Senza Jenka komentáře u knih
(SPOILER) Devon je odmítané dítě. Matka ho opustila, otec má blíž k alkoholu, než synovi, snoubenka ho odkopla... A tak si chrání srdce a zároveň v hloubi duše bojuje s pocitem, že není dost dobrý, aby s ním někdo chtěl být trvale.
Giselle má trauma z vlastních narozenin. Od chvíle, kdy v její narozeninový den zemřel Gisellin otec, jsou jedny horší, než druhé. Má pech na chlapy a trpí pocitem viny za to, co provedla vlastní sestře.
Samozřejmě se vzájemně přitahují, bojují s tím, bojují sami se sebou, ale nakonec si spolu splní všechny sny.
Šílela jsem z její matky. Elenu a Jacka bych za roztrubování osobních tajemství vykostila a klidně je veřejně označila za lháře.
Líbilo se mi, že Giselle nepřistoupila na čistě sexuální vztah.
Je to hezké, romantické a dobře se to čte.
(SPOILER) Není to tak úplně maškarní ples, ale tématický večer v... jak to nazvat... erotickém klubu. Francesca tam nemíří rovnou od oltáře, svého, teď již bývalého, snoubence přistihla s jinou už před nějakou dobou.
Šéf ji vyhodí, protože ta "jiná" je manažerka a navíc jeho neteř. Zjistí, že jejím partnerem při vášnivé maskované noci byl hráč amerického fotbalu a navrch s ním otěhotněla. Neplánuje mu to říct.
Jenže i Tuck si umí dát dvě a dvě dohromady, začnou se vídat a Franceska je zamilovaná. Už je v pátém měsíci a protože to na ní není vidět a je srab, pořád ještě mu to neřekla...
Samozřejmě to dopadne všechno dobře. Je to hezké, zábavné a skvěle se to čte. Líbilo se mi to víc, než minulý díl.
Jediné, co mi vrtá hlavou je ten její přívěšek - jak velká musela být sakra ta kresba jejich domu, když na ní byly i detaily něčeho tak malého?
Líbili se mi oba hlavní hrdinové. Nekonvenční, sebevědomí, se smyslem pro humor. Příběh zlehka plynul a ani vydírání, ani manželské drama Vanessiných rodičů, ba ani pronásledovatelé Montyho chráněnce či jeho samotného ho vlastně nijak nenarušily.
(SPOILER) Musím uznat, že kniha mi stylem připomíná díla českých autorů mnohem víc, než jiné zahraniční počiny. Srovnávat konkrétně se ale zdráhám. Znám lepší vypravěče, nápaditější ohledně zápletek, drsnější a syrovější ve stylu i podmanivější, co se vtažení do příběhu týče. Každopádně je to akční a zábavné.
Spousta dobrých hlášek (jednou začíná hned první kapitola), nezvykle sebekritických pohledů ("jsem velký, ošklivý chlap") i pár nečekaných zvratů.
Místy byl příběh zbytečně zjednodušený a některé motivy se opakovaly až neúnosně často - třeba Owenova umírání a zmrtvýchvstání byla pomalu na denním pořádku (a nejen Owenova). O jeho úloze nemohlo být pochyb už po vizi o obelisku. Překvapil mě Machadův konec, ale co, byl to zmetek už před setkáním s Korinihou, patřilo mu to. A za trochu nekonzistentní považuji Granta a jeho rozhodnutí. Mordechaiovy hračky mohly být malinko účinnější, hlavní hrdina mohl dostávat trochu méně na p.del a boj se stvůrami mi přišel na profíky až moc chaotický.
Nicméně... Celkově se to čte dobře a za sebe mohu doporučit.
Řekněme, že jsem podle vzhledu, názvu i anotace čekala něco temnějšího, dramatičtějšího a záhadnějšího. Přesto se mi to líbilo. Některé dějové prvky byly sice trochu moc překotné, na dva tak hluboce zraněné jedince, ale je to hezké, místy až dojemné a dobře se to četlo.
Zatím jsem, kromě tohohle, četla jen příběh Arrana a Mary, ale mám pocit, že autorka využila jeden a týž motiv u všech čtyř sourozenců. Někde kolem prostředka mi to přišlo zbytečně natahované, aby pak následoval rychlý skok od odmítání rovnou pod deku, ale celkově je to hezké a velmi romantické.
Catrionin příběh je hodně zvláštní a Munro je prostě miláček - pokud tedy odhlédnu od jeho předchozích milostných eskapád.
Jediné, co bych vytkla, je jistá nedovtipnost Medvědových bratrů. A od chvíle, kdy se Torriden objevil mi bylo jasné, jak to dopadne.
(SPOILER) Kniha nepostrádá zajímavé, poetické momenty. Ale jinak tomu chybí hloubka, uvěřitelnost a vlastně jakýkoliv vývoj. Potkají se v mlze, pak k němu dochází na sezení, jako modelka. Samozřejmě se zamiluje - ačkoliv se nestane nic, co by zrovna k němu mělo podobné city vyvolávat. Je nepředvídatelně náladový, nepříjemný až bezohledný. Střídavě na ni štěká, nevšímá si jí nebo se na ni naopak dost nevybíravě vrhá. A to bez ohledu na její pocity, nebo postoje. Prchala bych od takového chlapa co nejdál.
(SPOILER) Průměr - on je Hollywoodský sen každé ženy a smrt jeho bratra-dvojčete jím silně otřásla. Novopečená uchazečka o místo řádné agentky filmové hvězdy mu má dělat chůvu - doslova stín. Křížence mezi au-pair, bachařem a posluhovačkou. Samozřejmě podlehne jeho kouzlu a šéf ji vyhodí.
Hvězda jde do sebe a požádá ji o ruku. Šéf ji vezme zpátky a bulvár plesá. Chybí mi pár stránek, ale je to rychlé, trochu povrchní a vlastně i dost otřepané.
Dá se.
(SPOILER) No, anotace je... divná, nepřesná. Za prvé - Nova sice prošla nějaké soutěže krásy, ale rozhodně to není kralující vítězka. Za druhé - nepřišla mi ani tak zlomená, jako spíš aktuálně převálcovaná okolnostmi. Její největší láska ji před lety podrazila, další vztahy nevyšly a když vás vysněný rozehrávač po vášnivém čísle osloví jménem jiné ženy, taky to na náladě nepřidá. Nově navíc zemřela matka - ještě relativně mladá. Sestra má poruchu autistického spektra a Nova ji rozhodně nechce vytrhovat z domova. Takže pustí byt i práci v New Yorku a přestěhuje se zpět do rodného města. Je nezaměstnaná, má starosti a nový soused ji moc nenadchl.
Zlomený je Ronan - při autonehodě zemřela jeho snoubenka. On sám vyvázl zraněný a s pošramoceným obličejem. Noc s princeznou Leiou mu otevře oči, přestane chlastat a začne na sobě zase pracovat. Jenže byl v lihu a dívku si příliš nepamatuje. Když mu po dvou a půl letech přijde na večírek v jeho domě vynadat za hluk a zničenou předzahrádku, ani ji nepozná. Ale něco ho k ní táhne.
Nova díky němu získá práci ve škole, dohodnou se, že mu bude dělat zeď jako přítelkyně, aby si celé město přestalo hrát na kuplíře. Nakonec přijde i nabídka trénovat rozehrávače v jeho bývalém týmu...
Samozřejmě, je to romance, takže falešná přítelkyně se brzy stane pravou, jeho trenérské srdce ovládnou jeho středoškolští fotbalisté, se kterými samozřejmě vyhraje, práci v NY odmítne a zůstane v Texasu. Následuje zbytečný epilog.
Nejvíc se mi líbila povaha hlavní hrdinky. Upřímná, otevřená, s šíleným smyslem pro humor a laskavým srdcem rozměrů větších, než malých. Nova je prostě skvělá.
(SPOILER) Četlo se to dobře, to nemohu popřít. Je to romantické až na půdu. Tu v závěru až patetickou osudovost vyvažuje drsný začátek a propady, se kterými se oba hlavní hrdinové potýkají.
Celkově je to... přehnané. Emoce - pozitivní i negativní - vybičované do extrému. A navíc detaily, které prostě neseděly samy o sobě, nebo do celkového obrazu.
Osudová láska. Dopis ve skříňce, který tak nějak vyšuměl a sloužil jen pro doladění pozadí. Zvláštní seznámení a vztah s Wyattem... Knoxova jizva, ačkoliv měl otce topícího se v penězích, který mohl zajistit nejlepší plastické chirurgy...
Ale je to roztomilé.
Čekala jsem to svižnější a pikantnější. Ale i tak je to příjemné čtení.
(SPOILER) Spustit se s nevlastní matkou zní trochu bizarně... Ale je mladá, dokonce mladší, než on, neznali se, s jeho zploditelem (o otci nemůže být řeč) děti neměla a koneckonců je volná, aby si mohla začít nový vztah.
Nemanželský... to ve mně nebudí emoce, žádný papír nikomu na ctihodnosti nepřidá a těžko mohl ovlivnit okolnosti vlastního početí. Vinit matku, že otce zradila... To je dost odvážné tvrzení, když neví, co ji k tomu vedlo.
Bylo to docela fajn, až na poslední zhruba třetinu, kde se napětí zbytečně natahovalo tím, že předpokládali, místo aby si promluvili.
Celkově je to takové... fádní. Žádné velké zvraty, žádná překvapení. Je hezké, že hrdinové mají své slabiny a hříchy, za které se stydí.
Pocit viny... chápu, ale pravdou je, že kdyby zajatce nepustili, mohli se jejich soukmenovci rozhodnout, že je osvobodí a Ceciliin otec, Audreyin manžel i Faithin bratr by zemřeli tak jako tak. A Michael, Robert i Adam by si vyčítali... třeba špatnou kontrolu hlídek, nebo nedostatečné zabezpečení. Život je pes.
Navzdory zdejšímu hodnocení mě víc zaujal následující díl.
Taková autorova klasika. Čte se to dobře, ale napětí a akce minimum. Děj poměrně jednoduchý a přímočarý. Škoda, že se autor už hodně opakuje.
Trochu mi uniká motivace některých postav. A zvláštní byl i vývoj vztahu hlavních hrdinů. Ale jinak je to fajn čtení.
(SPOILER) Nevím, co jsem čekala. Začátek mě docela bavil, ale pak se mi to dost táhlo. Kniha je vlastně celá už tématem naprosté klišé. Samozřejmě, že si budou po mailu sympatičtí, samozřejmě, že se zamiluje, samozřejmě, že se sejdou a on bude samozřejmě krásný, jako Adonis...
Co se týče humoru a pohledu autorky na to, co je a není upřímnost - mám to nastavené trochu jinak, takže místy mě to i dost prudilo. Občas se vyskytl nesmysl - třeba proč se hádá s Jasmine o svoje silonky s kočkami, když je má s sebou a tudíž si je sestra těžko může půjčit?!
A povaha hlavní hrdinky... Kdybych to přečetla prosté jakýchkoliv údajů o věku, tipla bych ji na hodně přecitlivělou čtrnáctku (maximálně šestnáctku). Tož tak.
Kniha Pýcha a předsudek si mě získala. Tohle bylo čiré utrpení. Nebýt to audiokniha, kterou jsem si pustila k mytí nádobí a podobným aktivitám, nedala bych to. Z psychologického či historického hlediska jde jistě o zajímavou společenskou sondu, ale mě to prostě nebavilo.
Paní Dashwoodová s Marianou jsou přepjaté, trochu hysterické a mají nulové sebeovládání. Edward je bezpáteřní ňouma. Willoughby je plytký, bezcharakterní hajzl. Nevlastní bratr John, jeho příšerná žena a zbytek její rodiny... nedostává se mi dostatečně přiléhavých přídavným jmen. Jediný, kdo mi byl trochu sympatický, je plukovník. Paní Jenningsová s výhradami. Se vší úctou k autorce - je to dlouhé, banální a užvaněné...
Moje chyba. Nemám ráda příběhy s příliš arogantními a manipulativními muži, o prostředí, ze kterého pochází tenhle, ani nemluvě. Nevím, proč jsem po tomhle dílku vlastně sáhla. A nebyla jsem příjemně překvapená.