Sedlmajerka
komentáře u knih
V sobotu večer, v neděli ráno
Alan Sillitoe
Jsou knihy, které se dají číst v kterékoli době a vždy čtenáře něčím osloví. Tako kniha mezi ně rozhodně nepatří. V roce 1960 se prý čtenáři nemohli nabažit hrdinů z dělnického prostředí. Pravdou je, že je psána velice realisticky. Avšak hodiny strávené u soustruhu či v hospodách mně bohudík nic neříkají a tak byl docela problém knihu vůbec dočíst.
Zámek
Franz Kafka
Knihu jsem četla již kdysi na gymplu a zanechala ve mně pocit čehosi tajemného. Nyní jsem se k ní opět vrátila a nechápala jsem, co se mi na ní kdy mohlo líbit. Asi to bylo tou dobou, kdy jsme si hráli na intelektuály. Co teď čteš? Kafku a ty? Kunderu. Nic méně mi to nedalo a koupila jsem si audioknihu Proměna. Sice taky depka, ale má to alespoň hlavu a patu. Časem si troufnu snad i na Proces.
Manon Lescautová
Antoine François Prévost
Já mám vydání z roku 1926, takže soudobí jazyk je příjemným zpestřením mezi četbou současných děl. Chudák Prevost nám tu chtěl zanechat nějaký morální odkaz, který v dnešní době již pozbývá platnosti.
Klobouk dolů před Nezvalem, který toto dílo dokázal tak úžasně přebásnit.
Cosmopolis
Don DeLillo
Knihu jsem přečetla za dva večery. Je to moje první setkání s DeLillonem. Líbil se mi styl psaní, i když jsem při rozhovorech občas ztrácela přehled, kdo vlastně co říká. Čte se jedním dechem. Bohužel teď pár hodin po dočtení ve mně nenechala hlubší stopu.
