sarekaslukova komentáře u knih
(SPOILER) První půlka knihy mě opravdu bavila, knihu jsem poslouchala a vůbec jsem nevěděla do čeho jdu, takže, když se v druhé půlce začali dít VĚCI, tak jsem chvíli opravdu nechápala a myslela jsem si, že se mi kniha přepla na něco jiného. Ale nakonec to zas tak zlé nebylo, příběh mám v hlavě i teď cca 3 týdny po přečtení, takže TEN ZVRAT na mě opravdu zapůsobil.
Silný příběh, místy jsem opravdu obdivovala autorčino psaní, kdy mi spadla brada. Celkový dojem na knihu mám ale takový, že byli části, které mě úplně nepohltily, například doba, kdy Bella bydlela u své sestry a poté konec příběhu, který měl na mě moc rychlý vývoj a vlastně jsem stále nechtěla ať kniha skončí. Velmi mě zaujala poznámka autorky, a příběh se mi díky tomu líbil, ještě o to víc.
Skvělá chuťovka. Možná se mi líbila ještě o chlup více, než Hypotéza lásky, postavy mi přišli více komplikované. Jediné co bych příběhu vytkla, je finální zápletka, jejíž důvod jsem tak trošku nechápala.
Toto byla jízda. Dovedu si představit, jak se tato kniha psala. Jednotlivé kapitoly by rozhodně nebyly tak strašné, jako číst toto šílenství v celé své kráse. Dvě hvězdičky dávám jednu příběhu, který i přesto, že jsem si pořád říkala, že už jí číst nebudu, tak jsem potřebovala vědět, zda John na konci umře. Druhou hvězdu dávám sobě, že jsem u příběhu vydržela.
Na knize se mi líbila její skrytá hloubka. Na první pohled se jednalo pouze o příběh knihovnice, která občas udělá nějakou chybu, které později lituje a snaží se jí napravit. Ve své hloubce ale měla kniha hodně. Líbilo se mi také, že ač je to příběh zasazený do druhé sv. války, tak se jí věnuje jen okrajově a více se zaměřuje na pocity hlavních postav.
Kniha byla opravdu velmi čtivá, Matthew má opravdu své vypravěčské kouzlo. V tuto chvíli mi přijde trošku zvláštní koukat na Přátele, přestože je zbožňuji, tak stále hledám rozdíly v Chadlerově chování v různých sérii. Také oceňuji otevřený styl psaní o různých typech léčení a cesty kterou si Matt musel projít.
Kniha byla vážně čtivá, sedla mi i do mého druhu humoru, takže jsem se celkem často u čtení smála. Jediné co mi vadilo bylo moc upřímné hodnocení míst, která se autorce nelíbila, dělalo to na mě dojem takový, že tam se radši podívat ani nechci.
První část knihy jsem přečetla jedním dechem, seznamovala jsem se s hrdiny. Byla tam zápletka i ukončení. Druhá část knihy se mi ze začátku velmi táhla, ale posledních 50 stránek bylo opět velmi čtivých.
Skvělé pokračování. Celou dobu jsem byla napnutá, kdy to velké tajemství praskne. Vývoj hlavních postav byl také velmi pestrý, rozhodně se těším na 3. díl.
Knihu jsem začala číst aniž bych si zjistila, že to je přepis scénáře pro film. No po přečtení dodatku od pana Klímy, už mi pomalu docházelo, proč to bylo na mě moc strohý. Ale na druhou stranu to zásadní bylo řečeno a kdyby kniha byla obsáhlejší mohlo by se stát, že by nebyla už tak strhující, jako mi připadala teď.
Docela klasické povídky, jedna lepší druhá průměr. Co mě ale hodně bavilo, bylo hledat a čekat, kdy se v příběhu objeví nějaký prací stroj. To bylo za mě skvělé a obyčejným povídkám do dodávalo jiskru.
Když jsem si knihu půjčovala, myslela jsem si, že se bude jednat o zpověď jak moc spisovatelka nenáviděla svou matku. Opak byl pravdou, byla to zpověď o tom jak moc autorka svou matku milovala. Až jsem si říkala, zda to není až moc závislostní vztah. Co se mi líbilo byl styl psaní. Kdy mi přišlo, že zápisy jsou jen zaznamenaní myšlenky. Někdy dlouhé a takřka nevýznamné, jindy krátké zato plné hloubky.
Děj knihy se mi líbil, za mě taková odpočinková četba. Nebyla jsem nějak zvlášť napnutá, prostě jsem se jen nechala příběhem unášet až do konce.
Dle mého lehká, odpočinková detektivka. Do posledních stránek knihy se mi zdálo, že se nic moc neděje, ale posledních cca 70 stránek nabral spád a najednou se vyřešilo hned všechno.
No anotace a obálka knihy mluvila v tomto případě za vše. Nevím co jsem čekala jiného. Opravdu mám hodně silný žaludek, ale nějak mi u tohoto čtení svačit nešlo a už vůbec ne jíst maso. Během čtení jsem ale uvažovala, zda by to bylo možné. A myslím si, že v dnešní době, kdy máme už uměle vytvořené masa a počet vegetariánů a veganů narůstá, si myslím, že by k takovému scénáři (snad) nedošlo. Co ale musím vypíchnout byla skvělá čtivost. Nevím jestli jsem tak rychle četla z důvodu abych to měla rychleji za sebou, nebo opravdu čtivostí knížky.
Přestože mi děj knihy přišel takový nemastný neslaný, zkrátka úplně obyčejný, tak se mi kniha líbila. Možná to bylo její obyčejností. Žádný velký zvraty, žádné prolévaní slz. Kniha je opravdu velmi čtivě napsaná.
Dle mého zajímavé téma, bohužel za mě byly některé hry natolik stručné, že mi unikala jejich pointa, respektive jsem si je dle popisu nedokázala představit.
Do knihy jsem se pustila s velkým zápalem. který mi vydržel dá se říct až do čtvrté části knihy. Kdy mi přišlo, že se čtvrtá a pátá část děsně táhla. Co se mi ale opravdu líbilo, byly doprovodné obrázky. Ty byly moc povedené.
Tak tenhle příběh jsem fakt potřebovala. Už dlouho jsem nečetla knížku s permanentním úsměvem. Jak slibovala obálka knihy, tak Olivii jsem si zamilovala hned. Jediné co mi trochu nedávalo rozum byla takzvaná bonusová kapitola 15 a 16. Pro mě absolutně zbytečný a trošičku mi to zkazilo epilog. Ale jinak skvělá oddechová knížka na uvolnění.
(SPOILER) Do čtení jsem se vrhla opravdu s nadšením, které nepolevilo dokud až do samotného konce. Ačkoliv postava Draca nepatří mezi mé oblíbené, musím smeknout před tím jaký je Tom Felton skvělý vypravěč. Snad v každé kapitole vypíchl něco zábavného a zároveň poučného. Také opravdu oceňuji jeho otevřenost v posledních dvou kapitolách. Které určitě nebylo lehké napsat. Ale je potřeba, jak bylo řečeno už v jiném komentáři, o tomhle tématu dělat osvětu. No při čtení o natáčení HP jsem si nutně potřebovala filmy pustit znova, zda se můj pohled na Draca změní. No pohled se sice nezměnil a každou chvíli jsem pozorovala Hagrida, kdy bude vidět jeho dvojník. Nevím proč, ale od dětství jsem ani nepřemýšlela, že by herec Hagrida mohl být někdo malinký (haha).