sf1 komentáře u knih
Naprosto vynikající sci-fi v té nejčistší a nejlepší podobě, která zcela po zásluze vyžrala všechna nejdůležitější SF ocenění. Fascinující popis vnitřního světa Rámy, záhady, které skoro všechny zůstanou nevysvětleny a mrazivě okázalá ignorace lidstva, které si myslí, jak je úchvatně jedinečné... Clarke na vrcholu sil! (A dobrá rada na závěr: Pokračování od Gentryho Lee nečtěte, zapomeňte, že existuje celá serie).
Začalo to jako klasické dobrodružné sci-fi s ústředním tajemstvím, v polovině se to náhle změnilo ve filozofický traktát a úděsně nudný popis mimozemského oceánu.
(SPOILER) Ten pozvolný návrat demence mi přišel daleko děsivější než cokoli, co kdy napsal Stephen King.
Srovnávat Artemis s Marťanem je nesmysl. Taky snad srovnáváte Nadaci s Koncem Věčnosti? Artemis je stejně jako Marťan kvalitní sci-fi připomínající starou školu z Astoundingu plnou zběsilé akce, dějových zvratů a happy endingu jako dělo.
Problém této ságy, pokud ji celou přečtete v krátkém čase, je, že autor nejen vykrádá sám sebe (doslova opisuje celé pasáže), ale ještě si protiřečí. 2010 nenavazuje na 2001, 3001 popírá epilog 2010, co bylo v jednom díle zakázané, už v dalším nevadí. Celá tetralogie je i přesto dost dobré sci-fi, komu sedí Clarke, ať se klidně vrhne i do Odysey. Ale ta nekonzistentnost čtenářský zážitek děsně sráží.
Hrůzostrašné komiksové vyprávění o tom, že jakmile jde do tuhého, lidé se k sobě dokážou chovat jako ty nejodpornější svině.
Deci sci-fi rozmělněné v pěti litrech růžové knihovny. Těžce stravitelná břečka určená pro nevím koho, třináctileté slečny, co chtějí zkusit sci-fi? Krasožvásty z přebalu "sci-fi nové éry v tom nejlepším duchu děl A. C. Clarka" a "světový bestseller pro čtenáře Andyho Weira" jsou naprostá lež.
Křečovitě nevěrohodná, absurdní zápletka, některé vedlejší postavy existují jen pro svedení čtenáře na falešnou stopu a k tomu celkově mimořádně nechutné.
Pokud se začne váš desetiletý syn ptát, proč má den zrovna dvacet čtyři hodin, proč neefektivně spalujeme ropu a domácí úkol bude chtít vypočítat binární soustavou, zpozorněte. A přečtěte si tento perfektní román.
Nečtěte Červenku před Šváby! Autor zde vyzradil jméno vraha ze Švábů.
Poklad kapitána Kida považuji za nejlepší dlouhé dobrodružství Čtyřlístku. Napínavé, vtipné a s parádní pointou.
Velký kultovní prd. Co povídka, to originální nápad, ovšem zpracování čtenářsky odpudivé. Povídky jsou nesrozumitelné, bez pointy, plné plytkého žvanění, působící jako kdyby si autor hlavně honil vlastní ego.
Tak především tohle není sci-fi ale fantasy. A to navíc nesnesitelně nudná a blbá. Stále mám pocit, že bych měl za dočtení této slátaniny dostat nějaké ocenění.
Koukám, že se tady pár ženských z knihy málem podělalo. No takže se laskavě uklidníme, ano? Kniha je výborná, žádné morbidní ani šokující hnusy se nekonají, hutná atmosféra kolem ujeté rodinky je výborná a finále znamenité. A čte se to mimochodem samo, protože je to tak dobře napsáno.
Celá druhá trilogie je naprosto zbytečná, nenabízí téměř nic navíc, nerozvíjí děj ani postavy zajímavým směrem a navíc je nudná.
Nic moc jsem od románu nečekal, protože byl vyhrabán z koše roky po smrti autora, a ještě se odehrává na Divokém západě. Jaké bylo mé příjemné překvapení, když se z očekávané laciné kovbojky vyklubala mistrná fabulace a jedna z nejlepších Crichtonovek. A největší překvapení odhalí autor až v doslovu.
Stupidita plná hloupých intrik, povrchních romantických vzplanutí a křesťanských žvástů, kterou dorazil otřesný překlad a obrovské množství překlepů.
Sem tam fóreček k pousmání, ale většinou plytké plácání o všem a o ničem.
Plytká kniha plná směšně jednoduchých, dětinských a často až nebezpečných rad od scammera, co lže a překrucuje fakta celý svůj život. Odporné!