Satyrka komentáře u knih

Opět čteno ve slovenštině a přestože se pohybuji ve společnosti Slováků a nemám problém jim rozumět, je super, jak literatura rozšiřuje jazykové obzory!
...
Tato série mě velmi baví! Tentokrát jsme začali případ dramatickým nástupem Eriky: "Vzala si odznak a kabát a vystúpila.
"Ukážte mi miesto činu," požiadala."
Úplně jsem ji viděla s plápolajícími vlasy, neohroženou a připravenou do bitvy!

Do tohoto dílu jsem vletěla od první stránky. Zhltla jsem ho asi za nejkratší dobu oproti ostatním dílům, no stejně pro mě zůstává nejlepším dílem ten druhý.
Eriku jsem v prvním díle nemusela, pak se to postupně zlepšilo, no v tomto byla zase na přesdržku občas. Neštvala mě ale tak moc, jako "nešvar", co vídám v detektivkách čím dál častěji - hlavní hrdina/detektiv, v tomto případě Erika, je totiž neomylný a geniální, tak moc, že ostatní vedle něj vypadají jako naprostí hlupáci, bez něj by evidentně nebyl případ úplně nebo správně vyřešený. By mě zajímalo, co bez Eriky všichni dělali, když ještě nebyla detektivem? Stejně mě takhle štve i Robert Hunter. Já chápu tu myšlenku, ale prosím, proč občas na něco zásadního nepřijde zase někdo jiný? Což mě dostává k menšímu spoileru - Byla jsem nadšená, když případ na chvíli převzala Mossová, protože jí mám ráda, jenže zas přišlo zklamání, když to celé nedávala a Erika se tak zase ukázala jako superžena (dobře ji popsala Melanie). Na druhou stranu, ano, je dobré vidět, že každý je jiný a předurčený k něčemu jinému. Já bych byla stejná jako Mossová.
Opět - tohle není shazování díla, jen takové postěžování, které ale nemá vliv na moji nadšenost z této série. Jenom ji můžu doporučit!
- No a rozuzlení případu? Nějaká moje část asi tušila, že půjde o dva pachatele, protože jsem si zprvu vraha představila nějak, a toho zločince, co nezabíjel, zase jinak. Ale teda nečekala jsem, že do toho je tak silně zapletená paní Fryattová. Spíš jsem se sázela na jejího syna. Což byl opět super tah od spisovatele, když jsme díky Erice viděli, že je pořezaný.
- A jak je to tedy s tím, že Mandy nic neslyšela? Pochopila jsem to prostě tak, že alkohol dělá své.
...

8 07.08.2023

Moje druhá severská krimi, ta první mě hodně zklamala a já nechápala, proč se říká, že severské krimi je nejlepší.
Kniha mě překvapila. Úplně jiná detektivka než obvykle čtu, ale to neznamená, že to bylo špatně. Kniha mě bavila. Její čtení jsem si užívala, pokud se to tak dá nazvat, při všech těch smutných a ošklivých věcech, co se tam děly. Ale život holt není jen krásný.
Kniha je za mě takový "román v románu", spíš se zaměřuje na postavu onoho hypnotizéra a na jeho rodinu a jeho osobní život. Není to jen detektivka, je tady od všeho trochu - například i tzv. "červená knihovna" a erotika. Překvapivě mi to nevadilo, ale říkala jsem si, jak kniha asi bavila muže. Je zkrátka vidět, že knihu píše muž a žena.
Za mě to "zbytečně rozvleklé" není, jak jsem psala, já si to čtení vychutnávala.
Já jdu rozhodně do dalšího dílu.

8 19.03.2023

(SPOILER) Tak díky Báře, která dělá (a dělá perfektně a s humorem) podcast Neplecha ukončena, jsem se rozhodla po velmi dlouhé době HP znovu přečíst, jak už jsem psala v předchozích komentářech u ostatních dílů.
Do sedmého dílu se mi absolutně nechtělo. Týden jsem to odkládala hraním HP LEGO hry na PC, ale pak jsem prostě dostala "absťák", protože miluji čtení. Takže jsem se do toho pustila. Takhle kniha mě ničí emocionálně a zároveň mě hrozně baví některé pasáže. Přestože tu umře pár mých oblíbených postav, nejspíš je sedmý díl jeden z nejlepších dílů, z mnoha důvodů, aspoň pro mě.
Prolila jsem u tohoto dílu slzy. Dobby byl u mě vždy neutrální, ale teď jsem si ho oblíbila a jeho smrt mi zmáčela tváře slzami. Fred, to pro mě vždy bylo nejtěžší, do teď mi v hlavě zní věta "Pro George je každé zrcadlo zrcadlem z Erisedu ", kterou jsem kdysi dávno někde četla. Možná mě jeho smrt kdysi štvala nejvíc, protože já a můj bratr jsme k sobě měli velmi silný vztah, skoro jako dvojčata, přestože jsme od sebe tři roky. Mou milovanou sestřenku vždy nejvíc štvala smrt Tonksové a Lupina, kvůli malému Teddymu. Možná protože ona byla vždy zase pro založení rodiny. Dnes mě ta smrt taky štvala. Nedokážu ale říct, koho nejvíc. Snape je pak kapitola sama o sobě. Všichni víme. U konce kapitoly "Princův příběh" jsem opět slzela...
Tentokrát naštěstí po přečtení série nezbyl ten pocit, že nedokážu číst jinou knihu, jako tomu po přečtení HP vždy bylo. Tentokrát se na další knihy těším.
Pro tentokrát se tedy s knihami (Harry Potter) na nějakou dobu loučím, nicméně HP zůstává mou srdcovkou už navždy, přestože ani pořádně nedokážu říct, ČÍM mě tento příběh tak dostal.

8 05.02.2023

(SPOILER) Zprvu jsem chtěla opět psát o různých detailech v příběhu, od toho, jak jsme se rychle dostali do Bradavic, přes další nespravedlnosti než byl vůbec zahájen školní rok, po to, jak zábavné bylo číst si o randění a zlomených srdcích, že Neville byl konečně doceněn, o plýtvání dobrými lektvary, o tom, že nám tu nově poštu roznáší studenti místo sov, ale vzhledem k tomu, jak kniha skončila, nemám na to moc náladu a ani mi to nepřišlo moc podstatné. (I když jsem to i tak musela zmínit)
Šestý díl mě možná bavil nejvíc ze všech, měl dost zábavných pasáží i pasáží, co vás prostě baví číst, jako třeba to, jak nahlížíme do minulosti, která stála za zrodem Voldemorta. To, že se dozvídáme víc a víc, i když jsme ještě zmatenější. (A vzhledem k tomu, že čtu sérii po velmi dlouhé době, tak jsem zmatenější, i když jsem HP už četla)
Učebnice lektvarů, která patřila Princi dvojí krve, je naprosto skvělá a vy ji chcete taky, takže Harrymu ji narozdíl od Hermiony nevyčítáte, přece jenom si zaslouží v lektvarech i zazářit, vzhledem k předchozím ročníkům. Takže jsem se bavila, těšila jsem se na každou další kapitolu, až došlo na tu, kde Brumbál zemře. Jeho smrt jsem nikdy nedávala a to i proto, protože od této chvíle začínají umírat moje oblíbené postavy a smrt číhá na každém kroku...
Je to už týden a já ze sedmé knihy přečetla pouze první kapitolu, protože sedmý díl je pro mě hodně hodně těžký. A věřím, že nejen pro mě. Ale čtení už mi chybí a tak se do toho dřív nebo později pustím.

8 28.01.2023

(SPOILER) Jak jsem psala už u předchozích dílů a budu psát i u těch následujících - začala jsem Harryho číst po velmi dlouhé době, abych si udělala nové názory a celý příběh si obnovila.
Takže čtvrtý díl. Už tlustá kniha plná informací a detailů, které se do filmů nedostali a vlastně by se tam ani nevešli. Už jsem plno z toho zapomněla, takže jsem ráda za znovupřečtení.
Nejspíš jsem jedna z mála, ale já famfrpálové zápasy miluju. Vím, že mistrovství bylo jedno z mých nejoblíbenějších částí knihy.
Co asi musím zmínit je opět téma Zmijozel - Snape - Nebelvír. Vím, že hodně moc lidí má srandu z Brumbála a z toho, jak dává Harrymu a Nebelvíru "až moc" bodů. Jak mnozí říkají, jak je to nespravedlivé. Můj názor ale je, že to nespravedlivé není. (A to Nebelvír není moje kolej! ) Někdo jim ty body totiž dávat musí, ne? Ve filmech to tolik vidět není, ale v knize, hlavně ve třetím a v tomto čtvrtém díle, to vidět je. Snape a jeho nadržování Zmijozelu a naopak nespravedlnost vůči Nebelvíru. Takže já myslím, že si tyhle dvě koleje nemají, co se týče bodů, co vyčítat. Jo, pak jsou tu trochu zapomenutí havraspárští a mrzimorští. Ti by si naopak mohli stěžovat! Ale zastánci Zmijozelu prostě ne ... :D
Já jen, že jsem si tenhle svůj pohled na věc musela zapsat, jinak tu máme samozřejmě vážnější věci - jako třeba, kdo hodil Harryho jméno do poháru a tak...
A pak taky musím soucítit s Nevillem. Chudák Neville. Pořád dostává od každého bídu, a co hůř, dokonce i od učitelů, kteří nemusejí být Snape... Já nevím, ale takhle mu ještě víc podkopávají sebedůvěru, kterou ani nemá. Zkrátka docela ponižování. .. Ale samozřejmě, Rowlingová se s tím moc nemaže :D ( A co si budu, já se ke svým postavám taky nechovala nejlépe, když jsem ještě psala )
A jak už jsem psala i minule, je škoda, že Rowlingová udělala ze Zmijozelu takový... -hledám slušné slovo- ... -nenalezeno-... Malfoy je docela ten typ "já-si-můžu-dělat-srandu-z-tvý-mámy,-ale-dost-se-naštvu,-když-mi-to -oplatíš"... Jako vážně, kdo a proč ho může mít za oblíbenou postavu?
Ale neberte to vše tak vážně. Jako já.
Toť asi vše, kniha opět skvělá, tentokrát už vůbec ne pohádková. Jdu se pustit do pátého dílu, který byl kdysi můj úplně nejoblíbenější, protože byl nejdelší a bylo tam nejvíc věcí navíc. Teď jsem zvědavá, jak překousnu asi nejvíc nenáviděnou postavu v růžové...
A hlásím, že Harry Potter a Ohnivý pohár je moje poslední přečtená kniha v roce 2022!

8 30.12.2022

K případům Roberta Huntera jsem se vrátila asi po třech letech. Zprvu jsem se nemohla začíst, ale vůbec to nebylo tím, že by kniha nebyla dobrá, však Carter je velice oblíbený, ale tím, že jsem nedávno dočetla krimi sérii, která byla přesně podle mého gusta a ještě stále jsem se od ní nedokázala odpoutat. Nicméně! Po pár kapitolách jsem už nemohla přestat číst.
Série rozhodně není pro každého - vraždy jsou velice brutální a detailně popsané. Nejvíc si právě pamatuji způsoby smrti.
Celé je to napínavé, někdy tak, až mě to ničí. Prostě musíte číst dál!
Co víc napsat, tahle série je rozhodně sázka na jistotu, jen budete mít občas noční můry...

8 01.09.2022

Celý tým mi během přečtení tolika dílu přirostl k srdci, což se mi zas tolik nestává, ale tenhle díl mě Kim a Stacey štvaly kvůli tomu, jak se chovaly k novému členovi týmu. Částečně jsem je chápala, nikdo nenahradí žádného člověka, ale i tak to od nich nebylo hezké, zvlášť ta přezdívka, co nový člen dostal od Stacey. Ale...
Musím říct, že přestože jsem přišla na to, jak hledat mezi postavami ty "špatné" (musí to být někdo, kdo už se v příběhu objevil, ale stejně vás to musí překvapit), stejně mě autorka od mé stopy odvedla a já v jedné chvíli silně podezírala úplně někoho jiného.
Případ, který řešila Stacey mě taky dost bavil a po chvíli mi i došlo, o co se jedná. Nicméně jsem netušila, že to má nějakou diagnózu a název, takže jsem se něco nového dozvěděla.
Opět cením shrnutí na konci dílu, cením i odkazy na opravdové zločiny, co se opravdu staly, a dál sérii moc doporučuji. Za mě je to série, kde vám každý díl něco dá nebo naučí.
Tak a už se pouštím do dalšího dílu.

8 23.07.2022

Další pecka, já tu sérii miluju!
A Alex, bože, Alex. Alex je jako Umbridgeová z Harryho Pottera. Tak dobře napsaná, že ji nenávidíte nejvíc ze všech postav.
Ten konec a ukončení všech dějových linek jsem si užívala neskutečně.
Pokračuji dalším dílem.

8 09.06.2022

22. AUDIOKNIHA
Tahle kniha na Audiotéce nebyla zdarma v rámci klubu. Ani jsem žádné audioknihy neplánovala kupovat. Ale ze zvědavosti jsem zkusila ukázku zdarma. A ukázka mě tak vtáhla, že nebylo o čem. Okamžitě jsem knihu koupila. A opravdu nelituji. A to jsem neměla vysoká očekávání, nečekala jsem, že mě kniha tak vtáhne.
Opravdu výborná kniha, anotace nelže, dozvíte se mnohé, nejen zajímavé historky, ale také užitečné informace, dozvíte se víc a taky pravdivě o práci kriminalisty. Otázky jsou zajímavé a ještě zajímavější jsou odpovědi a vyprávění pana Mareše. Nemohla jsem přestat poslouchat. Já jsem neviděla ani jeden ze zmíněných seriálů, i když jsem o nich měla nějaké povědomí, takže pro mě byl celý rozhovor něco nového.
Ráda čtu krimi, ráda poslouchám podcasty o zločinu, takže doporučuji lidem, které tohle taky baví a zajímá, ale zároveň doporučuji i všem ostatním. Tohle je něco jiného než detektivky nebo vyprávění krimi příběhů, pro mě je to ještě trochu výš. Takže jasný plný počet hvězdiček!
Ráda si někdy v budoucnu knihu pořídím i fyzicky, opravdu ji nemám, co vytknout.
Momentálně mám rozečtenou další knihu od autora, tentokrát o lékaři letecké záchranky a opět jsem velmi nadšená (a často dojatá nebo smutná). Rozhodně si přečtu i další knihy z této série!

7 19.10.2024

7. AUDIOKNIHA
Mě to tak moc mrzí, tohle je další kniha od českého autora, v tomhle případě autorky, u které jsem zklamaná, protože jsem čekala něco mnohem lepšího vzhledem k tomu, jak jsou autoři hodnocení. Za mě asi až nadhodnocení, právě díky tomu, že jsou "naši". Achjo. Já vím, že sto lidí, sto chutí, a já bych fakt chtěla hodnotit naše autory lépe. (Napadá mě jen jedna výjimka, a to kniha Tamařino souhvězdí od Anny Musilové - samozřejmě úplně něco jiného než Krev pro rusalku). Bohužel, asi to pro mě nebylo, ale nevzdávám se.
Ze začátku jsem se sama pro sebe usmála a řekla jsem si, že českého autora už prostě poznám. Ten syrový a surový styl bez servítků vídám u našich autorů víc a víc. Taky mě to ze začátku oslovilo, protože už jen ta myšlenka, ten nápad se mi líbil. Velmi brzy jsem se ale začala nudit, hlavní hrdina byl příšerný, opět (hrdinové českých autorů mi zatím fakt nesedli), jeho chování se mi vůbec nelíbilo, ale chápu, že takový byl schválně, aby se z toho vyvinul takový příběh. Takže začátek super, pak nuda, a kdybych se naučila odložit knihu, když mě nebaví, tak bych tuhle odložila (přestala poslouchat), nakonec jsem aspoň zrychlila čtení, závěr (asi poslední tři kapitoly) byl docela dobrý.
Takže ještě jednou - mrzí mě, že zase vybočuju a jsem trapná, ale pět kapitol z dvaceti osmi za mě bylo dobrých, zbytek mě nebavil. Nechápu to vysoké hodnocení. Ale to je v pořádku.

7 05.06.2024

Tuhle knihu mám doma už dost dlouho, chvíli poté, co vyšla, ale pořád na ni nějak nebyla "chuť", nepřišla na ni řada. Jenže včerejší rozhovor s kolegou mě "donutil" po ní konečně sáhnout. To, že kolega ji přečetl dřív než já a pořád o ní tajemně mluvil, mi dodalo impuls ji konečně z té poličky vzít a pustit se do čtení.
Věděla jsem, že kniha je na tom stejně jako pizza Hawai, takže jsem na ty procenta nehleděla. A dobře, že tak!
Je asi jasné, podle hvězdiček, které jsem dala, do jakého tábora se řadím.
Kdybych měla čas, přečetla bych knihu na jeden zátah. Na začátku není žádná nudná "předehra", kniha běží od prvních stran. Já jsem četla, o čem kniha je, takže jsem věděla, do čeho jdu. Neměla jsem nutkání knihu zavřít a už nikdy neotevřít, právě naopak, musela jsem číst dál. Co se týče stylu psaní, mně to přišlo dost trefné. Sice jsem se občas ztrácela v tom, kdo co řekl nebo udělal, protože dotyčný nebyl jmenován, ale mně to přišlo jako suprové doladění celé té atmosféry. Za mě originální nápad a myšlenka, a přestože mnozí píší, že by kniha mohla být klidně delší, mně to takto stačilo, ALE nebyla bych ani proti"propracovanější" verzi. Ale někdy je méně více.
Závěr mě šokoval vlastně nejvíc (i když šokuje tolik věcí, že nevíte, co si dřív vybrat), odhadla jsem ho pár stran před, ale nevěřila jsem tomu, a pak to přišlo a já otočila stránkou a za ní už bylo jen poděkování. Zůstala jsem zírat s otevřenou pusou.
Takže moje rada - nehledět na hodnocení 62%, jak vidno v komentářích, každý si musí udělat názor sám. Sto lidí, sto chutí (ehm).

7 27.03.2024

Já zkrátka miluju tenhle žánr (i když občas se nutím nemyslet na to, proč vlastně tento žánr vyhledávám) a tohle bylo sáhnutí, které rozhodně nebylo vedle. Od začátku mě příběh pohltil, je čtivý, zajímavý, také má přidanou hodnotu a dokonce má vraha, který je zatím nejgeniálnější, o kterém jsem četla. Případ je i díky tomu celý zmatený (v dobrém slova smyslu, úmyslně zmatený) a za chvíli se chytáte za hlavu jako Sayer i Holtová. Nicméně Sayer mi šíleně připomínala mix Kim Stone a Eriky Fosterové. Zkrátka další vyšetřovatelka s bolavou minulostí, urputná, která jde pro spravedlnost přes veškeré zákazy, odvážná, tvrdá, hrdinka každým coulem (čti: skoro nesmrtelná, co se nebojí ničeho, když má zachraňovat). Každopádně mi to samozřejmě nevadí, Kim miluju a zamilovala jsem si i Sayer. Vik mi zase připomínal parťáky takových vyšetřovatelek. O těch psech mlčím.
Přišlo mi, že překlad má pár chybiček, nebo jsem občas jen nepochopila divnou větu. Všimla jsem si i překlepu. Ale nebylo toho zas tak moc.
Co se týče pachatele, konečně jsem ho odhalila docela brzy, ale ne zas tak moc brzy, navíc se mi od té doby na hrudi neslo pěkné napětí. A to podporovalo touhu číst dál.
Spoiler:
- Zprvu jsem myslela, že by to mohl být Andy. Ale když Ezra prohlásil, že se objevila DNA Joan, nějak jsem tušila, že ona bude nakonec vrahem, že to nebyla chyba. Byla jsem napjatá, zda to tak bude. A bylo - Nicméně mi to na zážitku z knihy nic nevzalo.
Že bude v ohrožení i Adi jsem si byla taky nějak jistá, když jsem zjistila, že je z dvojčat. Prostě jsem to věděla. Asi prostě hodně přečtených krimi sérií? Rozhodně jdu ale na další díl a těším se!

7 04.02.2024

Vzhledem k tomu, že z 99% čtu spíš zahraniční autory a navíc hlavně detektivky, na tuhle knihu od české autorky jsem se těšila. A to i proto, protože v minulosti jsem měla čest s pár českými autorkami fantasy žánru a ty mě tedy dostaly! A ani tady nejsem vůbec zklamaná! Teď to možná ale bude znít jako opak - Ano, je pravda, vraha jsem tušila už tak nějak od začátku a nějakou dobu před koncem mi i došlo, co se vlastně stalo a proč, nicméně to knize nijak neubírá. Nad čím jsem se rozčilovala byla Laura. (Jedno z mých nejoblíbenějších jmen.) A vlastně i Adam. Laura taková super hrdinka (SPOILER: v čem mi přišla jako hrdinka byla scéna s Pittnerem, když vtrhl na oddělení), nebyla mi vůbec sympatická. Když jsem se dozvěděla, proč ji na oddělení nemusí, nebylo mi ji vůbec líto. A (tohle by možná někdo mohl označit za MINISPOILER:) když Adamovi řekla její verzi příběhu, i tak mi jí nebylo líto a možná mi byla ještě víc protivná. (Tady ten možný MINISPOILER končí) Adam mě štval těmi jeho výbuchy a tím, že každým lehce podezřelým si byl strašně moc jistý. To byl jediný případ, kdy jsem se přikláněla na stranu Laury. Taky ten vztah mezi nimi... Oba mi moc nesedli, takže tak. To bylo jediné, s čím jsem nebyla spokojená, ale každý je nějaký.
Ale jinak případ mě opravdu bavil, celý proces byl zajímavý. Líbilo se mi to, že kniha nekončí odhalením vraha, ale ukazuje, že je potřeba víc.
Dále - Například u Cartera jsou mi popisy místa k ničemu a vlastně je co nejrychleji přelétávám, ale tady se jednalo o mně známé české prostředí a to bylo takové to "Tohle znám!" - "Tohle je kousek od nás!"
Celkově se hodně ztotožňuji s komentářem pode mnou od Mychaeli...
Kniha opravdu povedená! Teď jdu na Vesnici.

7 31.10.2022

Tohle pro mě byla docela výzva, protože jsem těžce kočičí člověk, ale ta kniha na mě skákala úplně všude, tak jsem si ji taky pořídila. A zrovna mám období, kdy mám chuť na jiné příběhy než krimi nebo thrillery, které obvykle čtu nejvíce, takže se mi úplně nabízela.
Čekala jsem úplně něco jiného. Nicméně styl mi sedl, i když hodně lidí zde píše, že jim byl proti srsti, mně ne. Mám ráda, když je styl vyprávění jiný a hodí se k celému příběhu, nemusí být vyloženě striktně spisovný. Na to nehraju. Film jsem neviděla, já stejně na filmy koukám velmi velmi zřídka.
Teprve až když jsem překonala ten pocit, že autor se v nás snaží za každou cenu vyvolat pocit viny a nutit nám, že pes je všechno a lidi zrůdy a nezasloužíme si žít, což samozřejmě vím, že tento názor zastává hodně lidí, tak mě příběh pohltil. Jen škoda, že skončil tak nečekaně. Ale i když byl hodně krátký (necelých 90 stran), tak obsahoval hodně, a myslím, že obsáhl vše, co chtěl autor říci. Děsivé pak bylo, že všechny psí osudy z knihy jsou inspirované skutečnými. Ani jsem netušila, že jeden pes může "projít pod tolika rukama", že může mít tolik "páníčků".
Možný spoiler:
Jen jsem si celou tu dobu přála, aby Gump Béďu aspoň ještě jednou viděl, i když bylo řečeno, že ho už nikdy neuvidí.

6 29.06.2024

(SPOILER) 3. AUDIOKNIHA
Tak já asi budu vybočovat trochu z řady, jak tak čtu názory ostatních.
.
Pravdou je, že jsem z toho trochu rozpolcená. Kniha obsahuje zčásti případ, zčásti osobní život postav, a to zdůrazňuji proto, protože to není troška osobního života, ale velká část. V tom je to trochu jiné od jiných krimi, protože přestože tam bývá osobní život, neřekla bych, že v takové míře. A já tím ani nechci říct, že je to špatně, mně se to líbí, baví mě to, ale...
.
Pro mě samotnou jsou velmi velmi důležité samotné postavy a to, jak mi sednou. Když mi nesednou, většinou se u příběhu vztekám nad jejich činy. :D
Což bylo i teď.
.
Hana je mi krajně nesympatická a jen o ždibičku lépe je na tom David. Hana neví, co chce, chová se dost příšerně, přijde mi, že pořád svaluje vinu na všechny a přijde si lepší než ostatní (v práci), Davida také nemám ráda, a celkově nejsou ani párem roku. Bylo mi jedno, co se jim stane, a když přišla část, kterou vyprávěla Hana, netěšila jsem se na to. Samozřejmě to není chybou autorky, ono napsat i takové postavy je vlastně um.
.
Vyšetřování a případ samotný mě jinak bavil, ale opět - já radši týmy, co si aspoň částečně rozumí a spolupracují než takovou katastrofu, jakou je tým Davida. Jasně, i to je život, patří to k tomu.
.
Ono i o těch vztazích, které mezi sebou postavy mají, je docela zábavné číst (poslouchat), baví mě to, jen... však víte.
.
Když to shrnu - je to dobrá kniha, nějakým způsobem mě baví, jen mi hrozně svým způsobem vadí postavy - Hana a David.
.
Takže nebudu moc kritická, dávám tak 3,5 z 5.
.
Spoiler o případu:
Jinak případ mě docela zasáhl. Stejně jako Hana jsem si říkala, že si neumím představit, co Karolína musí prožívat, jen ta představa, že můj manžel dopadne takto, mě děsila. Motiv vraha mi ale moc nestačil, přišlo mi to takové slabé. Hrozně náhodné, jak to setkání - zjištění, tak i vražda. Ta věta typu, že "byla to nehoda, jen tam zrovna omylem byla tyč" byla taková divná. Ale opět se budu opakovat - samozřejmě život je nějaký.
.
V porovnání s prvním dílem mě tento druhý víc bavil, zároveň mě ale víc zasáhl motiv Anety.
.
Jdu do dalšího dílu? Kdybych si měla koupit knihu, tak ne, ale případy Hany a Davida poslouchám, díly mám v rámci klubu, takže ano, jdu do dalšího dílu.

6 22.03.2024

Po dočtení knihy mi v hlavě okamžitě naskočila písnička od Rammstein - Zick Zack...
Co jinak napsat - kniha mě tentokrát děsila méně než předchozí díl, ale zase mě překvapila na konci. Spoilery psát nechci, takže tímto svůj komentář ukončuji.

6 19.09.2022

Tajemství sídla Craven Manor mě pohltilo tak, že jsem nemohla přestat číst. Pořád se něco dělo, v knize nebyla ani jedna nudná pasáž. Hodně lidí si stěžuje, že kniha není moc strašidelná, ale já jsem hrozný strašpytel, takže mi stačí knihy jako je tato nebo Duch domu Ashburnů, aspoň to není jen "bububu", ale má to příběh. Duch domu Ashburnů byl za mě určitě strašidelnější, Tajemství sídla Craven Manor šlo trochu víc do fantasy, ale to mi vůbec nevadilo.
Je hodně vidět, že autorka miluje kočky, což s ní mám společné, takže za to dávám další plusový bod.
MINI SPOILER:
Četla jsem zatím první dva díly této série, co zatím můžu říct je to, že se mi líbí, že duchové nejsou ukazováni jako špatní, naopak.
Brana jsem nepodezřívala, i přesto, co se o něm Daniel dozvěděl od Kylea a paní Kirshnerové, byl mi sympatický.

Shrnuto podtrženo - já jsem zvědavá na další díly a určitě si je hodlám pořídit!

6 31.03.2022

Po přečtení předchozího dílu jsem se samozřejmě okamžitě musela vrhnout na tento. A... Často píšu o nějaké knize, že to byla jízda od začátku do konce, že jsem nemohla přestat číst a podobně. O téhle to ale napsat nemůžu. Tahle v tom byla na mnohem vyšším levelu. Upřímně fakt musím napsat, že napínavější knihu, kde jsem fakt nemohla přestat číst, kde jsem jela stránku za stránkou, jsem nečetla. Možná to vypadá, že přeháním, ale ne. Takhle to cítím.
Na začátek jsem se vrhla, málem mi při něm puklo srdce, protože podle toho, co říkal Clare na konci předchozí knihy jsem myslela, že to bylo trochu jinak. A pokračovalo to tak, že jsem nemohla přestat. Byla jsem jak feťák, co prahne po fetu. Moc mi to nevycházelo, protože moje dovolená skončila, takže jsem musela jít i do práce, a byla to docela muka. Takže za mě nejnapínavější kniha, co jsem zatím četla. Opravdu.
Obálka i název knihy jsou opět perfektní. Tři dcery Ketta jsou stále rozmazlené a drzé. Kate a Pete jsou stále skvělí. Kett je stále trochu Chuck Norris. A opět nevíte koho podezírat dřív, komu můžete věřit. Ale konečně budeme hledat Billie.
*Poznámky obsahující spoilery*:
Moc moc jsem si přála, aby byla Billie nalezena (živá) a upřímně se taky divím, že mi to nedošlo. Myslím to, proč ty ženy neutekly, když měly možnost. Přitom jsem nedávno četla jinou krimi s podobným tématem. Jak řekla Kingsleyová - každý má něco, pro co by dokázal zabít, pro co by umřel. A je smutné a děsivé, jak toho někteří lidé dokážou využít. Jsem ráda, že o tom jenom čtu. Važme si toho, co máme.
A jsem zvědavá na další díl, jak se s tím vším Billie popere a zda se celá rodina dá do pořádku nebo se naopak rozpadnou.

5 28.02.2024

Taková trochu jiná detektivka - v tom, že tu jsou tři dcery šéfinspektora Ketta víc než jen vedlejší postavy. Je na ně teď sám a nějak se mu zatím nedaří to celé zvládat. Ne že by mi to vyloženě vadilo, bylo zajímavé to vidět zase z pohledu detektiva, který má malé děti a je na ně sám, takže si musí svůj čas nějak rozvrhnout mezi ně a práci, ale trochu rušivé to bylo.
Čtení to bylo dobré, jak jsem psala, trochu jiné než ostatní detektivky, každopádně mě to úplně nevtáhlo a odhalení pachatele nepřekvapilo, ve smyslu, že jsem sice nevěděla, kdo za tím vším je, ale prostě nepřišel ten "wow" moment a na konci mi ještě zůstalo pár otázek. Navíc mi přišlo, že na vše se přišlo tak nějak díky náhodě. Označila bych knihu za takovou "krimi oddechovku".
Každopádně - mám další díly a pokračuji dílem dalším.
Spoilery:
- Na konci mi zůstala ještě otázka, a velmi palčivá - proč to tedy všechno dělali? Proč byly ty dívky uneseny? Co bylo řečeno mi prostě nestačilo.
- A Billie? Tak nějak si už zvykám, že každý detektiv má nějakou temnou bolestnou minulost, v tomto případě přítomnost. Očekávám, že se Billieino zmizení v dalších dílech vysvětlí.

5 25.02.2024

Jak mě druhý díl trošku zklamal (ne příběhem, ale různými detaily), tento to zase napravil. Označení "nezpach" už není tak okaté a rušivé. Stále tu jsou nějaké překlepy, ale pořád drobné. A pachatel není okatě přehlížen. Takže nezklamalo mě to. Kniha opět čtivá, zajímavý případ, i když mě asi zasáhl nejvíce, hodně moc pravdivých informací o Egyptě, takže velká přidáná hodnota, Tino miláček, postavy skvělé, i když Sayer mám ráda nejméně. Všechna ta místa jsem si googlila na mapách, a zase to trošku přidalo na celé knize. Každopádně ano, je tam dost věcí, co se objevují i v jiných detektivkách, ale s tím se dá počítat. Jinak klobouček takovým autorům, kteří dokáží z tak rozvětveného nebo složitějšího děje, "vybruslit", zkrátka celé vyřešit.
A konec? Tak tam mě tak zamrazilo, tak náhlá emoce. Tohle jsem fakt nečekala a byla to za mě třešnička na dortu!
Závěr: Rozhodně řadím mezi ty lepší krimi série.
Spoilery:
- Pravého pachatele jsem tentokrát nezjistila hned, ale rozhodně mě tato možnost napadla. To ale bude tím, že nejlepší detektivky mají takové pravidlo - Aby to bylo šokující, překvapující, aby to bavilo, musí být pachatel někdo, kdo se v knize určitě objevil, nebo o něm padla větší zmínka. Zatím všechny moje oblíbené detektivky tohle měly.
- Zabít Jakea znovu bylo docela kruté, chudák Sayer. Byla jsem zvědavá, jak to celé autorka vyřeší. Že Jakea znovu zabije jsem nečekala.
- A že bude tolik mrtvých studentů a dětí, to byla určitě silná káva. A také jsem to nečekala. Čekala jsem spíš minimální ztráty. Každopádně rozhodně miluju šťastné konce, takže díky autorce za to, že oběti bývají tak odvážné a že se téměř vždy nějak zachrání.

5 15.02.2024