Šárka5875 komentáře u knih

Kniha je označována jako dechberoucí, strhující psychologický thriller. Já s tímto označením nemůžu v žádném případě souhlasit. Kniha se četla poměrně dobře, to ano, ale dechberoucí a strhující? To vážně ne. Už i název je zavádějící, protože o hřbitov Crossbones v příběhu vlastně vůbec nejde. Pouze je tam nalezena mrtvá dívka. A dál už se hřbitova příběh vůbec netýká. Takže já jsem očekávala opravdu řádně napínavý a strhující děj, ovšem dostala jsem pouze lehkou detektivku doplněnou o romantickou linku jako z červené knihovny, kterou bych tedy právě v thrilleru klidně oželela. Za mě tedy zklamání a další díly série, pokud vyjdou, určitě číst neplánuji.

1 22.05.2017

Musím říct, že jsem z této knihy tak trochu nešťastná. Velmi jsem se na ni těšila, ale nenaplnila tak docela má očekávání. Téma reinkarnace je bezpochyby zajímavé a neotřelé, ovšem zpracování příběhu mi úplně nesedlo. Ústřední příběh se pochopitelně točí kolem Noemka a jeho zvláštních zážitků. Další kapitoly se okrajově věnují doktoru Andersonovi. Nejenom jeho práci, ale také osobnímu životu. A poslední část věnuje autorka Denise, matce chlapce, o kterého před lety přišla. Kapitoly jednotlivých postav se v románu střídají. Dále jsou do knihy zapracovány příběhy z Andersonova vědeckého výzkumu, týkající se reinkarnace. A právě tyto příhody mě tak nějak moc nebavily. Možná by stačil jeden, dva, pro dokreslení děje. Přišly mi v podstatě hodně podobné a docela mě rušily ve vnímání Noemkova příběhu.
Zkrátka jsem se s knihou dost prala. Nejsem člověk, který tvrdí, že je reinkarnace nemožná, protože co my víme, co je mezi nebem a zemí. V těchto soudech bývám opatrná. Takže pro mě bylo toto téma velmi zajímavé, ale ke konci knihy mi přišel příběh čím dál méně uvěřitelný. Obsahoval pasáže, při kterých mi bylo až do pláče a mrazilo mě, potom ale také části, které mi přišly trochu přitažené za vlasy. Takže jsem celkově z knihy rozpačitá. Netvrdím, že je špatně napsaná, jen mně konkrétně prostě úplně nesedla.
Přestože já sama nejsem z knihy úplně nadšená, zkuste si ji vy přečíst. Pokud nejste zapřísáhlí realisté, a nad reinkarnací jste třeba někdy přemýšleli, pusťte se do knihy a udělejte si svůj názor. Možná vám příběh sedne víc než mně. Námět je rozhodně originální, neotřelý. Snad jsem jenom já sáhla po knize v nevhodnou dobu.

1 11.04.2017

Kniha zaujme na první pohled krásnou obálkou. Bohužel jsem ji začala číst po příběhu, který byl napsán velmi svižně a takříkajíc „živě“. A to asi ovlivnilo z části i můj pohled na ni. Levandulové noci mi přišly takové rozvláčné, první polovina knihy mě v podstatě docela nudila, nic zvláštního se tam neudálo. Autorka mnohem lépe popisuje prostředí plné broskvoní a voňavé levandule než charaktery hrdinů příběhu. Postavy jsou vykreslené tak nějak povrchně, neživě, mnoho nezaujmou. Druhá polovina knihy je přece jen o trochu živější a četla jsem ji s větší chutí.
Doporučuji, pokud hledáte jednoduchý románek, protože nic složitého v knize opravdu nenajdete. Pokud vás láká prostředí Provence, pak si přijdete na své, jelikož krajina je popisována velmi sugestivně a krásně navodí představy voňavých levandulových polí a broskvoňových květů. Možná i proto jsem nakonec dala čtyři hvězdy.

1 13.03.2017

Od knihy jsem měla poměrně velká očekávání a zpočátku jsem si říkala, že to asi nebude to, co jsem si představovala. Ale postupem času přicházely zvraty a příběh se začal velmi dramaticky vyvíjet. No a konec... ten jsem prostě nečekala. To byl zvrat úplně totální. Posledních asi 80 stran knihy pro mě bylo nejlepších, doslova jsem je zhltala.

Knížku k přečtení určitě doporučuji. Jen se nenechte odradit pomalejším rozjezdem. I když možná pomalý ani svým způsobem není... možná to má vše svůj smysl. Psychologie zde hraje opravdu velikou... ne-li největší... roli.
Pod kůží je autorčin debut na poli psychologického thrilleru. Povedený debut. Těším se tedy, až budu mít možnost, si v budoucnu přečíst další autorčinu knihu.

1 13.03.2017

Kniha je napsána moc příjemným stylem, četla se sama, stránky ubíhaly jedna za druhou a na konci mě mrzelo, že je čas knihu zavřít. Evie jsem si moc oblíbila, smála jsem se jejím hláškám, které z ní občas vypadly a fandila jí, když se dostala do maléru. Občas čtenáře může zarazit Eviino trochu ostřejší vyjadřování, ale to už k ní prostě patří.

Konec mi možná přišel malinko kýčovitý, i když od začátku bylo vcelku dané, jak příběh dopadne. Ale byl napsán tak nějak jiným stylem než celá kniha... zdálo se mi. Ale možná jen Evie taky úplně dozrála a prošla změnou a nebo to je jenom můj dojem. A konec konců... k romantice i nějaký ten kýč patří.

Doporučuji všem čtenářkám, které mají rády tak trošku ztřeštěné hrdinky, humor, vtip a tak akorát snesitelnou dávku romantiky, takže příběh není sladký. Knížka vás potěší, výborně si u ní odpočinete a rozhodně všechny zatoužíte být majitelkou kavárny na pláži jako Evie.

1 13.03.2017

Pusinka se mi moc líbila, i přestože ani jedna z postav mi nebyla nijak zvlášť sympatická, nikoho jsem si neoblíbila, což je možná paradoxní. Čtení jsem si ovšem užila a knížka ode mne dostává plný počet hvězdiček. Rozhodně ji doporučuji všem čtenářům, kteří milují napětí, rodinné vztahy, překvapivá vyhrocení a zvraty. Nesmím opomenout také moc pěknou obálku a výborný překlad.

1 13.03.2017

Kniha mě nadchla a to naprosto. Autorka si mě hned na poprvé získala. Tamařin vypravěčský styl je sugestivní, popisy krajiny úžasně barvité. Máte pocit, že stačí zavřít oči a ocitnete se také v ráji barevných papoušků a šumícího moře.

Příslib naděje je moc krásný příběh. Obsahuje určitou dávku romantiky, které je ovšem tak akorát a děj není vůbec přeslazený. Obálka může možná v někom evokovat červenou knihovnu, ale ne. V knize se skrývá mnohem hlubší příběh. Postavy jsou výborně vykreslené. Čtení jsem si zkrátka užívala, místy jsem se i dojímala. A ten konec... Asi na každého bude působit jinak, ale mně se líbil a měla jsem z něj úplně husí kůži.

Za mě je tedy Příslib naděje jednoznačně skvělá kniha a má moje velké doporučení. Kdo nezná Tamaru McKinley, o hodně přichází.

1 13.03.2017

Na pokračování příběhu o mladé Belle jsem se moc těšila a autorka opět nezklamala. Sice se mi možná první díl líbil o malinko víc, ale i tak jsem si Nezlomnou užila.
Kromě vztahů nám autorka v této knize popisuje hrůzy války, epidemii španělské chřipky. Lidé byli tolikrát sraženi na kolena, ale opět povstali a snažili se žít dál. Pro mě coby pesimistu je to někdy nepochopitelné, sama bych to asi všechno vzdala.

Lesley Pearse si mě získala již knihou Unesená. Následovala Společnice a nyní Nezlomná. A opět knihu vřele doporučuji. Autorčin vypravěčský styl je chytlavý. Autorka se nebojí zabrousit jak do intimností, tak například pasáže z války jsou vylíčeny syrově. A přestože vypráví příběh er-formou, rozhodně nebudete mít problém vcítit se do kůže naší hlavní hrdinky. Někdy vás může svým chováním možná i trochu nadzvednout, ovšem nepřestanete ji mít rádi. Je to reálná lidská postava, autorkou moc dobře vykreslená. Moc se těším na další pokračování.

1 13.03.2017

Opět jsem se skvěle bavila jako u prvního dílu :) Stejně jako Viky007 jsem ji četla mimo jiné ve vlaku a dusila smích. Prima vtipné odpočinkové čtení.

1 08.02.2017

Od knihy jsem měla velká očekávání a jsem malinko zklamaná. Docela dost jsem se s knihou prala. Na můj vkus je příběh až příliš rozvláčný, poklidný. Vůbec by mu neuškodilo, kdyby měl o nějakou tu stranu méně. Myslím, že autorka mohla do svého příběhu vložit víc emocí, trošku příběh vygradovat. Námět by k tomu určitě měl předpoklady. Mně to přišlo všechno tak nějak vlažně napsané, moc mě to neoslovilo. Myslím, že příběh mohl být pocitově silnější. Ale věřím, že další čtenář na to může mít odlišný názor. Toto je čistě můj subjektivní pocit. Někdo další v knize ty prožitky může najít a může mi oponovat, že v příběhu rozhodně silné emoce nechybí. Možná jsem knihu pouze četla v nesprávnou chvíli a jindy by na mě více zapůsobila. Docela mě to i mrzí, protože u této knihy jsem sázela na jistotu. A to možná byla i ta chyba, to přílišné očekávání.

1 25.01.2017

Pokud máte rádi klasické anglické detektivky a máte chuť se blíže seznámit se dvěma svéráznými ženami, určitě sáhněte po Domu na Baker Street. Budete mít chuť dát si s paní Hudsonovou čaj v její nablýskané kuchyni a větrací šachtou vyslechnout něco málo z horlivé diskuze mezi panem Holmesem a doktorem Watsonem. Já určitě doporučuji.

1 25.01.2017

Tato kniha měla pro mě všeho přespříliš. Zbytečně vysoký počet stran, rozvleklý a na mě až příliš komplikovaný děj, obrovské množství postav, ve kterém jsem se postupem času začala ztrácet. Zkrátka jsem tentokrát neměla štěstí při výběru, příběh mě nenadchl. Na druhou stranu obdivuji autorku, že dokázala rozjet tolik dějových linek a neztratit se v nich. Na konci do sebe vše perfektně zapadlo. Ovšem co se týče vykreslení postav, tam mě Katerzyna Bonda moc neoslovila. Přišly mi plytké a neosobní.
Myslím, že by knize snížení počtu stran přidalo na svižnosti. Ale zase je pravda, že pro tolik zápletek a tedy nutného následného objasnění, by nižší počet asi nestačil. Mě kniha nenadchla, ale jistě si najde svůj okruh čtenářů.

1 25.01.2017

Kniha je velmi zajímavá. Dostanete v ní spoustu odpovědí na otázky, které u vás, nejen během čtení této knihy, ale i u dalších se stejnou tématikou, vyvstanou. Určitě jste si kolikrát během čtení knih o holokaustu museli říkat, jak to ti lidé dokážou přežít, jak dokážou zmobilizovat svoje oslabené tělo, psychiku. Jestli se dokážou vůbec z něčeho ještě radovat, jestli je to vůbec možné. Některá vysvětlení mě opravdu překvapila a musela jsem nad nimi přemýšlet.

1 03.10.2016

Musím říct, že s touto knihou jsem se trápila víc než deset dní. Tím nechci říct, že je špatná, to rozhodně ne. Jen asi nebyla to pravé ořechové pro mě. Politické pozadí pro mě znamenalo dost velký problém. Navíc spousty jmen a názvů, která jsou v dánském jazyce absolutně nezapamatovatelná, velké množství postav ať už z dánské policie či zpravodajské služby. Náhlé skoky do Oxenovy minulosti. To všechno mi utvářelo v hlavě jeden velký chaos a bránilo mi v plynulém čtení.
Jinak příběh je sám o sobě určitě zajímavý. Odvíjí se tedy pomaleji, já mám raději děj, který má spád. I když to je také individuální a záleží na samotném příběhu. Naštval mě tedy konec, ale co si budeme povídat o politice... Nepřekvapil mě.
Oběšené psy doporučuji určitě všem čtenářům, kteří mají rádi politické prostředí, rozvláčnější děj. A myslím, že kniha sedne více mužům než ženám.

1 03.10.2016

Do knihy jsem se pouštěla s chutí a Tess Stimson samozřejmě nezklamala. Mám moc ráda její příběhy ze života. Je psaná stejným stylem jako ostatní její knížky, které jsem už od autorky přečetla. Střídají se kapitoly z pohledu Grace a Susanny. Určitě doporučuji, strávíte s knihou několik příjemných hodin.

1 03.10.2016

Pokračování romantické knihy Láska podle Shakespeara se čte opět velmi dobře. Známe již hlavní hrdiny i jejich přátele a tak už trošku víme, co můžeme očekávat. Žádná hlubokomyslná literatura to nebude, ale to ani od romantiky nečekáme. Kniha je opět docela bichlička, ale stejně jako první díl má široké řádkování, děj je svižný a rychle plyne. Tudíž vám lehce ubíhá stránka za stránkou. Střídají se části, které vypráví ze svého pohledu Aubrey, a které vypráví Daniel.
Příběh je určený určitě především mladším děvčatům. Já už jakožto starší ročník jsem na něj pohlížela trošku jinak, řekněme střízlivěji. Možná jsem tak malinko ochuzená o jakési nadšení, které mezi mladými dívkami z této knihy panuje. Ale i tak se mi kniha líbila a ráda si přečtu další pokračování. Jsem zvědavá, jak bude pokračovat vztah Aubrey a Daniela, když už jim škola nebude stát v cestě k naplnění lásky.

1 03.10.2016

Musím říct, že mě autorka nadchla. Její styl je nezaměnitelný a zatím jsem se s ničím podobným nesetkala. Knihu jsem hltala řádek po řádku, a i když jsem právě nečetla, přemýšlela jsem, jak bude příběh pokračovat, vyvíjet se. Jak skončí. Měla jsem tolik vizí, jak by mohl skončit. A málem jsem se na konci hystericky rozesmála. A měla jsem i vztek. Zkrátka se to ve mně pěkně mlelo. Ten konec je opravdu velmi překvapivý. Alespoň pro mě byl. Nic takového jsem já osobně nečekala.

1 03.10.2016

Kniha Václava Grubera není nijak obsáhlá a i díky většímu fontu se čte velmi rychle. Nemusíte u ní přemýšlet, námět není originální, ale celkem běžný a známý ze spousty jiných knih. Jde o nenáročnou četbu pro chvíle, kdy prostě netoužíte nad něčím hloubat, ale jen tak plout stránkami.
Z tebe peklo ráj nejspíš bude jednou z knih, kterou přečtete a záhy ji vypustíte z hlavy. Hlubší dojem nezanechá. Ale jako oddechovku můžu klidně doporučit. Jen mi trošku vadilo množství překlepů, které se v knize objevují.

1 03.10.2016

Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou je lehoučkým čtením pro každého, kdo chce vyloženě oddechovku. Já jsem od knížky možná přece jen čekala trošku více po té vztahové stránce. A trošku mě mrzelo, že se v podstatě celý příběh odehrává na vandru. Přesněji na vandrech. Nehledejte tedy žádný podrobnější rozbor vztahů, ale pohodový, místy vtipný příběh, který je vyprávěn v ich-formě. Kniha nemá ani 200 stran, přečtete ji za chvilku.

1 03.10.2016

Příjemná oddechovka pro romantické duše. Více v recenzi v záložkách - Můj knižní ráj.

1 10.05.2016