Siegrid komentáře u knih
Kniha se mi líbila více než Polibek pro Annu, je vhodná a psaná pro náctileté.
Dějová linie mi připadala hodně ubohá, žádné napětí v případu tam vůbec nebylo. Jako agenti mi připadali namachrovaní, nic tam nepředvedli. Zajímal mě jen jejich vztah, ostatní už nikoliv.
Na Eloise jsem se moc těšila, protože v seriálu mi byla moc sympatická. V seriálu byla lepší než v knize, ani k Phillipovi jsem moc zalíbení nenašla. Děj, který si autorka vymyslela, byl fajn, ale přišlo mi to mezi postavami nemastné, neslané.
Nejprve jsem zhlédla seriál, který mě naprosto uchvátil a až teprve potom jsem našla knihy. Přečetla jsem všechny ze série. Za mě byl seriál velmi povedený, nějaké výhrady byly (jako Daphne a nevydařená napodobenina Keiry Knightley, vůbec mi ta herečka neseděla, zhulená královna), nicméně vykreslení postav, zámky, parky, kostýmy, ...krása pohledět. Děj se v něčem lišil než je v knižní podobě, ale za mě je seriál velmi vydařený, scénář luxusní. První díl "Vévoda a já" tak měl nelehké srovnání a přiznám se, že Simon je v seriálu tak úchvatný, že se mi líbil více než v knize. I u dalších dílů jsem vzpomínala na seriál, ale protože se už jednalo o další členy Bridgertonových, které v seriálu už neřešily své lásky a svatby, tak jsem mohla jednoznačně usoudit, že spisovatelka u všech dílů držela společnou nit a poradila si s tím výborně. Tak uvidíme cca příští rok, jak si Netflix poradí s postavou Anthonyho, u něj se trošku odklonili od původního námětu, jen doufám, že si najde Kate a ne tu herečku-pěvkyni! :-)
Moje první kniha od této autorky. Dostala jsem jí jako tip na přečtení. V této době jsem však asi potřebovala trochu jiný žánr. Abych to zkrátila. První polovina byla jen takové popisování, 70léta 20. století mě nijak nezajímala, hrdinka taky ne. A že měla vztah se svým synem prapodivný, stejně jako se svým otcem, jsem moc nechápala. Musela sice dozrát, ale to nebylo v knize nijak popsáno. Před začtením se do knihy jsem si říkala, že autorka použila mlhu a přesun v čase obdobně jako třeba u Cizinky D. Gabaldon, ale děj je jiný. Nicméně pro mě nezáživný. Od více jak poloviny se to už trochu více rozjelo, hlavně mě zajímal konec, jakým způsobem si s ním autorka poradí. Za mě to bylo prostě šup okopat zahradu nebo něco udělat na farmě a pak zase do hrozných všedních dnů současnosti (její doby), stereotypu, alespoň tak mi to přišlo. Láska ze strany hrdinů mi nepřišla kdovíjaká, ale autorka tam více citům nevěnovala, kladla důraz na časovou nit. Ke konci mi ukápla slza, symbolicky, ale po posledních stránkách na mě přišla spíše úzkost než nějaké pozitivní nadšení z knihy. Mrzí mě to, ke knize se už vracet nehodlám. Hrdince jsem její život nezáviděla.
Knihu jako oddechovku nedoporučuji, klidně od Jude Deveraux Rytíř ve zlaté zbroji, kdo nečetl.
Na základě vašich hodnocení jsem sáhla i po této knize. Plný počet nedávám jen z toho důvodu, že jsem sem tam přeskakovala, protože mě už to od poloviny přišlo občas táhlé a hlavně mě zajímal konec. Tak trošku mě autorka zaskočila s tím, co si tam vymyslela, ale budiž. Děkuji za tip, asi bych jen tak na tuhle knihu nepřišla. Za mě stačí přečíst 1x. Zjišťuji, že má i II. díl - Na hraně vděčnosti. Na to nemám už náladu, abych se proplítala dalším emocionálním rozpoložením hrdinů a jejich problémy. To si nechám příp. od někoho odvyprávět:-).
Na pobavení to jde. Hlavní hrdinka měla zjevně jiné představy než jí život naservíroval:-). Mnohdy je to humorné, místy mě chování hlavních postav přišlo umanutné a prazvláštní. Na odreagování to svůj účel splnilo.
Tak moc jsem se těšila na Jacka, anotace zněla velmi slibně. Bohužel za mě zklamání a přitom to mohla být vydařená kniha. Moc mi vadilo, jak se autorka vracela do minulosti a popisovala vztah zejména Jacka. Za mě to hodně brzdilo příběh. Jediné, čemu přikládám body navíc, je to, že postavy řešily svoje životní trampoty a autorka proto popsala jejich příběh tak, jak byly ovlivněny minulostí. Nejednalo se tak o nějakou sladkou romanci.
První díl Vévodkyně je lepší. Kniha neurazí, stačí přečíst 1x. Sam z předchozího dílu je v této knize vykreslena tak, že je místy až nesympatická. Poslední díl Princ nemám ani potřebu číst.
Tak jak se mi líbila kniha Ryanova pomoc, tak Královský návrh byla za mě nuda. Přeskakovala jsem a i hrdina mi byl protivný. Nebyl to můj šálek kávy.
Na to, že je to první díl a já začala někde uprostřed jejích dílů, tak je to spíš průměrná kniha. Není to kniha, na kterou byste vzpomínaly. Ale je jasné, že kdo si zamiloval tuhle autorku, přečte si od ní všechno nebo téměř všechno:-)
Kniha vypráví o době na začátku 20. století, o dvojčatech, ostrově Samoa. Trochu mystická, líbila se mi. Asi bych i zkusila hledat ještě jiný titul od autorky.
Od této autorky jsem zatím četla asi jen 2 knihy. Jejich anotace nebo název mě totiž ani neoslovil. Vím, že si na diskuzích hodně stěžují u této autorky, že popisuje hodně o jídle....to v této knize nijak není. Kromě této knihy jsem četla ještě Darovanému manželovi na zuby nekoukej. Líbilo se mi, že autorka umí pěkně popsat - vykreslit postavy, jejich charaktery a styl psaní je mi sympatický. Dle mého stojí za přečtení. Neurazí, ale stačí si knihu půjčit.
Hezká obálka. Příjemné počtení, romantika, detektivka.
I tuto trilogii mám ráda. Dá se k ní vracet. Kniha není na všechny hvězdy, ale po delší době, když není, co číst, ráda po ní opět sáhnu.
Tak nějak zvláštní, pro mě až psycho postavy:-). Kniha mě neoslovila.
Téma nic nového, ale Nate je prostě sympaťák, frajer:-). Stojí za to si přečíst.
Nuda, bohužel kniha nemá ten drive a šťávu, kterou v předchozí sérii autorka uplatnila
Oproti jiným dílům byl pro mě tenhle spolu s knihou Vzdej se mi nejslabší.