe jsem si zamilovla od prvních řádků. I když byl označován za hloupého, já si myslím, že byl spíš jen hodně introvertní, nejistý v interakci s lidmi a hlavně ponižovaný vlastním otcem. Ve chvíli, kdy je špatný vliv jeho otce nahrazen tím dobrým Thomasovým, začíná se Ox měnit z chlapce na muže. Na sebejistého muže, pro kterého je jeho rodina/smečka tím nejdůležitějsím a jediným, za co stojí bojovat.
Kromě Oxe si nejde nezamilovat i zbytek, jak jeho matku, tak chlapy z dílny, tak celou Benetovic rodinku. To jak láskyplně se všichni k Oxovi chvali bylo užasné, ale i oni samotní byli báječní. Každý svým vlastním způsobem a díky tomu tvořili báječnou společnost.
Bylo krásné pozorovat vývoj vztahu mezi Oxem a Joem. Líbilo se mi, že i když si byl Joe Oxem jistý od začátku, nijak na něj netlačil a bral to co mu bylo dáno, i když to pro něj bylo těžké, dokud Ox neprozřel. Naprosto jsem chápala co pak Ox cítil když se Joe rozhodl odejít. Vlastně jsem si myslela že Ox by byl mnohem lepším alfou než Joe, který byl nejen mladší ale hlavně velmi zarmoucený svojí ztrátou a neměl nikoho, kromě Oxe, kdo by mu řekl že dělá blbost. Takže jsem pak byla mile překvapená následujícími událostmi. Ne že by to byla procházka růžovou zahradou, ale všichni dělali co mohli, dospěli, odpustili si, získali spoustu zkušeností a stali se silnějšími než kdy dřív. A já se nemůžu dočkat až se do jejich světa znovu vrátím.
Dívka ze země Venku 3
Nagabe
První tři díly přečtěny najednou.
Velmi pomalý příběh, kde většinu času jen hádáte motivy a okolnosti právě proběhlých situací. Navíc i to co je řečeno, je často skryto pod náznaky a metafory. Čím dál se ale dostáváte, tím víc vám věci začnou dávat smysl. Šiva a pan učitel jsou na první pohled protiklady. Na ten druhý jsou to jen dvě duše kterým bylo ublíženo. A zatím co Šiva spoustu věcí ve své dětské naivitě ještě nechápe, pan učitel ví moc dobře. Zatím to vypadá jako temný a melancholický příběh, kde dobro není tak dobré a zlo tak zlé. Moc se těším co Šivu a pana učitele čeká dál.
Děti krve a kostí
Tomi Adeyemi
Prostředí inspirované Afrikou, magie, silné hlavní hrdinky, tyranský král, spousta boje, láska a dobrodružství. To mi zní jako recept na zajímavou fantasy knihu. A tou taky Děti krve a kostí jsou. Obě hlavní hrdinky jsem si rychle zamilovala, stejně tak Tzaina, Mamu Agbu a další postavy kolem Zélie. Naopak prince Inana jsem nemohla vystát. Chápala jsem, jak se asi musí cítit ale stejně jsem byla naštvaná jaká hloupá rozhodnutí dělal. Možná z počátku s dobrým úmyslem, ale nakonec to vždy skončilo jeho snahou potěšit a zavděčit se tyranskému otci. Nebo před ním něco bezúspěšně utajit.
Děti krve a kostí se můžou na první pohled zdát jen jako další obyčejná fantasy kniha. Opak je ale pravdou. Celý děj je prolnutý rasismem, nespravedlivým systémem, genocidou a tyranií. Autorka se nebojí ukázat krutost a surovost tohoto světa a to nemusí být pro každého.
Kód Mýtina - Zpátky ve Hře
Vojtěch Hlavenka
Nové litPRG a ještě ke všemu od českého autora? To nesmí žádnému fandovi utéct.
Musím velmi ocenit autorův styl psaní, strašně se mi líbí jeho volba slov i neotřelá přirovnání. Díky tomu a díky jeho povaze, mi byl Michael strašně sympatický. Přidejte k tomu všemu ještě originální prostředí a zápletku a další sympatické postavy a máte knihu která vás od začátku až do konce nepustí.
Velmi doufám, že se brzy dočkáme pokračování.
Vnější hrozba
Michael Atamanov
Líbí se mi to čím dál víc, a to nejsem zrovna fanouškem sci-fi. Gnat objevuje nové postavy a obzory a získává další užitečné zkušenosti. To je přesně to, co jeho frakce potřebuje. Tak jdeme dál!
Poslední absolvent
Naomi Novik
Jakože cože? Ten konec?
El miluju čím dál víc. Líbí se mi jak se stává sebejistější a rozhodnější. Dočkali jsme se o kapku víc romantiky než v prvním díle, ale pořád jen tolik aby to přípěh okořenilo a nezničilo. Taky jsme měli možnost nahlédnout do Orionova života a díky tomu mi spousta věcí začala dávat smysl. A taky díky tomu chápu konec knihy. I když to nic nemění na tom jak moc mě štve.
No není na co čekat, jdeme do finále!
Jak hacknout zlomené srdce
Kristin Rockaway
Klasická oddechová romanťárna plná klišé. IT prostředí bylo zajímavé, jen mi bylo velmi úzko z Hnízda. Takové chování bych v americké firmě nečekala, měla jsem za to, že si dávají velmi záležet na korektním chování. Něco takového bych čekala spíš v našich končinách.
Celkově mě kniha bavila, i když nebyla nijak extra originální.
Strážce mrtvých
Pavel Korněv
Tenhle díl to neměl ze začátku vůbec lehké. Ten předchozí byl dost velké zklamání, takže jsem nic moc nečekala ani od pokračování. Ale nakonec jsem byla více méně příjemně překvapená. I když jde vlastně o pokračování série, tak jediné co nám zůstává známé je John. Máme tu novou hru s novou mechanikou, nové postavy, nové možnosti. John se snaží, aby jeho nová postava byla co nejpodobnější kostějovi z Věží moci a to sebou samozřejmě nese spoustu přemýšlení a rozvahy nad volbami. Tím pádem má příběh spíš pomalejší tempo, nestřídá se jedna zběsilá akce za druhou. To ale naštěstí neznamená nudu, a ani nouzi o překvapení. Doufám že i další díl se ponese ve stejném duchu.
IG: zrzi_cte
Home Body: Mé tělo, můj chrám
Rupi Kaur
Opakuji se, ale miluju otevřenost s jakou Rupi Kaur píše. Mám pocit, že tentokrát se mi její básně dostali mnohem hlouběji pod kůži než kdy dřív. Možná za to mohla ta správná nálada, možná ne. Jedno vím jistě, Rupi Kaur umí léčit slovy, probouzí duši a učí milovat. Samu sebe především.
IG: zrzi_cte
Hra začíná
V. Mahaněnko (p)
Mahaněnko už při Cestě šamana dokázal, že umí psát epické příběhy s velkým množstvím zápletek a nečekaných zvratů a tomu se nevyhnul ani v Galaktogonu. Tentokrát není hlavním hrdinou zelenáč ale poměrně zkušený hráč Alex. Jeho stará hra končí a než si vůbec může promyslet co dál, dostane nabídku která se neodmítá. Má za úkol dokázat, že i bez investování reálných peněz se dá v Galaktogonu dosáhnout velkých věcí. Nesmí nakoupit jediný herní kredit, za to může ve hře strávit neomezené množství času. Alex má v plánu se stát vítězem a nehodlá se zastavit ani ve chvíli kdy někdo začne likvidovat ostatní soutěžící v reálném světě.
Specialitou Galaktogonu je snaha o co největší ralističnost, to znamená že neleveluje samotný hráč, ale pouze jeho vybavení. Zároveň dostává hráč jen ty dovednosti které se sám naučí. Alex se díky svému netradičnímu přístupu dostává na místa a k úkolům, které bývají pro většinu ostatních hráčů uzamčené. Jak ale známe Mahaněnka, nemůsí být všechno tak jak se na první pohled zdá.
Líbí se mi že je Alex pohotový a dokáže zachovat chladnou hlavu i ve vyhrocených situacích. Co mě mrzí, je opakovaná dávka klišé, které se v litRPG často opakuje (hrozba v reálu, korporace hající jen své zájmy a zasahující do hry, překombinovanost některých zápletek). Ale i tak se kniha čte velmi dobře, je napínavá a nepostrádá spád. Teším se co si pro nám Mahaněnko připravil v dalším díle.
IG: zrzi_cte
Tesáky
Sarah Andersen
Bez debaty nutnost pro každého milovníka vlkodlaků a upírů.
Pokud čekáte nějaký ucelený příběh, pravděpodobně budete lehce zklamaní. Tesáky pouze nechávají nahlédnou do střípků tohoto zvláštního, ale překvapivě dobře fungujícího, vztahu. Užijete si vtipu, lásky, vzteku, smutku i souznění a překvapivě i větší porce černého humoru. A i když jeho oblíbencem nejsem, tady to sedlo jak prdel na hrnec. Za mě #musthave
IG: zrzi_cte
Mezi světy
Andy Weir
Mezi světy jsem si chtěla hrozně přečíst, protože jsem si zamilovala Každé srdce je bránou a doufala jsem v podobný zážitek, ale čekalo mě zklamání. Příběh nepostrádá nápad a často ani vtip ale postavy jsou ploché, snad jen Alenka nad nimi vyčnívala, i když mě teda její chování spíš štvalo. Kolikrát mi přišlo že jednají tak jak jednají, jen proto že to chce autor. Přitom spojení Alenky, Wendy a Dorotky zní jako super námět, škoda že se Andy Weir nepustil trochu hlouběji. Komiks zachraňuje kresba Sarah Anderson, není to nic z čeho by jste si sedli na zadek, ale je pěkná.
IG: zrzi_cte
Hledání těla
Michael Atamanov
Nemůžu si pomoct ale ty poslední díly u litRPG se moc nedaří. Měla jsem pocit že se autor jen snaží co nejrychleji celou sérii ukončit. Spousta situací byla buď jen rychle zmíněna nebo co nejrychleji odbytá a kniha tak ztratila spoustu potenciálně zajímavých pasáží. Na konci navíc příběh sklouzával spíš ke sci-fi. Jinak se mi to ale pořád dost líbilo, je to prostě litRPG takže u něj čekáte rychlý děj, správnou porci napětí, jasně definované dobro a zlo a tak trochu instantní hrdiny a to Hledání těla splnilo. Navíc dokázalo, přes snahu rychle příběh ukončit, i překvapit. Takže dobré, ale mohlo to být lepší.
IG: zrzi_cte
Hrozba třídy A
Dan Sugralinov
V roce 2074 dostává každé dítě s lepším statusem ke čtrnáctým narozeninám kapsly pro virtuální realitu. Sen každého puberťáka říkáte si? Ne tak pro Alexe. Pro něho je Disgardium a socializace s ostatním jen ztráta času, on se chce totiž dostat na univerzitu a poté být vesmírným průvodcem a ne ztrácet čas v nějaké hře. Jenže cesty osudu jsou nevyzpytatelné a Alex je nakonec nucen se do hry plně ponořit. A zjišťuje, že to nemusí být až taková ztráta času jak si původně myslel.
Tohle se mi moc líbilo, bylo to něco nového a přece stejného. Alexovi je sice jen patnáct, ale i tak se dokáže pořádně zatvrdit a jít si za tím co chce. Taky, na svůj věk, umí používat hlavu a nežene se do všeho bezrozmyslu. Hodně oceňuju nové nápady a mechanismy které autor představil a doufám že je pořádně využije. Disgardium není perfektní, ale dokáže pohltit a baví mě.
IG: zrzi_cte
Stavitelé
Daniel Polansky
Já tyhle divnoknihy zbožnuju.
Stavitelé jsou jednoduchý, krátký ale syrový a silný příběh, který si budete muset ze střípků informací tak trochu poskládat sami. Navíc je plný zajímavých a skvěle napsaných charakterů a já bych se vůbec nebránila nějakému dalšímu dílu z tohoto světa. Je to asi miliontá variace na téma pomsty a cti, ale tak dobře a svěže napsaná že vám to nebude vůbec vadit.
Milujete-li Tarantina, jděte do toho.
IG: zrzi_cte
