sgjoli komentáře u knih

Tato kniha mi dala docela zabrat. A přitom nemohu říct, že by mne kniha nebavila, protože mne vlastně bavila docela dost.
Autorka píše dost specifickým způsobem, který určitě nebude vyhovovat každému. Styl psaní je poněkud rozvláčný, ale přitom dokáže působit docela hutným dojmem. Jedná se o příběh s docela silně propracovanou strukturou, kdy na začátku kniha působí zdánlivě o ničem a rozjíždí se dost pomalu, ale nakonec vykresluje zajímavé protiklady světa zobrazené na příkladu hlavních postav.
Ač by se možná někomu mohlo z anotace (v kombinaci s názvem) zdát, že ústředním motivem knihy bude hon na nestvůru a boj se bude odehrávat na vodách, nenechte se tím určitě mýlit. Hlavní boj se odehrává na souši mezi lidmi. Utkává se zde svět vědy, rozvoje a rozumu se světem víry, pověr a náboženského tmářství. Stojí tu proti sobě postavy povahově naprosto odlišné, které se ale i tak dokážou sbližovat a snad i doplňovat. A svými protikladnými způsoby chování a smýšlení navzájem obohacovat.
Autorka tu zároveň otevírá téma sociální, kdy na příkladu lidí žijících v Londýně zobrazuje život bohatých a rozmařilých v kontrastu s lidmi živořících takřka na ulici.
Kniha je zároveň prodchnuta směsicí silných mezilidských vazeb a emocí. Zároveň je to místy obohacené krásně lyricky pojatou atmosférou, místy tak trochu mystickou až nadpřirozenou v protikladu se syrovou realitou každodenního života.
Pokud máte rádi podobná témata v literatuře, máte rádi trochu náročnější literaturu, napsanou krásným jazykem a s podmanivou, hutnou atmosféru, mohla by vás tato kniha zaujmout.
Nakonec dávám 4 hvězdy z 5. Autorčina kniha Melmoth mi přeci jen seděla o něco víc a víc se mi vryla pod kůži. Každopádně i tak Nestvůra za pozornost stojí.

80 01.12.2021

Příjemná jednohubka na dlouhý zimní večer o věcech smutných i veselých z prostředí nemocnic. Autor tu srozumitelně a dost příjemným stylem psaní poukazuje na dojmy a zážitky, které nastřádal za 4-5 po sobě jdoucích Vánoc, během nichž musel mít službu v nemocnici. Zajímavě se tu kombinují dvě polohy - jedna vážnější, kdy nám autor nastiňuje nepříjemné až bolestivé události s lékařstvím spojené, na straně druhé tu pak jsou pasáže humorné, vtipné, psané s nadsázkou a s trochou ironie - a hlavně s nadhledem. Pokud hledáte před Vánoci nějakou fajn oddechovku, která je trochu "jiná", tato kniha by mohla být možná tou pravou volbou.

71 01.12.2021

Tato kniha je dost milým počinem pro zimní / předvánoční večery. Určitě nečekejte žádnou hlubokomyslnou literaturu, to vám kniha dát nemůže. A ani vám to dát nemá. Jedná se o soubor 12 povídek se zimní/vánoční tématikou, u které si člověk příjemně odpočine. Jelikož se jedná o knihu určenou především pro mládež, určitě nikoho nepřekvapí, že hlavními protagonisty povídek jsou mladí lidé. Ti se v jednotlivých povídkách ocitají v době předvánočního času, což je pojítkem všech textů. Skvěle tu je vidět, jak rozdílně to ale každý z autorů pojal a jak odlišné příběhy jinak jsou. Z toho důvodu pro mne osobně bylo výsledkem to, že některé povídky mi seděly formou a obsahem více, některé méně. A věřím, že pokud jste naladěni na vánoční příběhy a hledáte něco vskutku milého a odpočinkového, i vy si tady v tomto souboru vyberete něco, co vám bude blízké. Za mně je tato kniha fajn volbou, pokud hledáte něco, u čeho vypnete, u čeho si odpočinete a u čeho se budete chtít naladit na nadcházející svátky.
Hodnocení za mne průměrné - jak jsem zmínila, některé povídky se mi trefily do vkusu a nálady více, některé méně.

60 01.12.2021

Když jsem brala Romanci pro křídlovku prvně do ruky, bylo to do školy kvůli povinné četbě. Trochu jsem se bála, zda budu rozumět, ale obavy byly zbytečné. Byť se podle mne od čtenáře v nějaké míře vyžaduje určitá trpělivost a určitá potřeba či nutnost číst mezi řádky, tuto knihu jsem si nad míru užila. Nádherný jazyk, nádherný příběh, nádherná atmosféra. Jedná se o dílo, které se mi vepsalo do srdce – je to dílo, se kterým jsem si vnitřně sedla, se kterým jsem se potkala. A které vřele doporučuji. Je to dílo, se kterým člověk potřebuje strávit trochu více času (byť je to rozsahem docela krátké), ale stojí to maximálně za to. Tahle kniha se nečte, tahle kniha se musí procítit.

84 21.11.2021

Tuto knihu jsem dostala někdy na přelomu své puberty a rané dospělosti coby nečekaný dar. Přiznám se, že sama od sebe bych si Dýku a kříž nikdy ke čtení nevybrala, ale k respektu k darujícímu jsem se začetla. A ono mne to kupodivu dost pohltilo. Ten přesah, co kniha dala, mi přišel hodně silný a ty snahy, které autor coby farář pomáhající mladým lidem, na které se všichni ostatní už vykašlali, mne fascinovaly.
Nevím, jestli by mne kniha v současné době a v mém současném věku (30+) dokázala pohltit tolik, co tehdy, ale tehdy jako mladému člověku, který nebyl o tolik starší než mládež, které kazatel v knize pomáhá, – to mne tehdy docela zasáhlo.

Jak mne tvorba Pujmanové vlastně nikdy příliš nelákala, tak Předtucha mne kupodivu docela dost bavila. Myšlenkové a emoční pochody hlavní hrdinky jsem v dobách svých těsně postpubertálních vnímala docela silně a doteď si vybavuju, že jsem tu knihu docela dost prožívala. Což bylo pro mne asi největším překvapením celého čtení, jak moc mne ta kniha do sebe dokázala vtáhnout. Za sebe bych doporučit mohla, aspoň za to vyzkoušení nic nedáte. Kniha není rozsahem tak zdrcující a šanci si zaslouží. Byť už od prvního vydání uběhl nějaký ten pátek, při čtení jsem měla dojem, že i dnes by mohla kniha něco předat.

Knihu jsem jako začínající puberťačka objevila v knihovně staršího bratra. Nevím, jestli jsem byla na tu knihu v té době už dostatečně stará či zralá, abych ji mohla správně ocenit, ale knihu jsem tak jako tak nakonec přečetla. A vybavuji si na pocit vcelku jednoduchého a nic hlubšího neříkajícího příběhu, který si po letech vlastně vůbec nepamatuju. Jen matné dojmy toho, že jsem knihou proplula bez nějakého valnějšího zájmu a bez nějakého pocitu, že bych četla něco, co mi kniha dá do života. Takže průměr – s tím, že když se vám kniha do rukou nedostane, o nic převratného skutečně nepřijdete.

53 21.11.2021

Pomluva byla pro mne jednou z nejočekávanějších knih tohoto roku a jsem moc ráda, že mne kniha nezklamala. Naopak! Dostala jsem víceméně to, v co jsem doufala.
Jedná se o silný příběh dvou sester, rozdílných jako den a noc, ale přitom spoutaných silným poutem sesterské lásky. Kniha se mi trefila svojí atmosférou do mého momentálního rozpoložení, což jsem si vlastně užila, byť se nejedná o zrovna o veselé čtení. Pomluva je hodně sladkobolné a melancholické čtení, ale přitom vlastně svým způsobem krásné - nejen jazykově a stylově, ale tím svým melancholickým podtónem, který jsem jako silně melancholicky naladěný člověk nasávala jako houba.
Kniha zobrazuje hlubokou propast mezi dvěma světy, které stojí proti sobě a jejichž rozdíly nelze překlenout. Svět bohatých a chudých, kteří si nerozumí a ani snad o to nestojí. Opovržení, odtažitost a pocit nadřazenosti na straně jedné, svět strádání, špíny a chudoby na straně druhé.
Nejsilněji jsem tu ale vnímala bolestnou a zoufalou touhu vymanit se z nechtěné životní situace a o to bolestnější prozření, že tato touha zůstane nenaplněná, nesplněná. Nemožnost uniknout a dosáhnout svého vysněného života tu je hmatatelná. Stejně tak zklamání, nenaplněná láska, bolest, ztráta.
Nakonec dávám 4,5 hvězdy. Něco mi bránilo si knihu užít na 100 % - neumím přesně definovat, co. Každopádně kniha rozhodně za přečtení stojí a já ji moc doporučuji.

78 18.11.2021

Vrátit se do tohoto nelítostného světa plného kudel v zádech, pomsty, zášti, závisti a bojů o minimum míst v elitním baletním souboru bylo docela zajímavým zážitkem.
Ty kruté vztahy, kdy nikdo nemůže věřit nikomu (a pomalu ani sám sobě), tu pokračují jako v prvním díle série. Soutěživost, rivalita a snaha být nejlepší (ať to stojí, co to stojí) tu opět hrají prim - takže pokud vás veškerá ta dramata bavila už v první knize, tady si opět přijdete na své. Zároveň ale musím za sebe říct, že jsem tu viděla v mnoha postavách určitý posun. Postavy se vyrovnávají nejen s drsným, konkurenčním prostředím, ale také samy se sebou a s tím, co postavy čeká, až dokončí svá studia na konzervatoři, což je pro mnohé samo o sobě děsivé.
Každá z hlavních hrdinek tu bojuje se svými vlastními démony a myslím, že v rámci žánru to tu je zobrazené velmi solidně a nabízí to řadu podnětů k přemýšlení. Když se vrátím k tomu posunu - je skvělé vidět, jak na sobě jednotlivé postavy pracují, a ačkoliv si všechny sáhnou na své vlastní dno, bojují samy za sebe a učí se, co je v životě důležité. Možná ne všechny postavy jdou tou správnou cestou, kterou by jít měly, ale v tom je tahle kniha skvěle rozmanitá, protože ukazuje různé typy charakterů a různé způsoby, jak se vypořádat s okolnostmi svého života.
Styl psaní je opět velmi svižný, dynamický a plynulý, touto knihou jsem vysloveně prolítla, a to nejen proto, že jsem chtěla vědět, jak to skončí.
Ačkoliv je mi svět baletu jinak na hony vzdálený, tuhle sérii jsem si vlastně dost užila. Neumím posoudit, zda a do jaké míry je i v reálném životě svět baletu tak moc drsný a brutálně temný, jak ho zobrazuje tato série, ale tato série si mou pozornost určitě našla. A já jsem ráda, že jsem těmto dvěma knihám věnovala svůj čas.

70 18.11.2021

Do této knihy jsem se vrhala s určitým očekáváním, ale bohužel se nakonec dostávám do menšiny (očividně), protože faktem je, že jsem knihu nedočetla. A dost mne to mrzí.
Kamenem úrazu byl pro mne styl, kterým je kniha napsaná a který mi bohužel vůbec neseděl, nedokázala jsem se do knihy vůbec ponořit. Vlastně jsem s tím bojovala už od začátku a nedokázala jsem knihu vnímat po obsahové stránce.
Snad to nevyznívá, že tím tak zlehčuji obsahovou stránku, tak to rozhodně nevnímám. Jen jsme se s autorčiným stylem psaní vůbec nepotkaly...
A je mi to líto, protože jsem žila v domnění, že zrovna tato kniha bude něco pro mne. Ale je možné, že jsem knihu prostě jen nečetla v tom nejlepším rozpoložení a nebyla jsem na podobný způsob tvoření příběhu správně naladěná.
Takže bohužel no. Snad někdy jindy. [Knihu logicky nechávám bez hvězdičkového hodnocení.]

63 18.11.2021

Kdo tančí s vodou je bohužel knihou, na kterou jsem byla sice po obsahové stránce hodně zvědavá, ale bohužel ji odkládám nedočetnou a fakt je mi to líto.
Román se zaměřuje na příběh muže, který se narodil jako otrok. To je pro mne téma, které v literatuře ke své ostudě nemám příliš načtené (vlastně vůbec), tak jsem do těchto vod chtěla záměrně zabrousit, něco si načíst a rozšířit si obzory.
Knihu jsem ale ke své lítosti odložila po cca 70-80 stranách jako nedočtenou, protože mi absolutně nesedl styl psaní. Neuměla jsem se do toho ponořit, čtení mi dělalo potíže, nesoustředila jsem se.
Mrzí mne to, protože tématem to znělo jako něco pro mne. Ale holt jsme se s knihou nesešly, no... [Knihu logicky nechávám bez hvězdičkového hodnocení.]

Tato kniha určena především nejmenším dětem, které ještě nečtou a příběh jim přečtou rodiče. Je tomu uzpůsobený jednak hodně jednoduchoučký styl psaní, ale i samotná struktura příběhu, která záměrně není vůbec složitá a komplikovaná.
Pravda, v některých místech se kniha možná trochu zbytečně točí dokola a pořád nám sděluje prakticky to samé. Ale osobně mne to asi tolik nedráždilo. Ale nevím, možná to těm nejmenším bude připadat až moc nudné a zdlouhavé.
Zápletka sama o sobě mi přišla vcelku fajn a knihu doplňují krásné ilustrace.

64 18.11.2021

Tato kniha se podle mne povedla hodně. Není na škodu představit dětem (ale vlastně i dospělým, které tomuto tématu jinak příliš neholdují) postavy z biblických příběhů, které mají co dočinění s vánočním příběhem,
Kniha ty jednotlivé příběhy předává velmi jednoduchou a srozumitelnou formou, navíc doplněnou o hezké a vkusné ilustrace. Navíc není nijak vnucující, co se víry v Boha týká, to je tu zcela ponecháno stranou. Zaměřuje se to skutečně jen na vyprávění o daných postavách.
Za sebe doporučit určitě mohu.

63 18.11.2021

Osobně mi přijde o docela zajímavý nápad, jakým způsobem předat dítěti trochu duchovna, ale myslím, že v případě této knihy asi bude ještě zapotřebí dodatečného dovysvětlení ze strany rodičů, aby si dítě zvládlo z knihy něco odnést, pokud má kniha splnit svůj účel.
Některé příběhy mi úplně nesedly obsahem či podáním, některé mi přišly docela pěkné. Ale pro dítě jsou v tom ty skryté morální zásady na můj vkus možná až moc skryté.
Co ale určitě musím vyzdvihnout, je grafická stránka knihy, která se povedla hodně.

60 18.11.2021

Tuto knihu jsem vyhlížela hodně dlouho, protože první díl této detektivní série se mi líbil fakt hodně. Jenže když jsem Pohled ze tmy rozečetla, přišel bohužel dost brzy nečekaný náraz. Tento příběh mi bohužel příliš nesedl a já jsem z toho vlastně smutná.
Zatímco předchozí díl byl dost svižný, napínavý a jeho zápletka mne do sebe vtáhla velmi rychle, tady jsem měla problém se pořádně začíst a zápletku si vůbec nějak užívat. Vlastně jsem se mnohokrát přistihla, že se docela nudím a že mne to vlastně tolik nezajímá.
Jedná se o typickou detektivku, v níž se velmi silně klade důraz na vyšetřování případu. Ta tvoří jednu z dějových linek. Druhou dějovou linku pak tvoří příběh z minulosti oběti. Problém ale byl, že mne ani jedna z dějových linií příliš nepohltila a mně to bylo celé tak nějak jedno.
Jak mi obvykle u detektivek vůbec nevadí sledovat to vyšetřování, tak tady mi to prostě moc nesedlo. Bylo to na mne suché, ne příliš zajímavé. Zdálo se mi, jako by autorka u toho až moc tlačila na pilu. Nesedělo mi ani to, jak se snažila přiblížit a jaksi tím zlidštit členy vyšetřovacího týmu - dát jim nějaký osobní příběh. Působilo to trochu neforemně, uměle a vlastně dost zbytečně. Postavy si mne k sobě nijak zvlášť nepřipoutaly.
Pointu příběhu jsem teda sice neodhadla, ale nijak mne to v závěru neohromilo a celkově mi to přišlo docela překombinované. Vlastně celá druhá půlka a všechny teorie, s nimiž policisté pracují, mi tu jaksi připadaly přitažené za vlasy. Měla jsem nutkání přeskakovat, což se bohužel dostavilo brzo a nepustilo mne to až do konce.
Takže kniha byla pro mne ve výsledku docela zklamáním. 2 hvězdy z 5, prostě jsem se tentokrát sekla s výběrem.

74 31.10.2021

Tato kniha mi možná dala trošku zabrat svým tempem, které je dost rozvláčné a možná působí trochu neukotveně, kvůli čemuž jsem knihu četla víc jak měsíc. Ale přesto jsem ráda, že jsem vytrvala a knihu dotáhla do konce, protože obsahem se mi to líbilo vlastně dost.
Dějově kniha může působit dojmem, že se tu vlastně nic moc neděje, ale silná a akční dějová linka tu rozhodně není na místě - její absence má svůj důvod. Autorka nabízí vhled do života v ženských věznicích. A nejen, že sledujeme, jak se odsouzeným ženám ve vězení žije, ale také se před námi otevírá svým způsobem kritika, kterou kniha v sobě zrcadlí. Kritika toho, jak je s odsouzenými ve vězení zacházeno. Zároveň nahlížíme do toho, jak vězeňkyně přemýšlí, jak a co cítí, jak funguje vězeňské společenství a vztahy mezi jednotlivými vězeňkyněmi... a jak je pro některé z nich skoro až jednodušší být ve vězení než na svobodě, protože bezúhonný život mimo mříže úplně nezvládají a nevidí jiná východiska...
Leckdo by mohl autorce vytknout, že nahodile přeskakuje od tématu k tématu a kniha tak je nekonzistentní. Pravda, od čtenáře se vyžaduje určitá trpělivost, pozornost a ochota s textem víc pracovat, aby se člověku před očima vše spojilo do jednoho celku - což ne každému asi bude vyhovovat.
Chvilku mi trvalo, než jsem si na autorčin způsob tvoření příběhu zvykla, ale stálo to za to. Výsledkem pro mne byl tak trochu melancholický příběh vnitřního zoufalství odehrávající se v prostředí, které v literatuře nemám tolik načtené a které mi očividně má pořád co nabídnout.

75 31.10.2021

Přiznám se, že od této knihy jsem čekala docela dost, ale vlastně ji po dočtení odkládám s jistou mírou zklamání. Kniha měla docela solidně našlápnuto coby vyvražďovačka se silným motivem boje o přežití, ale mám bohužel určité výhrady, kvůli kterým mi kniha jako celek nakonec moc nesedla.
Čekala jsem, že mi kniha nabídne děsivý příběh, díky němuž pocítím aspoň trochu strachu, nebo aspoň nějaký náznak mrazení v zádech, zatajování dechu a napětí. Ale téměř nic z toho jsem nepociťovala ani vzdáleně. Mrazení v zádech určitě ne, strach ani omylem.
První polovina se nesla ve znamení celkem slušně rozjetého příběhu, který nabízí zajímavou zápletku - potenciál ale pro mne nebyl naplněný. A při tom první polovina knihy se mi zdála o mnoho lepší než ta druhá. Našla jsem tu určitou míru napětí. Postavy jsou vyčerpané psychicky i fyzicky, jsou frustrované a potácejí se na hraně svých možností. To se autorovi podle mne podařilo vykreslit skvěle a úplně jsem to z těch postav cítila. A mnohokrát jsem si říkala, že jsou frajeři, když vydrželi tak dlouho, protože já bych v daných podmínkách nevydržela ani den. Ale ten strach, který jsem u této knihy hledala, se prostě v mém případě nedostavil. Škoda no...
Druhá polovina to ale celé pro mne zabila. Nemohu zde rozepisovat detaily, neboť nechci prozradit spoilery, ale vývoj děje mi v druhé půlce absolutně nevyhovoval. Zápletka mi přišla dost za hranou toho, co mne baví a co dokážu asi zkousnout. Vyvolalo to ve mně nechuť číst detailně - přeskakovala jsem, nudila jsem se, nebavilo mne to. Spíš to na mne působilo dojmem béčkového hororu, který má člověka znechutit mírou brutality a násilí než v něm vyvolat strach.
Zažít ty události na vlastní kůži, budu zcela určitě mluvit jinak, ale coby čtenářský zážitek to pro mne bylo celkově nakonec dost neuspokojivé. Slabší tři hvězdy.

65 31.10.2021

K této knize jsem se vlastně dostala náhodou, díky sociálním sítím. Ale jak jsem jen ráda, že se mi do rukou dostala, protože tohle bylo prostě krásné čtení!
Dějově je to vlastně docela nenápadná, v klidu plynoucí knížečka, která mi však přinesla řadu podnětů k zamyšlení - v tom mi připadala hodně silná. Co dělá člověka člověkem? Stojíme jako lidstvo za záchranu, když si sami dokážeme v některých ohledech tak moc ubližovat? Umíme si sami pomoci? Nebo potřebujeme pomoc "zvenčí"? A uměli bychom tu pomoc přijmout? - Tohle všechno se mi při čtení honilo hlavou. A jsou to dost velké otázky. Autor na ně odpovědi úplně nedává, nechává to na čtenářích.
Hlavní hrdina mi byl neuvěřitelně sympatický, ač ho nepoznáváme tak moc zblízka, jak bych třeba chtěla. Ale nevadí mi to. Vyzařovalo z něj určité charisma, které mi bylo blízké.
Kniha zpočátku celkově působí dost nenápadně i tou svojí atmosférou, ale po dočtení jsem ji opouštěla v melancholickém (lehce bolestínském) rozpoložení - tak to na mne zapůsobilo.
Jazykově i literárně je to straně moc příjemný text, který se dobře čte - určitě dáno i povedeným překladem, za který děkuji.
4 hvězdy z 5 jsou na místě. V budoucnu se určitě ke knize budu chtít ještě vrátit. A teď mi nezbývá nic dalšího, než si ještě pustit film s Davidem Bowiem.

74 31.10.2021

Trvalo mi to, než jsem knihu konečně dočetla, ale nevadí, knihu jsem si nakonec dost užila. Ačkoliv plné hodnocení přesto nedávám.
Co si u autorky vždycky užívám, je fakt, že její příběhy jsou hodně uvěřitelné - autorka umí své světy a příběhy obecně podat naprosto reálně - umí být dost přesvědčivá, takže ač se to dá považovat obsahově svým způsobem za pohádku, autorka to umí pokaždé podat tak, že tomu věříte, že by se to tak skutečně mohlo stát. A byl to případ i téhle knihy. Propracované a působivé od začátku do konce.
Baví mne tady i postavy, které působí plasticky, reálně, jako byste ty lidi měli před sebou. Kniha hodně popisuje emoce hlavních postav, jejich myšlenky - z tohoto důvodu je tempo knihy trochu pomalejší, ale to vůbec nevadilo, bavilo mne to i tak. Vztahy mezi postavami jsou také dost realisticky zpracované. Tu přátelské, tu nepřátelské, tu milé a příjemné, tu třaskavé.
Kniha sama o sobě je hodně čtivá, a to i přes pomalejší a rozvláčnější tempo. Zpracovává totiž zajímavé a pro mne dost originální téma, takže mne bavilo prozkoumávat jeho různá a rozličná zákoutí a ta detailněji rozpracovaná emocionální rovina tu byla dost na místě.
Důvod, proč nedávám plné hodnocení, je ten, že jsem od autorky četla knihu NeObyčejní, která si mne prostě získala o stupeň víc - víc mne pohltila a nemohla jsem ji z hlavy dostat ještě hodně dlouho po dočtení. Ale to určitě neberte tak, že by "Addie" byla špatná, protože nebyla. Je to skvěle napsaný příběh, který má potenciál si čtenáře získat. Autorka na knize podle mého odvedla poctivou práci a za pozornost to rozhodně stojí. Solidní 4 hvězdy z 5.

77 21.10.2021

"Lauru Deanovou" jsem původně neměla v plánu si pořizovat ani číst, ale na Světě knihy jsem nakonec podlehla a knihu si koupila. A dnes jsem po dočtení ráda, že se mi tento příběh dostal do rukou. Komiks se zabývá nelehkým tématem toxického vztahu a jak je takový vztah náročný pro tu druhou stranu, která tu toxicitu nezpůsobuje. Autorka na příkladu hlavních hrdinek ukazuje, co to s člověkem dělá a jaká je to zátěž v takovém vztahu-nevztahu fungovat. Nabízí zároveň možné řešení.
Pro mladé lidi, kterým je kniha určena především, to dle mého může být poukazem na to, že takové vztahy bohužel existují a že i to je bohužel někdy součástí lidského života. Ale že i takovýto těžký vztah se dá nějak řešit.
Zároveň se tu řeší i důležitost přátelství a jak důležité to je tu být pro své přátele, dodržovat sliby, postavit se jeden za druhého, pomoci si...
Grafická stránka knihy je krásná. Jednak kresby samotné se mi moc líbily, ale i ta škála barev se mi zdála příjemná na pohled. Ilustrátorka volila minimalistické pojetí v počtu užitých barev (bílá, černá, šedá, pastelově růžová), takže to na sebe zbytečně nestrhávalo pozornost.
Celkově to tak dohromady dává velmi příjemný počin, který je ve svém žánru podle mého dost nadprůměrný.

79 09.10.2021