rumova_kulicka komentáře u knih
Kniha Tři jablka pro mě byla jak z jiné dimenze, absolutně mě pohltila. Toto dílo mě bavilo o trochu méně. U čtvrté ženy se mi už všechny ty vztahy pletly. Přesto je kniha krásná, styl psaní je zvláštně návykový. Budu se těšit na další autorčinu knihu, pokud bude.
Nedá mi to nezmínit tu strašlivou hrubku ve shodě přísudku s podmětem, co jsem tam objevila (Rodiče neměly už další děti.)
I přes vážné téma mi styl knihy nesedl. Romantika byla fajn, ale bylo toho nějak moc. Kniha je hodně podobná romantické sérii od Julie Caplin, ale ty mě baví více.
Předchozí dvě knihy v sobě měly něco, co mě bavilo, ale tato byla šílená nuda. A to se tam přitom objevuje spousta různých témat - katastr, indiáni, Špicberky, reprodukční klinika, vesnické poměry... Jen to všechno spojuje příšerně nudný hlavní hrdina a jeho protivná manželka se zdviženým malíčkem a všechno se omílá stokrát dokola. Knihu jsem dočetla, ale jen proto, že jsem si ji koupila. Jak někdo dříve zmínil, chyběl tam tah na branku. Za mě to bylo dost nemastné neslané, bohužel.
Poprvé jsem sáhla po audioknize a asi to byla chyba. Pan Šťastný čte skvěle, ale strašně mě iritovaly přímé řeči ženských postav v dějové lince "předtím". Vlastně celá tahle linka mě štvala. Neskutečné množství mrtvých při bombových útocích bylo i na mě, protřelého detektivkáře, až moc.
Možná to ale mělo vyšší záměr, a to upozornit na problematiku znásilnění, jak je zmíněno v komentáři pode mnou.
Každopádně jak to je s pachatelem mi tak nějak bylo jasné od samého počátku, takže ani žádný wow efekt se nekonal.
Myslela jsem, že ve mně kniha zanechá víc. Bohužel ohromné množství postav a jmen a neustálé skákání z postav a v čase mi nesedělo. Toho eko-bio šílenství mi tam přišlo až moc. Čekala jsem, že v knize bude více samotného soužití Anny a Very. Že to bude víc podobné Starým odrůdám nebo Třem jablkám spadlým z nebe. Ale možná jsme jen nebyla v tom správném rozpoložení...
Trochu bláznivé, trochu dojemné a k zamyšlení. Četlo se to dobře, ale Vířivka se mi líbila trochu víc.
Sáhla jsem po této knize hned po Jestli mi uvěříš, která se mi líbila. Zápletka a zvraty dobrý, četlo se to dobře. Přišlo mi ale, že hlavní hrdinka řešila všechny okolo, ale o ní samotné to skoro nebylo.
Kniha se četla rychle, ale ničím nevybočovala z celé řady psychothrillerů, které nám jsou servírovány. Prostě průměr.
Kniha se četla dobře, odsejpala, zvládnout se dá za večer. Fajn bylo střídání časových linek, kdy se postupně příběh rozplétá. Konec ale byl až moc nereálný a přeslazený.
Cestopisy miluju a vždy o daných místech při čtení sním. Tentokrát jsem ale vzpomínala na své vlastní cesty, které jsem absolvovala prakticky po těch stejných místech. Měla jsem úplně stejné pocity jako autor, ta rozhlehlost krajiny člověka ohromí a posadí na zadek.
Kniha se čte moc dobře, je oživená přímou řečí s rodinou, doplněna krásnými velkými fotografiemi a na konci každé kapitoly najdete informace k jednotlivým národním parkům a tipy, co navštívit a jak se tam dostat. Kdo rádi poznáváte daleké kraje, ať už na papíře nebo v reálu, neváhejte :-)
Průpovídka číňanky s medvědem mě pobavila, mám podobné zkušenosti :-D
I když tam toho piva bylo dost, tak mi to nevadilo. Dala bych si s klukama taky. Oceňuji mnoho reálií, humor i krásné fotky, ale celkově bych knihu zařadila mezi průměrné cestopisy.
Moje už x-tá cestovatelská kniha, ale stále chovám neskutečný obdiv ke všem, kteří mají odvahu do toho jít a hltám každou stránku. Viktorčinu knihu řadím mezi ty povedenější, je plná krásných myšlenek, se kterými souzním. A oceňuji, že se podělila i o milostný příběh. Myslím, že i to k tomu patří.
Toto pokračování Jendova putování mě bavilo ještě víc, než předchozí kniha. Asi, že už jsem si na jeho styl zvykla. Respekt před tím, co zvládl. Opět oceňuji fakta, která nám předložil a jazykovou úroveň knihy. Super jsou i průběžné fotky, že nemusí člověk listovat. A na závěr jsem zjistila, že bude další kniha, takže paráda :-)
Po vraždě na den otců, která mě příliš nebavila, jsem si říkala že to je super zápletka. Tak do půlky knihy mě to bavilo, ale pak to zase sklouzlo k velkému přemítání kdo s kým a proč. Pořád si stojím za svým pojmenováním "naivní detektivka", protože si jinak nedovedu vysvětlit, že se s Chris každý baví, všechno ji poví, dokonce i to, že někoho zabil...
Pro mě čtvrtý díl autorky a bohužel za mě nejslabší. Fotografování je můj koníček, Japonsko mě taky baví, líbí se mi provázanost postav jednotlivých dílů, ale tentokrát mi to přišlo opravdu jen o pitvání se ve vztahu těch dvou hlavních hrdinů na úrovní teenegerů.
Mám tuto sérii ráda. Říkám tomu naivní detektivka. Člověk nesmí moc přemýšlet nad tím, jak moc je reálné, že všichni s Chris spolupracují, všechno ji řeknou i po 20 letech...apod. Ale čtivost se nedá knihám upřít. A že jednou někde netečou potoky krve a nelítají končetiny vzduchem, je taky fajn.
Mno, po přečtení Šílené Češky jsem si říkala, že bych se koukla i na další autorčinu knihu. Ale z tohoto počinu jsem teda mírně v rozpacích. Některé hlody mě pobavily, jako příspěvky na sociální sítě asi dobré, ale takhle vcelku to na mě moc velký dojem neudělalo...
Super super super! Ještě lepší než první díl. Jedinou vadou knihy je, že už nemá pokračování :-))) Autorovy hlášky nemají chybu a popis norské krajiny láká k návštěvě.
Ctrl+C Ctrl+V komentář pode mnou. Jako jo, četlo se to dobře a vzhledem k tomu, že jsem Ordinacemi apod. nepolíbená, tak pro mě lékařské téma bylo neotřelé. Ale ty vztahové věci mě až iritovaly. Jak vždycky přečtenou knihu doporučuji hned dál, tak tentokrát nebudu.
To byla ale fuška se tím prokousat. Čekala jsem něco jiného, nějaké napětí, zajímavé příběhy, které nalákají. Je to více méně jen popisný seznam....