Saomithra komentáře u knih

Knížku jsem napoprvé přečetla jedním dechem a pěkně se mnou zamávala. Když jsem ji o pár týdnů později vzala do ruky podruhé, začala jsem přemýšlet, jestli vlastně i já nejsem svým způsobem rozbitá, bolavá a nemám v sobě temná místa. A najednou to, co jsem tolik odmítala, čemu jsem se bránila, kvůli čemu jsem knihu několikrát doslova zahodila, nebylo tak těžké chápat. A mně došlo — já té ženské vlastně rozumím! Já se v ní vidím! Zjištění, že nejsem jediná, co chodí po světě ublížená, zmatená a nespokojená sama se sebou, bylo osvobozující. Tahle knížka mi ukázala, že se svými stíny nemusíme bojovat sami, stydět se za ně a předstírat, že je vše v pořádku. Že bychom neměli tak rychle zavrhnout to, co se zprvu tváří jako naprosto nesprávné, nepřijatelné a zvrhlé. Protože ve skutečnosti v tom můžete nalézt kousek sebe. No, a proto jsem si tady vytvořila účet a píšu tenhle komentář, abych upozornila na skvělou knížku, které jsem se bála a nakonec mi pomohla změnit mnoho věcí.

1 14.11.2020