Silvina komentáře u knih
Bestseller... Skutečně? Kdyby měl alespoň ten příběh jako takový něco, kvůli čemu by si člověk po přečtení řekl, že to nebyla ztráta času... Ale bohužel. Plytké, trapné... Nevím jak vaše vnitřní bohyně, ale ta moje trpěla od začátku do konce :-)
Když to tady tak čtu... "neurazí, nenadchne", "čekal(a) jsem víc" atd. ... Mám pocit, že český čtenář zmasírovaný brutálními detektivkami ze severu a se vkusem pokaženým padesátiodstínovou šíleností bůhvíodkud není schopný ocenit opravdu zajímavý příběh z domácích luhů a hájů. Škoda... Ale ne moje - za mě pět hvězd a poklona autorce!
Za mě perfektní - všechny tři díly jsem přelouskala v rekordním čase. Má to nápad, dobře se to čte - tleskám :-)
Přečetla jsem si ji znova s odstupem asi patnácti let a ani tentokrát to nemělo chybu!
Odpočívám ráda, ale až tak... :-D Souhlasím zcela s komentářem pode mnou, ty dvě hvězdy jsou za snahu :-)
Zkrátka a dobře - kdo přečte první díl, musí se podle mě nutně dopracovat až ke třetímu. Přečetla jsem všechny tři jedním dechem, a to mi bude za pár let 40 :-D
Možná byla chyba, že jsem si napřed přečetla Poslední dopis od tvé lásky... A možná taky ne :-) Každopádně žádné obrovské nadšení se nekonalo. Nebyla jsem schopná knížku dočíst, ani slzu jsem neuronila - což je buď známka citové plochosti nebo absolutního nenaladění na tento typ knížek, nevím. Tři hvězdy a dost.
Já jsem nadšená - možná proto, že jsem předem nic nečekala... Ještě teď vstřebávám, co jsem to vlastně přečetla :-) Nápadité, překvapivé, napínavé, dojemné, smutné... Pro mě jedna z nejlepších knížek letošního roku. Kdo váhá, zda číst, ať přestane a začne! :-)
A tak dobré - sice trochu překombinované a místy přepsychologizované, ale když to člověk pomine, dalo se to číst...
Ačkoliv nejsem skalní příznivec sladkobolné romantiky, tuto knížku jsem přečetla se zaujetím a místy i se slzou v oku :-) Střídání současnosti s minulostí mi nepřehledné nepřipadalo ani ve čtečce, naopak - mělo to svou logiku. Děkuji autorce za pár velmi příjemných zimních večerů.
Začínám si už myslet, že je to spíš můj povahový rys - jakmile je něco davově opěvováno, mně se to prostě nelíbí :-D Přišlo mi to laciné, ale číst se to dalo.
Se zvyšujícím se počtem dílů klesá kvalita - já jsem se nudila, nemůžu si pomoct...
Koupila jsem si tuhle knížku více méně ze zvědavosti a musím říct, že se mi nakonec líbila víc, než 50 odstínů - hlavně (jak je psáno pode mnou) byla stručnější a aspoň podle mě ne tak trapná :-D Ale to je věc názoru, každý máme jiné "oko" :-) Těžko říct, jakým směrem se může takový příběh ubírat ještě v dalších dvou dílech...
18-letá Kirby má dospívání ztížené o to, že je adoptovaná, hledá sama sebe... Příběh psaný ze dvou pohledů - osvojené dívky a její biologické matky. Jaké jsou asi pocity týnejdžra v takové situaci? Jaké jsou pocity ženy, která se v mládí zřekla své dcery, která se krátce po svých osmnáctých narozeninách objeví u dveří jejího bytu? Co zažívá muž, který do svých 36 let netušil, že je otcem? Ten, koho toto téma zajímá stejně jako mě, bude po přečtení zcela jistě spokojen :-)
Na to, aby to bylo ze života, mi to připadalo moc překombinované. Ale dalo se, přečteno.
Lépe napsaných 50 odstínů? Ani náhodou! Naopak to celé bylo o to trapnější, že je to už několikátá napodobenina v pořadí. Dočetla jsem to do konce, ovšem s takovým sebezapřením, že bych to skoro přirovnala k duševnímu znásilnění :-) Prostě nuda, ztráta času - vážně. Sice jsem nezavracela oči nad oslovením "bejby", ale nad absurdností celého příběhu teda ano. Druhý díl už, prosím, ne - i když "své" čtenářky si bohužel určitě najde :-)
Nechtěla jsem být mimo a vědět, o čem to všichni mluví - tak jsem ty dvě stovky do e-knihy investovala. Ne vždycky se taková zvědavost vyplatí :-) Jasně, jak se většina shoduje, je to oddychovka, ale já jsem se nudila už na stránce 150 a upřímně, zas až TAK odpočívat u toho čtení nemusím :-) Teď koukám, že je to dokonce trilogie!!! To teda potěš koště :-D Ale jak se říká, proti gustu... Osobně si příště raději koupím nějakého Vondrušku ;-)
Bohužel musím souhlasit s Herdekfilkem :-) V polovině jsem to vzdala s podobnými pocity..