sctealeaf komentáře u knih
Protože zde autor nemůže kromě Saturnina samotného spoléhat na postavy, které původní román činil takovým, jaký je, bylo třeba improvizovat - a tak místo tety Kateřiny s příslovími máme Saturninovu matku s citáty, místo doktora Vlacha s dědečkem máme Saturninova otce, místo slečny Barbory Saturninovy milenky s úplně stejným ostrovtipem. Stačilo by je přejmenovat, a jsme tam kde jsme byli. Nevím, zda se to dá považovat za věc negativní či pozitivní, přeci jen díky tomu příběh funguje, na druhou stranu by člověk čekal aspoň trochu originality, které se nedostává ani z historek samotných; přinejmenším polovina z nich jsou vtipy stokrát prohnané přes internet, od poznámek v žákovské knížce až po anekdoty o ženách. Kdo jsem, abych posoudila, zda Jirotkovo původní dílo neudělalo totéž, i tak je to ale detail, který kazí dojem. Také nedokážu posoudit, zda jsou stereotypní prupovídky o ženách (a jedna o Židech) odrazem doby, ve které se příběh odehrává, či autorových osobních postojů. Celkově příjemné počtení, ale mám podezření, že toho se dostává díky sentimentalitě, kterou pociťuji k původnímu románu.