Roscata komentáře u knih
Nemůžu říct že bych byla z Drž mě pevně nějak moc nadšená, zároveň ale nejsem ani zklamaná. Je jasné, že nejvíc tuhle jednohubku ocení v zemích kde jsou školní muzikály tradicí. Pro mě to bylo trošku ujeté ale milé čtení s pěkným poselstvím.
IG: zrzi_cte
Podle mě má Kate Rezková úžasný dar slova. Neměla jsem pocit, že by mi předávala něco nového, přesto se mnou její slova rezonovala. Možná za to může styl psaní – osobitý, pohlcující ale přesto psaný s lehkostí a upřímnou otevřeností. Jednoduše pohlazení pro mojí duši. O grafické stránce ani nemluvě.
IG: zrzi_cte
Tohle mě fakt šíleně baví. Jedna šílená akce střídá další, ještě šílenější a mě to sedí jak p*del na hrnec. Jako jo, užila bych si i pomalejší tempo a ocenila bych soustředění se i na jiné, opomíjené věci, ale copak se lze zastavit, když se na vás řítí lavina hráčů dychtící po zničení Velechrámu? Gleb to prostě nemá jednoduché. Naštěstí není tak hloupý aby se vše snažil zvládat sám, takže se mu i přes nepříznivou situaci daří. I když zrada a selhání se nevyhne ani jemu.
Líbí se mi jakým stylem autor, prostřednictvím Gleba, vyjadřuje svojí lásku k vlasti, rodině a přátelům. Je jasný že v reálu to takhle málokdy funguje, ale představa je moc pěkná.
Těším se na konečnou (snad) bitvu a jsem zvědavá jak dopadne.
IG: zrzi_cte
Dnešek není naposled ve mě vyvolává trochu rozporuplné pocity. Prvních 100 stran jsem se nemohla začíst a vydržela jsem hlavně díky kraťoučkým kapitolám, pak ale konečně došlo na samotné cestování a já se nemohla odtrhnou. Konec mi zase přišel lehce překombinovaný ale aspoň mě to bavilo. Udržet si přehled o tom co, kde a jak, bylo někdy dost náročné, dokonalejší verze našeho světa byla zajímavá, ale zároveň mi na ní připadalo něco strašně smutného a osamělého.
Takže jo, zajímavé to je, ani špatné to v celku není a možná si to časem přečtu znovu, ale zároveň to není něco z čeho bych si sedla na zadek. Myslím si, že by knihu víc ocenili fanoušci Návratu do budoucnosti a podobného scifi.
IG: zrzi_cte
Poslední díl Obránce, poslední dobrodružství geniálního Ruslana. Nebo spíš korunního prince George royl Inoky ton Mesfelle? To je vlastně jedno, protože v tuhle chvíli je pravda obojí. Ruslanovi se podařilo vše kompletně obrátit naruby - přátelé se stali nepřáteli a nepřátelé přáteli. Nicméně on i jeho bližní jsou v bezpečí a to je to hlavní.
Atamanovi se podařilo i v posledním díle držet zábavu, akčnost a spád ve stejné rovině jako u předchozích dílů. Nicméně, i když byl konec hodně poutavý a zajímavý, mě tak úplně neseděl a něco mi tam chybělo. Ale je možné že při druhém čtení si to vše pěkně sedne a dojde mi spousta drobností.
Obránce perimetru je neskutečně chytlavá série, ač se tváří jako litRPG, je to spíš space opera a rozhodně jí doporučuju každému kdo váhá jestli jsou pro něj vesmírná dobrodružství tím pravým.
IG: zrzi_cte
Živly Calderonu mi ležely v knihovně dobrý tři roky. Myslím že jsem si je pořídila na Světě knih 2017, ale pořád jsem se nějak nemohla dokopat k přečtení. A je to škoda, protože mě to dost bavilo.
Autor se moc nezdržuje s vysvětlováním světa a rovnou nás šoupne do děje, ale většina věcí se dá docela dobře pochopit i tak. Příběh se odehrává v nepříliš využívaném římském prostředí kde má většina lidí zvláštní spojení s nějakým živlem, který pak může ovládat. Málo kdy se stane že bych si oblíbila většinu postav, ale tady se to povedlo, jediného Korda jsem nesnášela. Dokonce i nepřátelští Maratové mi byli, až na jednu výjimku, sympatičtí. Takže jsem nakonec byla ráda jak to dopadlo a jsem zvědavá jaký bude druhý díl. Tuším že se v něm dozvíme i trochu víc o celém světě.
IG: zrzi_cte
Když jsem četla tuhle uzounkou knihu, hlavou se mi honila spousta myšlenek. Hlavně ta, že my lidé nemáme žádné právo zavírat divoká zvířata do malých klecí v zoologických zahradách, zooparcích, cirkusech nebo soukromých chovech. Nevím zda to byl záměr, ale pří líčení všech nebezpečných situací kterým autor při chovu velkých koček musel zabránit nebo je předvídat, se mi moje myšlenka jen potvrzovala. I tak to bylo ale v jistém ohledu zajímavé čtení.
IG: zrzi_cte
Bílého tesáka jsem v dětství nečetla, po přečtení jsem za to ráda, a tak pořád nemůžu pochopit jak to může být něčí oblíbená kniha. Vadilo mi s jakou krutostí všechny lidské postavy vystupovali, a to i ty které nám byli představeny jako kladné. Skřípala jsem zuby, když autor neustále opakoval, že Bílý tesák není člověk a nemůže vnímat/cítit/prožívat stejné pocity jako člověk. Opravdu se mi to nečetlo dobře, a vůbec si nemyslím že tohle je dobrá kniha pro děti. Dočetla jsem jen proto, že mě zajímal osud Tesáka a jsem ráda že nakonec našel aspoň kousek štěstí.
IG: zrzi_cte
Už několikrát jsem se zmínila, že jsem milovníkem mytologie. Především té severské, ale ani ta řecká mi není úplně cizí, takže když jsem objevila Kirke, s touhle nádhernou obálkou, bylo jasné že jí musím mít.
Prvně jsem čekala trochu naivnější příběh pro náctileté dívky, ale překvapivě jsem četla propracovaný, místy i trochu krutý, příběh. Hlavní hrdinka je chvílemi děsivá a božská, ale většinu času sympatická a lidská. Obdivovala jsem jak se dokázala poprat s nepřízní osudu a najít si ve světě své místo i když to neměla lehké. Občas mi sice přišlo že se až moc lituje, ale zároveň jsem jí chápala. S Kirke si projdete všemi její mi fázemi života, od malého děvčátka toužícího po uznání rodičů, přes mladou dívku toužící po lásce, až po matku a ženu která touží po bezpečí svých milovaných. Ve všech těchto fázích pocítíte její zoufalost, strach ale i radost a lásku. Tahle kniha mě prostě vtáhla a nepustila až do konce.
IG: zrzi_cte
Ani druhý díl Obránce perimetru nezklamal. Autor se sice místo levelování postavy, zvyšování schopností a plnění úkolů soustředí jen na zvyšování reputace a slávy u jednotlivých frakcí a postav, ale i tak dokáže vytvořit zajímavý a poutavý svět a příběh. Spíš než litRPG je to Space opera ale i tak mě to neskutečně drží od první stránky až do konce.
Baví mě jak je Ruslan pohotový a dokáže i z nepříznivé situace něco vytěžit. Těším se na další jeho střetnutí a hlavně na podmínky které si nastaví v příštím díle.
IG: zrzi_cte
O víkendu jsem měla chuť na nějakou milou oddechovku a tak jsem si dala maraton Lary Jean. Zvládla jsem všechny tři knihy i oba netflixové filmy a bylo to super.
Mnohem víc se mi teda líbili knihy než filmy, ty mi totož přišli takové povrchní a jen čistě o Laře Jean, kdežto v knihách jsme měli možnost lépe poznat i rodinu a přátele Káry Jean a udělat si o ní ucelenější názor.
Knihy jsou opravdu romanťárna, takže nic pro zatvrzelé odpůrce tohoto stylu. Já si to užila. Mile mě překvapilo, že to nebylo nijak moc přehnnané, i když nepopírám, postavy se někdy chovali hloupě. Ale to k pubertě patří a mě to do příběhu krásně sedělo. Prostě fajn letní, oddechové čtení.
IG: zrzi_cte
Pro mě byla Síla asi nejlepším dílem série. Už od první stránky jsem se nemohla odtrhnout. Napnutá jak struna jsem čekala co vše se bude dít a hlavně jak se se situací popere Hirka. A povedlo se jí to parádně. Strašně se mi líbil její přerod z ustrašené holky v sebevědomou a silnou ženu. Jasně, z velké části za to mohla Síla ale i bez ní ušla velký kus cesty.
Naopak Rime se vůbec nezměnil. Sice už se nechoval tak bezmyšlenkovitě jako v druhém díle, ale i tak měl svoje špatné chvilky. Vůbec mi jeho chování nesedělo k roli kterou v příběhu měl. Jinak mi na příběhu nic nevadilo. Ostatní postavy byli přesně takové jaké měli být a pokud mě štvali tak to bylo proto, že štvát měli.
Nemůžu se ubránit pocitu, že si autorka záměrně nechala lehce otevřený konec a my se ještě do Ymslandy, nebo kamkoliv to Hirku a Rimeho zavede, ještě podíváme.
IG: zrzi_cte
Pokud máte rádi sci-fi ale zrovna nemáte náladu na něco hlubokého a složitého, tak vám Výpadek systémů rozhodně doporučuji. Je to docela vtipná jednohubka, kterou přelouskáte během pár hodin.
Podle mě je příběh záměrně napsaný jednoduše a bez hlubšího popisu světa, aby bavil i nečtenáře sci-fi a nezatěžoval je přílišnými technologickými popisy. Nemůžu říct, že by autorka přišla s nějakou novinkou, ale postava Robokata se jí povedla a byla mi sympatická, takže se určitě pustím do pokračování.
IG: zrzi_cte
Podle anotace jsem očekávala tak trošku červenou knihovnu, ale už po několika stránkách mi bylo jasné že to tak není. Jasně, příběh se točí okolo sexu ale zárověň taky naráží na témata jako jsou mezilidské vztahy, honba za kariérou, láska a přetvářka. Není to prostě klasická erotická literatura pro ženy plná detailního popisu sexu.
Další co jsem na knize ocenila, byl konec. Žádný happy end v podobě "žili spolu štastně až do smrti" se nekonal a mě přišlo, že to k příběhu krásně pasovalo. Jediný s čím jsem trochu zápasila, byla naivita Lucase, i když i on měl své světlé chvilky.
Hodnocení knihy na DK nění nijak valné a mě hlava nebere jak je to možné, protože mě to vážně zaujalo a bavilo.
Nejsem si úplně jistá jak tento komiks ohodnotit. Po grafické stránce je nádherný, ale příběh mě moc nechytil, pořád jsem čekala na takové to něco, co vás posadí na zadek, a ono pořád nic. Přitom je to zajímavý příběh, u kterého doufáte že skončí jinak než bylo na začátku řečeno, a ani postavy nejsou vyloženě nesympatické.
Asi tomu ještě dám šanci a časem si to přečtu znova, třeba mi to bude dávat víc smyslu.
Temné tajemství bylo stejně skvělé a napínavé jako předchozí díly, možná i o kapku lepší. Tento díl je vyprávěn z pohledu Hvězdoplava, který byl unesen do království Nociletů. Celý jejich domov je opravdu naprosto jiný než si Hvězdoplav představoval, navíc se mu nelíbí chování Nociletů vůči Dešťoletům a zbylým dráčatům osudu. Hvězdoplav ale nakonec sebere všechnu odvahu a s pomocí dvou falešných dráčat osudu se mu podaří utéct, varovat své přátele, zachránit zajaté draky a možná se mu podaří zlepšit život i Nociletům. To už se ale dozvíme v dalším pokračování, které by mělo být, pokud se nepletu, z pohledu Slunéčky. Na to se moc těším.
Snad každý z nás se už někdy setkal, v nějaké formě, s toxickým vztahem. Káťa si to bohužel zažila na vlastní kůži asi v jedné z nejhorších forem, navíc v naprosto cizí zemi, bez přátel a rodiny. Ale ona to nevzdala a, i když to nějakou dobu trvalo, zbavila se toho zlého člověka a našla někoho kdo jí miluje takovou jaká je. Kniha Svobodomyslná je její výpovědí o tom co se stalo, jak bylo těžké bojovat ale i nadějí pro ty co stále bojují.
Celá kniha je plná krásných ilustrací od Lucie Špatenkové (ta_usmevava na Instagramu), které k příběhu nádherně pasují.
Jsem pyšná, že jsem mohla přispět na vydání knihy prostřednictvím pointa.cz, protože i když to je čtení plné bolesti a trápení je zároveň i plné naděje a radosti.
Vybrat knihu na 11. téma do čtenářské výzvy, byl trošku oříšek, protože většina knih, splňujících podmínky, se mi buď nelíbila nebo jsem je už četla. Nakonec jsem tedy vybrala Střípky času a byla jsem mile překvapená. Příběh je plynulý, zajímavý a hlavní postava je sympatická. Co mi vadilo, bylo chování některých vedlejších postav. Občas bylo dost nelogické a hloupé. Také mi nesedla některá vysvětlení fungování světa. Ale jako celek je to zábavné a čtení nebylo žádné utrpení. Dobrá romantická oddechovka.
Tohle mě moc nenadchlo. Povídky byli zajímavé, ale především díky kontextu k informacím o autorovi, které jsou na začátku knihy. Čekala jsem tajemno, strach, utrpení ale dočkala jsem se jen smutku a absurdit. Celkově to špatné nebylo ale čekala jsem od autora mnohem víc.
Patriarchát, svět ve kterém vládnou muži, je nám dobře znám. Ač mají dnes ženy ve většině světa stejná práva, pořád se najdou místa kde je žena pouhou věcí, méněcennou bytostí. Napětí nám představuje dystopickou budoucnost ve které si ženy díky takzvanému klubku vybojují vládu nad muži. Celý příběh sledujeme z pohledu několika žen a jednoho muže, jejichž osudy se často prolínají a díky celkem krátkým kapitolám příběh rychle plyne.
Podle mě je v knize nastíněna až příliš extrémní podoba světa, podle některých hodně podobná Příběhu služebnice, ale i tak je to díky námětu zajímavý a poutavý příběh. Hodně zajímavá a příběh dokreslující byla i korespondence mezi Naomi a Neilem. Taková malá třešnička na dortu, dalo by se říct.